Polovina chudých nemá ani na boty vyhlídky vidí černě

Polovina chudých nemá ani na boty, vyhlídky vidí černě

Typický chudý Čech v peněžence či na účtu v případě potřeby najde méně než pět tisíc korun. Nejezdí na dovolenou a nemůže si dovolit nové oblečení. Má chatrné zdraví, svírá ho stres a špatné vyhlídky. Zato však dobře vychází s příbuznými. Od státu chce hlavně nižší DPH na jídlo, dusí ho předražené exekuce. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, kterým startuje seriál iDNES.cz Chudoba v Česku.

(Ilustrační snímek) | foto: David Port, MF DNES

Cílem výzkumu, který pro iDNES.cz zpracovala agentura Median, bylo zmapovat každodenní život chudých lidí žijících v Česku. Agentura se ptala zhruba 600 lidí žijících v příjmové chudobě, těžkém materiálním nedostatku či bez práce na stav jejich peněženek, vybavení domácnosti ale i na to, co jim dělá v životě radost. A jejich odpovědi porovnala s tisícovkou dalších lidí, kteří chudobou netrpí. Pod hranicí příjmové chudoby žije v Česku zhruba 1,02 milionu lidí. Pro jednotlivce činí hranice 10 220 korun a pro rodinu se dvěma menšími dětmi 21.461 korun
Téměř desetina obyvatel Česka žije pod hranicí příjmové chudoby. Desítky tisíc Čechů žijí bez domova, dalších víc než sto tisíc žije na ubytovnách či jim hrozí ztráta bydlení.
Sto tisíc Čechů se potápí ve spirále zadlužení a proti stovkám tisíc je vedena exekuce. Tito lidé se nezřídka rozhodují, zda zaplatí jídlo, nebo školní výlet dětí. Další statisíce lidí se pohybují na hraně, stačí jeden nečekaný výdaj a následuje pád.

Seriál iDNES.cz Chudoba v Česku zavede čtenáře do světa, který často nechceme vidět. Přesto je všude kolem nás a ocitnout se v něm je až příliš snadné.
Takzvanou materiální deprivací, tedy nedostatkem, trpí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 5,6 procenta Čechů a Češek. Je to asi 590 tisíc lidí. „Deprivovaní“ nemají peníze na nejméně čtyři z určených devíti věcí, mezi kterými je hrazení nenadálých výdajů, jedení masa ob den, alespoň týdenní dovolená ročně či hrazení nákladů na bydlení.

Nový výzkum zjistil, že většina českých chudých se ocitá ve velkých trablích ve chvíli, kdy je třeba neočekávaně vynaložit částku ve výši několika tisíc korun, například na rozbitou pračku nebo školní výlet. Přes čtyřicet procent z nich mělo v době dotazování k dispozici pouze částku do dvou tisíc, dalších 25 procent do pěti tisíc korun.
Naopak ve zbytku populace si většina lidí (51 procent) může dovolit vynaložit v případě potřeby částku nad deset tisíc korun, z toho značná část více než dvacet tisíc. „Tato schopnost rezervy a možnost čelit nenadálým výdajům, zvyšování nákladů na bydlení nebo pokrytí krátkodobého výpadku z trhu práce se může výrazně promítat do toho, jak tyto nenadálé události dopadají na domácnosti,“ domnívá se sociolog agentury Median a Fakulty sociálních věd Daniel Prokop.
Chudí, kteří rezervy nemají, proto podle něj mají větší tendence unikat k dlouhodobě neracionálním strategiím, jako je zadlužování.

To potvrzuje i Tomáš Tožička z platformy Social Watch, který se dlouhodobě zabývá příčinami propadů lidí do chudoby. „Máme zkušenosti s tím, v čím horší materiální situaci lidé jsou, tím se zvyšuje míra jejich rezignace a zhoršují se rozhodovací schopnosti. Lidé pak dělají série špatných rozhodnutí. Klasická představa, že lidi motivujeme tím, že jim budeme snižovat dávky, tedy neodpovídá naší zkušenosti ani odborným studiím,“ říká Tožička. „Stát špatná rozhodnutí podporuje tím, že pro ně vytváří podmínky. Například umožňuje firmám, aby půjčovaly peníze komukoli. Tedy i lidem, kteří se rozhodují nezodpovědně,“ dodává.

