Rovnice o mnoha neznámých
Nedávný televizní rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou opět rozvířil téma harmonizace dávek žadatelů o azyl. Je příznačné, že v tak klíčové otázce se setkáváme jen se spekulacemi a neověřitelnými tvrzeními.
Nesporné je, že evropské orgány již minimálně dva roky naléhají, aby všechny členské země sjednotily svoji migrační politiku. Jako příklady takové jednotné politiky bývá ovšem uváděno, že ve všech zemích by mělo azylové řízení obsahovat stejné kroky, používané formuláře by se neměly příliš lišit a také délka řízení by měla být ve všech státech zhruba stejná.
Koncem léta loňského roku ovšem německý eurokomisař Günther Oettinger v rozhovoru pro jeden regionální list prohlásil, že by se měla sjednotit výše dávek, které žadatelé o azyl dostávají. Teprve potom budou jejich podmínky naprosto rovné, odpadne tedy důvod, proč vyhledávat právě země nejštědřejší.
Oettingerův patrně naprosto vážně míněný nápad nikdo veřejně nepodpořil, nikdo ho ale ani nedementoval. Tím vznikl prostor pro šíření nejrůznějších dohadů a fám. Objevují se zvěsti o tom, že jednotná měsíční dávka pro azylanty má v přepočtu činit zhruba 20 000 Kč, zazněla i astronomická cifra 45 000 Kč.
Po věcné stránce se samozřejmě jedná o naprostý nesmysl. Navrhovat jednotné sociální dávky, které by byly v mnoha evropských zemích vyšší než průměrná mzda a které by byly vypláceny pouze cizincům, nikoliv sociálně slabým vlastním občanům, by mohl jenom někdo, kdo má v úmyslu rozpoutat v daných zemích občanské nepokoje.
Na celé věci je problematické množství neznámých, s nimiž se potýkáme. Pro Komisi by přece nemělo být nic jednoduššího, než vydat prohlášení, zda se o sladění výše dávek pro žadatele o azyl skutečně jednalo či jedná. A pokud ano, pak jaké návrhy leží na stole.
Jestliže se ani po dvou letech nejistoty v této věci dosud něco tak jednouchého neudělalo, zcela zbytečně to posiluje dohady, nakolik racionální či naopak nesmyslné kroky jsou schopny evropské orgány připravovat a prosazovat.
Prof. J. Keller
Přišlo e-mailem