Protišvédské seance Brna působí anachronicky a tragikomicky

V posledních letech se rozmohly v jihomoravské metropoli oslavy "vítězství nad Švédy 1645 při obraně Brna". Radnice, římská církev a spolky hlučně a okázale slaví takzvanou "záchranu Brna před zuřivou švédskou soldateskou", která na Moravě dobyla Olomouc a  a na jedné straně požadovala výpalné - stejně jako habsburská soldateska - a na druhé straně zbavovala sedláky povinnosti ke katolické církevní vrchnosti. Pro české exulanty pro víru byla švédska vojska nikoli okupanty, ale osvoboditeli od strašlivého útlaku římské církve. I sám Komenský vkládal naděje v osvobození českých zemí od habsburského útlaku a zuřivé protireformace. Žel, nezdařilo se - a to i pro několikanásobnou zradu Albrechta z Valdštějna, dnes tak oslavovaného - dokonce tak, že expresident Havel zrušil rozkazem 52. vrtulníkový pluk E.Beneše a nahradil jej plukem A.Valdštejna. Vraťme se k Brnu.

Brno na oslavy "obrany města před Švédy" pořádá různé atrakce - od akcí na Špilberku, přes různé výjevy bitek mezi Švédy a brněnskými domobranci. Na náměstí Svobody pak postavila radnice karikaturu orloje specifické podoby, která vyvolává neustále posměšky místních i turistů. Kuriózní je též odůvodněn tvaru "orloje". Podle tvůrců prý mělo evokovat střelu, čili hlavici náboje. Toto zdůvodnění vyvolává frenetický posměch vojenských odborníků a legionářů - je totiž známo, že roku 1645 žádné náboje neexistovaly a prakticky byly užity až roku 1866 v prusko-rakouské válce, kdy rakouská strana proti pruským jehlovkám s náboji neobstála se starými předovkami. "Orloj-pyj" by tudíž musel mít tvar koule, aby byl dobově věrohodný. Toto ovšem ani tvůrcům,  ani magistrátu nikdy nic neříkalo, takovými detaily se nezatěžovali.

Jak to bylo s obranou Brna 1645? Švédové oblehli Brno a po delší době zjistili,že jejich logistika nestačí na delší setrvání. Celá záležitost je šperkována řadou pověstí, od skleněné kulky, která prý jediná mohla zabít švédského generála Torstensona, až po zvonění o 11té hodině, které prý přimělo Švédy k ukončení obléhání. Brněnská obrana byla převážně v rukách prohabsburského patriciátu a vedli ji cizáci - francouzský původně hugenotský renegát des Souches, jenž sloužil Habsburkům, a plukovník Ogilvy. V ideologické rovině nemohl chybět ani páter Středa. Habsburkové odměnili brněnský patriciát odpuštěním daní na deset let a Ferdinand II. polepšením městského znaku o habsburskou orlici a iniciály F.II. Dnes městská část Brno střed intabulovala habsburský symbol do  znaku města - což je v republikánsko demokratické České republice ideový a státoprávní nonsens, protiřečící Washingtonské dohodě, zakládací listině státu ČSR.

Ale na druhé straně to dobře koresponduje s prohabsburským třeštěním v jihomoravské metropoli, neprostrádajícím takto znaky směšnosti a anachroničnosti.

Kritikové též škodolibě připomínají nelibě páchnoucí historickou analogii. Za I. republiky se žádné takové oslavy ve velkém nekonaly. Tuto "tradici" obnovil za nacistického Protektorátu usurpátor města Brna válečný zločinec SSmann a říšský komisař města Oskar Judex. Jsou dochovány skvělé fotografie nabubřelého Judexe v kruhu mladých hitlerjugendů, jak slaví vítězství monarchii oddaných Brňanů nad protestantskými Švédy. Že nacistům jaksi ušlo, že vlastně oslavují vítězství vůdcem  tolik nenáviděných Habsburků, jen podtrhuje pikanterii a nedovzdělanost těchto laureátů.

Jak vidět, frašky se v historii neustále opakují.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

Autor je etnograf a muzeolog