Sedmdesát pět let krasnodonské Mladé gardy

Činnost ilegální odbojové organizace

Město Krasnodon leží přibližně 35 kilometrů jihovýchodně od Lugansku (tehdejšího Vorošilovgradu), hlavního města Luganské lidové republiky (tehdejší Vorošilovgradské oblasti Ukrajinské SSR), deset kilometrů západně od hranice Ruska (tehdejší RSFSR). Okupace města německými fašisty začala 20. července 1942.

Brzy po začátku okupace se objevily první letáky, hořela nová sauna v německých kasárnách. To začal konat mladý chlapec Serjoža Tulenin. Sám. 12. srpna 1942 mu bylo 17 let. Letáky psal na kousky starých novin, policisté je často nacházeli ve svých kapsách. Začal shromažďovat zbraně. Nepochyboval, že se budou hodit. On jako první vytvořil skupinu mladých, připravených k boji. Zpočátku měla osm členů. Začátkem září už ve městě existovalo několik na sobě nezávislých skupin. Posílili je vojáci Rudé armády Jevgenij Moškov, Ivan Turkenič, Vasilij Gukov a námořníci Dmitrij Ogurcov, Nikolaj Zukov, Vasilij Tkačov. Dohromady měly všechny skupiny 25 členů.

Založení Mladé gardy

Založit jednotnou ilegální mládežnickou odbojovou protifašistickou organizaci bylo rozhodnuto 30. září 1942 v hornickém městečku Krasnodonu na východě tehdejší sovětské Ukrajiny. Tehdy došlo ke schůzce členů několika malých odbojových skupin, byl přijat plán založení jednotné ilegální organizace, plán konkrétní činnosti a ustanoven štáb organizace. Jeho členy byli Ivan Zemnuchov

-  náčelník štábu, Vasilij Levašov

- velitel hlavní skupiny, Zora Aruťuňanc a Serjoža Tulenin. Komisařem se stal Viktor Treťjakevič. Všichni přijali Tuleninův návrh, aby se organizace jmenovala Mladá garda. Ke sjednocení různých ilegálních skupin došlo 2. října 1942. Později byli do štábu MG doplněni Uljana Gromovová, Ljubka Ševcovová, Oleg Koševoj a Ivan Turkenič. Ve složení štábu později došlo ke změnám.

Mladou gardu založili mladí chlapci a děvčata z krasnodonských škol, zejména z Gorkého školy, Vorošilovovy školy a školy z hornické osady Pervomajka. Později se MG spojila s podobnou odbojovou organizací ve vsi Krasnodonu, ležící asi 10 kilometrů západně od města Krasnodonu. Členů Mladé gardy bylo 71 (47 chlapců a 24 děvčat), z toho členů do 18 let 55, nejmladšímu bylo 14. Dohromady i se spolupracovníky čítala Mladá garda 110 chlapců a děvčat. Její jádro tvořili členové Komsomolu. Mnozí do něj vstupovali v době členství v Mladé gardě. Později se stal velitelem MG Ivan Turkenič a komisařem Oleg Koševoj. MG fungovala ve spojení s místní ilegální komunistickou organizací v čele s Filippem Ljutikovem.

Odvážné akce

Největší akcí Mladé gardy bylo osvobození 70 válečných zajatců z německého koncentračního tábora poblíž Krasnodonu 15. listopadu 1942. Mladogvardějci osvobodili také 20 válečných zajatců z nemocnice. MG disponovala radiostanicemi a tiskárnou. Díky tomu rozšířila na pěti tisících antifašistických letáků 30 druhů informací vyvracejících německou propagandu o vítězství wermachtu pod Moskvou a u Stalingradu, a informace o blížící se frontě a o úspěších Rudé armády. K povzbuzení nálady obyvatel okupovaného města sloužilo také vyvěšení osmi rudých vlajek na nejvyšších budovách města k příležitosti 25. výročí VŘSR. Když ráno 7. listopadu 1942 lidé uviděli vlát rudé vlajky, říkali si radostně: »Vědí o nás, naši na nás nezapomněli!« V prosinci roku 1942 mladogvardějci zapálili budovu, v níž shořely seznamy Krasnodonců určených k transportu do Německa, sovětské prameny později odhadovaly, že se tak podařilo zachránit před transportem až 2000 lidí. Mladí lidé shromažďovali i zbraně a náboje, zapalovali a infikovali obilí, přepadávali vojenská auta, přeřezávali telefonní dráty a ukořistili fašistům pětisethlavé stádo skotu, které rozehnali po okolí.

Veškerou činnost dělali tito chlapci a děvčata na hraně života a smrti. Je lehké jít po ulici, když skoro u každého domu visí upozornění, že za nevydání zbraní bude člověk zastřelen? A na dně tašky, pod bramborami, leží dva granáty a je třeba s neutrálním výrazem projít kolem několika desítek policistů, přičemž každý vás může zastavit. Začátkem prosince 1942 měli mladogvardějci v tajném úkrytu 15 automatů, 80 pušek, 300 granátů, 15 tisíc nábojů, 10 pistolí, 65 kilogramů výbušnin a několik set metrů zápalné šňůry. A je lehké krást se v noci kolem německých hlídek, přičemž tomu, kdo se objeví venku po šesté hodině večerní, hrozí zastřelení? A přitom většina akcí mladogvardějců se odehrála v noci.

Prozrazení

V době příprav na ozbrojené povstání a připojení se k blížícím se vojskům Rudé armády byla organizace vyzrazena a většina jejích členů zatčena. Zatýkání začalo 1. ledna 1943. Všichni mladogvardějci byli ve vězení mučeni a 49 jich bylo 15., 16. a 31. ledna 1943 popraveno. Byli zastřeleni a svrženi do šachty hlubinného dolu č. 5, část z nich byla svržena do šachty ještě zaživa. Anatoliji Kovaljovovi se podařilo cestou k šachtě z korby nákladního auta utéci, ale později zmizel beze stopy.

Třinácti mladogvardějcům se podařilo na příkaz štábu MG se ukrýt, ale mnozí se nedožili osvobození. Dva z nich, Serjoža Tulenin a Oleg Koševoj, byli později také zatčeni. Tulenin se koncem ledna vrátil do rodného města, ale po udání sousedky byl zatčen a shozen do šachty s poslední skupinou. Koševoj se také vrátil domů, hned sice zase odešel, ale u města Roveňki byl zatčen Stěpan Safonov přeběhl frontu a padl v bojích za nedaleké město Kamensk 20. ledna 1943. Ivan Turkenič odešel po osvobození Krasnodonu s Rudou armádou a padl v bojích o polské město Glogow 14. srpna 1944. Je pochován v polském Rzeszówě. Vasilij Borisov byl zastřelen fašisty jako účastník Novogradsko-volyňské ilegální organizace 6. listopadu 1943.

Pět významných členů gardy, Oleg Koševoj, Ljubka Ševcovová, Dmitrij Ogurcov, Viktor Subbotin a Semjon Ostapenko, bylo popraveno zastřelením až 9. února 1943 v městském parku Gremučij les v městečku Roveňki (35 kilometrů jihozápadně od Krasnodonu) jen pár dní před osvobozením města. Po jeho osvobození byly ostatky popravených v Gremučem lese vykopány a pohřbeny na náměstí u domu kultury.

Osvobození Krasnodonu

Osvobození se dočkalo pouze osm členů Mladé gardy: Vasilij Levašov (zemřel 2001), Zora Arufuňanc (1973), Anatolij Lopuchov (1990), Radik Jurkin (1975), Nina (1982) a Olga (2001) Ivancovovy, Valja Borcová (1996) a Michail Šiščenko (1979). Každý z nich si vybral svou životní cestu, ale nelze říci, že měli lehký život. Krasnodon byl osvobozen 14. února 1943. Ostatky popravených mladogvardějců byly z dolu č. 5 vyzvednuty 17. února. Některé své děti rodiče poznali jen podle částí oblečení. Ostatky byly uloženy do společného hrobu v parku Komsomolu (dnes náměstí Mladé gardy) 1. března 1943. Nedaleko hrobu je památník Truchlící matka s věčným ohněm Na zadní stěně památníku jsou vyryty nápisy vězněných mladogvardějců, které byly nalezeny na stěnách věznic v Krasnodonu a Roveňkách.

Zrádce

Zrádcem Mladé gardy byl její spolupracovník Gennadij Počepcov, který byl obviněn z vlastizrady a 19. září 1943 popraven. Až do roku 1959 se myslelo, že zrádcem byl i člen MG Viktor Treťjakevič (proto jej Alexandr Fadějev ve svém románu Mladá garda skryl pod pseudonym Jevgenij Stachovič), protože ho tak označil vyšetřovatel krasnodonské policie Michail Kulešov (popraven 19. září 1943). Až v roce 1959 byl odhalen a zatčen zrádce národa Vasilij Podtynnyj (poté popraven), zástupce velitele krasnodonské policie, který obvinění Treťjakeviče ze zrady popřel. Treťjakevič tak byl očištěn, jeho jméno dodatečně vyryli na pamětní desku na pomníku Přísaha a obdržel vysoké státní vyznamenání.

Hrdinové

Už 13. září 1943 Nejvyšší sovět SSSR vyznamenal pět členů Mladé gardy (Uljanu Gromovovou, Olega Koševého, Ljubov Ševcovovou, Serjožu Tulenina a Váňu Zemnuchova) tituly Hrdina Sovětského svazu, další potom jinými řády a medailemi. Pátého května 1990 získal titul Hrdina Sovětského svazu ještě Ivan Turkenič.

V roce 1954 byl na náměstí Mladé gardy v Krasnodonu vybudován pomník členům Mladé gardy Přísaha a v roce 1970 zde bylo otevřeno muzeum MG. U dolu č. 5 postavili pomník s názvem Nepokoření v roce 1982.

Největším hrdinským činem mladogvardějců bylo statečné chování ve vězení, při výsleších a mučeních i při samotné popravě. Bojovali proti fašistům až do konce. V duchu přísahy Mladé gardy nezradili a nic neprozradili. Mladí položili své životy za svou vlast.

Jaromír VAŠEK, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, FOTO - autor (3) a jeho archiv

Haló noviny, 5.10.2017, str. 8

Přišlo e-mailem