Radetzky, nikoli Radecký, si pomník v Praze nezaslouží

Pokud je obecně známo, rakouskouherský militarista von Radetzky, který se tak i údajně psával, a jehož zčeštili  Austročechové, loajální starému mocnářství, na údajného Radeckého z Radíče, si podle nás legionářů ČSOL pomník v Praze prostě nezaslouží. Samozřejmě má pomník ve Vídni - a tam právem patří. Byl to věrný služebník starého mocnářství arcidomu Habsburků, kterým sloužil do roztrhání těl svých oddaných vojáků. K Českému království sna kromě toho, že prý česky hovoříval s českými branci, neměl státoprávně a vlastenecky nic souvstažného, co by nás jako národ - vyjma skupiny monarchistů a prohabsbursky orientovaných jedinců - zavazoval k budování pomníku v Praze, stejně tak, jako nás jako národ vůbec nic nezavazuje k obnově triufálního pobělohorského  mariánského sloupu v Praze, jenž protihabsburský hněv lidu povalil roku 1918.

Historicky vztato, von Radetzky byl potlačovatel hlasu národů, což se  projevilo i roku 1848 ve Venezii čili v Benátkách, kdy dal popravit  několik tisíc civilních Italů jen pro výstrahu potlačené domácí revoluci. Zajisté by se italské vládě nelíbilo, když by Čechové, příslušníci spojeneckého státu I. světové války, kterému Italové poskytli prostor k budování čs.legií proti společně nenáviděnému rakouskému mocnářství, které dlouhodobě za pomoci Radetzkyho loupilo italská území, byl znovu celebrován v matičce Praze. 

A každý český vlastenec, ctící tradice republiky a nikoli mocnářství, kde von Radetzky potlačoval odpor lidu v Itálii, zatím co jeho generálský kolega kníže Windischgrätz potlačoval revoluční odpor v Praze, musí odmítnout celebraci Radetzkyho v hlavním městě té republiky, která právem porušené smlouvy sesadila Habsburky z trůnu navždy a odebrala  všechny nároky prohabsburské šlechtě, jak se to píše ve Washingtonské deklaraci, zakládací státoprávní listině naší ČSR.

A všichni ti legendisté, kteří naslouchají písním o kanonýrech Jabůrcích, jako svatému grálu, ať si toto uvědomí a netahají folklor do obnovování pomníků habsburským věrným služebníkům - ať už jsou to pražští památkáři, kunsthistorici, nebo městští a obecní radové. To ať ponechají těm Rakušanům, kteří pěstují habsburskou nostalgii.

Dr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno