Rusům povolí sebeobranu bez omezení

7.8.2017    

Lidé se snaží chránit před zločinci, musí být více chráněni i zákonodárstvím. Besedující s dopisovatelem „Rossijskoj gazety“ (RG), z orgánů činných v trestním řízení, sdělili, že nové Státní dumě předloží zákonodárnou iniciativu - zvážit návrh zákona o zvláštním projednávání případů sebeobrany. Takže je předpoklad, že pojem „zneužití sebeobranných opatření“ může zmizet z trestního zákoníku. To se týká otázky, zda osoba napadená lupiči, násilníky a vrahy, může v tomto okamžiku posoudit přiměřenost sebeobranných opatřeni. Mimochodem, nedávno se v médiích rozhořela debata, způsobená podivným prohlášením jedné z osobností veřejného života. Bylo řečeno například, je-li žena znásilňována a bodne násilníka, je volána k trestní odpovědnosti.

Tento problém není nový a v zásadě by se mohlo zdát, že jej naše legislativa již vyřešila. Státní tajemník a místopředseda Federální advokátní komory, Konstantin Dobrynin, ve svém blogu napsal, že „je nyní v trestním zákoníku článek 37 více než dostačující pro sebeobranu v jakémkoli rozsahu. Hlavní je, aby se sebeobrana neměnila v něco jiného, jako je opožděné obrana, nebo dokonce zabíjení ze msty. Tuto křehkou rovnováhu je vždy nutné respektovat, a to musí být nestranně vyšetřeno soudem."

Nicméně v soudních procesech je u pojmu „sebeobrany“ přítomen v naší judikatuře zvláštní rys. Ačkoli  již dávno byly provedeny změny trestního zákona (článku 37 a 38), ve kterém je vysvětlena koncepce sebeobrany a její překročení. Navíc, 27. září 2012 vyšlo usnesení pléna Nejvyššího soudu Ruské federace č.19 „O uplatnění zákonodárství o nezbytné obraně u soudů a o ublížení při zatčení pachatele“, se všemi podrobnostmi.  Nejvyšší soud připomněl všem soudcům právo na sebeobranu, a vysvětlil, jak pohlížet na takové případy – podrobně o tom pojednala „RG“.

Toto rozhodnutí se týkalo velmi specifického, do očí bijícího případu. Stalo se toto: občan Sokolov a jeho kamarád se vraceli večer domů z práce. Na ulici byli napadeni třemi kriminálníky, kteří je chtěli okrást. U lupičů byly dlouhé a pevné hole. Sokolov s kamarádem začali utíkat, ale lupiči je porazili. Sokolov dostal tucet úderů. Podařilo se mu však chytnout hůl jednoho z útočníků a praštil ho do hlavy. Rána byla smrtelná a Sokolov dostal šest let vězení s náhradou škody (!) rodině oběti. Obhájce Sokolova se odvolal k Nejvyššímu soudu. Ten zrušil předchozí rozsudek proti Sokolovovi - ten byl propuštěn a rehabilitován. To znamená, že v zájmu dosažení práva a spravedlnost, musela zasáhnout nejvyšší soudní instance.

Došlo k tomu, že většina veřejnosti ví o potrestání lidí, kteří se odvážili bránit proti zločincům, od právníků. „Rossijskaja Gazeta“ informovala loni o očividném případu, kdy 30letá matka dvou malých dětí byla odsouzena na 4 roky do vězení za vraždu svého manžela, narkomana. Především člen advokátní komory v Moskvě, Sergej Ushakov, se pak snažil přesvědčit Městský soud v Moskvě, že za prvé, vražda nebyla záměrná (žena bodla muže kuchyňským nožem do stehna, když už ležela na podlaze), a za druhé, v tu chvíli byla doslova zabíjena, a chránila děti. Důkazů bylo hodně, ale vyšetřovatelé „si ničeho nevšimli.“

Naše populace je si samozřejmě vědoma takových „zvláštností“ a „vášní“ orgánů práva a dávno se přizpůsobila okolnostem - lidé se chrání před zločinci, jak se dá. Ale přitom se na policii obracejí stále řídčeji. Prašť lupiče čím se dá – a utíkej, na nic se neohlížej. Ti uvědomělí občané, kteří se snaží přivést k životu zraněného banditu, volají záchranku a  policii, se pak zpravidla jeví jako vším vinni. No, vždyť se lupič snažil jen si vzít si mobilní telefon a peníze, dobře, možná že znásilnit, a vy jej zraníte. Buď holí do hlavy, nebo nůžkami do stehna. Překročení sebeobrany!!!  Můžeme se pak divit, že policie nalézá v temných uličkách, vchodech a parcích mrtvoly - „oběti boje mezi lupičskými gangy“, nebo, řekněme, „oběti nehody“? A v případě, že bezpečnostní orgány objeví těla na jaře poté, co roztaje sníh, dokonce je zapíše mezi „neidentifikované“?

http://www.safetymoscow.ru/blog/8329.html

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf