Také jedno výročí
Tyto dny je tomu 25 let od podpisu Protokolu o rozdělení Československa Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem.
Je překvapující, s jakou rychlostí došlo po listopadu 1989 k rozdělení Československa. Celé rozdělení bylo pouze v rukou polistopadových politiků, úzké skupinky lidí, patřících do jistých společenských kruhů, převážně z disentu.
Události, které vedly k rozdělení republiky, spustil Václav Havel prosazením pomlčky do názvu Česko-Slovensko. Tato pomlčka byla pro něj osobně asi velice důležitá., že neváhal pro její prosazení v parlamentu podstoupit zdravotní riziko. Byl totiž v té době hospitalizován po operaci kýly a prakticky vzato, utekl z nemocničního lůžka, aby v parlamentu pomlčku prosadil. Co ho k tomu vedlo, že pomlčka byla přednější než zdraví.
My, kteří pamatujeme Mnichov, víme, že pomlčka byla v názvu Druhé republiky, hnědé a směřující k Protektorátu. Chtěl nám Václav Havel naznačit, že jeho cílem je tato Druhá republika, končící zánikem Československa? Nebo je jiné vysvětlení?
Za dva a půl roku, po pomlčkové válce a dvojdomcích, podepsali premiéři Klaus a Mečiar výše uvedený Protokol. Rozdělení proběhlo v klidu a míru.
Měli vůbec Klaus a Mečiar z Ústavy právo takový dokument podepsat? Lidé volali po referendu, to se ale nekonalo.
Nyní, po zkušenostech, že v Jugoslávii došlo k občanské válce, mne napadá, co by se asi stalo, kdyby bylo referendum a lidé rozhodli , že Československo se nerozdělí, zůstane společným státem Čechů a Slováků. Došlo by u nás k vyvolání občanské války, nebo bychom byli „humanitárně“ bombardování?
Rozdělení republiky provázela dvě neobjasněná úmrtí. Alexander Dubček a Vlado Čech zahynuli při autonehodě.
( Vlado Čech, Slovák, založil Hnutí česko-slovenského porozumění, zahynul roku 1993 na rovném úseku silnice pod Zvolenem).
Adolf Hitler trpěl nosními polypy, domníval se, že má rakovinu, a proto v roce 1937 napsal svou politickou závěť. V ni striktně požadoval: Československo musí být zničeno! Je smutné, že Hilerovu politickou závěť vykonali čeští a slovenští politici. Byli to vůbec čeští a slovenští politici, vždyť při nástupu do funkcí přísahali na Ústavu republiky!
Jak je možné, že za tak dlouhou dobu od listopadu 89 ještě nebyl schválen zákon o referendu, který by „snad“ zabránil, aby jedinci „demokraticky“ rozhodovali o osudech celých národů.
Otakar Mach 26.8.2017