Teroristické aktivity v ČSR po válce
Teroristické aktivity neuskutečňovali „sudetští Němci“ proti republice jen před válkou. V roce 1944 se na našem území začaly organizovat teroristické skupiny werwolfu pod vedením sturmbannführerů Schustera a Müllera, jak vypověděl protokolárně K. H. Frank. V osmi bodech přísahy werwolfu je bod 3: „Tvou nejostřejší zbraní je tvá žhavá nenávist a tvá fanatická vůle zničit všechny nepřátele Říše.“ Od 13. února do 17. března sídlilo velitelství werwolfu v Liberci. Byly vybudovány speciální teroristické školy v Doksech, Chebu, Mariánských Lázních, Jelení Góře, Jánských Lázních, Warte, Ludwigsdorfu a v Praze. Byly vytvořeny tajné sklady diverzního materiálu - výbušnin, zbraní, nábojů a techniky k provádění sabotáží na železnicích a elektrickém vedení. Jen v roce 1945 - od května - bylo v českém pohraničí zjištěno 206 skupin werwolfů a v roce 1946 dalších 59. Od května do listopadu 1945 bylo vypátráno 40 skladů diverzního materiálu a v té souvislosti vyšetřováno 489 Němců.
Z oficiálních archivních materiálů vyplynulo v roce 1945:
16. května na trati u Podmokel byl přepaden střelbou vlak.
17. května na Chodsku ve Folmavě byl zastřelen Jan Havlovič.
22. května byl zastřelen v Liberci třiadvacetiletý student J. Malý.
26. května v Tocově v Doupovských horách byl zastřelen německý antifašista Leonard Peter.
11. června došlo v Karlových Varech k pokusu o atentát na redaktora Šrubaře.
16.18. června bylo ve Frývaldově zatčeno 7 příslušníků werwolfu vedených Elisabeth Hanke, která prodělala výcvik werwolfů a dále bylo zatčeno 8 předáků NSDAP, kteří se zde v německých rodinách ukrývali. Odhaleno bylo skladiště werwolfu s puškami, samopaly, ručními granáty, pancéřovými pěstmi a střelivem.
20. června mezi 01. a 03. hodinou byl v Liberci zavražděn ing. Rudolf Rotter, německé národnosti, v Erlichově ul. č. 26, který se svým bratrem Karlem Rotterem z Prahy odhalovali zločiny nacistů v Liberci. Spolu s ním byli zavražděni - manželka Emilie Rotterová (ubita sekerou), jejich dcera Alžběta, tchyně Emilie Meisnerová, svědek události MUDr. Adolf Streubel, jeho žena Marie, dcery Ingrid (6 let), Jana (5 let), Hannelore (2 roky) a správcová domu Marie Kaiserová. Všichni zardoušeni provazem.
24. června byl v Srbské Kamenici na Děčínsku zastřelen hajný Raiko Tatič.
26. června střelba na vojenskou stráž v Broumově.
28. června obdrželi tři antifašisté v Liberci dopisy s výhrůžkami smrtí podepsané „Werwolf.
6. července byli u Šluknova zastřeleni poručík Josef Šindelář a Vlastimil Malina.
9. července došlo k výbuchu v bývalé továrně na cukrovinky J. Körbera v Chotyni u Chrastavý, která sloužila jako skladiště trofejní munice a trhavin. Při výbuchu bylo zabito 7 příslušníků československé armády, 7 osob německé národnosti a 3 osoby byly vážně zraněny.
9. července explodovala nálož u poštovní budovy v Děčíně.
18. července bylo zatčeno v Karlových Varech 43 členů werwolfu, kteří byli ve spojení s generálem Hermannem. 23. července byl u obce Bretnov na Bruntálsku těžce postřelen poručík čs. armády B. Borti.
23. července v Teplicích - Šanově bylo zatčeno 10 příslušníků werwolfu. Organizace čítala ke sto členům a byli ve spojení do Saska.
23. července byla v Českém Krumlově odhalena organizace Grunhackenkreutz jako součást werwolfu.
31. července vybouchlo skladiště trofejního materiálu - více než 70 vagonů - v bývalém cukrovaru v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Ve zničeném objektu zahynulo 14 mužů, 12 žen, z toho 6 vojáků čs. armády. V okolí bylo zraněno na 200 osob. Výbuch způsobil škodu několik desítek milionů korun. Bezpečnostní opatření, která následovala a hysterie z tak velké sabotáže je oblíbeným tématem útoků „Sudetoněmeckého landsmanschaftu“ proti Čechům, aniž se uvádí souvislost s ostatními teroristickými činy werwolfu.
6. srpna bylo v Jablonci nad Nisou zatčeno 19 werwolfů, zjištěno 80 příslušníků, kteří prodělali výcvik u Regensburgu. Nalezeno skladiště třaskavin.
9. srpna v Českém Krumlově zatčeno 38 členů werwolfu školených v Laimbachu v Rakousku. Nalezeny třaskaviny, vedoucí werwolfu uprchli do Rakouska.
12. srpna v Mariánských Lázních vystřelili dvě rány do okna bytu předsedy okresní správní komise.
12. srpna na státní silnici Bruntál - Benešov střelba na člena místní správní komise.
13. srpna v Jaroslavicích zatčeno 18 werwolfů. Tato skupina vznikla až 15. 7. 1945 na pokyn S. Obermanna a Willi Kohlberga.
14. srpna odhaleno v Turnově 15 členů werwolfu pod vedením J. Altenberga.
16. srpna zatčeno v Karlových Varech 64 příslušníků werwolfu.
19. srpna zmařen pokus o atentát na vlak na trati Volary - Lenora.
20. srpna ve Stříbře zatčeni 3 příslušníci werwolfu a zajištěno střelivo.
22. srpna rozstřílena okna kanceláře a bytů Lidové správy v Chudolazích v okrese Dubá.
11. září zatčeno v Chebu 10 členů werwolfu a nalezeny zbraně.
18. září v Chomutově zatčeno 20 členů werwolfu, zabaveny ukryté zbraně a munice.
24. září zatčeno v Jablonci nad Nisou 15 členů werwolfu - celkový počet stoupl na 34 členů.
4. října požár ve Stalinových závodech v Záluží u Mostu. Škoda 500 000 korun.
26. října ve Falknově zatčeno 5 werwolfů.
3. listopadu vypáleno šest ran na německého antifašistu Šimona Langhammera z Lomnice, okres Sokolov.
7. listopadu úmyslné poškození strojního zařízení v cukrovaru v Doksanech.
18. listopadu založen požár zemědělské usedlosti u Velkého Března.
25. listopadu došlo k výbuchu usedlosti německého antifašisty Alfréda Ahmeho v obci Nová Olešná. Obyvatelé usedlosti se těsně před výbuchem odstěhovali do Německa.
27. listopadu zatčen werwolf W. Pohl a 20. 1. 1946 dalších deset. Nalezeny u nich pistole, italský automat a jiné zbraně.
8. prosince byl v České Kamenici založen požár na pile firmy Puthe. Škoda jeden milion korun.
11. prosince založen požár v keramické továrně Pettermann v Proboštově u Teplic.
V roce 1946:
2. ledna byl zatčen bývalý feldwebel Filip, instruktor werwolfu v Tachově, který připravoval přepadení stanice SNB v Schönwalde.
4. ledna bylo zatčeno v Mnichově Hradišti 6 werwolfů.
6. ledna byl založen požár ve velkomlýně v Žatci.
7. ledna byl založen požár v hostinci u Litoměřic.
8. ledna byl založený požár ve sklárně v Duchcově.
10. ledna v Sokolově byl postřelen při obchůzce příslušník SNB.
15. ledna shořely zemědělské usedlosti v Šachově.
23. ledna byl založen požár ve skladišti v Turnově.
26. ledna byl založen požár stodoly u Litoměřic.
17. února explodovala výbušnina na trati u Horního Jiřetína v době, kdy vlak opouštěl nádraží.
7. března došlo v Chebu k výbuchu nálože v domě, kde bydlel inspektor kriminální služby.
