Jurij Rubcov
V rozhovoru pro The Times navrhl Trump Rusku obchod: Výměnou za zrušení sankcí „velmi významně“ snížit ruský jaderný arzenál.
Dmitrij Peskov v očekávání zájmu médií vyzval, aby se vyčkalo na inauguraci Trumpa a teprve potom se vyjádřit k oficiálním výzvám. Zatím se jedná jen o variantu. Přesto by si experti měli již nyní otázku „snížení“ vyjasnit.
Podstatou návrhu je vyměnit vojenskou bezpečnost Ruska, kterou zásadním způsobem zajišťují strategické jaderné síly (SJS), za ekonomické uvolnění po zrušení sankcí.
Je pravda, že svět je zavalen přebytkem jaderných zbraní (JZ). Ale pokud se hovoří konkrétně, je podstatnou otázkou, za jakých podmínek se snižují anebo budou snižovat jejich počty. Rusko si neudržuje svůj jaderný potenciál proto, že by chtělo být militaristickou velmocí. Takto představovat Rusko je lživé. Stačí porovnat vojenské rozpočty velkých států. Výzva Trumpa nebude nikdy akceptována, Rusko se svojí bezpečností nehodlá kšeftovat.
Prezident Putin na zasedání Rady bezpečnosti RF uvedl, že „důvod nátlaku na Rusko je pochopitelný, Rusko provádí nezávislou domácí i zahraniční politiku a neobchoduje se svou svrchovaností, ne všem se to líbí, ale jinak to být nemůže“.
Co přivedlo okruh kolem nového prezidenta USA k požadavku na snížení ruských JZ? Že by Rusko snižovalo jaderný arzenál pomaleji než jiné země? Nikoliv. V porovnáním s obdobím vrcholící studené války se ruské strategické jaderné systémy snížily o 85 % a taktické JZ o tři čtvrtiny. Nyní se jaderné arzenály Ruska a USA nacházejí na úrovni konce padesátých a počátku šedesátých let. Žádná jiná země než Rusko a USA nemá pod stálou mezinárodní kontrolou snižování JZ. Je tomu právě naopak. V jaderném klubu jsou dosavadní a nově vstupující země a ty si své jaderné arzenály bez problému rozšiřují.
Že by Rusko neúměrně předčilo USA v množství JZ? Nikoliv. Údaje k 1. září 2015: RF 526 nasazených nosičů a 1628 bojových hlavic, USA 762 nosičů a 1538 bojových hlavic. proč je tedy požadavek na velmi výrazné snížení? Existuje přece dohoda o snížení útočných zbraní START-III, platná do roku 2021: počet nasazených strategických nosičů (mezikontinentální balistické rakety, ponorky a těžké bombardéry) na každé straně do 700 kusů a až 1550 jaderných hlavic na nich.
Jak to vypadá se sankcemi. Poslední zavedl Západ jako odpověď na připojení Krymu k Rusku a na ruskou podporu Donbasu, který odmítá žít v nacisticko-oligarchickém režimu Ukrajiny. Sankce potvrdil dne 16. ledna Biden při návštěvě Kyjeva. Prohlásil, že sankce musejí trvat, dokud Rusko nesplní své závazky z minských dohod.
Znamená nová nabídka zrušení sankcí za snížení JZ to, že Krym a minské dohody nejsou pro budoucí americkou administrativu atraktivní a bude tedy ochotna sankce zrušit? Byly zavedeny jako nástroj pro získávání ústupků RF v globálních otázkách a bude se v tomto směru pokračovat? Nebo Trump nevidí riziko v pokračování Obamových kroků, který v sankcích viděl prostředek na oslabování Ruska a sám si sedl do louže. Přitom se snažil za každou cenu donutit Moskvu k pokračování rozhovorů o omezování JZ. Podle odborníků v tom byly postranní úmysly: i relativní snížení počtu jaderných nosičů a jaderných hlavic by posílilo útočnou sílu amerických přesných nejaderných prostředků, srovnatelných v síle s jadernými, především dalekonosných řízených střel.
Rusko v této otázce odmítá obchod i jednostranné ústupky a navrhuje takové podmínky upevnění strategické stability, které povedou k bezpečnosti světového společenství jako celku i každé jednotlivé země, jaderné i nejaderné.
Hlavní z těchto podmínek:
Zúčastnit se odzbrojení. Všechny země vlastnící JZ budou odzbrojovat – bez výjimky. Dosud se ani jedna z ostatních zemí nesnažila zapojit do procesu snižování JZ podle dohody START-III. Jedná se především o Velkou Británii, Francii a Čínu.
Dodržovat dohodu START-III. Americká strana ignoruje vztah mezi strategickými útočnými a strategickými obrannými zbraněmi, který je dán v preambuli dohody. Naproti tomu se Američané snaží vytvořit globální systém PRO, který ohrožuje ruský potenciál jaderného odstrašování.
USA odmítají další kroky vedoucí k zásadní změně situace v oblasti strategické stability. Proto loni v říjnu pozastavilo Rusko plnění dohody s vládou USA o využití plutonia, nepotřebného pro cíle obrany. Prý z důvodu krize na Ukrajině zvyšuje USA v této zemi a v zemích Východní Evropy vojenskou přítomnost s vytvořením šesti nových středisek řízení vojsk: v Bulharsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Estonsku, s vysláním složek ozbrojených sil USA do Pobaltí a se zvýšením počtu letadel NATO tamtéž.
Za Obamy se USA všemožně vyhýbaly přijetí uvedených podmínek. Pokud nebude Trump chtít zůstat v jedné z nejdůležitějších otázek mezinárodní bezpečnosti jen chabým stínem svého předchůdce, měl by naslouchat hlasu Moskvy.
17. ledna 2017¨
Převzato z Fondsk.ru
outsidermedia.cz