Stanislav Děd již není ředitelem muzea v Chomutově
Tato zpráva překvapí naše krajany a čtenáře stejně jako překvapila nás
Stanislav Děd dosáhl věku 72 let - pro mnoho lidí je to věk odchodu do důchodu - nebo jsou do důchodu posláni. Ale v tomto případě tomu tak být nemělo. Kraj Ústí nad Labem, pod který patří také Chomutovské muzeum, propustil k 30. září celkem pět zasloužilých ředitelů muzeí a galerií v severních Čechách, z toho důvodu, že chce jít jiným směrem.
Co za tím vězí? Faktem je, že politické vedení v Ústí je silně komunistické a jeho postoj vůči sudetským Němcům je dobře znám. Byl Děd k Němcům příliš přátelský? Byla jeho spolupráce se sudetoněmeckým landsmanšaftem v Mnichově některým Čechům trnem v oku? K tomu přistupuje obvinění, že v dubnu 2016 vyzdobil muzeum tibetskou vlajkou, během rudé čínské státní návštěvy.
Výběrové řízení na pozici ředitele muzea v Chomutově bylo opětovně vypsáno a Ing. Stanislav Děd opět kandidoval na svou starou pozici. Při výběrovém řízení byl ohodnocen jako vítěz, ale ředitele muzea jmenuje vedení kraje Ústí a rozhodlo se pro druhou v pořadí, Markétu Prontekerovou, dříve pracovnici z radnice v Chomutově, odpovědnou za sport a kulturu. Stanislav Děd byl ředitelem muzea v Chomutově od roku 2001. Získal velké znalosti o kultuře a historii Chomutova a jeho obyvatel. Práce v jednom z nejlepších muzeí v Čechách, kde jsou pouze německé nebo latinské dokumenty a knihy, ho nakonec přiměla, aby se zabýval sudetoněmeckou otázkou. Ponoření do německé historie až po vyhnání německé populace změnilo jeho názor na krajany a dovedlo jej k zásadnímu odmítnutí vyhnání. Jeho úsilí nadále přispívalo k pevným česko-německým vztahům v občanské společnosti.
My, chomutovští krajané, jsme vděční za to, že se ředitel Děd zajímal o naši historii a kulturu. Je o tom mnoho dokladů. Některé chceme ukázat:
V roce 2003 se účastnil slavnostního otevření našeho "Památníku 9. června 1945" v Deutschneudorfu, s uložením památeční prsti z hlavního chomutovského hřbitova a z dětského hřiště. Od té doby je uložené ve stéle.
V září 2007 byl slavnostně odhalen pamětní kámen pro nás Němce na hlavním hřbitově v Chomutově. Ing. Děd pomáhal při realizaci a vedl veškerá jednání naším jménem s městem Chomutov, včetně uplatňování právních předpisů. Vždy se účastnil našich setkání v patronátním městě Erlangen, stejně jako vzpomínkových akcí na mrtvé u našeho památníku.
Ing. Děd se zasloužil o více než 40 výstav v Chomutově, z nichž více než polovina se zabývala německými tématy. Jednalo se zejména o chomutovské události a osobnosti. Pamatujeme si na:
2002 - 750 let historie města Chomutova, s darovacími listinami německých Řádu.
- osobnosti Chomutova - portrét 200 osobností, které utvářily duchovní atmosféru
města
2003: Severočeská zemská výstava v Chomutově roku 1913
- Stará škola - 200 let střední školy v Kadani
2006: Theodor Veidl, tragický osud 20. století
- Prof. dr. Franz Josef Ritter von Gerstner - 250. výročí narození
2007: V té době v Chomutově, Němci a Češi v květnu a červnu 1945
- Lois Zimmermann, k 75. výročí úmrtí malíře Krušných hor
- Chomutovský starosta Dr. Ernst Storch - 70. výročí jeho úmrtí
2009: 150. výročí založení chomutovské továrny na hodinky Kienzle
2010: Helmuth Hellmessen, grafické práce
- Žijeme spolu, představují se chomutovské menšiny
- Ve stopách lidové zbožnosti v severních a jižních Čechách
2013: Anton Enders, 90. narozeniny chomutovského skladatele
2014: Alter Martius, geolog, sběratel a první geolog
2015: Echt / Böhmen
- domov a Heimat,
- Rothenhaus a Buquoys, velké osobnosti z Červeného hrádku (Rothenhaus)
2017: Hans Kudlich - osvoboditel rolníků
- Vlajka pro Tibet, výstava v rámci mezinárodní kampaně za lidská práva v Tibetu.
Je třeba po právu konstatovat, že Ing. Děd přinesl německou kulturu a místní historii, z archivu muzea a z rozptýlených událostí, současným obyvatelům Chomutova a návštěvníkům, a rozšířil jejichž pohled na historii. Vydal také řadu dvojjazyčných publikací, zejména pro výstavy, a přednesl řadu přednášek. V posledních letech stál v Radě vlády pro národnostní menšiny u zrodu strategií pro záchranu německých hrobů a je spoluautorem příručky pro obce o zachování historických hřbitovů. Podobně se aktivně podílel na obnově církevních a válečných památníků ve vlasti i mimo ni.
Ing. Děd udržoval kontakt s námi, německými občany Chomutova, domovskou čtvrtí a sudetoněmeckým landsmanšaftem v Mnichově. Spolupráce probíhala zejména s paní Dr. Fingerovou, sudetoněmeckou památkářkou. Spoluorganizoval projekty, jako dvě akce MONUMENTA VIVA v Chomutově, pro záchranu kulturních památek, a různé autorské četby a výstavy v Mnichově.
Tento novinový příspěvek má vyjádřit naše velké ocenění za jeho práci. Doufáme a věříme, že Ing. Stanislav Děd bude i nadále k dispozici pro kulturní úkoly.
Hedwig Gemmrig, Komotauer Zeitung
Také se sudetoněmeckým landsmanšaftem Rakouska (SLÖ) zorganizoval Děd výstavy v Domě vlasti, k plné spokojenosti krajanů, a ti jej mají v nejlepší paměti!
Předseda SLÖ Gerhard Zeihsel, Sudetenpost,11.1. 2018, str. 6
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf
Pan S. Děd byl strůjcem svého osudu nebo je obětí?
Pan Stanislav Děd již tedy nestojí v čele chomutovského muzea. Když si zjistíme, kolik práce odvedl pro "sudetoněmecký landsmanšaft" (SL), sami sudeti ji považuji za velkou, pak asi někde vznikla otázka, zda ta práce nepřekáží vlastní činnosti pro chomutovské muzeum? Pokud pan Děd dokonce jednal i za SL, tedy jeho jménem, bylo to možná už přespříliš.
Najdou Němci v blízkosti německo-českých hranic někoho, kdo by byl ředitelem městského muzea a dlouhodobě dělal v rámci své placené funkce tolik pro českou stranu, samozřejmě za německé peníze, kolik dělal pro Němce za české peníze pan Děd? Myslím, že takového nenajdou. A pokud není, neměli by se rozčilovat a vše svádět na rudé vedení Ústeckého kraje. Kámen úrazu je jinde. Stačí se zamyslet a možná i landsmani to pochopí.
Kraj zřejmě měl důvody, proč pana S. Děda z jeho funkce odvolal.
J. Kovář