PhDr. Josef Groušl, CSc.

III.

Nové válečné plány USA, protiopatření Ruska;

SRN: vztahy k ČR, antirakety,

A. Merkelová o odsunu Němců.

DOKUMENTY

PROJEV PREZIDENTA BUDOVATELE Dr. EDVARDA BENEŠE VE ZNOJMĚ 13. ČERVNA 1947

Vážení přátelé, drazí spoluobčané !

Děkujeme vám za milé a srdečné uvítání. Děkuji také za poctu, kterou jste mi prokázali jmenováním čestným občanem vašeho města. Vážím si té pocty již z těch důvodů, že se tím i já osobně stávám spoluúčastníkem vaší práce, vašeho snažení ve vašem městě a tím i v kraji.

Přicházím k vám do Znojma také proto, abych viděl vaše město za nových změněných poměrů. I já vzpomínám své návštěvy před jedenácti lety a na všechno to, co jsme od té doby prožili. Na první pohled je zřejmé, že také Znojmo podílí se významně na oné převratné změně, jejíž jsme spoluúčastníky. Znojmo je jedním z míst, které tuto změnu prodělávají bezprostředně. Jeho dosavadní obyvatelé, Němci, odešli a přicházejí obyvatelé noví, Češi. Nechci tentokráte mluviti o důvodech, které k této radikální změně vedly. Všichni je znáte. Nechci také rozebírat historické vztahy česko-německé. Jak se vyvíjely po dlouhá staletí, před rokem 1938 a v letech 1939 až 1945 v naší zemi vůbec a zde ve Znojmě a ve vašem kraji zvláště a důsledky, které z toho vyplynuly. Těchto otázek jsem se dotkl již dříve a pověděl jsem jasně a definitivně své hledisko. Jsou to otázky pro pochopení dnešních událostí a pro posouzení celé dnešní naší politické orientace základní.

Kdo by ty věci neznal, nepochopil by ovšem, oč nám v této hrozné válce šlo, oč nám jde dnes a oč nám vždy půjde i v příští budoucnosti.

Vyjděme však tentokráte z faktu provedené již a prováděné změny. A podívejme se na některé sociologické podmínky, které tento zjev provázejí.

Mám celkem přesné zprávy, jak se osídlení našich hraničních krajů provádí. Sám jsem v nedávné době navštívil Karlovarsko a Mariánské lázně. Mluvil jsem s velmi mnoha lidmi, stojícími na významných místech i s řadovými vojáky naší osídlovací armády. Sbírám stále nové informace o poměrech. Myslím, že si tak mohu udělat celkem správný obraz o celém stavu této akce. Jest třeba předem říci, že bylo vykonáno mnoho dobré a nadšené práce.

Vím ovšem také, že byla učiněna řada chyb a tu a tam i nepěkného kořistnictví, jsem i o tom celkem přesně informován. Chamtivci, kariéristé, oportunisté se chopili příležitosti, která se jim zdála příznivá. Je to tak v každém národě v době sociálních změn a revolucí. Ale to jsou změny individuální a přechodné a budou postupem doby vyčištěny. Procházeli jsme velkou zkouškou charakterů, velikých příležitostí, které sváděly a ne každý odolal.

Hraniční kraje se však od živlů vyloženě asociálních už soustavně čistí. Tyto kořistnické živly odcházejí jednak samy, prostě z toho důvodu, že není, z čeho by svou touhu po kořisti dále uspokojovaly a jednak proto, že veřejné mínění v pohraničí se konsoliduje a distancuje od těchto živlů. Nenacházejí již ochrany u nikoho a také politické strany měly by tu všechny bez výjimky a záměrně v národní očistě pomáhat. A už také pomáhají.

Zůstávají zde však v ohromné většině lidé, kteří s nadšením a obětavostí šli do pohraničí, kteří se osvědčili a osvědčují jako poctiví a obětaví, neúnavní a věrní pracovníci. Pracují pilně, houževnatě, pracují na polích, v dílnách, továrnách. Jim vyslovují svůj dík a vděčné uznání. V nich vidím naše nové hraničáře, tvrdé, odolné, odhodlané lidi, lidi, kteří se dovedou bít s nepřízní, kteří se nepoddají, vzdorují, dovedou si pomoci, nevybírají si a dělají poctivě tu práci, jíž jest právě nejvíce potřebí. To je nejcennější náš element, to jsou lidé, jakých potřebujeme.

Počítejte s tím, že život na hranicích republiky nebude vždy lehký, i když to nyní půjde lépe, nežli tomu bylo za Rakouska a i v národnostně smíšené republice. Již poměrná vzdálenost od centra, exponovanost při hranicích států, půda kraje méně úrodná, vyžaduje houževnatosti a tvrdosti.

Ten, kdo nepřijme tyto nevýhody vědomě, bez výhrad a natrvalo, s tím nebude možno počítat pro čestné poslání budovatelské v našich hraničních krajích. Půjde o toto vkořenění lidí, kteří přišli do nových působišť, do nové půdy, o jejich citové upnutí se k této půdě, k tomuto kraji, k jeho obcím a městům. Bude to sice proces delší, neboť teprve příští generace, jíž se tato místa stanou místy rodnými, bude zde mít domov v plném slova smyslu. Teprve ta se opravdu intimně sžije s krajem, který do svých myslí a citů vstřebá jako kraj svého dětství, jako svůj domov. Přilne k němu, jako ostatně tomu bude už u mnohých z vás. Naučí se jej mít ráda, neboť pro nás všechny jsou tyto kraje naší vlastí a naší národní rodnou půdou.

A nezapomínejme ani na to, že to bývaly kraje slavné, bohaté velikou a slavnou historií, a že vaším úkolem bude tuto starou slavnou minulost znovu obnovit a v životě národa ji v její slávě a rozkvětu udržovat.

Musí zde za tímto účelem vzniknouti, pracovati a žíti instituce, spolky, pracovní a zájmové organizace a kulturní sdružení s týmiž úkoly, jaké mají ve vnitrozemí, musí zde krátce začít fungovati normální národní a společenský život.

Z těchto drobných, většinou dobrovolných, takřka neviditelných snah, tvoří se ono kolektivní vědomí sounáležitosti k národu, z těchto nových pracovníků rostou ony velké projevy národní síly a tvořivosti kolektivní, která přivedla náš národ za poslední století k tomu velikému rozkvětu a k tomu opravdovému národnímu obrození, které prožíváme obzvláště intenzivně politicky, hospodářsky, kulturně, sociálně a vůbec národně v posledních třiceti letech po osvobození. Vím, že i v tomto směru jste zde už značně pokročili.

Vím, že na překážku rychlejšímu vývoji těchto institucí je silná zaneprázdněnost neodkladnými úkoly osobními, rodinnými, pracovními, veřejné správy atd. Ale jsem si jist, že i to všechno půjde a že ani vy zde na Znojemsku nezůstanete pozadu za kraji ostatními.

A připomeňme si třetí skutečnost, bez níž bychom zde nemohli pokládat svůj úkol za skončený. Mám totiž na mysli pronikání obyvatelstva těchto krajů vědomím, že jsou našimi hraničáři v ušlechtilém toho slova smyslu. Připravenými ve smyslu našich velkých dějinných tradic ke krajním obětem při aktivním zajišťování hranic. Půjde i to dnes už lépe a úspěšněji. Také věřím, že náš poměr s novým demokratickým Rakouskem bude dobrý a že se vyvine v trvalé přátelství. Ale i tento úkol vám připomínám a jsem si jist, že jej budete dobře vykonávat. Jde tu o úkoly vážné a bude svědčiti o odhodlanosti a síle našeho národa, podaří-li se je v krátké době splniti.

Nechci ani uváděti – byť přechodné – úkoly, které nám uložila dnešní doba. Zvláště hraniční kraje, i vaše město, utrpěly válkou. Půjde o reparace těchto škod, půjde o mimořádné pracovní zatížení i v tomto směru. Nezavírejme oči před těmito skutečnostmi, hleďme jim odhodlaně tváří v tvář a buďme připraveni k obětem.

Ale nechci vám připomínat jen vaše budoucí starosti a povinnosti. Přes veliké utrpení ve válce a za okupace máme právo si připomenout také to veliké vítězství, jež jsme v této válce získali: Vítězství národní, vítězství demokracie, vítězství sociální spravedlnosti, veliké vítězství nových národních a kulturních hodnot, jež začínají pro nás novou epochu našich dějin a začínají dobu nového českého člověka, člověka šťastnějšího, kulturně vyspělejšího, národně sebevědomějšího sociálně a hospodářsky vyššího. I to všechno máme právo si připomínat. I s tímto vědomím máme právo se dívat do nové a lepší budoucnosti.

A vy stejně tak zde na Znojemsku máte toto právo jako my všichni ve vnitru země a na severu Čech a na severní Moravě a všichni naši na Slovensku.

Přeji vám zde v celém kraji mnoho zdaru ve vaši práci, práci budovatelské a obnovitelské a věřím, až vás zde znovu navštívím, že i ukážete veliké výsledky svého nového národního úsilí.

Buďte zde všichni spokojeni a zdrávi!

ROZHODNUTÍ POSTUPIMSKÉ KONFERENCE O ODSUNU NĚMCů z polska, československa a maďarska z 2. srpna 1945 a další opatření spojená s plánem realizace odsunu němců

Rozhodnutí postupimské konference

Spojenecké armády dokončily okupaci celého Německa a německý lid počal pykat za strašlivé zločiny, jichž se dopustil pod vedením lidí, které v době jejich úspěchů otevřeně a slepě poslouchal. Konference dospěla k dohodě o politických a hospodářských zásadách koordinační politiky spojenců vůči Německu v období spojenecké kontroly. Cílem této dohody je provést krymské prohlášení o Německu. * Německý militarismus a nacismus bude vykořeněn a Spojenci budou i v budoucnu provádět ve vzájemné dohodě nutná opatření, která by zajistila, že Německo nebude již nikdy ohrožovat své sousedy nebo světový mír.

Konference dospěla k této dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska:

Tři vlády uznávají po projednání otázky ze všech aspektů, že musí dojít k odsunu německého obyvatelstva nebo jeho části z Polska, Československa a Maďarska do Německa. Souhlasí s tím, že jakýkoli odsun, k němuž dojde, se musí provádět organizovaně a humánním způsobem.

Protože přísun velkého počtu Němců ještě zvětší břímě, které mají již nyní na sobě okupační úřady, domnívají se, že Kontrolní rada v Německu musí především prozkoumat tento problém, zejména s přihlédnutím ke spravedlivému rozdělení těchto Němců do všech okupačních pásem. Dají svým zástupcům v kontrolní radě instrukce, aby oznámili svým vládám tak rychle, jak je to možné, celkový počet obyvatelstva, které již bylo přisunuto do Německa z Polska, Československa a Maďarska, a aby navrhli lhůtu a rychlost, s níž by se měl další odsun obyvatelstva uskutečňovat s přihlédnutím k situaci v Německu.

Harry Truman, C.R. Atlee, J.V.Stalin

Ukončení odsunu Němců z Československa

Informace československého vládního zmocněnce pro ministra zahraničních věcí Jana Masaryka o jednání s představiteli Spojenecké kontrolní rady v Berlíně v září 1946

Ve dnech 16, - 18, t. m. jednal jsem v Berlíně za účasti odborných expertů Ministerstva národní obrany hlavního štábu (pplk. gšt. Žampach) a Ministerstva zahraničí (mjr. Dr. Ševčík) s vedoucími osobnostmi americké a ruské okupační vojenské vlády v Německu o všech otázkách souvisejících se skončením transferu, resp. o modalitách organizace odsunu v posledních fázích. V rámci jednání učinil jsem návštěvu u amerického generála Lucia D. Claye a ruského genlajtnanta Lukjačenka. Oba jmenovaní činitelé tlumočili mně dík a uznání za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu a prohlásili, že způsob, jakým československé úřady postupovaly při praktickém řešení tohoto obrovského úkolu, zasluhuje největší chválu. V duchu tohoto pro nás potěšujícího uznání probíhala potom ovšem i všechna jednání s americkými a ruskými činiteli, takže výsledek sjednaných dohod je pro nás optimální a poskytuje definitivní a plnou záruku, že transfer bude dokončen včas a důsledně.

V zásadě bylo dohodnuto toto:

1. Pokud jde o transfer do ruského pásma, byl již v podstatě ukončen 13. září 1946, kdy převzaly Sověty poslední transporty. Zbytek stanovené kvóty – asi 20 000 osob – bude odsunut od 5. – 15. října. Ruští činitelé poděkovali za vzorné vybavování transportů a přesné a bezvadné dodržování podmínek, které jim umožnilo zvládnutí obtížného úkolu.

2. Američané budou přejímati až do 31. října 1946 jako dosud po 4 vlacích denně. Po tomto dni sníží počet vlaků na 3 – 4 týdně, aby mohl zbytek k odsunu určených Němců být plynule odsunut. Toto řešení je pro nás velmi výhodné a poskytuje záruku, že nepatrný počet Němců, kteří po 31. říjnu 1946 dosud zůstane v Československu, bude bez obtíží odsunut. Rovněž celá řada dílčích otázek technických byla v ovzduší velmi přátelském a srdečném dohodnuta k naší plné spokojenosti. Se zřetelem k těmto skutečnostem můžeme počítati s tím, že odsun Němců z republiky bude skutečně ke dni 28. října 1946 v podstatě ukončen.

Vládní zmocněnec pro provádění odsunu Němců

(pplk. Štěpán Andrea)

AMZV – Německo 1945 – 1950, k 13, o 5, č. 201 004/46

Zpráva uložená v tomto fondu je nedatovaným a nepodepsaným opisem. Z dalšího materiálu je zřejmé, že československým státním zmocněncem ve Spojenecké kontrolní radě pro všechny záležitosti transferu Němců byl pplk. Štěpán Andrea.

Na základě usnesení československé vlády ze 14. října 1946 byli pozváni do Prahy k oficiálnímu ukončení odsunu sovětští a američtí činitelé řídící odsun. Ve dnech 14. – 18. prosince 1946 přijela delegace amerických důstojníků (5 z Mnichova a 9 z Berlína) v čele s gen. Mjr. Keatingem, zástupcem gen. Claye ve Spojenecké kontrolní radě. Slavnostní zasedání vyvrcholilo přijetím delegace prezidentem Benešem, který hosty dekoroval československým řádem Bílého lva.

Tamtéž, k 14, o 9. č. 247387/1946

* Je míněno usnesení jaltské konference z února 1945. Spojené státy na ní zastupoval prezident F. D. Roosevelt, Velkou Británii premiér W. Churchill a Sovětský svaz předseda Svazu lidových komisařů J. V. Stalin.

** Československá vláda obdržela anglický text postupimské dohody týkající se odsunu Němců zvláštními nótami z 2. srpna 1945, které jí z pověření svých vlád předali anglický velvyslanec v Praze Philips Nichols, americký velvyslanec Laurince A. Steihardt a sovětský velvyslanec Valerij Zorin.

AMZV – Německo, 1945 – 50 k. 13. o. 5, č. 20532/45

Součástí postupimské dohody byla i mezispojenecká dohoda o reparacích Německa. V článku 6 a) se pravilo o německém majetku v cizině: „Každá signatární strana si ponechá formou, jíž si sama zvolí, německý nepřátelský majetek ve své pravomoci nebo jím bude disponovat takovým způsobem, aby se nemohl vrátit do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích.“

Agreement on reparation from Germany, Paris 1945, 21. 12.

Československo přijalo usnesení postupimské konference

Dopis ministerstva zahraničních věcí britskému velvyslanci v Praze Philips Nicholsovi ze 16. srpna 1945

Pane velvyslanče,

Nótou z 2.8.1945, jste z pověření své vlády sdělil Ministerstvu zahraničních věcí Československé republiky text dohody, ku které dospěly mocnosti zastoupené na berlínské konferenci ve věci odsunu Němců.

Českoskovenská vláda přijala s povděkem toto rozhodnutí, jímž velmoci, zastoupené na konferenci v Berlíně, daly svůj zásadní souhlas k odsunu německého obyvatelstva z Československa. Tímto rozhodnutím učinily tři spojenecké velmoci důležitý krok k zajištění míru ve střední Evropě. Jak již zdůraznila ve svých předchozích nótách jednajících o téže věci, je československá vláda přesvědčena, že mír ve střední Evropě by nemohl být považován za zajištěný a trvalý, kdyby menšiny, které měly takový podíl na rozpoutání poslední války, mely být ponechány v rámci státu, o jehož zkázu usilovaly.

Československá vláda nicméně vítá, že berlínská konference současně určila také spojenecký orgán, který má toto rozhodnutí o odsunu provést.

Jestliže tři spojenecké velmoci se usnesly na tom, že odsun má být proveden plánovitě a způsobem lidským, daly tím jen výraz stanovisku, které od počátku uplatňovala také vláda československá.

Dr. V. Clementis*

* obdobné dopisy byly zaslány i americkému velvyslanci Steinhardtovi a sovětskému velvyslanci Zorinovi. Jejich opis byl zaslán i francouzskému chargé d´affaires Louis Kellerovi.

AMZV, Německo 1945 – 50, k 13, o 5, č. 20532

Plán odsunu Němců z Československa, Polska, Maďarska a Rakouska

Usnesení Spojenecké kontrolní rady v Berlíně 20. listopadu 1945

1. Veškeré německé obyvatelstvo, které bude odsunuto z Polska (tři a půl milionu osob), bude přijato do sovětského a britského okupačního pásma v Německu.

2. Veškeré německé obyvatelstvo, které bude odsunuto z Československa, Rakouska a Maďarska (3 150 000 osob), bude přijato v americkém, francouzském a sovětském okupačním pásmu v Německu.

3. Předběžné rozmístění obyvatelstva do jednotlivých pásem bude následující:

a) do sovětského pásma z Polska 2 milióny osob, do sovětského pásma z Československa tři čtvrtě miliónu osob,

b) do britského pásma z Polska 1 a půl miliónu osob,

c) do amerického pásma z Československa jeden a tři čtvrtě miliónu osob, do amerického pásma z Maďarska půl miliónu osob,

d) do francouzského pásma z Rakouska 150 000 osob.

4. S přejímáním obyvatelstva z výše uvedených zemí bude možné začít ihned po potvrzení tohoto plánu, a to podle tohoto rozvrhu:

v prosinci 1945 10% celkového počtu

v lednu a únoru 1946 5 % celkového počtu

v březnu 1946 15% celkového počtu

v dubnu 1946 15% celkového počtu

v květnu 1946 20% celkového počtu

v červnu 1946 20% celkového počtu

v červenci 1946 10% celkového počtu

Změny mohou nastat v důsledku počasí nebo dopravy a po získání podrobnějších informací o počtu odsunovaného obyvatelstva.*

Zprávu o usnesení Spojenecké kontrolní rady v Berlíně z 20. listopadu 1945 sdělili zástupci velmocí – sovětský, britský a americký velvyslanec v Praze – československé vládě zvláštními nótami z 28. listopadu, 3. a 7. prosince 1945.

AMZV, Německo 1945 – 50, k 13, o 3, č.72744/45

Poděkování za informace o usnesení Spojenecké kontrolní rady

Dopis československého Ministerstva zahraničních věcí britskému velvyslanectví v Praze 4. prosince 1945

Ministerstvo zahraničních věcí Československé republiky klade si za čest potvrdit příjem nóty britského velvyslance v Praze ze dne 3. prosince 1945 čj. 142, jakož i její přílohy, obsahující znění rozhodnutí Spojenecké kontrolní rady pro Německo ze dne 20. listopadu 1945 o transferu německého obyvatelstva z Československa do amerického a sovětského pásma v Německu.

Ministerstvo zahraničních věcí má čest poděkovat za toto sdělení a podotýká, že kompetentní československé úřady byly o tom vyrozuměny s pokynem, aby ihned vstoupily ve styk se spojeneckými okupačními úřady v Německu za účelem provedení zmíněného rozhodnutí Spojenecké kontrolní rady pro Německo.*

AMZV, Německo 1945 – 50, k 13, o 3, č.72744/1945

* Obdobné dopisy byly zaslány i sovětskému a americkému velvyslanectví v Praze.

Jednání o technických podmínkách odsunu

Ze zprávy Ministerstva národní obrany úřadu předsednictva vlády v Praze 31. prosince 1945

Jakmile velvyslanci americký a sovětský potvrdili usnesení Kontrolní rady, zahájil (československý) hlavní štáb a velitelství okupačních armád obou spojeneckých zón jednání o technických podmínkách a způsobu provedení odsunu.

S Američany bylo jednání přímo ve štábu amerických vojsk ve Frankfurtu n./M., dále s americkými zástupci v Kontrolní radě v Berlíně a konečně se zástupcem 3. americké armády v Praze plukovníkem Fayem.

