Ukrajina se ocitla za hranicí demografické katastrofy

Státní služba statistiky Ukrajiny zveřejnila údaje o demografické situaci v zemi za první pololetí letošního roku. Podle těchto údajů se počet obyvatel Ukrajiny za posledních šest měsíců snížil o 87 tisíc, za poslední rok a půl – o čtvrt milionu, a za postsovětské čtvrtstoletí – o 9,5 milionu osob. Srovnáním těchto dat s daty emigrace z Ukrajiny se však ukazuje, že skutečná čísla o vylidňování jsou mnohem vyšší než oficiální: Ukrajina se ocitla za hranicemi demografické katastrofy a rekordní vylidňování této země bude v příštích desetiletích jednou z hlavních hrozeb evropské bezpečnosti.

Podle oficiální ukrajinské statistiky má nyní Ukrajina 42 milionů 670 tisíc obyvatel. K 1. prosinci loňského roku počet obyvatel Ukrajiny činil 42 milionů 774 tisíc lidí. To znamená, že od prosince do června Ukrajina ztratila 104 tisíce svých občanů.

Přitom ohledně oficiálních statistik tu je mnoho otázek. Za prvé – v údajích se berou v úvahu i obyvatelé Kyjevem nekontrolovaných území DNR a LNR, kde spočítání obyvatel bylo v posledních dvou letech značně problematické. Za druhé – statistika nemůže spočítat všechny emigranty, kteří odjeli z Ukrajiny za bezmála tři roky politické a hospodářské krize.

Přesnější představu o vylidňování je možné sestavit s ohledem na data podle jednotlivých zemí, kam Ukrajinci emigrují. Premiérka Polska Beata Szydło na začátku roku v evropském parlamentu uvedla, že Polsko přijalo milion pracovních migrantů z Ukrajiny. Podle Federální migrační služby se v Rusku nachází asi 2,5 milionů občanů Ukrajiny, a to jak migrujících pracovníků, tak i uprchlíků z Donbasu. Podle poslední, 13. zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci na Ukrajině je uprchlíků z jihovýchodu země více než jeden milion (započítáni nejsou ti, kdo utekli z Doněcké a Luhanské oblasti do dalš&ia cute;ch regionů Ukrajiny). Uprchlíci směřují především do Ruska a Běloruska. V západním směru se občané Ukrajiny kromě Polska stěhují především do Maďarska, Německa a Itálie.

Skutečný počet obyvatel Ukrajiny je třeba hodnotit s ohledem na všechna tato externí data. V zahraničí nyní žije několik milionů občanů Ukrajiny – uvést přesně jejich množství je těžké, protože podle odhadů evropských odborníků, více než třetina Ukrajinců jsou v zemích EU nelegálně a nejsou zapsáni v migrační službě.

Na „рідной“ Ukrajině se ve skutečnosti nachází 36 – 38 milionů jejích obyvatel. Taková čísla signalizují demografickou katastrofu.

Nicméně na demografickou katastrofu to ukazuje i v případě, že budeme využívat výhradně oficiální údaje Ukrstata. Podle těchto údajů Ukrajina měsíčně přijde v průměru o 15 tisíc lidí. Za první pololetí letošního roku přišla o 87 tisíc lidí, za rok 2015 – o 179 tisíc, a za 25 let existence země – o 9,5 milionů lidí. V Ukrajinské SSR do konce existence Sovětského svazu žilo téměř 52 milionů lidí. Rekordní počet obyvatel na Ukrajině byl zaznamenán v roce 1993 – 51,870 milionu obyvatel. Tolik lidí na jejím území nežilo nikdy v historii a zdá se, že nikdy už žít nebude, protože po roce 1993 začalo nepřerušené vylidňování. Psychologicky důležité hranice – méně než 50 milionů obyvatel – bylo dosaženo již v roce 1998. V roce 2009 už na Ukrajině žilo méně než 46 milionů a po všech dramatických událostech, které začaly majdanem, je počet obyvatel Ukrajiny 42 milionu. A to jsou oficiální čísla!

Je zřejmé, že velký pokles počtu obyvatel v posledních dva a půl letech byl způsoben z velké části ztrátou Krymu a útěkem civilistů z bojové zóny na Donbasu. Nicméně vylidňování se nezastavilo ani po válce a ztrátě území: počet obyvatel Ukrajiny se stabilně snižuje dodnes, což souvisí v první řadě se sociálně-ekonomickou situací. Podle Gallupova ústavu počet obyvatel spokojených se svou životní úrovní klesl za uplynulý rok ze 27 % na 17 %, zatímco podíl Ukrajinců, kteří považují ekonomickou situaci v zemi za selhání, se zvýšil ze 62 % v roce 2014 až na 79 % v roce 2015.

V tak tíživé psychologické atmosféře ve společnosti se kriticky zvyšuje emigrace, roste úmrtnost a porodnost klesá. Úmrtnost na Ukrajině je nejvyšší v Evropě. Ukrajina je světový lídr ve snížení počtu městského obyvatelstva. Podle loňské zprávy OSN v rámci programu UN-HABITAT nejrychleji vymírajícím velkým městem na světě je Dněpropetrovsk (zdá se, že pro překonání této smutné tendence přejmenovaný Nejvyšší radou na Dněpr).

Co se týká porodnosti, pak úroveň fertility (počet dětí narozených tisícovce žen v plodném věku) na Ukrajině je jedna z nejnižších na světě. Ukrajinské rodiny se prostě bojí mít v této zemi děti. „Někdo se bojí rodit, protože nechce, aby dítě vzali do armády. Někdo si není jistý, zda v této zemi mají děti nějakou budoucnost,“ – komentovala situaci ukrajinská psycholožka Jekatěrina Gičan.

V důsledku toho odborníci Ústavu demografie a sociálních výzkumů NAS Ukrajiny předpovídají snížení počtu obyvatel až na 35 milionů k roku 2050 díky kritickému poklesu porodnosti. Pokud bychom dělali prognózy s ohledem na práci v zahraničí, pak toto snížení bude ještě mnohem větší – v zemi bude žít méně než 30 milionů lidí.

Ukrajina je nikoli na hraně, ale spíše už za hranicí demografické katastrofy: „bod, odkud není návratu“ už zde nastal, situace se stala nezvratnou a v příštím desetiletí eskalace vylidňování způsobí na Ukrajině stejný sociální kolaps, jako je tomu v zemích Pobaltí.

„Za jakýchkoli podmínek se bude počet obyvatel Ukrajiny zmenšovat, protože je u nás vyčerpán potenciál populačního růstu; množství 75-letých žen je ve struktuře populace větší než 5-letých dívek. Od 60. let ukrajinská žena nerodila tolik, kolik je třeba pro prostou reprodukci generací, a tak je každá následující generace menší než ta předchozí,“ – říká ředitelka Ústavu demografie a sociálních studií NAS Ella Libanova.

Ukrajinu čeká pád do „demografické jámy“ z důvodu prudkého poklesu počtu žen ve fertilním věku (20 – 29 let, což je nejpříznivější období pro rození dětí s ohledem na zdravotní a sociální oblast). Dnes je ve fertilním věku nejpočetnější generace narozených v letech 1985 – 1994: v tomto období počet obyvatel Ukrajinské SSR a mladé nezávislé Ukrajiny dosáhl rekordu. Za několik let je vystřídají generace depopulace a demografického pádu a za ní – generace demografické katastrofy.

Vylidňování a emigrace obyvatel povedou ke kritickému snížení počtu daňových poplatníků – fyzických osob. Ukrajinským důchodcům (jejichž podíl bude ve struktuře obyvatelstva jen růst) nebude mít kdo platit důchody. Z důvodu kritického nedostatku lidí tam nebude mít kdo podporovat infrastrukturu.

A to nejsou problémy pouze Ukrajiny, to jsou problémy celé Evropy.

Rekordní vymírání a tím způsobený sociální kolaps na obrovském území v centru kontinentu se v příštích desetiletích stane jednou z hlavních hrozeb evropské bezpečnosti: problémy s Ukrajinou jsou s těmi současným srovnatelné a stejně tomu bude v Rusku, Bělorusku, zemích Vyšegrádské skupiny i v západní Evropě.

V čem je rozdíl mezi Ukrajinou a Pobaltím? Umírání Pobaltí nikoho nezajímá. Nikoho, včetně vlastního politického vedení Litvy, Lotyšska a Estonska. O úřednících EU nemluvě. Je to takový vzdálený region na východním okraji EU: dvojitá periferie – Ruska i Evropské unie. Tato oblast se postupně mění v pustinu. No a co? Ať si je na okraji EU pustina. Komu to vadí, koho to znepokojuje, kromě Lotyšů a Litevců, kteří tam vymírají tiše, pokojně, a dokonce se snaží svým vymíráním nikoho neznepokojovat?

Úplně jiná věc je ale Ukrajina. V této zemi fungují čtyři jaderné elektrárny s 16 jadernými reaktory. Přes tuto zemi procházejí ropovody a plynovodný systém zajišťující Evropě zdroje energie. To vše je infrastruktura civilizace. Ale není daleko den, kdy se na Ukrajině objeví nedostatek obyvatelstva, které bude schopné tuto infrastrukturu podporovat. Infrastruktura civilizace na Ukrajině se stane bezcennou, protože tam nebude dost lidí, aby objekty infrastruktury fungovaly nepřetržitě a naplno. Nebude dost peněz, aby se mohla tato infrastruktura udržovat a modernizovat, nebudou dostatečně vzdělané kádry, které by se o její provoz staraly.

Kromě toho na Ukrajině začnou hladové bouře důchodců, kterým nebude z čeho vyplácet důchod. Bude růst kriminalita, která tam bují už dnes. Systém řízení, který je v kritickém stavu, definitivně degraduje a nebude schopen plnit ani základní funkce.

A to všechno se bude dít v druhé největší zemi Evropy, která se nachází v centru evropského kontinentu. Nazývat Ukrajinu „nemocným Evropy“ není správné stanovení problému.

Ukrajina je nemocný orgán v evropském těle, přičemž orgán takových rozměrů a významu, že nelze zavřít oči a dovolit mu tiše odumřít jako Pobaltí. Ukrajinu je třeba léčit, a to spojenými silami celé Evropy.

Jak léčit – to je předmětem zvláštního jednání evropského konsilia. Jak rozhodne toto konsilium, lze těžko říct, ale vzhledem k tomu, co se děje v dnešní Ukrajině, lze předpokládat, že léčba bude muset začít s psychiatry.

Zdroj: http://www.rubaltic.ru/article/politika-i-obshchestvo/050816-ukraina/

nwoo.org