Sudetští Němci ve středu

Česko-německé diskusní fórum

II.

Populismus

Hlavním cílem každoroční konference byla fenomén populismu. Poté, co byli uvítáni spolupředsedové fóra, Libor Rouček a Christian Schmidt, rovněž po pozdravném slově bavorské patronátní ministryně Emilie Müllerové, uvedl danné téma předseda Spolkové agentury pro výchovu k občanství, Thomas Krueger. Ve třech následujících panelech byly řešeny nejnovější politické a kulturní změny v německé a české společnosti. Poté se diskutovalo o sociálně ekonomických příčinách populismu a nacionalismu, které lze chápat jako kořeny mnoha současných krizových situací. 

Anekdotický nadpis posledního panelu „Europe first" (Evropa na prvním místě) si vzal inspiraci ze sloganu rok úřadujícího  amerického prezidenta. Byly tam humorné příspěvky, jako například od bývalého českého ministra a dlouholetého Havlova důvěrníka, Alexandra Vondry - Spolková agentura pro občanskou výchovu jako „propagandistická jednotka“ zřejmě neví, že Američané zahájili a podporovali občanskou výchovu poválečných Němců. Důležitý byl příspěvek Bernda Posselta, který se zabýval příčinami procesu re-nacionalizace, a to i přes současné trendy evropské integrace, a vášnivě obhajoval proti-nacionalistické přístupy.

Nejen na pódiu, ale také v plénu v Císařské sále, probíhala temperamentní debata o výrocích řečníků. Mezi sudetoněmeckými účastníky byli zástupce spolkového předsedy a zemský předseda sudetských Němců Bavorska, Steffen Hörtler, spolkový předseda a jednatel Ackermann-Gemeinde, poslanec EP Martin Kastler a Matthias Doerr, dva členové předsednictva společenství Seliger-Gemeinde, Albrecht Schläger a Helmut Eikam, a člen předsednictva Svazu vyhnanců, Milan Horáček, spoluzakladatel ceny Grünen a nositel Karlovy ceny.

Rozhovory na chodbách

Stejně jako u mnoha podobných konferencí byly mimořádně cenné doprovodné debaty na koridorech, které přitahovaly nejen zkušené účastníky, ale přitahovaly pozornost i nové generace. Diskuse při obou večerech nechtěly končit ani v pozdních hodinách.

Recepce v Milchhofpalais poskytla třetí lekci o nacistické architektuře a o středověkém hradu. Spolkový ministr Christian Schmidt popsal historii této zajímavé pivovarské budovy, ve které se také konala společná večeře na rozloučenou. Oslaveny byly veselými písněmi českými a německými dvoje narozeniny dětí účastníků, kteří jsou neúnavně činní v česko-německých vztazích. Zástupkyně SPD v Bundestagu a dloholeté předsedkyně česko-německé poslanecké skupiny, Petry Ernstbergerové, která právě ukončila svou  dlouholetou práci v parlamentu, a Josefa Středuly, předního českého odboráře, který je původem z Hlučínska, vlastně je „pruského původu“, a na setkáních vždy prokazuje hluboké znalosti o česko-sudetoněmecké historii. Několikrát také vystoupil v malých diskusních skupinách mimo program a poskytl nejnovější informace o vývoji české povolební scény.

Bylo úžasné, že na tomto setkání došlo k intenzivním přeshraničním kontaktům. Vytvořené sítě tedy fungují.

Člověk se může těšit na společné aktivity v příštím roce - například může dojít ke konfliktům při 100. výročí vzniku Československa. Bylo prvořadé podmanění sudetských Němců, nebo nabídka útočiště prchajícím německým antifašistům po roce 1933?

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 17.11.2017, str. 1, 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf