Moskva, 17. mája 2017 (HSP/Foto: Screenshot YouTube)
Vo svojom pravidelnom komentáre analytik a politológ Valerij Pjakin sa prevažne venoval 3 témam: výsledkom volieb a súčasnej situácii vo Francúzsku, odvolaniu šéfa FBI a škandálom okolo Trumpa a domácej situácii v Rusku. Prinášame vám prepis českých tituliek z jeho videokomentára
Na snímke Valerij Pjakin
Siedmeho května se konaly volby ve Francii. Máme tu v souvislosti s tím celkem hodně otázek a konkrétně Olga se vás ptá: Valeriji Viktoroviči „A jedeme dál vážení přísedící!?“ (12 křesel)
Ve Francii si 61% voličů nepřeje, aby prezident, který byl právě zvolen, měl většinu v parlamentu. Zdá se tedy, že se z toho globální prediktor vyvlíknul, nebo je to demokracie v přímém přenosu? Na Západě přece není žádná demokracie a nikdy tam ani nebyla. Není tam a v davo-„elitářské“ společnosti je demokracie už z principu nemožná. Vytvoření… Řekněme to takto, vytvoření jakýchsi procedur a jejich dodržování není vůbec žádnou demokracií. A co se týká Francie, tak tam je vůbec všechno velice, velice problematické s ohledem na demokracii a provedení jejich voleb.
Nejdemokratičtější volby… Promiňte. …a nejlidovější jsou u nás, v Rusku. Způsob provedení posledních voleb ve Francii… Nás by za špetičku toho, co se tam dělo, jednoduše zadupali do země, nenechali by na nás nit suchou a vyřvávali, že je tu „Krvavý Mordor“. Ale ve Francii je to v pořádku, tam to nikomu nevadí. Už jenom ta skutečnost, že kandidáti nemají stejné možnosti. Za jedním stojí vláda, ministři, všichni. Jeho plakáty je polepeno všechno. Všechny noviny a časopisy vycházejí pouze s jeho portréty. A alternativní kandidát jako by neexistoval, nic z toho pro něj není. A jak probíhaly samotné volby? No to bylo něco. Nestačí, že tam byly uplatněny všechny druhy švindlů, manipulací, navíc ještě drze, prostě nestydatě ty volební lístky, které lidé posílali poštou, tak ty volební lístky pro Marine Le Penovou už byly jednoduše roztrženy a tudíž neplatné.
Hlasovat jste mohli pouze pro Macrona. Chtěli jste hlasovat poštou? Hlasujte, máte jedinou volbu – Macrona, jiné lístky jsou už znehodnocené. To, co se tam dělo, nemá s žádnou demokracií nic společného. Ale vzhledem k tomu, že to bylo u nich doma na Západě, tak je vše OK. A Clintonová to ve svém blahopřání charakterizoval takto: „Znamená to vítězství pro Macrona, pro Francii, pro EU a pro svět a porážku pro ty, kteří se vměšují do demokracie.“ Z jejich hlediska je tedy demokracie to, co vyhovuje zájmům vládnoucí třídy a to, čeho se jim povedlo úspěšně dosáhnout. Clintonová zastupuje zájmy státní elity. Pro ty je Pax Americana ideální variantou světa. A vítězství Macrona, jak ho charakterizovala, je přesně to, co odpovídá zájmům státní elity USA.
Macron tedy plně zapadá do jejich modelu světa, neboť bude pracovat tak, jak bude pískat americká státní elita. Tak si to představuje Clintonová, jenže ve skutečnosti to tak není, zdaleka to tak není. Už jsme mluvili o tom, že Marine Le Penová hrála ve volbách roli kandidáta-spoilera. Naši velevážení analytici a PRmaníci, ti vědí, že kandidát spoiler znamená, když se na volebních lístcích jméno, a příjmení jednoho kandidáta plně shoduje se jménem a příjmením hlavního kandidáta, aby mu mohl přebrat určité procento mylně zaškrtnutých hlasů. To se stalo u nás, když jsme tu měli při volbách neustále dvakrát Surikova. Ano, tím že mu tenkrát ukradl 3%, mu fakticky ukradl vítězství. Tak tento mechanismus analytici a PRmaníci dobře chápou.
Pochopení toho, že je dobré svému protivníkovi obstarat kandidáty-spoilery, kteří by cupovali program vašeho nejpravděpodobnějšího protivníka ve volbách. To ještě tak nějak chápou, ale jakou roli hraje kandidát-spoiler jako ledoborec, to už je nad jejich chápání. Cha, cha, chi, chi, co je to za blbost? Mám takový dojem, že ti lidé se v řízení vůbec nevyznají. No, oni se skutečně v řízení nevyznají a také třeba nežijí v Rusku. My tu máme, mimochodem, klasického představitele kandidáta-spoilera, který tedy působí pouze na federální úrovni, protože regionální PRmaníci už vůbec nemají na to, aby něco podobného praktikovali. Ti vůbec nevědí, jak tyto věci fungují. A i na té federální úrovni ten kandidát-spoiler, který tam trvale působí, velmi často ve své funkci vážně selhává. V daném případě mluvím o Žirinovském. Je to člověk, který vyjadřuje velmi extrémistické názory, a tím čistí cestu k volbě toho kandidáta, který je potřebný. Lidé se takovému radikalismu a přehnanosti se vyhnou, a přivede je to k potřebnému kandidátovi. Nic z toho naši PRmaníci nechápou. A vzhledem k tomu, že to nechápou, nechápou ani, co se teď stalo.
Mnozí se teď kasají: „Vždyť jsem říkal, že Le Penová vyhraje (v prvním kole), a také vyhrála.“ Jen tak dál. Nevíte sice, co se stalo, máte pouze iluzi toho, že jste určili, správně určili proces, ale… Jak se říká ve vžité frázi, v pravidle Dostatečně všeobecné teorie řízení. Jak to přesně bylo?
Může vzniknout iluze…
Ano, tak je to. Existuje-li proces nebo jev, tak u člověka zabývajícího se řízením může vzniknout iluze nějakého procesu nebo jevu a na základě toho může vzniknout i iluze řízení tohoto procesu nebo jevu. Jenže výsledek takovéhoto iluzorního přístupu bude vždy objektivní a může vést k tragickým následkům jak pro člověka, který to sám řídí, tak i pro jeho podřízené. Když neurčíte proces nebo jev správně, tak už máte iluzi. Když se na základě toho domníváte, že jste provedli správnou analýzu, tak už máte iluzi řízení iluze, jenže výsledek bude vždy objektivní. Proto je také třeba se vyznat v tom, co se děje. Vždyť potom budeme muset s tou Evropou žít, budeme muset s Francií spolupracovat. A co budeme dělat? Jestliže si neuvědomujeme, jak a jaké síly stojí za každým prezidentským kandidátem? Kdo a jak tam byl dosazen. Už nejednou jsem říkal, že se Le Penová měla stát ledoborcem, který měl vyčistit cestu k vítězství Fillonovi. Ve výsledku určité chyby Fillonova volebního štábu se Fillon na startu zdržel, takže ledoborci nezbylo než finišovat sám. Jenže to neměl globální prediktor v plánu a tak před ním vyvstala otázka: “Nestihli jsme se zmocnit řízení.” Jen se podívejte na události v USA. “Nestihli jsme se zmocnit řízení Macrona. Máme tam Le Penovou a nemáme tam teď jak dosadit Fillona. Co tedy uděláme? Začneme se připravovat na tu variantu, že jestliže pro nás bude Macron absolutně neřiditelný, tak spustíme proces – Francie jako druhá Ukrajina – majdan, hořící policisté.”
A je tu taková zajímavá věc. Málokdo to ví, ale… Nu, jak málokdo? Světová média se z nějakého důvodu moc nesnažila přitáhnout pozornost lidí k tomu, že ve Francii celou tu dobu probíhaly střety. To znamená, že ta mládež byla udržovaná v nažhaveném stavu. Mimochodem hodili i jeden Molotovův koktejl, který velice vážně popálil jednoho policistu a dokonce se říká, že snad i zemřel. Že však byl velice silně popálen, to je jisté. A proč nikdo nekřičí? Proč to stále dokola neukazují v televizi? Ukázala to pouze francouzská média a to jen tak, aby se neřeklo. Globální prediktor, který si uvědomuje, že Le Penovou zapojit nelze, protože by to znamenalo rozpad tak těžce vybudované Evropské unie, když navíc u Brexitu teď byl uplatněn „krátký zpětný obrat“, to je takový řídící manévr. Přidá-li se k tomu ještě navíc Francie, tak to už systém… Jak se říká: „Bolívar oba neunese“ (O. Henry), ten systém se může zhroutit. Je tedy lepší Le Penovou nezapojit, a jestli ji přece jen zapojí, je potřebné, aby změnila svou rétoriku.
A ona ve druhém kole tuto svoji rétoriku změnila. Když poprvé vystoupila s řečí, která byla fakticky Fillonovým proslovem, tak všechna média: „Vždyť ona převzala celé části…“ A ona potvrdila: „Obracíme se k Fillonovým voličům.“ Média tedy o tom informovala a hotovo. Takto tedy začala vystupovat. Na jedné straně tedy změnila svou rétoriku a na druhé straně změnil svou rétoriku i Macron. K čemu ten se přiblížil? K tomu středu, kterého se držel Fillon. A zatímco tito dva kandidáti si mezi sebou takto pohrávali, ten protest byl udržován v připraveném stavu, aby mohl případně v jakémkoliv okamžiku vzplanout. Současně však jakoby neexistoval.
