Psi štěkají, ale lidovecká karavana přesto hodlá jít nenápadně dál k velikosti

Na webu KDU jsem se dozvěděl, že přes štěkající psi  lidovecká karavana hodlá jít nenápadně dál k velikosti (Respekt, Jaroslav Spurný).   Ovšem, když jsou již ve hře psi štěkající zavedení, pak jistě můžeme uvedené i obrátit. Boží lid, který prochází dějinami,  je provázen  štěkotem psů. Karavany Božího lidu však na štěkot nedbají a kráčí mimo KDU k naplnění svého velkého poslání.

Pokud jde o zmíněnou nenápadnost byl bych též velmi obezřetný. Stačí si vzpomenout, jak  vytvářel stranickou mohutnost v několika případech sám pan Daniel Herman, ministr kultury. Vzpomeňme na příklad na jeho projev na sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu“, na jeho další přičinlivé mnohačetné úsilí v Bavořích, a víme hned, která bije. Moc za ním nezůstal ani pan P. Bělobádek, místopředseda vlády ČR. Vždyť i on byl ve státní delegaci, která jednala v Mnichově s představiteli „sudetoněmeckého landsmanšaftu“  Ani na jeho mánii se sesterskou stranou, bavorskou CSU nelze zapomenout. Dnes se proto podivuji, že na webu KDU je heslo „Chceme být jako CDU“ a pod ním je foto P. Bělobrádka. K názvu KDU pan Bělobrádek a jeho věrní připojili svého času druhou část názvu strany, ČSL. Nikdy jsem však od nich neslyšel, když s velkým nadšením, někdo by třeba řekl i s více či méně otevřenou podlézavostí, vzpomínali na bavorskou CSU a celoněmeckou CDU, že by chtěli být jako šrámkovská Československá strana lidová. Tu zřejmě potřebují jen při volební kampani.

A za této situace, pokud si ji vůbec  připustíme, vzniká i naléhavá otázka, zda pan Bělobrádek může být úspěšným vůdcem mohutné téměř šesti procentní strany, jež v době voleb používá i osvědčenou nálepku „lidová“, přestože KDU je zcela jinou stranou, než byla Šrámkova Československá strana lidová. V řadě programových bodu tyto strany totiž nebyly a nejsou souladné, nýbrž rozporné. Jejich „lidovectví“ je tím vysvětlené.

Při větším štěstí, a za pomoci „lidovectví“, se jím ještě může stát.  Vždyť i zřejmě principálové sudetů mu drží nejen oba palce, ale rovnou všech deset prstů. Jak  si tito pánové  přáli koalici KDU  se STANem, jak si vroucně přáli úspěch této koalice, který by zajistil P. Bělobrádkovi třeba i funkci předsedy vlády.. Z  koalice však sešlo. Nyní nejde již o možných 10 až 15 % hlasů, ale o překročení pětiprocentní hranice pro zajištění vstupu do parlamentu. Pokud KDU však štěstěna nebude přát,  stane   pan Bělobrádek vůdcem  houfu méně než pětiprocentním,  před kterým  se brána poslanecké sněmovny zavře.

Ostatně by to bylo zasloužené. Pan Bělobrádek suverénně přiřadil do politických Sudet Šumavu a město Brno. Dokonce i za Hitlera bylo Brno, přes usilovnou snahu brněnských nacistů, v protektorátu.

Pan Bělobrádek o sobe také prohlásil, že je sudetský Čech. Když jsme se udiveně na toto jeho vyjádření ptali, sdělil nám, že je Čech - narozený v Sudetech. Asi měl  v tomto případě na mysli ty geografické, nikoliv politické Sudety.

Řada voličů je totiž na pochybách, zda tato strana vůbec hájí české státní a národní zájmy nebo zda její loajalita náleží sudetům, Bavorsku a Německu. Každému to, co mu patří, i ve volbách!

J. Kovář