Smíření potomků vrahů a jejich obětí?

Jako odpovětf na Pochod smíření potomků německých nacistických vrahů a jejich obětí s putováním z Pohořelic na společný mítink v Brně, který připravil brněnský magistrát, nachystal svoji protiakci Klub českého pohraničí s dalšími vlasteneckými organizacemi. Uskuteční se zítra, tedy v sobotu, odpoledne. Protest pobouřených občanů je namířen proti nepravdivému výkladu poválečného odsunu Němců z Brna.

Mladý zastupitel města Brna Jiří Hráček (KSČM) na tiskové konferenci informoval, že protiakce vlasteneckých organizací a občanů začne v sobotu ve 13 hodin u pomníku T. G. Masaryka na Komenského náměstí před lékařskou fakultou položením kytic a krátkými projevy. Účastníci se individuálně přesunou na Moravské náměstí ke konstrukci představující někdejší Německý dům, která je velká desítky metrů. U ní si mohou připomenout jeho úlohu v dějinách Brna. Neblaze proslul germanizačním útlakem českého živlu v době Rakousko-Uherska a v časech hitlerovské poroby z něj vycházely snahy zfanatizovaných brněnských Němců udělat »konečné řešení problému s českou pakáží« v tomto prý odvěkém říšskoněmeckém životním prostoru.

Účastníci protestu se po 16. hodině mohou podívat do míst poblíž Mendlova náměstí, kde mají do 18 hodin přijít (do areálu Starobměnského kláštera) Češi, Němci, Rakušané a další z Pochodu smíření, tedy potomci někdejších válečných vrahů i jejich obětí. To včetně stovky potomků rodin bývalých největších židovsko-německých brněnských továrníků Low-Beer, Tugendhat a Stiassni, kteří dnes žijí v Evropě, USA, Kanadě či v Jižní Americe.

Zastupitel Hráček sdělil, že na jednání zastupitelstva se ptal brněnského primátora Petra Vokřála (ANO), proč jeho lidé vytrvale organizují tyto provokace, proč rozeštvávají společnost a rozdělují ji na protikladné skupiny. Uráží tím oběti řádění německých nacistů. »Odpověď pana primátora byla zesměšňující v duchu, že mu takový dotaz vadí a není ochoten připustit, že to, co dělá, může být společensky špatně. To včetně jeho omluv brněnským a sudetským Němcům, kteří byli po válce odsunuti z rozhodnutí vítězných mocností za pomoc Hitlerovi v rozbití ČSR. Židovsko-německé rodiny bohatých průmyslníků většinou nuceně emigrovaly z ČSR do ciziny, aby zachránily alespoň životy svých členů před fyzickou likvidaci z rasových důvodů německými nacisty i jejich českými kolaboranty. V Brně se má tato nesourodá skupina lidí v režii magistrátu a sudetoněmeckého landsmanšaftu smíňt. Připadá mi to jako urážka těchto lidí, když mají jít na pochod a kamarádit se např. s mluvčím sudetů Bemdem Posseltem,« podivil se Hráček.   

(vž), Haló noviny, 19.5. 2017, str. 3