Zvítězil Macron. A opravdu zvítězil? Kdyby v prvním kole Le Penovou nebrzdili, už jsem o tom mluvil, tak by vyhrála ona. Kdyby ve druhém kole nebylo využito všechno, aby Le Penová neprošla, tak by prostě vyhrála. A navíc zatím ani není nic jistého. Třeba opravdu vyhrála stejně jako možná i v prvním kole. Já jsem přece říkal, že nemá tu nejmenší šanci zvítězit, oficiálně. Protože ona se nemůže dostat s tímto informačním stavem, s tímto informačním modulem k řízení Francie. Neboť by se zhroutil celý model řízení ve vztahu k Evropě, který zavedl globální prediktor.
Tito nesystémoví lídři typu Le Penové jsou potřební k tomu, aby usměrňovali pohyb systému, vůbec ne k tomu, aby ho ničili. Takže Macron vyhrál a Le Penová ne, ale získala velmi mnoho hlasů. V podstatě jde o její rekord, rekord Národní fronty. A to je výstraha pro Macrona. Za druhé ty střety, které začaly, přestože nebyly rozsáhlé, ale dost důrazné. Dost důrazné, ale ještě ne hrozivé a příliš rozsáhlé. To je také výstraha pro Macrona, aby se s tou svou výhrou moc neholedbal. „Ve skutečnosti je tvé postavení velice zranitelné. A jestliže se ty a klany za tebou stojící nebudete ochotni domluvit, tak máme v ruce všechny možnosti, jak tě svrhnout. A provést třetí „demokratické“ volební kolo. Přece jsme to třetí kolo již jednou realizovali v té druhé „Francii“ a pak jednoduše vyhraje Fillon.“
V současné době musí globální prediktor vynakládat gigantické úsilí, aby stabilizoval situaci ve Francii. Ta situace je tam velice nestabilní, svého kandidáta se mu tam dostat nepovedlo. Bude nutné hrát s tím kandidátem, kterého řídí státní elita USA. Vítězství v boji se státní elitou v USA však bude automaticky znamenat, že se Macron změní v ochočeného králíčka. Mimochodem, v souvislosti s Macronovým zvolením se Bob Sinclar ptá: Macron prohlásil, že nevylučuje vystoupení Francie z Evropské unie. To Trumpovci zmáčkli státní elitu? Ještě jednou říkám, že Macron měl být proudem unášen směrem k Fillonovi a Le Penové. Musí se dohodnout. Střetly se tam velice mocné síly, a tak musí dělat příslušná prohlášení, že je připraven hrát až po tyto, pro něj extrémní, scénáře.
Vždyť kdo by Macrona zasvěcoval do scénářů řízení? Loutky jsou jen tahány za nitky. Vždyť je jen loutka. On jen předvádí svou loajalitu, vždyť přece dobře vidí, že za Le Penovou stojí velice mocná síla. A Le Penová? Ta zpívala, smála se, tancovala poté, kdy prohrála volby, protože tím svůj úkol splnila na jedničku a ví, že ji páníček odmění. Opět otázka v souvislosti se zvolením Macrona francouzským prezidentem od Pavla: Co myslíte? Je pro Putina jednodušší uplatňovat svou politiku ve státech, v jejichž čele stojí nekvalifikovaní manažeři jako je například Macron v porovnání s Fillonem? Nebo spíš nepředvídatelnost a rizika s tím spojená v průměru ztěžují působení na objekty řízení? A co myslíte vy? Bude pro vás jednoduší řídit profesionála, který své věci rozumí, nebo člověka, který nic neumí a je třeba ho stále vodit za ručičku? Kterému je neustále třeba napovídat, aby udělal to, to a to? A když navíc ještě ani nemáte možnost stát vedle něho a neustále ho usměrňovat? Vedete s ním nějaká jednání a on nemá ani ponětí, o čem to vlastně mluvíte. Vše to chápou pouze odborníci rozestavení okolo něho.
Jaký bude výsledek? Bude vzrůstat chyba řízení, vždycky. Proto je lepší, když nepřítel sice zůstane nepřítelem, ale alespoň mu to myslí, potom je možné s ním něco řešit. Globální prediktor je inteligentní, ten chápe co a jak, takže se s ním Putinovi jednodušeji jedná. Existuje předmět jednání a existuje pochopení určitých rizik, existuje povědomí o tom, že je při provádění toho či onoho řídícího manévru nezbytná určitá kvalita řízení. Proto se tam také globální prediktor snažil dosadit toho největšího profesionála, aby mu nemusel stát za zadkem, aby tam nemrhal svými odborníky, které je možné využívat jinde. Aby ten člověk dokázal sám operativně manévrovat. Chtěli tam mít Fillona. To státní elita, ta si tam přeje mít loutky. Protože loutka bude sedět, dokud jí neřeknete: „Vstaň, běž a podej mi to.“ A potom si zase sedne a bude sedět, dokud nedostane další pokyn. Neboť státní elita sama nechápe globální politiku. Nechápe, že nemůže existovat objekt bez řízení. Zůstane-li objekt bez řízení… Zkuste třeba opustit dům. Jeho obyvatelé odjedou a nechají ho rok prázdný. Co se s ním stane? A to i v případě, že ho nikdo nevykrade?
