Srbsko počítá s ruskými Migy. A nejen s nimi

Napsal/přeložil:  Petr Iskenderov

10. březen 2017

Srbsko počítá s rozšířením vojensko-technické spolupráce s Ruskem v řadě oblastí, zejména pak v oblasti vojenského letectva.

„Jsme připraveni třeba hned zítra převzít letouny MiG-29, které nám přenechá Rusko, aby byla co nejdříve zahájena jejich modernizace,“ prohlásil srbský ministr obrany Zoran Ðorðevič. Rusko Srbsku daruje šest stíhaček MiG-29 z vlastních přebytků.

Dohoda je podle ministra již připravena a zbývá její podepsání nejvyššími představiteli obou zemí. Srbská strana přitom zvažuje tři varianty přepravy stíhaček z Ruska do Srbska. Bude provedena buď vojenskou dopravní lodí, vojenskými dopravními letadly nebo letouny do Srbska přelétnou – v tomto případě je ale nutno získat souhlas zemí, jejichž vzdušným prostorem prolétnou. A s tím mohou být problémy vzhledem k členství těchto zemí v NATO.

Srbsko a zbraně

Samotné Srbsko by se přitom rádo stalo vývozcem zbraní na hlavních světových trzích. Podle informací tamního ministerstva obrany dosáhl vývoz srbských zbraní v roce 2016 hodnoty 484 milionů amerických dolarů a letos by srbská vláda vývozem zbraní ráda získala 510 milionů dolarů.

Mezi hlavní nabídky potenciálním kupcům patří samohybné houfnice a rakety o ráži 107 mm určené k boji v pouštních podmínkách. Konkrétní nabídka byla předložena například Spojeným arabským emirátům (SAE).

Číselné údaje o obchodu se zbraněmi zveřejněné srbským ministrem obrany vypadají skromně, v úvahu je ale třeba vzít všechny problémy a okolnosti vztahující se k nejnovější historii Srbska, které zažilo tvrdé sankce, těžké bombardování letouny NATO a v posledním období několikeré politické rošády a dlouhodobou finanční a hospodářskou krizi.

A tak je velmi příznačnou skutečnost, že se dnes Srbsko, obnovující a rozvíjející spolupráci s Ruskem, pokouší vstoupit (nebo lépe řečeno vrátit se) na světové trhy se zbraněmi.

Hrozba obklíčení Srbska

Příznačnou tím spíš, že sousedé Srbska zdaleka nepatří k pacifistům. Snahy Chorvatska rozmístit na svém území rakety schopné držet na mušce celý Balkán se již staly důvodem pro úvahy o nebezpečí vzniku závodů ve zbrojení v této oblasti.

Pokud k tomu zvážíme i rozmístění prvků systému americké protiraketové obrany (PRO) v Rumunsku a zřetelné snahy NATO vtáhnout mezi své členy Černou Horu (vládnoucí koalice v Černé Hoře je přitom na vstup do NATO připravena), pak se Srbsko skutečně může dostat do vojenského obklíčení.