Postdemokratická společnost?
Strana
ČSSD bývalého předsedy vlády Bohuslava Sobotky výrazně spadla v parlamentních
volbách a nyní hledá směr dalšího rozvoje. Jiné strany mají také své problémy.
Část
strany a veřejnosti kritizovala Sobotku, který v úterý dokončil svou poslední
cestu do zahraničí, a ve středu byl pouhým prostým zástupcem oslabené sociální
demokracie. Byl zvolen mnoha preferenčními hlasy, což ukazuje, že má mnoho
následovníků, přinejmenším ve svém moravském volebním
obvodu.
Okamžitě však proti němu vystoupili protivníci v
rámci strany. Jiří Zimola, jeden z takzvaných rebelů z lounského zámku, kteří
chtěli svrhnout Sobotku pod vedením prezidenta Miloše Zemana v roce 2013,
okamžitě volali po odepsání Sobotky jednou provždy. Proč Sobotka nevystoupí a
neopustí politiku?, ptají se někteří členové agresivně. Nejnebezpečnější je
však návrh Zimoly, aby sociální demokraté nyní podporovali Zemana v
prezidentských volbách. Toho Zemana, který svým zásahem značně poškodil svou
bývalou stranu. Sociální demokracie hodně ztratila, ale nyní jde o její
přežití.
Noví poslanci
V Parlamentu probíhá rozdělení pracovních míst a pozic. Není jisté, jestli vše bude uděláno tento týden. Komunisté například navrhli svého poslance Zdeňka Ondráčka do Komise pro kontrolu bezpečnostních orgánů. On nicméně již několikrát vyvolal pozornost svou osobní historií. Jako důstojník zvláštní jednotky se podílel na brutálních policejních zásazích roku 1989, které stále nepovažuje za svou osobní chybu. Jeho strana, KSČM, nechce reagovat na pochybnosti ostatních politiků, včetně Andreje Babiše, a trvá na této nominaci. Fakt, že dr. Ondráček o této věci ví, je z hlediska jeho biografie pochopitelný. Má-li však Parlament být orgánem lidu v demokratickém státě, měli by poslanci alespoň mírně reflektovat historii. To je příliš mnoho pro komunisty. Ale přezdívka "Mlátička" Ondráčkovi u jeho protivníků zůstane.
Novináři jako nepřátelé
Nový poslanec Tomio Okamura, který minulý víkend uspořádal kongres své Strany přímé demokracie (SPD), také vyvolal silnou mediální reakci. Na stranickém kongresu také prezident republiky trval na tom, že v mnoha bodech, i když ne ve všech, sdílí stejný názor jako Okamura a jeho strana. Komentátoři hovoří o „posunu v názorech“ prezidenta. Už je diskutován Okamurův návrh - znárodnit veřejné mediální služby (již jsme o tom informovali). Nicméně budoucnost medií byla na sjezdu Okamurovy strany odhalena také v praxi, v celé své kráse. V letáku tam byly podrobné pokyny, kde se žurnalisté mohou zdržovat, že musí předem požádat o fotografování a odstranit všechny neregistrované fotografie. Také bylo zaznamenáno, že zdaleka nebyla akreditována všechna zainteresovaná média.
Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 15.12.2017, str. 2
Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf