USA odstupují od dohody o klimatu, „světové společenství“ truchlí a zlobí se

2.6. 2017 Expertní hodnocení     Valentin Katasonov

Nástroj – prostředek, způsob, použitý pro dosažení čehokoliv, nářadí pro jakékoliv práce.

S. I. Ožegov. Ruský slovník.

President Donald Trump v pozdních večerních hodinách ve čtvrtek oznámil americké odstoupení od dohody o klimatu v Paříži. „Odstupujeme od Pařížské dohody, ale zahájíme jednání o znovu vstoupení o Pařížské dohodě, nebo o úplně jiné dohodě za spravedlivých podmínek pro naše podniky, pracovníky, občany a daňové poplatníky,“ - řekl americký prezident na tiskové konferenci. Pařížská dohoda o klimatu staví Spojené státy americké do nevýhody, vytváří výhody pro ostatní země, řekl americký prezident. Podle Trumpa by USA mohly přijít o zhruba 2,7 milionu pracovních míst do roku 2025, na základě dohody v Paříži. Zároveň Trump slíbil, že USA budou i nadále patřit ke světové špičce v otázkách životního prostředí. Zdůraznil také, že další akce Spojených států budou záviset na tom, zda půjde o „spravedlivý přístup“.

Záměr odstoupit od dohody o klimatu, pronesl Trump i během své volební kampaně. Opakovaně popřel teorii o změně klimatu, nazval to „podvodem.“ Podle jeho názoru byla vyvinuta Čínou ke zničení amerického průmyslu. Včerejší prohlášení amerického prezidenta vyvolalo silnou reakci světového společenství. António Guterres,  generální tajemník OSN, vystupující na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF), řekl, že akce v oblasti klimatu nemohou být zastaveny a státy by měly pokračovat ve vybraném kursu. MMF sdělil, že rozhodnutí USA budou mít v konečném důsledku nepříznivý dopad na jejich vedoucí roli.

Předseda představenstva „ROSNANO“ Anatolij Čubajs obecně věří, že Spojené státy se staly psancem, opustivše Pařížské dohody. „Prohlašuji, že toto je velmi dobrý obchod pro Rusko. Lídr USA se postavily stranou jako země, pro kterou jsou globální zájmy lidstva bezvýznamné. Ukázaly se být zemí, která ignoruje zájmy lidstva. Zemí, pro kterou jsou zájmy budoucích generací sekundární záležitostí,“- řekl Čubajs v projevu na PMEF. „V žádném případě se nás netýká situace, kdy Spojené státy vešly mezi teroristické státy, Rusko spolu s civilizovaným lidstvem podepsalo Pařížskou dohodu,“ - dodal. Čubajs také nazval Pařížskou dohodu jedinečným technologickým stimulem. „Máme další nástroj k urychlení vědeckého a technologického pokroku“, - řekl.

Mezitím, jak sdělil v kuloárech PMEF ministr přírodních zdrojů a ekologie RF Sergej Donskoj, Ruská federace neočekává žádné úpravy dohody o klimatu z Paříže kvůli rozhodnutí USA odstoupit od ní. Vicepremiér RF Alexander Chloponin řekl, že Rusko nemá v úmyslu opustit svůj závazek vůči Pařížské dohodě o klimatu a bude jej důsledně realizovat. „Je to jejich vlastní věc, my budeme postupovat jako doposud. Důsledně plnit své povinnosti. A nechystáme se závazek opouštět„- řekl Chloponin v kuloárech PMEF. Zajímavé není ani tak Trumpovo prohlášení o dohodě o klimatu, jako reakce takzvaného „mezinárodní společenství“. Chci upozornit na frázi, která byla vyjádřena ve společném prohlášení, Merkelové, Makrona a Paolo Gentiloniho: „Jsme pevně přesvědčeni, že Pařížskou dohodu nelze přehodnotit, neboť je základním nástrojem pro naši planetu, společnost a ekonomiku.“ O jaký nástroj, skrytý v této větě, se jedná?

Ve skutečnosti je správně použito slovo „nástroj“. Od vytvoření Římského klubu znělo: globální ekologie, globální klima, klimatické změny ... problémy v oblasti životního prostředí a stabilizaci klimatu byly zahrnuty do programu mnoha mezinárodních fór. Do programů OSN a dalších mezinárodních organizací v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti globálnímu oteplování .. „Nástroj“ - je, jak se říká, freudovská výmluva, protože ve skutečnosti programy a projekty pro „životní prostředí“ jsou zaměřené nikoli na zlepšení materiálního prostředí pro lidi - ale programy, které jsou jen nástrojem pro dosažení zájmů určitých podnikatelských skupin a finanční oligarchie. Ať už vezmeme jakýkoliv problém životního prostředí, je jasné, že se za ním skrývají tyto zájmy. V tomto případě je tématem skleníkový efekt - klimatické změny pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře - to je dlouhodobý nástroj. Byl vyroben v minulosti. v 70-80tých. letech.

V 90tých letech již měla Světová banka své vlastní projekty na omezování emisí CO2. Já jsem v 90tých. letech působil jako finanční ředitel Světové banky pro správu životního prostředí životního prostředí projektů v Rusku a mohu říci, že ve vztahu k Rusku byl tento nástroj použit ke zničení našeho průmyslu, protože byl údajně nadměrně energeticky náročný, produkoval nadměrné množství oxidu uhličitého. A tak (jako ostatně i dnes) byl tento nástroj používán proti naší zemi. "

Obecně platí že, pokud vezmeme celosvětové měřítko, byl tento nástroj vynalezen těmi, kdo chtěli narušit monopol ropného průmyslu, který skutečně zaujímal klíčové postavení nejen v průmyslu, ale také ve finančním sektoru. A to nejen ve finančním sektoru, ale zejména mezi hlavními akcionáři Federálního rezervního systému. Klan Rockefellerů opodstatněně spojujeme s ropným průmyslem. Klan Rockefellerů je jedním z největších akcionářů Federálního rezervního systému. Takže tady jde o mnohoúrovňové hádky, hašteření mezi jednotlivými klany. Trump nepochybně hájí zájmy ropného průmyslu. Stojí za upozornění, že na své první zahraniční turné nevzal s sebou skoro nikoho ze svých poradců, s výjimkou svých rodinných příslušníků a ministra zahraničí Tillersona, který byl velmi dlouhou dobu v ropném průmyslu. Takže existuje mnoho příznaků toho, že Trump v první řadě hájí zájmy ropného podnikání, zájmy Rockefellerů. Evropa v daném případě stojí na jiných pozicích. Hájí zájmy Rothschildů, kteří jsou také velkými - ne však majoritními - akcionáři Fedu. Probíhá „válka trůnů“ pod záminkou, že vládcové věnují humánní péči prevenci změny klimatu.

Všimněte si, že dnes jsou na světových trzích s ropou, nízké ceny. Je Trumpovo prohlášení ránou ropnému průmyslu? Musíme si naopak uvědomit, že s pomocí nízkých cen ropy se Rockefellerové a další zástupci uhlovodíkového podnikání snaží udržet svou pozici, protože nízké ceny uhlovodíkových paliv (ropy a zemního plynu, uhlí) nedávají možnost nahradit je některými alternativními zdroji energie. Dnes jsou naftogazoviki ochotni obětovat i zisk, protože se odehrává tato technologická válka. Během války zisk klesá. Nyní musí  „uhlovodíkoví byznysmeni“ odrazit útok „ekologových byznysmenů“.

Nejsem nakloněn idealizování Trumpa. „Klimatická válka“ – to je rozmíška v „příbuzenství superboháčů“. V celé historii dvacátého století probíhalo hašteření, a takových situací bylo mnoho. Druhá světová válka také byla takovým hašteřením. Ačkoli formálně spoluvládli Roosevelt a Churchill, ale psychologicky si byli připraveni skočit navzájem po krku.  Roosevelt měl v tomto případě zájem, aby konečně zbavil Británii její geopolitické podpory s názvem „koloniální systém“. A musím říci, že se to strýčkovi Samovi podařilo. A tak dále. To znamená, že není správné považovat současnou situaci za jedinečnou. Už ve dvacátém století byly desítky takových situací. Ale jsou tu i nové stránky. Amerika je rozdělena, a my nemluvíme ani o Trampovi. I když Trump je samozřejmě takový „lakmusový test“, který ukazuje vztah sil různých zájmových skupin. Trumf hájí síly, které jsou spojeny s olejem, s vojensko-průmyslovým komplexem, ministerstvem obrany. Proti Trumpovi je část bankovní komunity. Speciální služby. Samozřejmě, že proti Trumpovi je „Silicon Valley“, které přibírá na váze. High-tech firmy chtějí vytlačit tradiční banky Wall Streetu. Trump se opravdu chtěl spojit s IT profesionály, ale oni mu ukázali, že nejsou ochotni se přátelit. To znamená, že situaci z tohoto pohledu není možné považovat za unikátní. Takových situací jen ve 20. století byly desítky.

Pojďme se bavit o nejdivočejších zastáncích hypotézy globálního oteplování. Merkelová, Macron, Paolo Gentiloni, představitelé Kanady a Japonska, Tereza May z Velké Británie - vidíme jakousi internacionálu. K ní, mimochodem, je možné připojit našeho pana Dvorkoviče, který řekl, že Rusku jsou lhostejné názory Trumpa na toto téma. A Čubajse, který souhlasí, že v tomto ohledu jsou „USA - stát vyvrhel.“ Jaký je to druh internacionály? Chtěl bych říci, že jsou to mezinárodní služebníci ďábla. Můžete je také označit za degenerované - ne pro nic za nic, nemají téměř všichni představitelé Evropy děti. Ve skutečnosti je ďábel také degenerát, jak jej chápeme. Stále častěji teď cituji svatého Nikolaje Srbského, který řekl, že všichni lidé jsou rozděleni na Bohu-podobné, zvířeti-podobné a ďáblu-podobné. Všichni jsme poněkud zvířeti-podobní, a naším úkolem je často se na sebe podívat do zrcadla a nějak se sami opravit. Ve skutečnosti, když říkám „zvířeti-podobní“, zcela nevylučuji ani sebe z tohoto seznamu. Ale jsou i ďáblu-podobní (démoni). S největší pravděpodobností patří představitelé západního liberalismu specificky do třetí kategorie. A u démonů, jak víme, děti nebývají.

Všichni tito Merkelové, Macronové a k nim se připojující Čubajs mají zcela jasně utilitární postoj k dohodě o změně klimatu (to znamená touhu po zničení ekonomik, které by mohly konkurovat zlaté miliardě), a sledují dlouhodobý cíl - ovládnutí světa. Tento cíl se dokonce narodil před tisíci lety. Pokud jde o Písmo, připomeňme si historii židovského národa. Židovský národ v době, kdy se objevil Ježíš, žil v provincii Římské říše a snil o  rozdrcení imperiální moci. Pamatujeme si, že na Květnou neděli obyvatelé Jeruzaléma křičeli Kristovi, „Hosana!“, protože si mysleli, že jde o vůdce, který umožní tomuto tvrdému lidu stát se pánem světa. A pak uvítali Kristovo ukřižování, když viděli, že se zmýlili. Potomci takovýchto dnes usilují o světové vládnutí. Pro ně jsou peníze prostředkem; nástrojem, nikoli cílem samy o sobě. To svým vazalům vnucují myšlenku, že peníze jsou všechno, ale pro ně je to jen nástroj. Zajali tiskařský lis na peníze a samozřejmě, v určitém okamžiku kdy bude moc plně v jejich rukou, bude peněžní lis vyhozen na smetiště světových dějin. Již nebude nutný, protože vytvoří globální koncentrační tábor.

Při chápání cílů a záměrů současných ekologů vystupuji za skutečnou ochranu životního prostředí. Vzpomínám si, že v Sovětském svazu se používalo bezpečné sklo pro nápoje, výrobky z papíru pro obaly, nebyly všudypřítomné plastové obaly ničící životní prostředí a při spalování vydávající nejen oxid uhličitý ale i strašlivé jedy. Samozřejmě, dnešní odpadkový stav společnosti je odrazem vážnějších základních procesů lidské transformace. Pokud v sovětském období bylo stále co stavět, a v menší míře i spotřebovávat, dnes bije do očí  objevení se člověka spotřebitele. To znamená, že jde o degradaci lidského ducha. Důkazem toho je skutečnost, že lidé přestali dělat věci s dlouhodobou životností. Za našich prarodičů se dělaly trvalé věci, byly používány i potomky. Jednalo se o nádobí, oblečení, umělecké předměty. Co teď? Přístroj zastarává za několik měsíců. Člověk si koupí mobilní telefon, objeví se nová verze za dva měsíce, vyhodí se starý - a tyto věci škodí životnímu prostředí. Dokonce i v Africe existují celé země, které se staly smetištěm odpadků. To má a mělo by být důvodem pro poplach. Mohu přinejmenším až do příštího rána vypočítávat ekologické rány a neduhy, protože se 25 let profesionálně zabývám ekologií. Zde je vše zřejmé, dokonce i teď považuje kterákoliv hospodyňka výrobky pro jedno použití za výhodné. To znamená, že byznys uspokojuje vlastní zájmy spíše, než aby vyráběl zboží nezbytné pro lidský život. Je zřejmé: zde je všechno vzhůru nohama, postaveno na hlavu.

Zajímavého je ještě víc a víc. To, že nejen výrobek, jakýkoliv produkt lidské práce se stává jednorázovým, ale i člověk se stává „člověkem na jedno použití“. Podnikatel dnes vychází ze skutečnosti, že potřebuje pracovní sílu. Například ve starém Římě, byl otrok osobním majetkem otrokáře. Pokud je něco v osobním vlastnictví, je snaha to udržovat v užitečném stavu, dlouhodobě používat. Je přirozené, že pak je něco takového možné používat déle a možná i předat svým dětem a vnoučatům. To se zdá být pochopitelnou věcí. Moderní kapitalistický systém nedělá zaměstnance majetkem zaměstnavatele. V zásadě je to docela jednoduché. Bylo by možné přijmout zákon, který by zajistil péči o pracovníky zaměstnavatelem. Ale proč? Když je v některých zemích 50% mladých lidí nezaměstnaných, může být zaměstnanec využíván 2-3 roky, a pak jej vyhodit jako jeden ze šálků nebo jednorázových lahví. To mne nejvíce znepokojuje. A toto téma je zřídka probíráno, člověk - pracovník na jedno použití. A když budou lidé nahrazeni roboty, takových  jednorázových lidí na planetě budou nejen miliony, ale miliardy. Entropické procesy dospěly k tomu, že je lidstvo degradováno. Tím by se v první řadě měli zabývat všichni poctiví ochránci přírody - lidskou přirozeností. Člověk je důvod pro všechno. Člověk je měřítkem všech věcí. A ten, kdo na to zapomene, může pouze ničit. Moderní vládcové-bořitelé si myslí, že teď mohou udělat to, co se nepovedlo Nimrodovi - konečně postavit Babylonskou věž ...

http://zavtra.ru/word_of_day/instrument_2017-06-02

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf