Válka

Oskar Krejčí

Několik dní poté, kdy se Česká republika stala členem NATO, zapojila se do války Aliance proti Jugoslávii a Libyi. Od té doby se vojáci Armády ČR zúčastnili a účastní dalších vojenských misí - a to i v zemích, s nimiž Česko nikdy nemělo žádné vážné spory či je s nimi dokonce vázalo mnohaleté přátelství.

Česko nemá imperiálni či koloniální minulost. Může se chlubit i tím, že součástí její politické kultury je výrazný antimilitarismus. Tyto přednosti se na počátku 21. století snadno mohou změnit v nevýhodu: jelikož Česko nemá dobyvačnou minulost postrádá i tradici intelektuálních sporů o válce. Je tudíž nutné udělat vše pro to, aby diskuse na toto téma byla zahájena.

Nevědomost v politice totiž hříchu činí. Navíc v dobách oslabování pozic Západu a na začátku působení Mezinárodního trestního tribunálu se může vbrzku objevit i právní odpovědnost konkrétních českých politiků za zatažení země do války. A svádět pak vinu za nespravedlivé či prohrávané války na válkychtivé spojence - to rozhodně není cesta k nevinnosti.

Druhé vydání této knihy bylo nejen aktualizováno, ale také v závěru doplněno o některé úvahy o hrozbě budoucí velké války.

Každá válka je projevem selhání lidského rozumu.

Začala proto, že se lidé nedokázali dohodnout o hodnotách, které byly předmětem sporu - proto sáhli k fyzickému násilí. Válka je organizované zabíjení lidí lidmi, které navíc doprovází mučení, znásilňování, loupení.

Co vznešeného lze shledat na tom, že se lidé vzájemně zabíjejí a zraňují? Že si ničí rodiny, plundrují majetek, devastují materiální i duchovní kulturu, militarizují společnost? Na tom, že rozvracejí ekonomiku, pustoší životní prostředí, šíří nemoci? Co dobrého přinesly výboje Alexandra Makedonského? Jak se ptal americký psycholog William James: Čím se tento velikán lidských dějin liší od masového vraha?

Tabulka č. 1: Počet velkých ozbrojených konfliktů od konce studené války (jednotlivé roky)

1990   1991   1992   1993   1994   1995   1996   1997   1998   1999   2000   2001 2002

30      31      27      29      29      27      23      19      26      25      23      22      20

2003   2005   2006   2007   2008   2009   2010

19      17      17      14      16      17      15

Válka vyžaduje nejlepší i nejhorší vlastnosti člověka.

Lidé jako Hanibal, Napoleon či Georgij Žukov byli bezesporu geniálními organizátory. Pravděpodobně nikde není koncentrováno více lidského umu než v jaderných ponorkách, letadlových lodích či systému GPS. Jenže války nepřinášejí pouze příklady sebeobětování pro druhé, přátelství, hrdinství. Válka také dává průchod lidské krutosti, lstivosti, proradnosti - dokonce je dosažení vítězství zpravidla vyžaduje.

A konce nevidět... Podle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) se lidé na počátku roku 2011 zabíjeli v 15 velkých ozbrojených konfliktech.1 Veřejně se diskutuje o možnosti vojenského útoku proti Íránu, ve skrytu o možnosti války v důsledku změny světového hegemona. Smíří se Spojené státy stím, že jsou sice stále nejsilnější vojenská mocnost, ale ekonomicky zaostávají za Čínou? Vždyť mnoho nechybí k tomu, aby 20. století, které bylo nazýváno americkým stoletím, vystřídalo 21. století-jako století čínské...

Tabulka č. 2: Válka v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu (2001 až polovina roku 2011)

Zabití

vojáci           hnutí odporu                     civilisté                   běženci

31741           20 000 až 50 893    172 300 až 174 500         vnitrostátní: 2,1 miliónu

                                                                                         do zahraničí: 5,7 miliónu

Poznámka: Údaje jsou převzaty ze studie The Costs of War since 2001: Iraq, Afghanistan, and Pakistan Watson Institute of Brown University, která uvádí pouze konzervativní a průměrné odhady.

Hegemonistické války bývají dlouhé a nadmíru krvavé. Podle některých propočtů a definic jich za posledních pět set roků proběhlo pět a trvaly 20 až 30 let. Problémem jsou však i „malé" války. Jak ukazuje tabulka číslo 2, zahraniční intervence v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu si zatím vyžádaly dvě stě tisíc mrtvých a milióny běženců.2 Žádné světové války se nezúčastnilo tolik států, jako současných bojů v Afghánistánu. Ovšem ještě krutější bývají války občanské.

Tabulka č. 3: Válečné milénium

století           počet válek   počet mrtvých v tisících

11.                         47                57

12.                         39                129

13.                         67                410

14.                         62                501

15.                         92                878

16.                         123              1613

17.                         113              6108

18.                         115              7001

19.                         164              19 423

20.                         120              111029

Z údajů Williama Eckhardta a Johna Rourkeho, které shrnuje tabulka číslo 3, vyplývá, že z více než 147 miliónů mrtvých v uplynulém miléniu jich přes 75 % připadá na 20. století. Uvedení autoři napočítali od roku 1000 téměř tisíc válek, přičemž přibližně 30 % z nich připadá na poslední dvě století.

Výňatky z knihy    Oskar Krejčí -  Válka , str. 7-11

© prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc.

Edition © Kamil Mařík – Professional Publishing

profespubl@volny.cz

Druhé, upravené vydání, 2011

ISBN 978-80-7431-063-8