Ty tvrdé české palice

Josef Staněk

28. 1. 2018

Za Rakouska-Uherska byli Češi synonymem „tvrdých selských palic“, co nedovedou pochopit velikost Habsburského domu. Za okupace chtěli Sudetští Němci dláždit náměstí českými hlavami, které nechtěli pochopit velikost vůdce. V padesátých létech se vedl boj proti tvrdým intelektuálským a buržoazním nacionalistům, kteří nedovedli pochopit velikost sovětského rovnostářského myšlení. Za normalizace zas dobrodiní našeho druhého osvobození od všelijakých revizionistů. Po vzniku „blbé nálady“ do nynějška zas „zaprdění a xenofóbní Čecháčci“ nedovedou pochopit etické výšiny elit Západu, výhody multikulti a dovoz islámských komunit, normalitu úchylů. Kterážto zaostalost se projevila jak ve volbách parlamentních, tak prezidentských. 

Navzdory nikdy nevídané mediální masáže nebyli ve svobodných a tajných volbách zvoleni ani „světoví“ politici-demokrati TOP, STAN nebo KDU, ani „velký vědec“ na prezidenta. Ač v okolních státech se to tento mediální tlak podařil? Pokusím se příčinu rozebrat „nevědecky“, myšleno nikoliv v intencích neziskovými organizacemi dotovaných „společenskovědních“ ústavů.

Podstata jevu je v tom, že po staletí mentálního útlaku (od husitství) se v českém národě vytvořilo zevně neviditelné „tvrdé jádro“ samostatně myslících lidí, řídících se intuicí. Tito Češi přišli na to, že zevní evropský svět je řízen nejen silou, ale také balamucením davu skrze polopravdy o podstatě a fungování světa. Svět je řízen tak, aby to vyhovovalo uzoučké vrstvě „nadlidí“, kteří kvůli své neviditelnosti si zaplatí vrstvu ještě dobře žijících politiků, úředníků, umělců i „umělců“ bavičů a vědeckých bádalíků. Ti žijí dobře do té doby, dokud onu vládnoucí vrstvu chválí. A dostávají mnohé honosné tituly z oblasti vědy, sportu, umění, náboženství. V posledním ne za svatost, neboli etické žití, ale za přesvědčivé řečnění a vědecká pojednání o mrtvých svatých. (Ve stylu modlitby úspěšného obchodníka pod křížem: „Děkuji ti Ježíši, že se mi povedl ten obchod s okradením klientů! Najednou slyší hlas: Máš štěstí. Ano, mám štěstí! Nech mě domluvit! Máš štěstí, že mám přibité nohy, jinak bych tě kopl do ksichtu!)

Toto tvrdé jádro je u Čechů mimořádně silné a činí jej podle mého soudu asi 10% populace. (V okolních státech jen 3%) Ovlivňuje dalších 30% příbuzných a známých. Z ostatních 60% je deset procent slabomyslných (ve všech národech), deset procent nic netvořících parazitů a ostatní duchaprázdní konzumenti. O toto tvrdé jádro národa vždy jde. Proč je procentuálně početnější než jinde z pochopitelných důvodů nebudu mluvit. Věděl o něm už geniální zločinec Hitler a proto řekl:“ Poláka a Srba zlomit silou! Čecha nezlomíš, znám je z Vídně. Když je tlak, ohne se a když tlak povolí, švihne zpět!“ Proto poslal jako protektora vyvraždit toto právě jádro rovněž jasnovidného Heydricha, a neudělal protektorem jednoduchého vraha K. H. Franka. A po smrti Heydricha chtěl Hitler ze msty vyvraždit vybranou desetinu Čechů. K jeho „uklidnění“ mu museli „kolaboranti“ i kolaboranti uspořádat ony manifestační přísahy věrnosti na Václavském náměstí a pod.

Nyní je vhodné popsat, jak jsou charakterizovány osoby tohoto národního duchovního jádra. Jednoznačně charakterem. Bez ohledu na velikost vzdělání, často spíše středního. Zato spíše s přirozenou, od přírody kultivovanou selskou inteligencí. Tito lidé se vzájemně rychle poznají a komunikují většinou beze slov nebo zevně neutrálně. Nedají na gesta, padnoucí šaty a kravaty, světoběžné vystupování, snahu být „in“! Můj otec jako znalec lidí mi říkal: „Ty mě nebudeš učit znát lidi, ty jsi neprožil Protektorát! Tam poznat člověka, zejména provokatéra a kolaboranta, rozhodovalo o životě a smrti.“ A později se vždy ukázalo, že měl pravdu. A tito si v Protektorátě, padesátých létech a i nyní pomáhají beze slov. Mládí adepti na duchovní osobnosti se vždy musí učit z průběhu životních a politických procesů. Starého psa novým kouskům nenaučíš, říká se. Proto je nyní v médiích tolik štvaní na voliče „penzisty“ a staré obecně! Prý jsou to nic „o světě“ vědoucí lidi! Za vzor „nového evropského myšlení“ dávají média a TV 21leté „poslance“ TOP a Pirátů! Nové myšlení už jsme tu měli několikrát. Mládež Kuratoria, nová Gotwaldova, Husákova. A kam to tyto myšlenkové proudy dovedly se zlepšováním společenského pořádku.

Výsledky voleb mě udělaly radost. Duchovní jádro národa prakticky bez vzájemné komunikace zvolilo prezidentem člověka, se schopností myslet, s národním smýšlením, ač s malou schopností chodit. Namísto člověka svižných nohou, krásného saka, mnoha titulů „renomovaných ústavů“, prázdného frázovitého myšlení, křivého obličeje a uhýbavého pohledu! Propagovaného ovšem všemi „elitami“ a médii. Posledních 14 dní jsem bál i splachovat záchod, aby z něj neslyšel agitaci pro Drahoše! A ta hrůza těch „plačkářů“ volících Drahoše. Připomínali mi Hitlerjugend s odznáčky a bylo mi mdlo od žaludku. Nyní ale věřím, že jako národ obstojíme i ve složitých událostech nastávající evropské a světové krize.