K projednání podmínek odsunu do sovětské okupační zóny byl poslán do Berlína div. gen. Hrabčík, který již dříve jednal o stejných záležitostech s maršálem Žukovem. Po některých odkladech byl přijat 19. prosince náčelníkem štábu maršála Žukova armádním generálem Sokolovským.

AMZV, Německo 1945 – 50, k 13, o 5, č.1190/46

CHEBSKÉ PROHLÁŠENÍ

Snažíme se působit v prospěch rovnoprávných a vypočitatelných vztahů mezi ČR a SRN. Starou i novou historii vzájemných vztahů objasňujeme na faktech a skutečných událostech. Odmítáme falsifikace a konjukturalismus. Zvýšenou pozornost věnujeme vysvětlování příčin, průběhu a výsledků druhé světové války. Zde fašistické Německo bytostně ohrožovalo samu existenci lidské civilizace.

Bráníme naše pohraničí před nežádoucími cizími vlivy, suverenitu území, naše práva, vše pozitivní získané právem a prací našich občanů v poválečném období, kulturu a jazyk.

Takzvané euroregiony využívá Německo pro svůj politický, ideologický a ekonomický vliv. To není v našem zájmu. V našem pohraničí musí investovat a plně rozhodovat ve všech směrech vláda ČR, ne cizí, ne německé vlivy a zájmy. Spolupráce ano, ale jen v rámci plné suverenity ČR. Odmítáme jakékoliv snižování a zpochybňování úlohy státu a jeho orgánů. EU chápeme jako mechanismus nadnárodního kapitálu.

V tomto mechanismu postavení Německa a jeho možností v „nové strategii NATO“ pro 21. století vzbuzují plně opodstatněné obavy z návratu ke staronové pangermánské militaristické koncepci „Drang nach Osten“. Vše je výsledkem politiky USA.

Výrazněji než dosud budeme působit na prohlubování jednoty a spolupráce slovanských národů. Podporujeme mírovou zahraniční politiku Ruska a ČLR i dalších zemí, které odmítají válku a násilí v Evropě i ve světě, na bázi strategické koncepce mnohopolárních mezinárodních vztahů a rovné spolupráce.

Skutečnost, že sjednocené Německo je agresorem proti členskému státu OSN, Jugoslávii, vnucuje nám všem rozhodnou potřebu nového a důkladně všestranného přehodnocení í vztahů a pohledů na Německo. Německo vědomě a cíleně porušilo dohody z Jalty a z Postupimi, kde závazky neporušovat mír jsou ve vztahu k Německu nadčasové. Německo porušilo Chartu OSN, elementární normy mezinárodního práva, smlouvu mezi SRN a ČSSR z r. 1973, Závěrečný akt z roku 1975, závazky z dohody obsažené v dokumentu z 12. září 1990 o sjednocování Německa, smlouvu mezi SRN a ČSFR z r. 1992 a další.

Za této situace se díváme na zahraniční politiku SRN jako na nevěrohodnou, nezaručenou a nevypočitatelnou. Taková politika vzbuzuje vysokou míru nedůvěry.

Podporujeme soudní žalobu na ty politické, vojenské i jiné představitele, kteří se v rozporu s Chartou OSN, Všeobecnou deklarací lidských práv, mezinárodním právem a dalšími dohodami dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti při válečné agresi proti lidu Jugoslávie. Mír je nedělitelný, všichni zločinci nemají před spravedlností a právem žádného úniku. Jejich zločiny jsou nepromlčitelné.

Děkujeme všem občanům ČR za odpor proti agresorům, proti NATO. Naše hodnoty a morálka stojí vysoko nad nimi.

Ať žije svobodná slovanská Jugoslávie.

Cheb, 11. května 1999 Rozšířené zasedání vedení NR KČP

ODMÍTÁME AMERICKÉ VÁLEČNÉ ZÁKLADNY V ČESKÉ REPUBLICE

Rozhodně se stavíme proti rozhodnutí vlády ČR z 19. ledna 2007 o souhlasu vybudovat na území ČR americkou válečnou radarovou základnu. Protiraketová obrana v plánech USA je součástí válečných plánů USA. To je nesrovnatelné se vším z minulé doby. Uvedený systém je výlučně záležitostí USA. Nejde vůbec o obranu ČR a Evropy. USA chtějí vybudovat ve východní Evropě předsunuté válčiště pro své příští nebezpečné konflikty.

