Rusko buduje v Zakavkazí vojenskou vertikálu
Dmitrij Něrsesov
Ruská strana podepsala dohodu o vybudování spojené skupiny vojsk s Arménií a před tím s Abcházií. Situaci komentuje doktor historických věd Alexandr Krylov.
Rusko se snaží dát adekvátní odpověď na nebezpečí, která stále vznikají a rostou na jihu. Úmluvy, které regulovaly ruskou vojenskou spolupráci se spojenci, dohoda s Arménií v rámci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, základna, která je v Arménii, i vojenská dohoda s Abcházií a Jižní Osetií proti tomuto nebezpečí nestačí.
Na jihu Jižního Kavkazu dochází k rozpadu a zóna nestability už fakticky přechází na hranici regionu, a na to musí přijít adekvátní odpověď. Nestačí již dřívější forma, kdy mají ruští a arménští vojáci dohodu, ale není stanoveno, jak jednat v případě naléhavé situace. Pro tu musí mít vojáci stanoveno, co kdo z nich bude dělat, aby se neztrácel drahocenný čas dohadováním. Proto se nyní jedná o vybudování čistě vojenské vertikály, kde bude mít každý ze zúčastněných stanovenou úlohu.
Je to spojeno s událostmi v Sýrii, Iráku a Turecku. V Turecku je kromě zhoršení situace ohledně Kurdů ještě navíc vnitropolitická nestabilita. Může zde dojít k velmi neočekávanému vývoji situace. Ke všemu ještě přistupuje Karabach. Ten může být zneužit mnohými zahraničními hráči, a to jak vůči Arménii, tak vůči samotnému Karabachu.
Dohoda s Arménií je patrně také poselstvím Ázerbájdžánu, aby si také vedl důsledněji. Zvýšená míra koordinace mezi armádami Arménie a Ruska musí být regulací nejen ve vztahu k Turecku, ale i k Baku.
V den podpisu dohody se ministr obrany Šojgu setkal se svým ázerbájdžánským kolegou a projednali spolupráci v případě možného nebezpečí kolem Kaspiku. Baku jistě dostalo odpovídající objasnění ohledně ruského postoje také v karabašskjém konfliktu. Rusko si jistě nepřeje, aby se situace vyostřovala.
Je možno o dohodě mezi Ruskem a Arménií mluvit jako o brzdícím faktoru karabašského konfliktu z hlediska Arménie? Tedy pokud v Karabachu vzplane nějaký další konflikt, bude v něm možný zásah arménské armády, bude omezen nebo zamezen tímto mechanismem spolupůsobení s Ruskem?
Stále častěji dochází k ozbrojeným incidentům, zejména na arménské hranici. Ale zde se musí brát v úvahu, že v tomto případě není Arménie útočník, ale brání se. Po vojenském vítězství nad ázerbájdžánskou armádou v roce 1994 byla uzavřena dohoda, která předpokládala zahájení jednání.
Ázerbádžán požaduje navrácení Karabachu pod svoji jurisdikci. Arménie trvá na postupném řešení. Ázerbájdžán stále více tlačí na Arménii vojensky i politicky. O Karabachu nerozhodují jen vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem, ale také samotný Karabach, jehož mezinárodní status je dost svérázný. Dohoda Ruska s Arménií je garancí pro Arménii, ale ne pro Karabach. Hlavní konflikt je mezi neuznanou republikou Náhorní Karabach a Ázerbájdžánem. Arménie zde v přímém konfliktu není.
Dohoda o ukončení bojů byla podepsána Ázerbájdžánem, Arménií a republikou Náhorní Karabach. Pokud Arménie a Ázerbájdžán dosahují za pomoci zprostředkovatelů jakýsi kompromis, je otázkou, kdo k tomu donutí Náhorní Karabach, který byl nakonec z jednání po zásahu Arménie vyloučen. Dohoda Ruska s Arménií není nasměrována k řešení problému Náhorního Karabachu, ale na zneškodnění nebezpečí tomuto regionu ze zahraničí.
Jak může reagovat Západ, NATO a další, především Gruzie a Ázerbájdžán, na akce Ruska k vybudování kvalitativně nové infrastruktury své vojenské přítomnosti v Zakavkazí? A jak zareaguje Írán?
Írán nemá zájem o destabilizaci svého pohraničí. EU a Gruzie budou jako tradičně zásadně proti. Nebezpečí pro Jižní Kavkaz existuje i v gruzínském směru. Dokáží spojenci Gruzie, NATO a USA zabezpečit efektivní omezení těch hrozeb, které mohou Gruzii postihnout od radikálního islámu, který už do této země vstoupil a sílí tam? Lze pochybovat.
USA, NATO a Euroatlantické společenství ujišťovaly Gruzii, že se stane členem NATO hned zítra a tím získá všechny záruky bezpečnosti. Za celých deset let, co se měla stát členem NATO, se žádných záruk nedočkala. Arménii naopak řekli, že jí nemohou dát žádné záruky bezpečnosti, pokud se nedá na cestu západního střihu. Za ztráty z upuštění od ekonomického svazku s Ruskem by prý mohla dostat finanční kompenzace.
Gruzie dosud není schopna dávat adekvátní odpovědi na nebezpečí, k nimž může dojít především v důsledku nové situace v Sýrii. Je potřeba být zde připraveni k neočekávaným a dramatickým událostem.
Dá se předpokládat, že v nejbližší době bude podepsána obdobná dohoda jako s Arménií také s Jižní Osetií.
Převzato z Pravda.ru
6. prosince 2016
outsidermedia