7. března pomocí nálože byl proveden pokus o atentát na vlak u Svitav. Pachatelé byli usmrceni předčasně vybuchlou trhavinou.
21. března na trati Stupčice - H. Bořek byl založen požár 700 ks uskladněných pražců.
1. dubna založen byl založen požár bývalé textilní továrny firmy Pribsch ve Smržovce.
3. dubna byla nalezena na trati u Dalovic ekrazitová nálož a dělostřelecký náboj.
5. dubna byl zastřelen příslušník finanční stráže v Hanšpachu u Šluknova.
8. dubna na Šluknovsku bylo střelbou přepadeno auto s příslušníky SNB.
14. dubna byla přepadena střelbou u Vyššího Brodu dvoučlenná hlídka SNB.
15. dubna byl zjištěn pokus o založení požáru v pobočce továrny Pribsch.
27. dubna v nočních hodinách stříleli dva muži na desátníka SNB Vladimíra Vintra ze stanice SNB v Souši.
4. května v délce 20 m byly zataraseny koleje na železniční trati Cheb - Schirding. Do zátarasu narazila lokomotiva rychlíku.
30. června vypukl požár v továrně na porcelán Concordia v Sadové, okres Karlovy Vary. Šlo o sabotáž.
3. července byly zapáleny na Karlovarsku dvě stodoly s krmivý a stroji.
15. července bylo vykolejeno 7 vagonů u Chebu. Prokázáno, že šlo o sabotáž.
19. a 21. července byly založeny dva požáry obytných domů ve Volarech.
V noci z 6. na 7. srpna v obci Černousy byl zavražděn správce zemědělské usedlosti Václav Kovář. Vraždu spáchal bývalý majitel Wilibald Peukert, který uprchl za hranice. 28. srpna byli přistiženi dva pachatelé u Žandova při vkládání nálože pod koleje.
1. října dvě ženy německé národnosti (Marie Schollová se svou příbuznou) zapálily ve Vojtanově stoh slámy a část nevymláceného obilí.
2. října byl zapálen v Mimoni statek. Při požáru zahynulo 16 ks hovězího dobytka, 6 koní a nevymlácená úroda.
7. října explodovala na trati Podmokly - Hřensko výbušnina ukrytá pod pražci.
12. listopadu vypukly v Chomutově tři úmyslně založené požáry.
14. listopadu na dole Kohinoor I. v Lomu u Mostu došlo k výbuchu, při němž přišlo o život 54 osob.
V roce 1947:
20. ledna vznikl požár na pile v Hoře Sv. Kateřiny.
6. března 1947, byla na kolejích důlní dráhy u Mostu úmyslně umístěná dynamitová nálož.
4. července byla zaznamenána střelba na rychlík 101 mezi Krásným Březnem a Povrly.
4. července se konal atentát na vlak u železničního mostu v Hartenbergu u Chebu.
4. července byla položena mina na trať mezi stanicemi Kouty u Opavy - Zábřeh u Hlučína. 5 kg - mina byla včas odstraněna.
9. července byl spáchán atentát na rychlík 67 na trati Plzeň - Cheb. Nálož vybuchla při průjezdu rychlíku.
28. srpna byl proveden atentát na vlak na trati Sokolov - Kraslice.
14. října byla zaznamenána střelba na vlak č. 2844 na trati Sednice - Šluknov.
31. prosince ve Třech Sekerách u Mariánských Lázních byli zavražděni dva příslušníci finanční stráže - Milan Dlask a Václav Mareš. Vraždu provedl Werner Milian, který uprchl do zahraničí.
Toto je částečný výčet zločinů „sudetoněmeckých werwolfů“ v letech 1945-1947.
Každý ozbrojený čin Němců nebo jeho přípravu po podepsání bezpodmínečné kapitulace, tedy po půlnoci 9. května 1945 nelze z hlediska práva považovat za součást válečných operací, ale jde o zločiny odléhající trestnímu právu toho státu nebo okupační zóny, kde byly spáchány. Při posuzování a hodnocení oné doby je nelze pomíjet.
Okresní a Krajská rada KČP Liberec , Severočeská pravda č. 5/2017 - str. 12-13, č. 6/2017 – str. 13