Úpadek sudet pokračuje

Český ekonomický týdenník Ekonom zveřejnil dne 27. dubna 2017 pozoruhodný článek s názvem „ÚPADEK SUDET NESKONČIL“. Kromě mapy bývalých sudet, ve velkém měřítku na dvou stranách a mnoha dalších schémat, si autor David Klimeš všiml, že tato mapa je v některých ohledech i dnes plně aktuální. Ale nyní hraniční linii, na rozdíl od minulosti, neukazuje jazyková bariéra, ale ilustrativní velmi odlišné regionální statisticky měřitelných rozdílů. Obsah tohoto článku v češtině je mírně zkrácen.

Výsledky projektu „mapy exekucí“ vynesl na světlo pozoruhodný obraz - čáru, která vede přes území České republiky. V celé zemi je téměř desetina z celkového počtu obyvatel v exekuci. Můžete však vidět regionální rozdíly jejichž zajímavý trend je brzy zřejmý. Regiony s vyšší mírou exekucí u obyvatelstva totiž tvoří heterogenní zóny a tvoří na mapě zdánlivě uzavřené prostory. Pokud se nakreslit čára, nápadně připomíná známé meze bývalých čtyř německých provincií. Dokonce i dnes žijí v této oblasti lidé, kterým republika nemůže nabídnout žádnou perspektivu, ale tentokrát nejsou k dispozici žádní další Němci. Jedná se o lidi, kteří jsou zatíženi různými sociálními a ekonomickými problémy. Pro srovnání, „sudetské kraje“ Ústí nad Labem a Karlový Vary mají více než 15% podíl domácností v exekuci a mají tytto problémy větší, než Kraj Vysočina, či Zlínský kraji, kde je postihováno méně než 6 % populace.

Obchodní časopis Ekonom rovněž vzal pod mikroskop další statistiky a dospěl k závěru, že známá pohraniční konfliktní historie je v dnešní době také následovány problémy odlišné povahy. Premiér Bohuslav Sobotka se stále snaží relativizovat historický kontext. Nedá se totiž předstírat, že hospodářská prosperita České republiky sahá až na hranice. „Strukturálně znevýhodněné skupiny měly od počátku devadesátých let výchozí situaci horší,“ říká. V systému, ve kterém bohatnou bohatí a pro chudé zbývá jedině nulový růst, bylo téměř nevyhnutelné, že bohatší regiony chudším doslova utečou. Proto se vláda rozhodla, po mnoha letech rozvažování, vyvinout novou strategii hospodářské pomoci postiženým regionům, prostřednictvím strukturálních výhod. Ale může to opravdu něco přinést?

Boris Rudy ukazuje rukou na chátrající dům v části Ústí - Předlice, kde můžete dokonce vidět ze strany mimo silnice v některých pokojích ruiny. „Roh domu jednoduše spadl minulý měsíc. Je štěstí,  tam nikdo nebyl zraněn. Hned vedle je školka, říká. Předlice byly kdysi malým německým předměstím v bezprostřední blízkosti Ústí nad Labem, jednoho z průmyslových center Sudet. Dnes je to ghetto a výše citovaný citovaný muž, Rudy, zde získává rozpadlé domy, které obnoví vlastníma rukama a pak je pronajímá místním znevýhodněným vrstvám společnosti.

V okolních ulicích se koncentruje nezaměstnanost, obchod s chudobou a sociálním vyloučením. Kdyby bylo toto ghetto samostatnou obcí, bylo by nutně „vítězem“ „mapy exekucí“. Předlice však byly začleněny do Ústí a připočítávají se ke statistice za celé město. Ústí má 20% populace nad 15 let postižené exekučním řízením - a to je znepokojivé. Neslavným vítězem příslušných statistických šetření jsou Trmice, město s asi dvěma a půl tisíci obyvatel, blízko Předlic. Zde je 35 % obyvatelstva postiženo exekucemi. Aktuální údaje hovoří o více než 165 milionech korun (ekvivalent asi 6,2 milionu eur). Tak vysoko se odhaduje celá exekuční suma v samotných Trmicích. V Předlicích by tento součet byl  pravděpodobně mnohem vyšší.

Ale jak je možné, že dnes existují takové problémy v kdysi bohatém průmyslovém středu Sudet? Příklad kdysi hospodářsky silného města Ústí, jehož částí jsou Předlice, dokazuje, že zde před „přesídlením“ (citace z Ekonomu) vzkvétal hospodářský život. Mýdlo výrobce Johanna Schichta jej reprezentovalo jako mimořádně úspěšného podnikatele. Ekonom píše doslova: „Po příklonu Němců k sudetoněmecké straně v 30. letech a vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945, město nemohlo na tuto minulost navázat“.

Předlický realitní podnikatel Rudy říká: „Za prvé to zde komunisté zničili. A pak městské vlády po listopadu 1989 neprodaly nemovitosti soukromému sektoru právě nejinteligentnějším způsobem."

Příběh města Ústí nad Labem, a jeho trnu v patě Předlic, může sloužit jako extrémní příklad historického problému celých sudet. Historik Matěj Spurný se mnoho let zabývá tímto tématem: „Území bývalých sudet prožilo Druhou světovou válkou s nejdramatičtějšími demografickými změnami v tisícileté historii českých zemí. Během krátkého období jen dvou roků zde byly tři miliony lidí evakuovány a byly do značné míry nahrazeny novými osadníky, kteří zde nebyli doma. Později za socialismu zde byl proveden pokus o nalezení řešení pomocí silných vládních investic. Tehdy často přišla odvětví bez dobré budoucnosti. Po změně ke kapitalismu tento ekonomický zdroj vyschl úplně. Pracovní síly byly kvalifikovány pro činnosti, které již nejsou potřebné. "

Bezprostředně po roce 1989 se obecně věřilo, že pohraniční oblasti se v kapitalistické éře samy nějakým způsobem dostanou k prosperitě, ať už prostřednictvím svobodného tržního hospodářství, či otevřených hranic. To skutečně v některých případech platilo, ve většině případů to však nevyšlo. Ekonomické rozdíly mezi pohraničím a vnitrozemím nebyly s časem nižší, ale jen větší. Je to vidět ve vývoji kupní síly. Podle GfK Czech mají nyní Češi nejvyšší „disponibilní příjmy“ v posledním desetiletí. Současně vývoj jasně ukazuje, že toto platí jen pro lidi ve vnitrozemí, na rozdíl od populace, která nyní žije v bývalých sudetech. Čísla mluví sama za sebe: v Praze je 30% nad průměrem, zatímco v Bruntálu méně než 18%. A podobně odříznuty jsou další bývalé sudetské okresy: Frývaldov, Děčín-Podmokly, Teplice a Chomutov. Přestože některé regiony dohánějí v posledních letech, jako například oblast kolem Plzně nebo Střední Čechy, „sudetské regiony“ tento vzestupný trend neprodělávají. A vrcholem je, že místní stagnace kupní síly, vzhledem ke zlepšení v bohatších regionech, znamená relativní chudnutí. Současná česká vláda nyní hovoří o rozhodnutí - o energické pomoci krajům Ústí nad Labem, Karlovy Vary a Moravskoslezskému.

To je uvedeno v lednu 2017 v projektech,  zaměřených na revitalizaci tří ekonomicky postižených regionů. Premiér Bohuslav Sobotka mluví o historickém kontextu, ale nerad počítá: „Určitě dnes řešíme nejen historickou zátěž bývalých Sudet“ A dodává, Karlovarský kraj například v posledních letech poměrně dobře dohání. Rozvojové plány vlády se týkají především přeměny některých odvětví průmyslu. Měly by se týkat především energetického sektoru a úpadku uhelných těžebních oblastí.

Sudetenpost, 8.6.2017, 2017, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf