Pět let německého útisku

– Pět let našich příprav

15. března 1944

Dnes je tomu pět let, co duněla po Bílé hoře a Pohořelci Hitlerova ozbrojená vozidla. Ozbrojena proti národu, který byl evropskou hloupostí odzbrojen. Když 15. března 1939 jel Hitler přes Bílou horu, myslil si - tentokrát to nebude tři sta let poroby, tentokrát alespoň tisíc. Zmýlil se, ten nevzdělaný, intuitivní, hysterický paranoik, zle se zmýlil. V roce 1918 byl lid československý připraven. Revoluci provedl s jedinečnou ohleduplností ke skopčákům. 28. října 1918 jsme ani jednoho Habachtmanna v Praze nezabili. Tak začal náš národ dvacetiletou cestu samostatnosti, mezinárodní slušnosti a lidskosti. Jak se nám to vyplatilo, poznali jsme 15. března 1939.

V roce 1944 národ československý je opět připraven. Pět let se připravuje, dlouhých pět let, do nichž bývalý národ německý, dnes národ mechanisovaných robotů, vměstnal víc hrůzy než hloupí Habsburci do tří století. Naše příprava je dnes docela jiná než v roce osmnáctém. Dnes se drahý náš lid vzchopuje ke konečnému vyúčtování s odvěkým nabubřelým nepřítelem. V den odplaty povede se Němcům a jejich pomahačům v Praze asi tak jako celulosovému balónku v rozžhavené peci. V Praze oslavují dnes Němci pětiletku ortelu, který nad nimi vznesl celý civilisovaný svět.

Otrlá ponrava, slyšící ještě nějakou chvíli na jinak pěkné jméno Moravec, vyjela si do Berlína. Tam vyprávěla žurnalistům o tom, jak národ český vzkvétá a tyje pod vládou nástupců zcepenělého Heydricha. V revui „Böhmen und Mähren“ napsala ponrava Moravec a k smrti odsouzený ošklivec Frank články. 97% úřednictva a 93% starostů je prý národnosti české. Tak píší ti dva nízcí zločinci. Já se jich ptám - odpověď asi nedostanu: Jak budete doplňovat české úředníky, když jste zavřeli naši staroslavnou universitu? Odpovídám si sám: Nahrazovat už dlouho nebudete a my německou universitu pošleme jednou provždy do hořící Walhally.

Za rok Moravec a Frank už sotva budou psát články a revue „Böhmen und Mähren“ bude vystavena v kriminologickém museu německého zhroucení. Od východu táhnou slovanští bohatýři, od západu chystají se angličtí a američtí demokrati k invasi Hitlerovy Pa-Evropy. A národ doma, v srdci Evropy, poslouchal výzvu a poslechne výzvy, kterou jsme mu z Londýna tyto dny poslali. Nashromážděný spravedlivý mohutný hněv, dlouho chystaná odveta a drtící vítězství jsou náš program dnes 15. března 1944. Vítězství nebude lehké. Heydrichovi zrudní pohrobci se budou bránit, vědouce, že jsou poraženi. V roce 1918 pomstili jsme Bílou horu. Teď nadchází den odvety za Hitlerovu cestu přes Bílou horu a bude to pomsta úměrná k smrtelným hříchům bývalého národa německého, dnes národa mechanisováných hnusných robotů.

Na Bílé hoře bude zase orat sedláček a možná, že bude mít pěknou dcerku. A Němci budou po dlouhá léta synonymem všeho toho, co už nikdy nebude a už nikdy nesmí být.

Uvidíš, Hitlere a Moravče, co znamenal pro vás a vaše pochopy 15. březen 1939. Národ Čechů a Slováků musí být připraven, bude připraven, je připraven. Pán Bůh s vámi a zlé pryč! Dobrou noc!

Jan Masaryk: VOLÁ LONDÝN , str. 270-271
reprint vydání z roku 1948