Rusko nemá šanci proti NATO v žádné válce, s výjimkou jaderné

 Week

Dokonce i v případě bleskového útoku ze strany Ruska, Severoatlantická aliance časem nevyhnutelně zvítězí nad ruskou armádu, protože má významnou převahu ve vojenské síle, napsal Week.

18.červen 2016  

Nicméně skutečné nebezpečí by bylo následující: Moskva, nesoucí ztráty způsobené protiútokem NATO, se může uchýlit k jaderným zbraním a tím vyprovokovat totální jadernou válku, tvrdí Week.

V nedávné době proběhla celá vlna zpráv, podle nichž by Rusko mohlo „rozdrtit" síly NATO v Pobaltí jen za „pět dní," píše sloupkař Weeku Kyle Mizokami. Autor klade otázku, opravdu může Rusko, „stín bývalého Sovětského svazu", to udělat?

„Jako vždy, je to složitější," píše Mizokami.

Nedávno, připomíná časopis, že americký náměstek ministra obrany Michael Carpenter nedávno souhlasil se zprávou jednoho analytického centra. To dospělo k závěru, že NATO není v současné době schopno bránit pobaltské státy proti Rusku při bleskovém vojenského tažení. Podle zprávy, tři "malé" země jako celek mají k dispozici 11 praporů, skládající se především z lehce ozbrojených vojáků, a že jakékoli srovnání nesnesou s 46 prapory ruských ozbrojených sil umístěných v regionu a které mají k dispozici tanky, dělostřelectvo, úderné vrtulníky, mechanizovanou pěchotu, a tak dále.

V případě války s NATO bude mít Rusko řadu výhod, píše autor. Takže, válka proběhne „na prahu Moskvy", která bude schopna převést vojáky z jiných částí země. Zásobování ruských sil bude relativně krátké, což je dobré, protože logistika není silnou stranou Ruská. Kromě toho, u Moskvy bude „moment překvapení".

Nicméně, kromě výhod, má Rusko také své nevýhody, a vážné, píše komentátor Weeku. Po celá desetiletí, země „žila ze štědrých darů, které zdědila po bývalé Sovětské armádě".

Po rozpadu Sovětského svazu přišla do Ruska „dvě desetiletí ekonomické stagnace". Ale „v roce 2014, kdy se ruská ekonomika vrátila zpátky na trať, Rusko přijalo ambiciózní plán na modernizaci svých ozbrojených sil", který zahrnoval nejen snížení počtu vojáků v armádě až o milion lidí, ale také zvýšení mezd a zlepšení jiné provozní podmínky. Kromě toho Moskva určila zvýšit do roku 2020 podíl moderních technologií ve své armádě z 10% na 70%, což by mělo stát zemi 720 miliard dolarů.

„Tento program nebyl realizován," tvrdí autor. Prudký pokles cen ropy a sankce uložené Západem po „připojení Krymu" znovu „poslaly ruskou ekonomiku do vývrtky ...". V důsledku toho se počet zakoupené nové vojenské techniky, jako je T-14 Armata a bitevnik PAK FA, snižuje na čistě symbolickou hodnotu. Takže staré vojenské vybavení pokračuje ve své službě, tvrdí Kyle Mizokami.

Kromě toho autor uvádí, že ruské ozbrojené síly nejsou jako celek tak dobře připraveny, jako vojáci NATO. V Čečensku se ukázaly ve špatném světle, píše autor. V roce 2008 se ruské pozemní síly během války s Gruzií pohybovaly „bolestně pomalu". Hlavním faktorem byl pak, podle Mizokami, „nedostatek bojového výcviku a moderní vojenské techniky".

„Většina zemí NATO by mohla udělat víc," míní publicista.

A s nedávnou „ruskou válkou na Krymu", která se nazývá novým typem hybridní války, pravda spočívá v tomto: Moskva si prostě „nemůže dovolit invazi na Ukrajinu tradičním způsobem", takže byla nucena improvizovat.

„Pro hybridní válku je ještě jedno označení – levná válka," píše Mizokami.

Při shrnutí autor Weeku poznamenal: v jakékoliv válce mezi Ruskem a NATO nespočívá skutečné nebezpečí v tom, že NATO může prohrát. S dispozicí Aliance spoustou letecké, pozemní a námořní síly, nakonec vyhraje, tvrdí článek. NATO může dokonce začít mít převahu nad Ruskem dříve, než všichni očekávají, pokud Rusové budou pokračovat v této kampani, která „bude nutně být složitá a netriviální". Hrozí nebezpečí, že Rusko, které utrží vážné ztráty v důsledku protiútoku NATO, může přejít od použití konvenčních zbraní k použití taktických jaderných zbraní, což se může snadno proměnit v totální jadernou válku.

„Severoatlantická aliance se musí vyhnout konfliktu s Ruskem, ale to by mělo být provedeno z pozice síly, nikoliv slabosti. Pokud Rusko pochopí, že NATO je jednotné v otázce ochrany baltských států, pak mu bude zřejmé, že útokem nic nezíská. A pak NATO vyhraje," dodal komentátor Weeku Kyle Mizokami.

Pokud bychom ovšem přijali logiku Weeku, potom postrádá strašení, že se Rusko chystá zaútočit na pobaltské státy, jakýkoliv smysl (na což ostatně Rusko opakovaně poukazuje). Naopak zajímavý by byl dozajista materiál Kyle Mizokami o tom, co by se dělo, pokud by NATO napadlo Rusko, a pokud by bylo jeho konvenčními silami zatlačeno, zda by Aliance použila jaderné zbraně jako první tak, jak o tom kdysi hovořil generál Pavel.

(kou, prvnizpravy.cz, theweek.com, foto: arch.)