A teď si představte složitý systém – stát, který nikdo neřídí. Nebo ho řídí, až když ho k tomu dokopete: “Udělej to, to a to!” Protože sám neví, co by měl dělat. Nedokáže ty věci korigovat. Všude je potřebný odborník. S odborníky se lépe pracuje, lépe jedná a lépe domlouvá. S neodborníky v podstatě nemáte o čem se bavit. Je to pouze protokolární setkání k nafocení úsměvů, všechno ostatní musí udělat Šerpové. Je třeba zvažovat, zda stát může splnit závazky, které na sebe vzal. A neodborník může v jakékoliv chvíli, kdy mu něco přeletí přes nos, dotkne se jeho majestátu, zareagovat: „A mě to může být všechno ukradené…“ Nějaký proces tak vykolejí, aniž si uvědomí následky, jaké to přinese. A potom: „Ale já to přece tak nechtěl?!“ Vždyť na to neustále u těch „našich manažerů“ narážíme. Máme jednoho takového vzorového „otěcka“ Lukašenka. Na toho se podívejte. Tam je to tak pořád, ten vůbec neví, co dělá.
Další otázka je od Alexeje. Současná vláda v Británii je absolutní nula z hlediska chápání procesů řízení. A tak se začínají vracet staré kádry, aby nahradili ty současné. Tony Blair se prý vrací do britské politiky kvůli Brexitu. Otázka: Jedná se o další etapu manévru s Brexitem, o kterém jste tak podrobně vyprávěl?
Je to i další manévr okolo Brexitu, je to i důsledek bezvýchodnosti, jak jsem o tom mluvil. Globální prediktor má velký nedostatek kádrů. Má jeden a ten samý usmolený paklík karet a ty karty z něho vždy vytáhne, vrátí, zase vytáhne. A tak to jde stále dokola a ty kádry jsou s větší či menší způsobilostí v řízení. Doba Theresy May a Borise Johnsona, tedy lidí: „Seď, já otevřu sám“ (hlupáků) v řízení, ta doba je pryč. Je načase začít s dalším manévrem, proto lidi rozmísťují do startovních pozic. On možná ani nevstoupí do politiky přímo, ale to prohlášení mu umožňuje účastnit se takříkajíc z druhé řady. Pracovat pro někoho obrazně řečeno jako konsultant…
Poradce.
Poradce, bez toho by se nemohl vrátit do hry.
Otázka od Ilji. Valeriji Viktoroviči, zdravím vás. Globální prediktor řídí bezstrukturně a často něčím prostřednictvím. Je pravda, že jsou některé nové technologie ve společnosti zaváděny tak, že tyto znalosti globální prediktor předává některým lidem, kteří mají tyto technologie ve společnosti šířit? Vždyť všechny nové technologie má přece pod svou kontrolou globální prediktor. Je to tak?
V souvislosti s tím tu je otázka. Co Elon Musk, který se v krátké době uplatnil ve vesmírných technologiích. Vždyť některé státy nad tím pracují celá desetiletí? Je také Trumpovým poradcem pro rozvoj průmyslu. Není třeba právě takovým člověkem globálního prediktoru využívaným k šíření jeho idejí? Samozřejmě, že ne. Tak především, globální prediktor vůbec nemá zájem na zavádění nových technologií do společnosti a na pokroku společnosti v tomto směru. Proto také, jak jen může, globální prediktor technický pokrok brzdí. Jen ten technický pokrok usměrňuje ve svém zájmu pro vytvoření určité technosféry. Všechno ostatní je brzděno. Co se týká Elona Muska.
Už jsem říkal a zopakuji, že se jedná o velkou moderní mystifikaci. Pod Elona Muska soustředili všechno, co tam ještě vůbec v USA mají rozpracováno ve vesmírných technologiích, elektromobilech a všem ostatním, různé ty hyperloopy. Jsou to absolutní bludy, úplně všechno připsali jemu a vytvářejí okolo toho určitou reklamní kampaň. – PR! – Píár! Ten rozruch okolo Elona Muska není nic víc než píár! Na internetu najdete dostatečné množství dobrých, odborných technických rozborů toho jeho průlomu do vesmírných technologií i o tom jeho “makarónu“, jsou toho už sepsána kvanta. Pouze sám sebe vláčí tam a zpět. A s tím zpět se z větší části nejspíše jedná o úplnou mystifikaci, že se jim ten návrat daří.
Herci hrají. To samé jako s Měsícem, že?
Ano, absolutně to samé. S Měsícem jim to prošlo, proč by tedy nemohli lhát i o něčem menším? A tím spíše, že dnes mají k dispozici počítačové technologie. Cožpak je dnes těžké graficky zobrazit, jak raketa přistává na svém reaktivním proudu? Dnes něco takového udělají raz dva. Posadí tam herce, kteří budou nadšeně vykřikovat v ruštině, polštině, angličtině, v jakémkoliv jiném jazyku, hindštině, urdštině… Ve všech světových jazycích, ti herci tam budou sedět a nadšeně obdivovat technického génia USA. Stále ještě potřebují udržovat image USA jako světové velmoci. Proto co mohli, to narvali pod Elona Muska, a až někdo bude mít námitky, tak se zeptají: „A co s tím máme společného my? To Elon Musk!” Pod Elonem Muskem teď pracuje celý vojenskoprůmyslový komplex USA. Jen ať si někdo ve světě zkusí vypracovat celý cyklus a vystřelit raketu do vesmíru. Cha!
K dalším otázkám. Další je od Andreje. Odvolání, odchod z funkce Comeyho, co to mělo být? Útok na tým globalistů strukturním řízením USA a tím pádem i na Trumpa? Nakolik je teď vůbec stabilní postavení Trumpa jako prezidenta? Nemůže ten vnitřní boj v USA mezi globální státní elitou vést k vážnému, rozsáhlému mezinárodnímu konfliktu s Ruskem na území třetích států? Nebo se to vybije výlučně dovnitř USA?
Naopak. Trumpovo postavení se zlepšuje každým okamžikem, každým dnem. Je stále více a více stabilní. Vítězí nad státní elitou prakticky ve všech směrech. A na území třetích států? Už v minulém pořadu jsme mluvili o tom, že masově začali likvidovat „pantoflíčkáře“. Z desetitisícového uskupení jich 7 000 zlikvidovali jedním rázem a jsou pryč. Samozřejmě, že je předtím soustředili na volný prostor, aby je tam dobře mohli zpracovat. Další úspěchy budou určitě skromnější, protože je nutné je vytlačovat z měst a obcí. Ten proces bude tak či onak probíhat na území třetích států, bude doznívat, ale stále ještě probíhat. V podstatě, dokud USA nesplasknou, tak se z toho pole nestáhnou. Ale jakmile se stáhnou USA, tak tam na to bitevní pole zástupných válek místo nich nastoupí jiný stát. A jak bude to uspořádání vypadat, kdo bude tím účastníkem, tam je zatím těch variant mnoho.
A co se týká samotného odvolání Comeyho? Ta situace okolo něho je v podstatě dost jednoduchá. Víte, to dokonce ani není jako lov na živou návnadu. K čemu tam došlo? Comey přišel do kongresu a řekl tam věci velice dobře znějící demokratům. Jenže demokratům to nestačilo a zůstali stejně nespokojeni. A co vlastně požadovali? Trvali na jeho odvolání. Hillary Clintonová vystupovala: „Nebýt Comeyho informací zveřejněných jedenáct dnů před…“ Těch jedenáct dnů zmiňovali neustále. Ať už vystupoval kdokoliv, vždy šlo o jedenáct dnů, jedenáct dnů. Aby si všichni dobře zapamatovali – 11! A žádné jiné číslo. „Nebýt jeho zveřejněných informací, byla bych prezidentkou. To on za všechno může. Musí být odvolán…“ Žádali jeho odvolání. A když přišel do kongresu na jejich slyšení 3. května, tak jim tam řekl pár příjemných věcí, které v podstatě nejsou ničím podloženy.
Demokraty to slyšení neuspokojilo, neboť neřekl, a ani jim nemohl říci nic takového, co by je uspokojilo, protože vyžadovali jeho odvolání, přičemž byli zcela přesvědčeni, že ho Trump neodvolá. Jenže ve skutečnosti, právě toto byl řídící manévr. “Požadujete jeho odvolání?” “Máme proti němu velké výhrady.” Hillary Clintonová: “To Comey je vším vinen.” A Trump jí odpovídá: „Vždyť Comey je v tvém životě to nejpřínosnější. To on uzavřel vyšetřování, které neměl právo ukončit! Ó, on přece uzavřel to vyšetřování, které neměl právo ukončit a vy chcete jeho odvolání? V tom jsme tedy zcela zajedno. Já také chci jeho odvolání a tak ho odvolám.”
Státní elita tedy jakoby dostala to, co si přála. Jenže i když byl Comey odvolán, Baba Jaga je vždy v opozici. Tak teď demokraté vykřikují: „Neměl právo ho odvolat!“ Fakticky udělal z celého toho státního establishmentu idioty. Přehazuje si je sem tam, sem tam. A co se týká Comeyho, tak to číslo 11 přece neopakovali jen tak. Jmenoval ho Barack Obama, těch jedenáct dnů před volbami udělal, co měl a vše jede dál. Svou roli si odehrál.
Dále. Otázka od Nikity Faleva související s tím odvoláním. Proč a kvůli komu Julian Assange veřejně pozval Comeyho, aby pracoval pro Wikileaks?
Zde bylo možné hned pokračovat. To je to, o čem jsem mluvil, že to číslo 11 neznělo náhodou. Všem, kdo s tím mají co do činění, mělo být jasné, že Comey pracuje v rámci globální politiky, globálního prediktoru. Je to jejich kádr. Takové projekty jako je Wikileaks, není schopna realizovat žádná tajná služba světa. Jedná se výlučně o nadnárodní řízení. V souladu s tím je Wikileaks projektem globálního prediktoru. A tato pozvánka je ukazatelem, je to informace pro všechny, kteří jsou s tím nějak spojeni, že ten člověk je pod ochranou. To s tím jeho odvoláním bylo jen potřebné divadélko. On je náš, je to globalista.
A otázka o velmi nedávné události. Prosí vás Valeriji Viktoroviči okomentovat návštěvu Sergeje Lavrova v USA a jeho setkání s americkým prezidentem Trumpem.
Co je v tomto ohledu možné zmínit? Dosud existuje Pax Americana. S tím se zatím nedá nic dělat. A v pravidlech Pax Americana je dodržován takový rituál. Když se třeba na ruském území, nebo někde jinde, setkají dva prezidenti, tak každý mluví z tribuny, kde má státní znak nebo vlajku označující jeho stát. Když někdo přijede do USA, tak tam nic takového nefunguje. Je tam státní znak USA a hotovo. Co my s tím, že zastupujete nějaký svůj stát?! Státní department se jmenuje tak, jak se jmenuje, už jsem o to nejednou mluvil, protože řídí všechny státy. Pro ně z právního hlediska není žádného rozdílu mezi státem Texas, státem Čína a státem Rusko. Mnozí se u nás rozčilovali, no tak chabě pohoršovali, že v USA vydali nařízení kontrolovat přítomnost severokorejských lodí v „našich přístavech“: Nachodka, Vladivostok… “Jak je to možné a proč?” Ve skutečnosti ale nedošlo k ničemu takovému, co by se nestalo i dříve.
Oni si skutečně uzurpovali právo kontrolovat činnost všech států světa. Jenže teď se situace změnila. A naši poprvé řekli: „Nemáte právo rozhodovat o naší jurisdikci ve vašich dokumentech!“ To znamená, že se odpoutáváme. A v tomto ohledu víme, že jestliže přijíždí státní tajemník USA, tak prezidenti všech států s výjimkou Ruska považují za čest srazit před ním podpatky, podat mu hlášení, uvítat ho… Protože přijel šéf a všichni to velmi dobře vědí. No a u nás seděl a přemýšlel, zda ho Putin přijme nebo ne. „Přijme mě Putin nebo ne?“ A tiskovou konferenci Lavrova a Tillersona Trump sledoval v televizi, aby věděl, co bude řečeno: „Řekl, co měl, je to dobré.“
Jde o tu dřívější návštěvu.
Ano, když přijel Tillerson do Moskvy. Ale aby se prezident USA setkal s ministrem zahraničí jiného státu, to je výjimečné. To je opravdu něco mimořádného. A teď k takovému setkání došlo. A co je v tomto ohledu to nejzajímavější? Nejen, že se s ním setkal, ihned po setkání s Lavrovem měl ještě jednu symbolickou schůzku. S kým?
S Kissingerem.
S Kissingerem! Okamžitě ten rozhovor s Lavrovem projednával s Kissingerem. Je to ukazatel vzájemného vztahu mezi Ruskem a USA. A že se tam Trump usmíval, to je ukazatelem toho, že došlo k rozhodnutí na úrovni globální politiky. Takže si promluvil s Lavrovem, Putinovým představitelem, a hned poté s představitelem globalistů. On je pouze v týmu globální elity, ale není představitelem globalistů, kterým je Kissinger. Takže s ním hned musel výsledky jednání a toho, co řekl Lavrov, projednat, a přijmout na základě toho řídící rozhodnutí. Takto se dělá globální politika s těmi lídry, kteří sice jsou v týmu globální elity, ale neuplatňují vlastní globální politiku, jako to dělá Putin. Tak je to.
Otázka, dnes asi poslední. Od Hermana Veršinina. Valeriji Viktoroviči váš citát: „Každý voják musí znát a chápat svůj manévr.“ Když tuto větu pronášíte, tak ji směřujete na osoby, které již zaujímají určité řídící funkce. Protože kdyby to platilo pro všechny, tak já jako student neznám a nechápu svůj manévr. Chápu to dobře, že mým manévrem je má osobní neúčast na opozičních mítincích a odvracení svých vrstevníků od účasti na nich?
Není to úplně tak. Já nemám na mysli pouze lidi v řídících funkcích, mám na mysli všechny sociálně aktivní občany. Protože jestliže je člověku všechno jedno a nechává se jen unášet proudem, tak jak může znát a chápat svůj manévr? Jestliže je sociálně aktivní a hledá v životě své místo, tak musí znát a chápat svůj manévr. A takoví by v podstatě měli být všichni. Není žádný rozdíl mezi řídícím pracovníkem a například soustružníkem ve fabrice. Oba musí úplně stejně znát a chápat svůj manévr, stejně jako student nebo i školák. Na jedné straně… Jak se jmenuje?
Herman.
Herman. Na jedné straně Herman správně říká, že neúčast ve všech těch demokratických, pseudodemokratických sabatech, kde jen nazdařbůh tratíte svůj čas, svou energii, své životy… Ten čas je lepší věnovat svému sebevzdělání, pokusit se odvrátit od účasti na těch sabatech i ostatní lidi. Jenže otázkou také je, co jim Herman sám navrhne? Jak jim to řekne? Chápete? To je velice důležité, a také jeho vlastní motivace, proč by se jich neměl účastnit. Aby dokázal odpovědět na tyto otázky a ujasnil si svůj vlastní manévr, musí mít znalosti Dostatečně všeobecné teorie řízení a Koncepce sociální bezpečnosti. Musí si nastudovat teorii. Už soudruh Stalin říkával: „Bez teorie nám hrozí smrt.“ Potom bude i jednodušší diskutovat se svými spolužáky a vysvětlovat jim, proč by neměli chodit na ty pseudodemokratické sabaty, na všechna ta náměstí. A sám pochopí, jak využít čas, který tak ušetřil. I vnitřní situace v zemi mu bude pochopitelnější. Proč Putin… I vnitřní situace. Když říkají, že Putin toho hodně dokáže v zahraniční politice, ale nic nedělá v té vnitřní.
Ve skutečnosti to zdaleka tak není. Jenže to dokážete pochopit, chápete-li celkovou situaci. Musíte rozumět tomu, jak probíhají procesy řízení ve složitých sociálních supersystémech. Musíte to chápat, znát. Musíte se sebevzdělávat. A když budete chápat… Vždyť v čem spočívá vás osobní manévr? Spočívá v tom, aby vaše jednotka, neboť každý voják musí znát a chápat svůj manévr. Každá jednotka plní určitý taktický úkol a ten taktický úkol zapadá do strategie celé armády. Bude-li voják chápat svůj manévr v rámci taktiky a strategie armády, své jednotky i celé armády, tak bude úspěšný. A nebude-li ho chápat, úspěšný nebude, a může se stát i trávou na bojovém poli ve složitějších procesech řízení, v realizaci složitějších procesů řízení.
Tak ještě jednu otázku. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím státní radu ze 4. května. Co na tom komentovat? Na této státní radě bylo v podstatě řečeno… O čem jsme mluvili?
Že prý Putin prakticky nic nedělá. A s kým by to měl dělat a jak? Vyjasnilo se, že Květnové výnosy prakticky nejsou plněny. Národní fronta kontroluje 179… Bylo řečeno, že kontrolují 179 nařízení vlády, ze kterých bylo pouze 35 splněno! Uvědomujete si, jaký je to podíl pracovní disciplíny? A proč je tomu tak, odkud to pramení? Protože řídící sbor je prakticky celý zaměřen na to, aby ve státě vytvořil revoluční situaci. Jejich úkolem je rozpálit lidi do běla, aby neměli čas si ani vydechnout. Proto se také brání realizaci těch Květnových výnosů, jak jen mohou. Vláda se brání, guvernéři se brání.
Jenže celou řídící vertikálu se vám najednou vyměnit nepodaří a v jejich hlavách nezměníte jejich zacílenost, jak a co si umanou dělat. Ti lidé byli připravováni v době Brežněvovské stagnace, Jelcinových reforem. To tehdy byl zformován celý ten řídící sbor. “Jiné spisovatele bohužel nemáme” (Stalin), nezbývá než pracovat s tím, co je k mání, aby se stát nezhroutil. A je třeba neustále je začleňovat. Jenže jak je začlenit? A opět se vracíme. Jde to pouze z vyšších priorit řízení, z vyššího rozhledu a chápání politiky. To znamená přes realizaci globální politiky, která potom probíhá prostřednictvím realizace vnější i vnitřní politiky. Jiný mechanismus není.
Dokud nesebereme ruské elitě tu možnost hromadit nařezané papírky, které tady kradou. Přesněji, tady kradou zdroje a mění je za řezané papírky, které hromadí na Západě. Dokud jim tu možnost nesebereme. Vždyť Putin říkal: „Převádějte všechen svůj kapitál do Ruska, převádějte všechno svoje vlastnictví do Ruska. Jestli to nestihnete, budete už jen prach polykat ve snaze to odtamtud potom dostat.“ Ti, kteří poslechli, pochopili, že Putina je třeba poslouchat. Kdo ho neposlechl a myslel si, že jeho se to týkat nebude, ten splakal nad výdělkem. A s pochopením toho, že Putina je třeba poslouchat, nastoupila zlost. „Tuhle zemi je třeba úplně zlikvidovat ve jménu mého páníčka tam na Západě, potom mi ty mé nařezané papírky vrátí.“ Přičemž ty papírky se tisknou tam a tam se také potom přechovávají.
Ano, všechny ty nuly i papírky jsou u nich. Tak díky těmto papírkům jsou připraveni zemi uvrhnout do občanské války v roce 2018. Proto také dráždí lidi svou zvůlí a bezprávím. To z toho pramení otázky našich návštěvníků, proč se ve vnitřní politice dějí takové věci. Mnozí si myslí, že když prezident zavelí, vše bude uděláno. Ještě jednou opakuji. Porovnejte to se svým vlastním životem, se svou vlastní rodinou. Když vám váš šéf řekne: „Udělej to a to, tak a tak.“ Tak jdete a uděláte to tak? Ne. Napřed vyhodnotíte to, co vám šéf nařídil, přizpůsobíte jeho příkazy svým zájmům, uděláte to až tehdy, kdy to budete považovat za potřebné a v té kvalitě, jakou považujete za dostatečnou. Myslíte si, že to ve státě funguje jinak? Tak to přece probíhá po celé té hierarchii.
Myslí si, že Putin je kouzelník.
Nu, v tom případě je třeba už dospět. Když jsme dnes začínali mluvit o Le Penové a já jsem mluvil o analyticích. Zmůžou se maximálně na pískoviště té své geopolitiky: „Já jsem předpověděl, že Le Penová…“ A kdyby vyhrál Fillon? Kdyby nedošlo k tomu jeho selhání s tím prohlášením, že odstoupí z prezidentských voleb, do kterého ho navezl jeho volební štáb? Mysleli si totiž, že půjde o velice silnou inscenaci, která měla probíhat tak, že: “Tamti se nezmohli na zahájení trestního řízení proti mně, a já jsem tedy tím hrdinou na bílém koni.” Jenže se stal pravý opak a scénář byl poněkud nabořen.
Globalisté ho však vždy mohou dát do pořádku. Jestliže jim nebude vyhovovat Macron, klidně zařídí další volby. To pro ně není problém. Pokud si ale analytici mysleli, že zvítězí Le Penová a neviděli, jak jí brzdili, co bylo připraveno, aby ji zastavili na poslední chvíli a její voliče přišoupli Fillonovi. No tak promiňte. V tom případě nechápete vůbec nic. A oni opravdu nic nechápou a s tímto svým omylem už přistupují k analýze dalších událostí, které jsou zdánlivě podobné a to k ničemu nevede. Proto také všichni poskakovali okolo Clintonové: „Ona vyhraje, určitě vyhraje…“ Vyhrál Trump. A oni se z jednoho extrému přehoupli do druhého.
A co Brexit? Nemůžou Brexit porovnávat s Trumpem. Už jsem o tom mluvil. A také nelze dávat Brexit do souvislosti s vítězstvím Marine Le Penové, které všichni očekávali. Říkají: „Měla zvítězit Marine Le Penová, ale vyhrál Macron…“ To, co jim předhodí nějací ti chytří mladíci, to naši analytici pěkně sežvýkají s inteligentním výrazem ve tváři. Svůj rozum nepoužívají vůbec. Nechápou procesy. A jak je mohou chápat, když nechápou, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy? Když nechápou globální politiku? Tak co mohou analyzovat? Umí pouze papouškovat s tím či oním patosem to, co jim nakukali na Západě vydávajíce něčí postoje za své vlastní myšlenky. Opakuji, že si musíte nastudovat teorii. Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.
To byly pro dnešek všechny otázky.
Nu což, já už jsem řekl, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů, jak řekl Kozma Prutkov. Musíte rozšiřovat okruh svých pojmů, a potom vám mnohé procesy a jevy budou pochopitelné. Svět jde cestou, kdy se řídící procesy stávají složitější. A jestliže se teď nenaučíte rozpoznávat řídící procesy, tak se v budoucnosti v tomto světě lehce ztratíte a stanete se trávou na bojovém poli. Proto braňte zájmy své rodiny, své zájmy. Buďte konceptuálně samostatní, studujte Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Buďte šťastní.
Hlavnespravy.sk