Pracuje ČR a SR k hungarizaci Rusínů?

(Vzájemná spolupráce Čechů, Slováků a Rusínu je v nejvlastnějším zájmu všech tří národů)

 

Myslím si, že  vědomě asi nikoliv. Oba dva státy mají jiné prioritní směry. SR za vedení Fica a Lajčáka má v plánu připojit SR k tvrdému jádru Evropské unie. Že tento zásadní bod neměl a nemá Směr ve svém programu, to jmenované pány nezajímá, přestože za tuto orientaci, která není ani česká, ani rusínska, tedy nikoliv ani slovanská, sklidili v těchto dnech volební výprask, který jim dali jejich voliči, kteří je ze značné části opustili.

 

Myslíte si, že své evropské tvrdojádrové plány změní z uvedeného důvodu? Těžko. Budou zřejmě pokračovat ve své politice jako dosud. Aby si pan Fico a Lajčák nějak vzpomněli na Rusíny, kteří jsou zčásti pomalu a jistě pomaďaršťováni, nebo na Čechy, s nimiž prožili na 90 let ve společném státě, je málo pravděpodobné. Když zapomněli na své rodáky, Slováky, které chtějí vhodit do tavícího evrofederálního kotle bez známek lítosti, nemůžeme počítat s tím, že se zastanou Rusínů, kteří přicházejí o svou národnost, jazyk a kulturu zvýšenou měrou právě v současnosti..

 

Pokud jde o ČR, která je nástupnickým státem Československé republiky, je to obdobné. Kdo  z našich ústavních činitelů někdy uvedl, jak jsme v době první republiky na Podkarpatské Rusi, těžce zanedbané staletou maďarskou nadvládou, stavěli silnice, železnice, budovali školy, nemocnice, ani si nelze připamatovat. Je to asi hodně dlouho, možná že někdy v první republice nebo v období obnovení Československa po druhé světové válce.

 

Proč je tomu tak na Slovensku i u nás? Že by lidé necítili již svůj slovanský původ? Nikoliv, tak tomu není! Spíše bychom se mohli domnívat, že naši představitelé, čeští i slovenští, zapomněli na to, že jsou Čechy a Slováky a je jim budoucnost našich národů, naše státnost vcelku ukradená.

 

Co bychom právem měli očekávat od nové české vlády? Větší zájem o Slováky a Rusíny, z nichž někteří se k myšlence československé nadále hlásí, a směřování k novému sblížení všech tří národů. Tak bychom mohli zachránit nejen sami sebe, ale také i Rusíny. Sobotkovsko-zaorálkovská vláda lila desítky milionů korun do Ukrajiny, kde vládne novobanderovský režim. Bylo to zcela zbytečné. Jen kdyby část těchto finančních vkladů šla Rusínům, aby mohli obhájit svoji národnost, učinili jsme svým závazkům zadost. Nesmíme nikdy zapomenout na to, že desítky tisíce Rusínů v čs. armádě, vedené generálem Svobodou, krvácelo za naši svobodu a mnozí z nich, několik tisíc, zaplatili i svým životem. Co by bylo přirozenější, než vytvoření alespoň volného státního svazku těchto tří slovanských národů?

 

To by se však asi nelíbilo nejen Maďarům, ale také Němcům. V jejich zájmu je, aby k takovéto, či podobné  spolupráci Čechů, Slováků a Rusínu nikdy. nedošlo. Rozhodujícím by však měl být zájem uvedených národů. Sami o sobě, svobodně, bez ohledu na cizí vlivy, bychom konečně měli rozhodovat a udělat vše, abychom k sobě měli blízko, abychom spolupracovali a novou skutečnost vyjádřili i odpovídajícím státoprávním spojením. K dosažení tohoto cíle bychom však museli pracovat bez Sobotků a Ficů, bez jejich nohsledů. Již víte, komu tito pánové slouží?

J. Skalský