Kvůli údajné energetické bezpečnosti naléhají USA na Evropu, aby se nenápadně odpoutávala od ruských zdrojů. Jako náhradu nabízejí EU své údajně ohromné zásoby přírodního plynu a nezbytnou infrastrukturu na jeho transport. Zvýšení nákupu ruských energetických surovin prý není v zájmu evropských zemí a prostřednictvím amerického ministra zahraničí Tillersona vyzývají Evropskou unii, aby znovu důkladně přešetřila projekt Severní proud 2. Přihlédneme-li k tomu, že téměř všechna rozhodnutí EU jsou přijímána na pokyn USA, je očekávaná situace jasná. Patrně bude Evropa zase „na oprati“ svého největšího druha, byť by to bylo proti jejím zájmům. K této věci se vyjádřil prorektor Finanční univerzity vlády RF Konstantin Simonov.
USA potřebují nejen oslabit Rusko ale také nepotřebují silnou Evropu. Je stabilní EU proti jejich zájmům?
Již před padesáti léty odrazovaly USA Evropu od spolupráce s Ruskem. V té době Evropa začala uzavírat první kontrakty kolem plynu. Nejprve byl v roce 1968 uzavřen kontrakt s Rakouskem, v roce 1970 s Německem, atd. Tehdy Spojené státy kladly těmto dohodám překážky ze všech sil s odůvodněním, že je to pro Evropu nebezpečné a nepotřebné a navrhovaly varianty, často nemožné. I když se Evropané přesvědčili o opaku, činí na ně Spojené státy systematický nátlak.
Evropští veteráni při jednání o energetickém byznysu nátlak přiznávali. Američané si nikdy nepřáli spojenectví Evropy s Ruskem, protože by tak Evropa sílila a byla by hospodářsky nezávislá.
USA potřebovaly nejen ideologicky oslabit Sovětský svaz, ale také posílit hospodářskou závislost Evropy. Když byly například uzavřeny výhodné dohody ohledně plynu, Američané usilovně dodávali do Evropy uhlí, které ruský plyn nahrazoval. Nebylo důležité, že ruský plyn byl mnohem výhodnější i vhodnější. Obdobně nedávno Evropa snížila spotřebu plynu a USA jí radostně prodávaly svůj nadbytek uhlí.
V posledních létech opět spotřeba plynu v Evropě roste rychleji než je světový průměr. USA rozvířily otázku zkapalněného plynu. Ze všech sil se snaží vnutit jej na evropský trh.
Jak to vypadá s ruskou spolehlivostí. Sám jsem soustavně ve styku s evropskými obchodníky s plynem. Neměli k našemu obchodu žádné výhrady ani za období Sovětského svazu a nemají ani nyní v éře Ruska, to je za celých 50 let spolupráce. Byli jsme spolehliví i v těžkých dobách po rozpadu SSSR. Dosud jsou udiveni, že i při chaosu a zkáze Sovětského svazu trvaly dodávky bez přerušení. Jediný problém byl zaviněn Ukrajinou v roce 2009, na něm Rusko neneslo vinu. Obchod s plynem je z ruské strany vždy spolehlivý, problémy mohou nastat jen u politiků.
Američané navrhují Evropě brát plyn nejen od nich, ale také z Íránu. Jenže tam ve skutečnosti nejsou potřebná množství a nejsou pro Evropu. Doporučují rovněž dodávky z Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Kataru a Saúdské Arábie, což jsou samozřejmě, na rozdíl od Ruska, samé demokratické země, spolehliví partneři, ač už nejednou postavili embargo na dodávky pro Západ z politických důvodů (rok 1973 a 2009) a vyhrožují tak i v současnosti.
U Tillersona je věc jasná. Býval v čele Exxonu a má zájem na tom, aby americké zdroje na evropském trhu vytlačily zdroje ruské. Přitom je samotný americký plyn o 60 až 80 % dražší než naše konečná prodejní cena. Přesto mají být ruští spolehliví dodavatelé plynu z evropského trhu vytlačeni. Totéž se děje kolem ropy. Amerika tvrdí, že její zdroje jsou zajímavější, sice dvakrát dražší, ale politicky lepší, neboť jsou od přátel Evropy.
Je možné, že bez ruských energetických a dalších surovin ztratí Evropa svoji vážnost a poslední příležitost na samostatnost?
Vidím, že v Evropě jsou ještě lidé se zdravou myslí, včetně některých politiků. Podíl plynu na evropském trhu v posledních deseti letech stále roste. Znamená to, že bez ohledu na hysterii pobaltských států a Polska má Evropa jako celek zdravé uvažování. Přesto má také politiky, kteří nedokáží počítat peníze, snaží se prodávat emoce. Ti jsou vždy rizikoví. Ve skutečnosti je dnes vhodná chvíle, Evropa si myslí, že ji USA pustily k vodě a musí tedy přemýšlet po svém. Jsme pro to, aby si všechno řádně propočetla. Předkládáme ekonomicky rentabilní produkt. Někteří podivní evropští politici chtějí zapomenout na hospodárnost a brát v úvahu jen politické priority. Od kapitalistické Evropy je to divné. Že by vyhlásili jednotnou socialistickou Evropu? Přizpůsobíme se i tomu.
Ukazuje se, že USA nemají partnery v pravém smyslu toho slova, jenom „šestky“ nebo „spotřební materiál“?
Nazývají je „mladší (nezkušení) partneři“. Polsko a Pobaltí vystupují celou dobu jako státy v područí, které ze všeho viní Rusko. Je otázka, zdali právě to potřebuje Trump. Uvidíme.
Převzato z Pravda.ru
12. června 2017
outsidermedia.cz
***