Složitost doby probudila ideu slovanského socialismu

MOSKVA - V hlavním městě Ruské federace se 25. května uskutečnila první část 11. všeslovanského sjezdu za účasti delegátů a hostů z Běloruska, Ruska, Ukrajiny, Podněsterské republiky, České a Slovenské republiky, Bulharska, Polska a Srbska. Sjezd rokoval v budově, v níž sídlil ve válečném roce 1942 Všeslovanský antifašistický výbor. Zúčastnila se jej také delegace Slovanského výboru (SV) ČR: poslanec Parlamentu ČR za KSČM Stanislav Grospič a členové předsednictva SV ČR Alena Grospičová, Eva Holečková a Jan Jelínek. Za SV ČR sjezd pozdravil poslanec S. Grospič, J. Jelínek jej pak v diskusi seznámil s dvacetiletím vydávání našeho měsíčníku Slovanská vzájemnost s tím, že patří k ojedinělým periodikům takového typu v slovanském světě vůbec.

Řízený chaos z Washingtonu

Hlavní referát přednesl na sjezdu předseda Mezinárodní slovanské rady (MSR) a předseda Slovanského výboru Ukrajiny Nikolaj Lavriněnko. Kriticky se vyslovil k politice ukrajinského prezidenta Petro Porošenka, k nesmyslné válce a zabíjení lidí na Donbase na jihovýchodě země. Tento konflikt představuje nebezpečí možnosti rozšíření i jinde v Evropě. SV Ukrajiny mezi všeslovanskými sjezdy desátým a jedenáctým vždy reagoval na dramatické události v zemi. Stále přicházel se svými publicistickými materiály na každou novou situaci v dění na Ukrajině společně s předsednictvem Mezinárodní slovanské rady a také s dalšími společenskými organizacemi a stranami. Naše kolektivní podněty směřovaly k Organizaci spojených národů a k dalším mezinárodním institucím. Informace o tomto našem počínání byly dostupné jak na internetu, tak i v tisku jak slovanských společenstev, tak i nám blízkých jiných partnerů.

Lavriněnko zdůraznil, že všechno to, co má význam pro samotnou Ukrajinu, má i význam pro celé Slovanstvo. Vyslovil politování, že, bohužel, dnes Ukrajina souzní s dávnými nepřáteli Ruska, jež by rádi viděli jako surovinovou kolonii Spojených států amerických. Stoupenci ideje slovanské vzájemnosti jsou znepokojeni počínáním parlamentů a politického vedení států, které jsou v NATO, s jejich protislovanskými projevy. Slovanské organizace aktivně vnímají, že příčinami nestability ve světě jsou ekonomické, politické a finanční krize. Za vším je třeba vidět řízený chaos ze strany Washingtonu. Snahu o narušení bratrství slovanských národů a jejich vlastenectví, překroucení historické pravdy.

Projekt pro budoucí slovanská pokolení

Lavriněnko podotknul, že Slované nyní musí učinit analýzu a najít správné závěry o tom, kam jít a oč usilovat, neboť je nezbytné, aby si vydobyli přední pozici na čele dění ve světě. Velmi seriózně se k tomuto úkolu postavili naši běloruští a bulharští bratři, zdůraznil Lavriněnko. Slovanský výbor Běloruska vytvořil pracovní skupinu, která vykonala význačné analytické dílo - zhotovila model, vhodný pro slibnou perspektivu rozvoje slovanského společenství. Řeč jde o slovanském socialismu! Místopředseda MSR a předseda Slovanského výboru Běloruska Sergěj Kostjan rozeslal všem národním slovanským výborům tento důležitý projekt. Zaslouží si zvláštní pozornost právě v této těžké době pro bratrství slovanských národů. Lavriněnko vyslovil naději, že projekt upoutá nové pokolení Slovanů, kteří přijdou po nás.

Projekt SV Běloruska ještě posoudí speciální konference a sekce, které budou zasedat ve druhé etapě 11. všeslovanského sjezdu na podzim v Bělehradě. Delegáti sjezdu mohou přijít s doplňky k navrhovanému dokumentu o slovanském socialismu.

Světový soulad jako idea ruského světového řádu

Lavriněnko ocenil úsilí bulharských a slovenských slovanských společenství rusofilů. Například Slováci organizují vědecké konference, popularizují význačné činitele slovanského hnutí. Vydávají literární almanachy nejenom slovenských  poetů a spisovatelů, ale i ukrajinských a ruských umělců slova i literátů dalších bratrských národů. Lavriněnko vyzdvihl také práci Olega Platonova, který se zasloužil o vydání knihy o moskevském Slovanském sjezdu roku 1867. Značný zájem vyvolal u stoupenců slovanské jednoty článek Sergeje Baburina. Nazývá se "Světový soulad jako ruská idea světového řádu". Podle Lavriněnka myšlenky v Baburinově článku doplňují myšlenky ve studii běloruských přátel o slovanském socialismu. Tuto studii je žádoucí dále rozpracovat v duchu zájmů nejen Slovanů, ale i ostatních národů.

Sergej Baburin novým předsedou MSR

Druhá část 11. všeslovanského sjezdu má proběhnout na podzim v srbském Bělehradě. Moskevský sjezd zvolil novým předsedou Mezinárodní slovanské rady akademika Sergeje Baburina, předsedu Slovanského výboru Ruska. Ve funkci vystřídal Nikolaje Lavriněnka. Někdejší poslanec ruské Dumy Baburin rovněž patří k význačným osobnostem mezinárodního slovanského hnutí. Zastává též post předsedy Mezinárodní slovanské akademie vědy, vzdělání, umění a kultury, sídlící v Moskvě. Akademie v předvečer sjezdu uspořádala slavnostní zasedání při příležitosti čtvrt století svého zrodu, na němž nechyběli ani účastnici první části 11. všeslovanského sjezdu.

Význačné 150. výročí a Jubilejní všeslovanský sjezd

Ti pak byli 26. května hosty plenárního zasedání Jubilejního všeslovanského sjezdu v budově Ruské státní knihovny. Tento Jubilejní všeslovanský sjezd se konal na počest 150. výročí historického Slovanského sjezdu v Moskvě v roce 1867, kdy tady probíhala i Všeruská etnografická výstava. Letošní Jubilejní sjezd zorganizoval Všeslovanský svaz, který se označuje jako představitel celosvětového hnutí slovanských národů za jejich duchovní jednotu a pospolitost. Tenkrát před 150 roky se na pouť do Ruska na Slovanský sjezd v Moskvě vydala i delegace z Čech. Byli tady František Palacký, František Ladislav Rieger, František Brauner, Karel Jaromír Erben, Julius Grégr, Josef Kolár, Břetislav Jelínek, Tomáš Černý, Josef Hamerník, Kvído Mánes, Jan Kubista a další včetně Slováků, například Jan Jesenský či Pavel Mudroň.

Účastníci letošního Jubilejního všeslovanského sjezdu se pak vydali na palubě lodi "Kněžna Anastazie" na plavbu z Moskvy do Petrohradu, kam dopluli 2. června. Přitom se zastavovali na prohlídky pamětihodností měst Uglič, Jaroslavl, Kižej a starobylé vesnice Mandroga. Na cestě do Petrohradu - Leningradu probíhaly konference například na téma "Slovanstvo a Západ", "Slovanstvo a evropský svaz". Účastníci plavby vytvořili diskusní sekce spisovatelů a novinářů, vědců, výtvarných umělců a herců a hudebníků, v nichž se debatovalo o současných problémech slovanských národů. Každý večer jim pak zpříjemnily četné koncerty.

Jan Jelínek, Slovanská vzájemnost, č. 7/2017, str. 1

Přišlo e-mailem