Snad trochu rozumný argument

 

   Na otázku, zda zvýšit minimální mzdu, sdělil kandidát na funkci  ministra financí Ivan Pilný (ANO), že mu zatím „nikdo neřekl racionální důvod, proč by se to mělo zvyšovat“. K tomu dodal, že minimální mzda je věc, která v zásadě vůbec nic nezaručuje.

   V České republice je ze všech zemí Evropské unie nejvyšší rozdíl mezi mzdou průměrnou a mzdou minimální. Jinými slovy, zaměstnanci, kteří u nás pracují za minimální mzdu, se z hlediska distribuce příjmů pohybují v ještě nižších patrech „pracující chudoby“, než je tomu v jiných zemích.

   Dokonce ani v zemích s výrazně pravicovými vládami nejsou na tom ti, kdo pobírají minimální mzdu, oproti ostatním tak špatně jako u nás. Strana ANO, kterou Ivan Pilný reprezentuje, si však na výrazně pravicovou stranu nehraje a ve volební kampani budeme nepochybně svědky toho, že se bude v případě potřeby vydávat za stranu se silným sociálním cítěním.

   Ivan Pilný se mýlí, když tvrdí, že alespoň trochu slušná minimální mzda vůbec nic nezaručuje. Dává alespoň o něco větší šanci na důstojné přežití těm příjmovým skupinám, u kterých vynucené výdaje, tedy především výdaje za bydlení a základní potraviny vyčerpávají téměř celý příjem z práce. Možná to není pro budoucího ministra financí racionální argument, ale zajištění elementárních podmínek důstojného života pro každého člověka má cenu samo o sobě. 

   Podle levicového amerického ekonoma Richarda Davida Wolffa zní základní pravidlo kapitalismu takto: „Jestliže nemusíš dělníkům platit více, neplať jim více.“

   Je samozřejmé, že nikdo z těch politiků, kteří jsou zde primárně od toho, aby podnikatelům zajišťovali maximální zisky, nebude o tomto pravidlu hovořit. Bude tvrdit, že zvýšení minimální mzdy by jednotlivé firmy a celou ekonomiku finančně ruinovalo.  

   Ekonomiku by to nezruinovalo docela jistě. V pásmu nejnižších mezd u nás dnes pracuje zhruba sto tisíc lidí. Pokud by to ruinovalo některé firmy, je na místě zamyslet se nad tím, nakolik racionální je provozovat ve 21. století podniky, které si nemohou dovolit dávat svým zaměstnancům tolik, aby nemuseli živořit jako chudina v časech, o kterých jsme si mysleli, že už dávno minuly.

Prof. Jan Keller

Přišlo e-mailem