Americká vláda přenáší rizika své hegemonistické politiky na území ČR. Využívá k tomu proamerické servility vlády ČR. My tuto vládu z uvedeného důvodu nikdy podporovat nebudeme. Připravuje se další omezení suverenity ČR.

Vláda České republiky záměrně obyvatelstvo neinformuje. Tajný dokument vlády č. 119/D ze 4. února 2004 to dokazuje. Tajná jednání s USA o válečných základnách probíhají řadu let. Varováním pro nás všechny je, že Amerika zničila Jugoslávii, jde o tragédii Iráku, USA válčí v Afghánistánu. To vše a mnoho dalšího – je výsledkem amerického exportu „svobody a demokracie“. Příliš mnoho krve nevinných lidí po celém světě.

USA zatahují Českou republiku do svých válečných akcí. To není v zájmu obyvatel ČR. Odmítáme takovou politiku.

Společnost 2001 společně s většinou obyvatel ČR zásadně odmítá vybudování americké radarové základny na území ČR. Za slovníkem o obranných záměrech se skrývají americké velmocenské zájmy a cíle na východ od ČR. To nebudeme nikdy podporovat. Taková americká politika směřuje do nevypočitatelnosti, nových závodů ve zbrojení a válečných příprav.

Nenechme se mýlit a neustále klamat zdůrazňováním boje proti terorismu. Spojeným státům jde hlavně o jejich mocenské cíle. Jinak by příčiny terorismu řešily politickými prostředky. Radarová základna je jen počátkem dalších zájmů USA o využívání našeho území. ČR se může stát cílem odvety v případě konfliktů v příštím období.

Praha, 6.3. 2007 Ing. M. Mucha

JUDr. M. Svoboda

PhDr. J. Groušl

15. BŘEZEN 1939 – ČERNÝ DEN V DĚJINÁCH ČESKÉHO NÁRODA

Tehdy vtrhla do naší země německá vojska. Byl to přímý důsledek německého protičeskoslovenského teroristického diktátu z Mnichova 1938. Tehdy nás zradila Francie a Velká Británie. Začátek německé okupace a rozbití republiky umožnilo Německu realizovat bez vojenského odporu agresivní strategii „Drang nach Osten“. Válečné přípravy Německa se urychlily.

Chci připomenout některé názory K. H. Franka, nepřítele českého národa a jednoho z představitelů německé páté kolony v ČSR. Tyto názory pocházejí z protokolu jeho výslechu čs. Úřady v Praze, po porážce Německa ve druhé světové válce. „Dopoledne 15. března 1939 byl jsem Konrádem Henleinem v Liberci vyrozuměn, že se máme oba dostavit k velícímu generálovi pancéřových vojsk von Höpnerovi do Litoměřic .. odjet do České Lípy, kam za poledne přijede zvláštní vlak Adolfa Hitlera .. . Obdržel jsem rozkaz, abych jel v čele vůdcovy kolony přes Mělník do Prahy .. .

Dne 16. března byl jsem náhodou přítomen v místnosti, kde Ribbentrop přečetl do rozhlasu proklamaci protektorátu. Dodatečně jsem se dozvěděl, že její formulace byla vypracována v noci z 15. na 16. března 1939 Hitlerem, Stuckartem a Ribbentropem .. uzavření ochranné smlouvy a zřízení protektorátu mezi Hitlerem a Háchou, jakož i zřízení samostatného Slovenska se zvláštní ochrannou smlouvou říše-Slovensko je čistě politickou mocenskou akcí a odporuje všem zákonům, jelikož Hácha a vláda nebyli podle československých zákonů oprávněni uzavřít bez slyšení ještě zasedajícího parlamentu takovýto pakt s Hitlerem .. .

Čeští fašisté, vlajkaři a příslušníci ostatních pravicových kruhů byli německou bezpečnostní policií nejen používáni jako důvěrníci, nýbrž i peněžitě podporováni a placeni .. .“

Tolik z protokolu výslechu K. H. Franka.

Redakce: Ing. P. Rejf, CSc. Připravil: Dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Historickou a dokumentační komisí při Národní radě KČP jako svou 208. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, duben 2007.

Webová stránka: www.ksl.wz.cz. E-mail: Vydavatel@seznam.cz