Posselt potvrzuje

Svaz vyhnanců a navrátilců v CSU

Studijní text

Výzvu ke sjednocené Evropě jako garantu míru a usmíření mezi národy Evropské unie vydali k veřejnosti zemský předseda Svazu vyhnanců (UdV-Union der Vertriebenen) Bernd Posselt, a vedoucí skupiny evropských lidovců (EVP-Europäischen VolksPartei) v Evropském parlamentu, Manfred Weber. Žádosti vyhnanců jsou dnes tak aktuální, jako nikdy předtím, řekl Posselt.

Jako "dávné-Evropany" pochválil předseda EVP Manfred Weber také většinovou frakci v EVP v Evropském parlamentu CSU, také německé vyhnance. Na zemském jednání  organizace Svazu vyhnanců Bamberg řekl zástupce šéfa strany, že vzhledem k renesanci nacionalismu v mnoha evropských zemích je velmi rád, že máme na své straně tuto pracovní skupinu.  "Její členové vědí z vlastní rodinné historie, že přehnaný nacionalismu může přinést pouze neblahé následky."

Bernd Posselt upozornil, že Svaz vyhnanců a různá sdružení vyhnanců nikdy nechápaly svou práci jako pouhou revizi historie, i když je to také důležité. Spíše vyhnanci vždy bojovali proti vyhánění na celém světě a za ochranu lidských práv, ve funkci mostu mezi Německem a zeměmi původu ve střední a východní Evropě, stejně jako podporovali demokratický obrat v zemích původu. Posselt uvedl pro ilustraci, že byl v roce 1989 se stovkami tisíc demonstrantů na Václavském náměstí v Praze, na podporu sametové revoluce, kde demonstranti zvonili svými klíči a skandovali "Havel na hrad ".

Předseda UdV připustil, že je jistě rozdíl, jestliže křesťanští Evropané přicházeli ke křesťanským středo-Evropanům, měli stejný jazyk a kulturu, nebo zda přijdou lidé s cizí kulturou, náboženstvím a jazykem z jiných kontinentů do Německa. Nicméně i v případě vyhnání po druhé světové válce byly v Německu velké problémy s integrací, které byly skutečně vyřešeny poměrně rychle.

Avšak, jak bylo zdůraznil Posselt, tyto dvě skupiny vyhnanců a uprchlíků jsou vždy oběťmi a mají stejné pozadí: totiž že vyhnanci mluvili jazykem, měli kulturu, náboženství či etnickou příslušnost, která se nehodila těm u moci v jejich domově. "Každé vyhnání je vyhnáním." To platí pro všechny časy, všechny konflikty a všechny kontinenty. V tomto ohledu je vzpomínce na vyhnání Němců také věnováno dokumentační středisko „Útěk, vyhnání, smíření“  budované v Berlíně. Ale mělo by také poskytnout "přímý pohled na současnost" a pozornost k vyháněním všeho druhu. "Vyhnání by již nemělo být prostředkem politiky."

Posselt sdělil, že je potěšen konečně schválenou symbolickou náhradou německým nuceně nasazeným od spolkové vlády. Také již podruhé německým Pamětním dnem vyhánění - po vzoru Bavorska a Maďarsku. "Trvalo dlouho, než se to konečně stalo." Základní kámen Sudetoněmeckého muzea v Mnichově bude položen 16. září, informoval dále Posselt.

Předseda frakce EVP skupiny Manfred Weber zdůraznil, že Evropa stojí na křižovatce. Nejprve poukázal na úspěchy evropské integrace a solidarity (ESM) "Prosperita je Evropa." Všichni členové EU mají významný prospěch ze strany Unie, a to buď prostřednictvím investičních nebo exportních úspěchů. Z pěti států, kterým hrozil státní bankrot, pomohl záchranný mechanismus ESM a čtyři jsou zachráněny. "V současné době je nemyslitelné, aby země jako je Španělsko zbankrotovalo. Bez ESM by to mohlo tak daleko dojít", zdůraznil Weber.

Ruský přístup na východní Ukrajině a ilegální okupace Krymu, pokračoval Weber, způsobily, že většina ukrajinské mládeže se přiklání k Evropě.  "Na Majdanu v Kyjevě je na jedné straně vlajka evropská, na druhé ukrajinská".  Moskevské vedení se obává, že ruská mládež by se mohla zachovat stejně. Ekonomické sankce proti Rusku Weber bránil i v případě, že by zasáhly tuzemský vývoz tvrdě: "Pokud chceme, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo, nemůže být zisk nejdůležitějším argumentem."

Weber zdůraznil znovuzavedení hraničních kontrol a bezpečnosti hranic Maďarsko na podzim 2015. Premiér Viktor Orbán použil stávající evropský zákon schengenských dohod, a sice o kontrole vnějších hranic. Za to získal podporu a ne kritiku. Weber ocenil Svobodný stát Bavorsko v problematice uprchlíků. Uprchlíkům byla poskytnuta v Bavorsku příkladná péče. Současně vláda volala po omezení imigrace, aby země nebyla přetížena. "Obojí patří k naší CSU-DNA: prosadit vstřícnost, otevřenost, ale také zákon." Podobně jako společně láska k vlasti, zdravý patriotismus a láska k Evropě.

Stephan Mayer, vnitropolitický mluvčí CDU/CSU informoval o nedávných úspěších politiků zastupujících vyhnance v německém parlamentu. Pamětní den vyhnání není žádný přílepek pamětního dne OSN, byl v důstojné podobě – v r.  2015 s projevem spolkového prezidenta Joachima Gaucka, tento rok s projevem předsedy Spolkového sněmu  Norberta Lammerta. "Červeno-zelená zábrana", která "ideologicky motivovala škrty" za Schröderovy vlády, byla překonána. Finanční prostředky na podporu kulturní činnosti, v souladu s § 96 spolkového zákona o uprchlících, které byly sníženy na 12,5 milionů eur, by měly růst v tomto roce na 23,5 milionu eur. Teď budou kulturní centra i v oblastech, ve kterých dříve nebyla uvažována. Kromě toho Sudetoněmecké muzeum v Mnichově bude dotováno spolkovou vládou. Výplata kompenzace německým nuceně nasazeným v územích vyhnání začne v druhé polovině roku. V současné době má na to Ministerstvo vnitra 50 milionů eur. Pokud to bude zapotřebí, bude částka zvýšena, ujistilo jej ministerstvo.

Bernd Fabritius, mnichovský poslanec CSU a předseda Svazu vyhnanců, objasnil že případě kritiky, ze strany levicových politiků a médií, práce „Nadace útěku, vyhnání, smíření" nikdy nešlo o věc, ale spíše "že kritici chtěli nadaci blokovat". Fabritius mluvil o "změně paradigmatu v základní koncepci" spolkové kulturní politiky: vyhnanci jsou nyní partneři spolků pro kulturní práci. "Nyní jsme  vymazali Naumannův nešvar v kulturním práci." Vyhnanci jsou zváni ke kancléřce, mají zřetelný hlas v německé společnosti". I pokud jde o smíření s Českou republikou, premiér Horst Seehofer na cestách do Prahy "protlačil sudetské Němce" a otevřel mnohé dveře.

Wittmann ocenila českého ministra kultury Daniela Hermanna, který se zúčastnil nejen Sudetoněmeckého dne, ale také navštívil CSU v Mnichově, kde se mluvilo "zcela otevřeně.“ Ostatní strany teprve nyní uznávají, jak důležité jsou posunuty, které CSU dosáhla dlouholetou praktickou a účinnou politikou" analyzovala Wittmann.

Při nových volbách do rady UdV – ubránili sudetští Němci svoji silnou pozici. Jako zemský  předseda byl znovu zvolen Bernd Posselt. Jeho zástupci jsou poslanec Bernd Fabritius a sudetský Němec Stefan Heini, Christa Matschl, poslanec Stephan Mayer a poslankyně  Mechthilde Wittmann, tedy čtyři poslanci. Tajemnicí je sudetská Němka Margaretha Michel. Mezi 21 dalšími členy předsednictva jsou Christoph Lippert, poslanec profesor Gerhard Waschler, Sabine Habla, Alois Hiebl, Thomas Jahn, Peter Sabella, Simona Rottenkolber a Raimund Paleczek - sudetský Němec. Poslanec Josef Meier, který poprvé kandidoval, je předsedou podkarpatských Němců a místopředsedou a jednatelem CSU-frakce  bavorském parlamentu.

Sudetendeutsche zeitung, 24.6. 2016, str. 1, 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf