Pěstní diplomacie USA u břehů Číny neuspěje

Jelena Pustovojtova

Patrně celý svět se raduje, že severokorejská raketa létá jen do 100 km a nedoletí až k americkým břehům. Odhaduje se, že se tak stane až v roce 2020. Ovšem Washington hodlá Korejcům ukázat, kdo je pánem ve Žlutém moři. Pokud se Severokorejcům podaří raketami amerických břehů dosáhnout, potom napětí kolem poloostrova a v zóně čínského vlivu opadne.

Washington doposud nemíní uznat, že svým „argumentem síly“ provokuje KLDR k vypouštění raket. Proč musel posílat ke korejským břehům letadlovou loď, která nese dva tisíce tun munice? Aby postrašil? Tak tedy 28. května vyletěla severokorejská balistická střela.

Před několika dny pohrozil Pchjongjang odvetou za jihokorejskou provokaci nad spornými ostrovy ve Žlutém moři bezpilotníkem Heron svým „nelítostným útokem“. Obě Koreje mají arzenály zbraní a střet by skutečně byl nelítostný. Stav „vzájemného zaručeného zničení“ by se mohl proměnit na pevný mír, pokud by USA neposílaly do Žlutého moře své letadlové lodě.

Jak poznamenává Hlas Ameriky, „vysílá málokdy Pentagon do jednoho regionu tři letadlové lodě“. Nimitz je jedna z největších bojových lodí na světě a připojil se k již přítomným útočným letadlovým lodím Carl Vinson a Ronald Reagan.

Pro USA je demonstrace síly ověřený způsob utvrzování sebe sama o postavení globálního hegemona. Jenomže rychlé upevňování síly ČLR už poukázalo na meze amerického „globálního řízení“. S přítomností amerických válečných lodí u samotných břehů své země Peking nesouhlasí a krok za krokem rozšiřuje svoji kontrolu okolo svého území. A Korejský poloostrov je hned vedle. V Číně zahájil provoz největší satelitní navigační systém. Tvoří jej 2700 stanic satelitní navigace a jedno celostátní a třicet provinčních středisek pro zpracování a předávání informací. Pochopitelně je v zadání systému zajišťovat potřeby národního hospodářství, optimalizovat dopravu ve velkých městech, ale každému je jasné, že bude „optimalizovat dopravu“ ve Žlutém a Japonském moři.

Lindon Larush píše, že Trump prakticky nepostřehl tuto informaci z ledna letošního roku: předseda China Investment Corporation (CIC) použije 50 miliard dolarů amerických dluhů z čínských devizových rezerv  na investice do výstavby nové infrastruktury USA. Přitom Číňan propočetl, že je Americe k zastavení poklesu ekonomiky potřeba investovat nikoliv 1 bilion dolarů, ale bilionů 8. Kdysi Bush i Obama odmítli z bezpečnostních důvodů čínské investice do svých přístavů, cest a dalších objektů, dnes jdou na „Jeden pás – jedna cesta“. CIC již přesunula svoji jedinou zahraniční kancelář z Toronta do New Yorku. Nastaly potíže. Peking drží v zásobě americké cenné papíry za téměř 4 biliony dolarů a může jimi zaplatit průlom do obnovení špatné infrastruktury USA. Možná proto zástupce prezidenta USA na pekingském fóru Jeden pás – jedna cesta Matt Pottinger pozval Číňany na investiční summit ve Washingtonu ve dnech 18. až 20. června.

Pro USA je stále složitější udržet své „národní zájmy“ v každém koutě světa za pomoci letadlových lodí. A APR se svým horkým bodem na Korejském poloostrově je pro USA a ČLR tím důležitější, protože investiční aktiva plynule přecházejí z Američany kontrolovaného MMF do Asijské banky infrastrukturních investic (ABII), Čínské investiční společnosti a další struktury APR, kde má vliv Čína. Z tohoto důvodu je americká pěst v podobě letadlových lodí poblíž čínských břehů pro Čínu nežádoucí a nakonec se může obrátit proti samotným USA.

South China Morning Post napsal: „Americké bojové lodě plavící se kolem umělých ostrovů v Jihočínském moři znamenají návrat k nebezpečné hře, která může vést ke konfrontaci a konfliktu. … Správné rozhodnutí učinila Čína a státy Jihovýchodní Asie, když zahájily jednání a rozpracovaly kodex chování, který bude přijatý v polovině roku.“

Peking pozorně zachycuje každý krok americké „pěstní diplomacie“ v regionu. South China Morning Post uvádí, že „USA příliš často využívají mořský i vzdušný prostor u břehů Číny pro špionáž. Jako jediná světová supervelmoc si představují, že se jejich loďstvo může roztahovat všude bez jakéhokoliv předcházejícího souhlasu. Jenomže narůstání síly a odpovědnosti Číny a územní spory v Jihočínském moři činí takové jednání nepřijatelným.“ Převedením z diplomatického jazyka na hovorový to znamená: Nedáme peníze a se Severní Koreou nepomůžeme.

Nestrkejte svůj nos – přibližně tak Peking odpověděl na komuniké „sedmičky“ o „problému volné mořeplavby“ v Jihočínském moři. Dne 28. května oznámila tisková agentura Sin-chua: „Čína je ochotna k přímým jednáním i konzultacím s příslušnými zeměmi prostřednictvím dobře zorganizovaných rozhovorů, upevňujících mír, kooperaci a stabilitu ve Východočínském a Jihočínském moři.“

Co se týká Severní Koreje, nikdo nepochybuje o tom, že má na ni Čína vliv. Čím méně bude Washington mávat pěstmi, tím rychleji se situace ha Korejském poloostrově stane normální.

Převzato z Fondsk.ru

30. května 2017