Projev k Slavnostnímu shromáždění
5.5.2017 u PBOV
Sešli jsme, abychom si připomněli osvobození západních Čech a ukončení války. To se u nás slaví o tři dny dříve, než byla osvobozena Praha, ale zpravidla s plnou účastí vlády a všech aspoň trochu významných našich představitelů, zatímco osvobození Prahy a ukončení války na evropském kontinentu se v poslední době odbývá v Praze položením věnců u hrobu neznámého vojína na Vítkově bez jakékoliv masové účasti Pražanů.
Za bývalého režimu se pro osvobození Plzně zvýrazňoval význam jednodenního povstání „a že se Plzeň prakticky osvobodila sama“, dnes se plná váha osvobození města přesouvá na příjezd Spojenecké armády a o tom jednodenním povstání se raději ani nemluví. Od pangejtu k pangejtu - se utváří výklad nedávných dějin podle té - které politické objednávky.
Pravda je uprostřed a je velmi dobře vyjádřena jednou větou na původní dvoujazyčné desce umístěné na mezaninu schodiště na radnici, kdy 16. pancéřová divize USA děkuje Plzeňanům za pomoc při osvobození města.
Jak to bylo :
Prakticky paralelně s propuknutím Pražského povstání začalo povstání v Plzni. Shazovaly a pálily se symboly nacistické moci, vyvěšovaly se dlouho ukrývané československé prapory, na veřejných prostranstvích se shlukovali občané. Ze Škodovky vyjelo několik opravovaných samohybných děl, jedno bez věže a krytí a také ztráty na životech. Povstání se skládalo jen z několik stovek povstalců – většinou mladíků, kteří se neuměli ani dobře krýt a u nich byly ty větší ztráty na životech v počtu ke 30 případů. Byla to také ozbrojená rota plzeňských hasičů, čeští strážníci, skauti a především sokolové, skupina bývalých důstojníků, kteří řídili operace tohoto povstání z plzeňské radnice.
Proti stál počet 7 tisíc vyzbrojených německých vojáků umístěných v jednotlivých kasárnách = 35. kasárna; bývalá 18. kasárna u dnešního zimního stadionu; kasárna na Borech a na Slovanech a několik dalších menších posádek. Kdyby nebylo toho jednodenního povstání Plzeňanů – mohla z toho být jatka, jako při osvobození Brna, v Ostravě a Opavě apod.
Složitými a opakovanými jednáními s jednotlivými posádkami se podařilo v odpoledních až nočních hodinách 5. května přesvědčit jednotlivé německé. posádky, že spojenecká vojska se k Plzni již blíží a aby přešli do tzv. vojenské pasivity (uzamkli zbraně a vyčkávali na oficiální kapitulaci bez kladení vojenského odporu).
Až opakované pokusy spojek navázat kontakt s americkou armádou se podařil v odpoledních hodinách 5. května u Tachova s příslibem urychleného postupu osvobozeneckých vojsk, ale za předpokladu, že nebude kladen odpor ze strany německých dislokovaných částí v okolí Plzně. Nebyl – to zařídilo také povstání : Jinému skautu se podařilo před Zbirohem odklonit utíkající německé jednotky od Prahy, aby se vyhnuly Plzni, kde se bojuje.
V ranních hodinách 6.5. první jednotky 16.americké pancéřové divize se objevily ve směru od Křimic na okraji Svrňan. Další sled Spojenecké armády později přijížděl 6.5. také od Klatov.
Jednotlivé kapitulace německých posádek umístěných v Plzni - probíhaly spíše formálně. Pouze kapitulace za celé město podepisovaná v dopoledních hodinách 6.května německým generálem Majevskim byla uzavřena jeho sebevraždou, když se dověděl, jakému slabému nepříteli – při plzeňském povstání, vlastně čelil.
A podívejme se na současnost:
Až přespřílišně se věnuje pozornost podpoře sousedských vztahů s Bavorskem ze strany naší i předchozí vlády - oproti všem ostatním našim sousedům okolo ČR. Jednání jsou nevyvážená - představitelé ČR – suverénního státu jednají se zemskou vládou Bavorska a tím ponižují náš stát na úroveň země. Vždyť také naše hranice z německé strany v Krušnohoří je značena pouze jako zemská hranice. Česko-německou deklarací z devadesátých let se měla udělat tlustá čára za předchozími národními rozpory, způsobenými Druhou světovou válkou. Ale jsou to bývalí čeští Němci – dnes příslušníci SL, ladsmanšaftu, kteří stále uplatňují nárok na navrácení soukromých a národních majetků, navrácení půdy apod. Když my uděláme dotaz na českém Ministerstvu zahraničních věcí ve smyslu uplatňování nároků na zaplacení válečných reparací Německem, dozvíme se, že tento nárok nebude již po tak dlouhých letech uplatňován, zatímco ze stejné doby požadavky odsunutých Němců se vyřizovat mají? Mediálně se dá účinně zpracovávat obyčejný lid. To se v současnosti obecně ví. A jak má toto ovlivnění dopadat, když majetkově jsou česká média převážně v německých rukách ?
Byli to naši otcové a dědové, kteří bojovali za naši svobodu, kteří za tuto draze vykoupenou svobodu zaplatili v průběhu Druhé světové války 14 tisíci životů.
Z odkazu na tyto oběti, aby nebyly zbytečné - by měli naši politici více dbát na naše státní a národní zájmy a měli by je i zřetelněji prosazovat na půdě Evropské Unie. V současnosti náš stát je z 90% závislý ekonomicky na Německu a působí spíše jako německá kolonie. Důkazů pro toto tvrzení máme dost.
Na závěr:
Nemělo by se zapomínat a přehlížet význam jednodenního plzeňského povstání, které probíhalo od ranních hodin 5.května do ranních hodin 6.května a které vytvořilo jednoznačně předpoklady pro bezproblémové osvobození Plzně.
Opětovně touto cestou děkujeme Západním spojeneckým vojskům, že urychlili postup směrem na Plzeň a že zajistili kapitulaci tohoto masivu německých vojsk soustředěných v Plzni a že následně vyčistili město od zákeřných zfanatizovaných německých odstřelovačů.
Děkuji za pozornost
S. Bukovský, předseda OV ČSBS Plzeň