Trump vyburcoval evropskou opozici - politická elita je vystrašená

Evropští vůdci opozičních stran se pokusili vypracovat politickou strategii k mobilizování milionů zklamaných voličů v nadcházejících volbách v Německu, Nizozemsku a Francii.

Na veřejnosti jako první vystoupili Marine Le Penová (francouzská Národní fronta), Franke Petryová (Alternativa pro Německo), Gert Wilders (nizozemská Strana svobody), Salvini (italská Liga severu) a Harold Vilimski (rakouská Strana svobody). Sešli se 21. ledna na kongresu v německém Koblenzi. Vyzvali evropské voliče, aby se zúčastnili „vlasteneckého jara“ s cílem zrušit EU, obnovit národní svrchovanost a zabezpečit národní hranice. Pod heslem Evropské národy a svoboda se konal dvouhodinový mítink. Skupina, kterou vytvořili členové devíti zemí Evropského parlamentu v roce 2015 bude vystupovat proti evropskému federalismu a odebírání politické moci voličů byrokraty v Bruselu.

Le Penová uvedla: „Prožíváme konec jednoho světa a narození jiného. Prožíváme návrat národních států. Rok 2016 byl rokem probuzení anglosaského světa. Doufám, že rok 2017 bude rokem, kdy povstanou národy evropského kontinentu.“ K takovému prohlášení byla inspirována rozhodnutím britských voličů a vzrůstem popularity Trumpa. Wilders k tomu dodal, že „džin se vrátí do lahve zpět, ať se to komu líbí nebo nelíbí. Lidé Západu se probouzejí, chtějí se zbavit jařma politické korektnosti.“

Podle průzkumů veřejného mínění podněcují politické změny v USA také projevy opozičních stran, které se staví proti establishmentu v Evropě. Stále více Evropanů je proti oslabování suverenity, proti multikulturalismu zaváděném státy během desetiletí, proti politicky výhodné rétorice a masové migraci muslimů. Ve Francii se ukázalo, že Marine Le Penová by zvítězila v dubnovém prvním kole francouzské volební kampaně. Má podporu 25 až 26 %. V Nizozemsku má Strana svobody podporu 29 až 33 %, zatímco vládnoucí Národní strana za svobodu a demokracii jen 23 až 27 %. V Německu je Alternativa pro Německo na třetím místě s podporou 15 %. V deseti ze šestnácti zemských parlamentů je zastoupena a po zářijových volbách by mohla zaujmout místa v Bundestagu.

Evropské strany, které nemají chuť se zajímat o problémy obyčejných voličů, mají snahu utlumit jiné názory, označujíce je za skeptické, xenofobní, islamofobní a neonacistické. Pokud politické změny v USA ovlivní dostatečné množství evropských voličů, může balancování evropské politické vlády pracovat proti současnému establishmentu. Evropské politické a mediální elity budou na Trumpa určitě pohlížet jako na nebezpečí zavedenému pořádku v Evropě. Vyhlásil, že v konečném výsledku považuje Brexit za „velký krok“. Doplnil, že Merkelová udělala „naprosto katastrofální chybu, když pustila všechny ty ilegály do země“. Dále řekl, že NATO je pro něho krajně důležité, ale nazval jej zastaralým, když nedokáže odolávat nebezpečí islámského terorismu. Postěžoval si, že některé země „neplatí za to, za co jsou povinny platit“. Z 28 zemí aliance dosáhlo jen 5 zemí požadovaného ukazatele výdajů na obranu, který je 2 % HDP. Jsou to Velká Británie, Estonsko, Řecko, Polsko a USA.

Evropští komentátoři Trumpa ostře zkritizovali, někteří napadli USA, že se mohou stát „nespolehlivým partnerem“. Evropští vůdci zopakovali, že evropská armáda, dávná meta federalistů, by napomohla předání svrchovanosti evropských národních států do EU.

Předseda Gatestoneova institutu, velvyslanec John R. Bolton vystoupil se skutečně potřebným příspěvkem v diskusi o NATO. Nedávno napsal: „Trump podrobil v tomto roce NATO ostré kritice, čímž vyvolal bouřlivé rozhořčení ze strany předních zástupců zahraničního establishmentu. Obyvatelé vědí, že Trump prostě hlasitě říká to, co ostatní říkají mnohem mírněji. Rozhodnutí NATO se často konají čistě reflexně, její poslání se nezměnilo od doby studené války. Trump chce, aby se diskutovalo o zdokonalování a upevnění NATO, a ne aby se organizace rozbila.“ Bolton dodal: „Francie a Německo mnohdy dokazují, že nechápou smysl Brexitu. Jdou jen reflexně po cestě, která se vytvořila jako výsledek krize EU. Každý neúspěch při upevňování integrace evropského projektu vede pouze k výzvám na ještě větší integraci. Není důležité, čeho se to bude týkat, zda tvorby měny bez vlády, válečných možností, které EU nikdy nedostane, roli EU ve světových záležitostech i s tím, že Brusel už nikdo, kromě EU, nebere vážně.“

Reakce Evropy na iniciativu prezidenta Trumpa

Projev prezidenta při inauguraci byl přijat s formální slušností. Velká část evropských komentátorů zplodila proudy ostré kritiky a otevřené protiamerické proslovy.

Ve Velké Británii byly reakce na Trumpa podle toho, jak kdo podporuje britské členství v EU. Předsedkyně vlády Mayová řekla: „Z našich rozhovorů dosud vím, že my oba podporujeme rozvoj zvláštních vztahů mezi našimi zeměmi a společnou práci na rozkvětu a bezpečnosti na obou stranách Atlantiku.“ Ministr zahraničí VB Johnson uvedl: „Myslím, že nový prezident dal jasně najevo, že Spojené království je na prvním místě ve věci uzavření nové obchodní dohody. Je to pro nás mimořádně zajímavé a důležité.“ Nigel Farage, politik, který vedl úsilí VB o odchod z EU, byl jedním z nemnoha Evropanů, který dokázal pochopit rozsah vítězství Trumpa: „Existuje reálný pocit, že vítězství Trumpa je část jakéhosi většího globálního hnutí. Naši kritici, kteří včera vyslechli Trumpovo vystoupení, by to nazvali růstem populismu. Já bych jednoduše řekl, že to je návrat k demokracii. Je to opravdová politická revoluce.“

Francouzský prezident Hollande poradil Trumpovi, aby se od evropských záležitostí držel dále: „Evropa bude připravena pokračovat v transatlantické spolupráci, ale bude se zaměřovat na své zájmy a hodnoty. Nepotřebuje rady zvenku.“

Výrok Marine Le Penové: „Je naprosto očividné, že vítězství Donalda Trumpa je dalším krokem na cestě k novému světu, který změní starý pořádek.“

Převzato z Ktovkurse.com

Outsidermedia.cz