Darované peníze by šly nejčastěji na nutné výdaje

A co by lidé udělali s darovanými deseti tisíci? Také tuto otázku tazatelé položili všem respondentům z řad chudých Čechů i běžné populace. Celkem necelá polovina (46 procent) chudých by je okamžitě použila na nutné výdaje, vybavení domácnosti nebo by jimi splácela dluhy. Mezi „nechudými“ tyto možnosti spontánně zvolilo jen 27 procent lidí. Výrazná u nich byla naopak orientace na šetření.
Z výzkumu vyplynulo, že drtivá většina chudých si nemůže dovolit nákup nového nábytku, když je ten starý opotřebovaný, či vyrazit s rodinou jednou za rok na týdenní dovolenou. Značný problém jim činí i nákup nového oblečení, bot nebo placení mobilního telefonu. Téměř polovina dotázaných si nemůže dovolit jíst obden pokrm s masem. „Právě tyto věci a fakt, že chudí lidé méně aktivně tráví volný čas a častěji žijí ve stresu, mohou být důvodem, proč se chudoba rodin dle jiných výzkumů výrazně promítá do problémů jejich dětí ve škole, ve zdraví a v dalších oblastech,“ komentuje Prokop.

Stav peněženky ovlivňuje i okamžiky, které chceme věnovat svým nejbližším - například Vánoce. Sedmatřicet procent chudých respondentů kupuje svým blízkým pod stromeček jen symbolické dary v celkové částce do jednoho tisíce korun. Ve zbytku populace takto nízkou částku do vánočních dárků investuje pouze jedenáct procent lidí. V chudých rodinách s dětmi do třinácti let si s částkou do tisíce korun vystačí 27 procent respondentů, v „nechudých“ rodinách to je pouze pět procent.

Chudí mají horší zdraví, ale dobré vztahy s příbuznými

V další části výzkumu respondenti hodnotili různé aspekty svého života včetně zdraví, míry stresu, vztahů s příbuznými nebo kvality bydlení. Ukázalo se, že chudí lidé hodnotí hůře všechny zkoumané položky kromě vztahu s příbuznými - tam se od „nechudých“ neliší. Jejich práce je méně zábavná, bydlení horší a volný čas tráví méně kvalitně. Chudí lidé od třiceti do šedesáti let hodnotí výrazně hůře než stejně staří „nechudí“ svůj zdravotní stav. Chudoba také navyšuje míru stresu, zejména mezi starými lidmi nad 70 let.

Chudí lidé také častěji pociťují omezené možnosti zapojit se do společnosti a podílet se na jejím směřování. To platí zejména pro chudší lidi ve středním a starším středním věku (od 40 do 69 let). „Výzkumy CVVM také ukazují, že lidé žijící v chudobě či na její hranici častěji říkají, že pro lidi jako jsou oni je jedno, zda je v Česku demokracie, či ne. Není to jediný faktor, ale neměli bychom na to zapomínat, když se ptáme, proč se část lidí přiklání k různým formám autoritářství a nedůvěřuje elitám,“ myslí si Prokop.

Výrazně vyšší míru stresu a horší vyhlídky do budoucna reportují v rámci chudé i nechudé populace lidé, kteří mají zkušenosti s exekucemi. Tu přiznává zhruba dvacet procent chudých respondentů, zatímco pouze necelá desetina v populaci „nechudých“.
„Zadlužení nejchudší části populace je v Česku podle některých výzkumů častější než jinde. Vymáhání dluhů u nás navíc výrazně navyšovalo dlužné částky do výše, kterou už chudší domácnost nemůže jednoduše splatit. Vztah je ale i opačný - někteří respondenti ve výzkumu mohou být chudí právě kvůli dluhům a exekucím,“ vysvětluje Prokop. S exekucemi mají přímou či zprostředkovanou zkušenost nejčastěji lidé mezi 40 a 69 lety věku.

Svět českých chudých

hlavní zjištění průzkumu iDNES.cz

• chudí se cítí nezapojeni do společnosti, svírá je stres a beznaděj
• 20 procent chudých se setkalo s exekucemi

* část chudoby se přenáší napříč generacemi

* většina chudých si myslí, že se ve své situaci ocitla kvůli nerovným vstupním šancím a okolnostem

• k propadu do chudoby často vede zranění či nemoc

• ohledně zlepšení situace převládá pesimismus

• od státu by nejvíce ocenili snížení daní na potraviny a základní věci
• téměř nikdo z nich si nemůže dovolit nakoupit vybavení domácnosti
• třetina chudých kupuje na Vánoce jen symbolické dary
„Kvůli zadluženosti přicházíme o spoustu efektivních pracovních sil. Lidé, kteří jsou zadluženi, se už nikdy nebudou podílet na daňových výnosech, kromě DPH. Nebudou platit žádné sociální ani zdravotní pojištění, protože už nenastoupí do práce. Raději budou pracovat na černo. Z půjček přitom stát nemá nic, ty jsou výhodné jen pro banky,“ domnívá se Tožička.

To naznačuje i aktuální výzkum Medianu pro iDNES.cz. Na 30 procent chudých a 13 procent „nechudých“, které postihly exekuce, totiž přiznává, že někdo ze členů domácnosti přešel na černý trh práce, aby se mu exekuční splátky nestrhávaly z výplaty. Celkem 41 procent chudých domácností přitom exekuci řešilo další půjčkou, což vede ke spirále předlužení.

Tožička upozorňuje, že nejhorší dopady rozšíření chudoby v Česku ještě nepřišly. „Až začnou nastupovat do důchodu a začne se zhoršovat jejich zdravotní stav, budou v dlouhodobé zdravotní péči... Nastanou tím další společenské ztráty. A banky, které vydělávaly na půjčkách, je rozhodně krýt nebudou,“ podotýká.

Polovina chudých se do bídy už narodila

Výzkum rovněž potvrdil, že to, zda se člověk v životě bude potýkat s chudobou, výrazně ovlivňuje jeho „startovací pozice“, tedy fakt, do jaké rodiny se narodí. Téměř polovina (43 procent) chudých totiž uvedla, že se již narodili do rodiny s nízkými či podprůměrnými příjmy, což platí bez rozdílu pro respondenty narozené před rokem 1989 i poté.

Mezi „nechudými“ se do chudoby narodilo jen 27 procent respondentů. Ve skutečnosti jich však podle Prokopa může být méně, protože člověk s vysokými příjmy může považovat za chudou i domácnost s průměrnými příjmy, v níž vyrůstal. Je nicméně patrné, že část chudoby se přenáší napříč generacemi.
Jedním z mechanismů mezigenerační reprodukce chudoby mohou být rozdílné vzdělanostní aspirace rodičů. Vyšší stupně vzdělání dosud v Česku výrazně chrání před chudobou - jen naprosté minimum vysokoškolsky vzdělaných trpí materiální deprivací či nezaměstnaností. Výzkum Medianu pro iDNES.cz přitom ukazuje, že chudá populace má mírně nižší vzdělanostní aspirace pro svoje děti - méně často než „nechudí“ si přejí, aby jejich děti vystudovaly vysokou školu.

K chudobě vede nemoc, výpověď nebo rozvod

Více než třetina běžné populace věří, že chudí lidé si za svou situaci mohou sami. Naproti tomu drtivá většina (79 procent) samotných chudých se domnívá, že se v nepříznivé situaci ocitli kvůli nerovným vstupním šancím a okolnostem.
Výzkum naznačuje, že mezi takové okolnosti mohou patřit negativní události v životě. Chudí respondenti se významně častěji setkali s událostmi, jako je zranění, nemoc, výpověď z práce nebo rozvod.

Zhruba 77 procent chudých respondentů se za posledních deset let setkalo alespoň s jednou z těchto událostí. Mezi „nechudými“ to bylo „jen“ 60 procent. Takřka polovina chudých se přitom potýkala s více než jednou z těchto událostí - mezi „nechudými“ to bylo „jen“ 30 procent. „Řetěz příčin a následků může být složitější. U některých problémů, jako je nemoc či výpověď z práce, může být chudoba a s ní související problémy i jedním z důvodů negativní události. Často však ale mohou domácnost destabilizovat a její chudobu posílit či prodloužit,“ říká Prokop.
Hranice příjmové chudoby v korunách měsíčně
Domácnost Příjem v Kč
Jednotlivec                   10 220
Dva dospělí                  15 330
Rodič s dítětem do 13 let           13 286
Rodič se dvěma dětmi nad 13 let          20 440
Rodiče s dítětem do 13 let            18 396
Rodiče se dvěma dětmi do 13 let           21 461
Rodiče s dítětem do 13 let a dvěma dětmi nad 13 let 28 615

„Z mé zkušenosti se do chudoby velmi často propadají děti z dětských domovů a navrátilci z výkonu trestu. Jakákoli výraznější negativní událost má na tyto skupiny daleko větší dopad než na jiné skupiny,“ říká Tožička.

Bude líp? Spíše ne

Výzkumníci se respondentů rovněž ptali, na co se těší v příštím roce. Chudí respondenti se jednoduše těší na to, že „bude líp“, tedy že se zlepší jejich finanční situace a zdraví. Protože si často nemohou dovolit cestovat, těší se mnohem méně často než „nechudí“ na dovolenou. Populace chudých je také specifická v tom, že se častěji (v patnácti procentech případů) než zbytek respondentů (sedm procent) netěší na nic.

Výzkum
Výzkum pro iDNES.cz realizovala agentura Median na vzorku 1 628 respondentů. Dotazování probíhalo od 22. září do 10. října během osobních schůzek i prostřednictvím elektronického dotazníku.

Jako „chudí“ byli pro účel výzkumu definováni lidé, kteří žijí v příjmové chudobě nebo jsou těžce materiálně deprivovaní, nezaměstnaní nebo označují svou domácnost za „velmi chudou“. Bylo dotázáno takřka 600 chudých domácností a na tisíc nechudých, aby šly odpovědi obou vzorku porovnávat.

Prezentaci výzkumu včetně podrobně popsané metodiky si můžete prohlédnout zde.

Zlepšení své finanční situace do budoucna očekává méně než polovina chudých Čechů, přičemž pozitivněji svoji budoucnost vidí mladí lidé do 29 let a lidé, kteří mají alespoň maturitu a je tak u nich realističtější, že získají lepší práci. Mezi staršími lidmi doufá ve zlepšení situace jen menšina.

A jakou pomoc by chudí Češi uvítali od státu? Většina z nich si z nabídky ve výzkumu vybrala nižší daně na potraviny a další základní výdaje. Ty pro ně totiž často tvoří kolem poloviny všech výdajů, zatímco u zbytku společnosti jen okolo třetiny výdajů.
„Mandatorní výdaje domácností, jako jsou výdaje na potraviny, zdraví a bydlení, přitom od roku 2002 zdražovaly rychleji než výdaje nepovinné. Struktura inflace tak v uplynulých patnácti letech více poškozovala právě chudé lidi,“ domnívá se Prokop. „Některé nedávné studie poukázaly na to, že daňový systém v Česku velmi málo redukuje chudobu, mimo jiné kvůli nastavení přímých daní a odvodů a vysokému zdanění základní spotřeby,“ dodává. Třetina chudých by od státu uvítala tvorbu nových pracovních míst, čtvrtina pak vyšší sociální dávky a finančně dostupné bydlení.
Autoři: Zdeňka Trachtová, Jan Nevyhoštěný

14. listopadu 2016

Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/vyzkum-zivota-chudych-m…/domaci.aspx…