Trumpova korejská prohra bude fiaskem celého Západu

Napsal/přeložil:  Geo

29. duben 2017

Donald Trump je při své jednoduchosti destruktivní element pro USA i celý Západ, protože odhaluje pokrytectví, s jakým se musela po dlouhá desetiletí sžívat celá planeta a kvůli němuž zahynuly v uměle vyvolaných konfliktech miliony lidí.

Umírat budou bohužel i další lidé, o tom není nejmenších pochyb a důkazem budiž bezmála dva tisíce mrtvých civilistů pozabíjených „koalicí“ vedenou Spojenými státy v Sýrii jen za poslední měsíce. Avšak to, před čím varovali neméně krvelační podporovatelé Clintonové, skutečně nastává: Trump opravdu svým buranstvím zpochybňuje už tak nulovou důvěryhodnost USA.

„Normální“ fungování Ameriky je podmíněno možností násilně drancovat cizí zdroje – lidské, přírodní, finanční, a to už od dob vyvraždění milionů indiánů. To není otázka politiky, je to otázka principu a stejně by tomu bylo, i kdyby se stal prezidentem USA třeba „socialista“ Bernie Sanders. Bez výjimky každý americký prezident se totiž po inauguraci velmi rychle změní a spolehlivě zajede zpátky do kolejí svého předchůdce.

Jelikož zákonitě nemůže nastat žádná revitalizace americké „politiky“ – která v podstatě neexistuje, podobně jako neexistuje americká „demokracie“ – systém i se svými protagonisty degeneruje a jako „nejlepší lidi Ameriky“ plodí Clintonovou a Trumpa. Volby od voleb je to horší, a zatímco Obama ještě chápal souvislosti, našlapoval opatrně a jaksepatří pokrytecky, Trump už vůbec nevidí hromady porcelánu okolo a zanechává za sebou neuvěřitelnou spoušť.

Na plnou hubu a bez okolků říká, že válka jsou zdroje a ty Amerika potřebuje, aby mohla být znovu „great“. Proto Spojené státy a jejich poskoci rozdmýchávají napětí s Ruskem a nutí občany evropských zemí k pocitu strachu – a k tomu, aby platili za ochranu před neexistující hrozbou.

Když je této „hrozby“ málo, přesunou se z Ameriky do Polska další tanky. A když ani to nestačí, přelétnou do Estonska stíhačky F-35. A tak dále, hlavně aby o tom v kontextu „nutnosti zadržování Ruska“ náležitě informoval Reuters a následně Babiš s Bakalou, kteří jsou, mimochodem, na tomto systému existenčně závislí.

A až je strach dostatečně velký na to, aby posloužil jako alibi pro cokoliv, nastoupí Trump a řekne: „Za obranu musíte zaplatit!“ Obludnost této mašinérie jde tak daleko, že chudáci Rumuni budou muset ze svých kapes zaplatit miliardy dolarů za pořízení amerických protivzdušných systémů Patriot. A to v situaci, kdy chronicky podfinancované rumunské zdravotnictví není schopno zaplatit houfně utíkající lékaře a zajistit investice do zdravotnické infrastruktury z Ceaușescovy éry. Dostatečný přístup k lékařské péči nemá každý čtvrtý Rumun, přičemž v počtu lékařů na tisíc lidí je Rumunsko druhé nejhorší v Evropě – po Polsku, které… kupuje Patrioty taky. To byl jen jeden příklad, ačkoliv pro podobné nemusíme chodit ani za hranice České republiky.

Ale ještě absurdnější obrázek Trump narýsoval na Korejském poloostrově.

Severokorejci už od vypovězení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní konzistentně říkají: „Američani, vypadněte z naší země a nechte nás na pokoji. Pokud nás nenecháte být, budeme se bránit, a to jakýmkoliv způsobem. Ale když nás přestanete okupovat a sbalíte si švestky, nebudeme potřebovat ani atomovku. Jako Irák dopadnout nechceme a nedopadneme.“

Místo aby se Američané ujali role moderátorů seriozní diskuse o podmínkách mírové koexistence korejského severu a jihu, udržují jen několik desítek kilometrů od metropole KLDR mohutnou vojenskou sílu. Přitom na obou stranách 38. rovnoběžky je dost vůle k opravdovému smíření, mírovému soužití a sjednocení korejského národa podle principu „jedna země dva systémy“.

Takové tendence existují na jihu, ale i na severu. Tohle jsou slova Kim Ye Jina z ministerstva zahraničí KLDR:

„Poněvadž je samozřejmé, že konfrontace politických systémů vede pouze k válce, mírovým způsobem sjednocení Koreje je pouze koexistence politických systémů severu a jihu. Někteří nesprávně chápou, že rozdíly mezi politickými systémy dvou částí Koreje mohou být činiteli znemožňujícími spolupráci. Ty však nejsou tou hlavní překážkou. Rozdíly mezi systémy jsou Achillovou patou snah o sjednocení, ne však nevyhnutelným problémem v rámci koexistence. Důvodem nechť nám je fakt, že snahy korejského lidu o sjednocení nikdy nezeslábly, neodezněly, a jsou stále silnější navzdory rozdílným systémům, které se utvořily a posílily v obou částech Koreje. Dva různé systémy, různé politické funkce a formy vlastnictví můžou koexistovat v jednom státě.  Bylo to dokázáno v praxi v jiných zemích. Oba dva korejské tábory uznávají, že každý z nich má svůj politický systém. Proto, pokud bude dodržován vzájemný respekt, bude spolupráce mezi nimi snadno dosažitelná a sjednocení bude bezproblémové. Stanovisko severu, aby došlo k sjednocení země při zachování obou systémů, neznamená vnucování svých zájmů a svého systému jihu. Tato zátěž je oboustranná. Sever nechce vnutit jihu svůj socialistický systém a nikdy to ani nedělal.“

Jenže něco takového si v mainstreamu nikdy nepřečtete, natož aby to bylo součástí agendy prezidenta Spojených států. Jeho zájmem není dělat mír, ale byznys.

Válku nechtějí Korejci na severu ani na jihu. Američané teď spěšně, v době prezidentského vakua po sesazení prezidentky Pak Kun-hje, instalují v Korejské republice protiraketový systém THAAD v obavách, že by administrativa budoucího korejského prezidenta tento proces zarazila. Jejich obavy jsou oprávněné, protože sami Jihokorejci žádný THAAD nechtějí, protože chtějí mír – jak jasně ukázala demonstrace doprovázející příjezd komponentů amerického protiraketového systému do místa dislokace.

Nemůže snad být nic absurdnějšího a trapnějšího, než když za této situace Donald Trump prohlásí, že by Jihokorejci měli za instalaci amerického THAADu zaplatit. A ne málo: Washington bude po Soulu požadovat zhruba miliardu dolarů navzdory argumentu Jihokorejců, že pokrytí nákladů na rozmístění, provoz a údržbu systému nebylo předmětem žádné dohody.

Trump chtěl na korejském problému ukázat, jaký je ranař. Jenže kombinace severokorejské neústupnosti a jihokorejské neloajality, pramenící z americké nedůvěryhodnosti, žene Trumpa tam, kde chtěl mít svého soupeře – do kouta.

Velkohubý obchodník totiž nakonec nebude mít kam uhnout a do přímého střetu se silnou severokorejskou armádou nepůjde. Bude rád, když s pomocí Číny vyjedná jakousi dohodu o ukončení severokorejských jaderných zkoušek, čímž potichu uzná KLDR za jadernou velmoc a poníženě z momentální eskalace vycouvá. S miliardou dolarů v kapse, ale s dalšími nenapravitelnými škodami na reputaci Spojených států a celého Západu.

Geo, Eurasia24.cz