Trump chce svůj podíl v Sýrii

Dmitrij Něrsesov, 11.4. 2017

Agrese USA proti Sýrii zvýšila hrozbu přímé vojenské konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy. To je snad jediný závěr, který lze vyvodit z analýzy situace po americkém raketovém útoku na syrskou leteckou základnu Shayrat. Jinak to být nemůže. Proč prezident Trump vydal rozkaz zasadit tento úder?

Chceme-li to pochopit, vraťme se do konce března, do Archangelsku, kde se konalo mezinárodní fórum o Arktidě. Během plenárního zasedání předseda Finska Sauli Niinistö řekl:

„Jsme si vědomi, že se Washington a Moskva navzájem dobře znají, ale ne vždy se shodují. Jsou si dobře vědomi toho, co si myslí druhá strana. A to je vlastně pozitivní věc, a to i v případě, že spolu nesouhlasí. To, jak se tyto vztahy budou vyvíjet,  má velký význam pro celý svět, a doufáme v to nejlepší ".

Tato slova nemohla lépe charakterizovat atmosféru, která panovala ve světě po příchodu Donalda Trumpa k moci ve Spojených státech.

Tato teze je ilustrována i ruským prezidentem Vladimirem Putinem : „Rusko a Spojené státy jako největší jaderné mocnosti mají zvláštní odpovědnost vůči naší planetě, mezinárodnímu společenství, pro mezinárodní bezpečnost a samozřejmě, čím dříve navážeme spolupráci ve vojenské oblasti, tím lépe. Ale mimochodem, v některých citlivých oblastech, ... například v Sýrii, se bez ohledu na to, jak se to jeví, reálná spolupráce stále vyvíjí, prohlubuje a rozšiřuje. Cítíme zájem našich amerických partnerů na vývoji této spolupráce, a to je velmi dobré znamení."

Kromě toho, Putin uvedl: „K tomu, aby tato práce byla účinná, potřebujeme spolupráci nejen s ministerstvem zahraničí, je třeba komunikovat se CIA, je třeba komunikovat s Pentagonem. Bez konstruktivní práce s kolegy v těchto oblastech je nepravděpodobné, že bude dosaženo pozitivního výsledku.“

To vše znamená, že až do Shayratu, nebo spíše do chemického útoku na Khan Shaykhun, zahrnovala rusko-americká agenda vytvoření praktické spolupráce v Sýrii. Pro upevnění, zkonkretizování, tohoto tématu byl pozván na návštěvu Moskvy, která je naplánována na duben, Rex Tillerson, který je v čele ministerstva zahraničí. Mimochodem, Putin se chystal jej přijmout.

Tragédie v Khan Shaykhun, a okamžitá zběsilá mediální kampaň obvinění režimu Assada, anuluje tento scénář. Byla to docela do očí bijící provokace, ale na první pohled se zdálo, že Moskva a Washington, s vědomím významu trestného činu, budou schopni vytrvat a využít své schopnosti „vždy vědět, co si druhá strana myslí.“

Rusko samo o sobě si tak vedlo. Ale chování Spojených států bylo jiné: President Trump dal rozkaz k útoku na leteckou základnu Shayrat.

Zdá se, že hlavním důvodem, který ho k tomu donutil, byl nevypadat jako Obama, který se v podobné situaci omezil na vyhlášení o „červené čáře“ a prohlášení, že „Asad ji překročil“, ale nezasadil úder. V důsledku toho se Rusko stalo garantem řešení problematiky syrských chemických zbraní.

Dnes si Trump nemohl dovolit jít stejnou cestou. Musel prokázat, že – on není Obama. On to tedy dokázal. A bude třeba poskytnout mu úvěr: Prokázal to téměř nejméně bolestivou cestou. Jeho úder nezpůsobil syrské armádě újmu. Ale zároveň byla jedním z výsledků raketových útoků expanze ruského ochranného „deštníku“ v Sýrii. Jinými slovy, zopakovat útoky USA se stalo méně možné. Zvláště, když ruská armáda pozastavila výměnu informací s Američany, což dříve umožňovalo, aby se zabránilo střetům v Sýrii. Tak byly v Sýrii, ostře zvýšeny sázky: rizikem selhání je nyní - nebezpečí přímé vojenské konfrontace mezi velkými jadernými mocnostmi. Viděl Trump takovou perspektivu? Určitě ano. Chtěl tyto výsledky - tedy zvýšení rizika? Určitě ano.

Co mu tato situace přinese?

Trump žádal o přímou americkou vojenskou přítomnost v Sýrii, o právo na užití vojenské síly. Obama to neřešil, je zřejmé, že takový zásah americké armády může vést k nekontrolované eskalaci. Trump to ví taky. Ale musí se ukázat silnější a odhodlanější než Obama. On to udělal. A nevadí, že tím pomohl Rusku udělat „červenou čáru“, za kterou nemůže jít, když nechce vojenskou konfrontaci s Ruskem. Je to dokonce velmi příznivé, své „jestřáby“ nyní může zadržet slovy: „Chceš válku s Ruskem?“.

Rusku však vyslal signál: Podívejte se, jak je pro mě složité držet „jestřáby“, pokud nedosáhnu ničeho v Sýrii. Oni mě roztrhají, a vy přijdete o všechno: naděje na sblížení, ke kontaktům s CIA a Pentagonem, a podobně. Musím mít úspěch, musím zajistit americkou účast v budoucnosti Sýrie. Pomozte mi!

Ve skutečnosti je to nový základ pro jednání s Ruskem. Zvyšování ceny - oblíbený způsob vyjednavačů, a to zejména v oblasti obchodu, odkud, jak víme, přišli Trump, Tillerson a mnoho dalších členů současné administrativy Bílého domu.

No, je to jasné, a samo o sobě docela přijatelné. Ale je nemožné zbavit se odporu, když si vzpomenete, že tato hra USA způsobila smrt desítek nevinných lidí ve městě Khan Shaykhun. Bohužel, toto je realita „velké politiky“ Washingtonu.

Čtěte také:

Трамп рассказал, зачем нанес удар по Сирии

"Игра американцев не очень понятна. Но мы ответим"

Химическая атака в Сирии: сомнения западных экспертов

ОЗЕРОВ и БЕДРИЦКИЙ — об американском ударе по Сирии

Россия и США не поддались на провокации "химиков"

Обама начал оправдываться за Сирию

https://www.pravda.ru/world/asia/middleeast/11-04-2017/1330277-trump_syria-0/

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf