Parlamentní volby v Československu roku 1935

V průběhu roku 1935 došlo za této rozjitřené mezinárodní i vnitřní situace k dvojímu dramatickému střetnutí mezi různými politickými proudy.

Prvním měřením sil se staly parlamentní volby vypsané na květen roku 1935. V prudké předvolební kampani, která probíhala prakticky celou první polovinu roku 1935, došlo k vyhrocení dvou linií. Jedna z nich usilovala o udržení demokratické formy státu a o realizaci zahraniční politiky opřené o bezpečnostní systém, jehož základem by byla francouzsko-sovětsko-československá spolupráce. Druhá směřovala proti vnitřní demokracii a usilovala o novou orientaci československé zahraniční politiky, a to podle charakteru jednotlivých skupin buď na Německo, nebo na Itálii, popřípadě na Polsko či Maďarsko.

Demarkační linie mezi těmito dvěma proudy byla dána zhruba blokem vládních stran a blokem protivládní opozice. Tyto dva proudy - vládní a protivládní - nebyly však současně od sebe nějak ostře odděleny. Prostředníka a spojovací článek mezi nimi tvořila nejsilnější česká strana - strana agrární. A právě její politika kolísání a kompromisů byla v dané chvíli velikým vnitropolitickým nebezpečím.

Projevilo se to v souvislosti s největším politickým bojem, který byl před volbami sveden. V boji o Henleinovo hnutí, které se před volbami přejmenovalo na sudetoněmeckou stranu - Sudetendeutsche Partei. V Henleinové hnutí pronikli již na počátku roku 1935 do vedení otevření nacisté z bývalé DNSAP bezprostředně spojení s nacistickými kruhy v Německu. Henleinovu hnutí se také dostalo pro jeho předvolební kampaň finanční podpory z Německa, která mu umožnila velkorysé vedení předvolební agitace.

Politickým cílem Henleinova hnutí v předvolební kampani bylo rozbít německé demokratické strany, podílející se na vládě v republice. Podle Henleinova programu se mělo jeho hnutí stát jediným politickým reprezentantem německé menšiny v Československu. Henlein také jako hlavní předvolební heslo vytyčil požadavek všeněmecké jednotné fronty v Československu.

Finanční možnosti, dobrá organizační i politická práce nacistických funkcionářů spolu se zvýšenou agresivitou a sebevědomím hitlerovského Německa, to vše se již v průběhu předvolební kampaně obrazilo v postupujícím slábnutí německých demokratických stran. Byla to v prvé řadě německá agrární strana, která se pod náporem Henleinovy politiky prakticky rozpadala. Celé její organizace přestupovaly do Henleinovy strany. Rozkladnému procesu - i když v menší míře - byla vystavena i německá křesťansko-sociální a německá sociálně demokratická strana.

Vládní tábor sledoval tento proces se vzrůstajícím zneklidněním a čeští partneři jednotlivých německých demokratických stran se pokoušeli o jejich záchranu. Český politický tábor byl jednotný v tom, že je nutno německé demokratické strany zachránit před rozleptávajícím vlivem Henleinova hnutí. Spornou se stala otázka, jak tuto záchranu provést.

Česká agrární strana prosazovala a nakonec i realizovala metodu jednání s Henleinem. Snažila se v něm dospět k nějakému politickému kompromisu ve prospěch především německé agrární strany. Byla nakloněna jednání s Henleinem právě pod tlakem svého pravého křídla. Proti tomuto postupu agrární strany se postavil socialistický blok podporovaný lidovou stranou. Opřen o E. Beneše, který byl velmi dobře informován o spojitosti Henleinova hnutí s Hitlerovou politikou, žádal tento blok počátkem dubna 1935 zákaz Henleinova hnutí a jeho rozpuštění na základě zákona na ochranu republiky.

Ve vládě došlo k prudkému politickému střetnutí, v němž se česká agrární strana postavila proti zákazu Henleinova hnutí a tento svůj požadavek ve vládě také prosadila. Henleinovi byla ponechána možnost legálního vývoje, možnost politického působení a politické agitace.

Vítězství agrární strany v politickém boji o Henleinovo hnutí se obrazilo v parlamentních volbách katastrofálním způsobem. Německý demokratický blok byl cílevědomou Henleinovou politikou rozvrácen.

Německá agrární strana ztratila plných 60 % svých hlasů, křesťanští sociálové a sociální demokraté kolem 45 %. Rovněž komunistická strana ztratila hlasy ve prospěch sudetoněmecké strany. Ta se stala nejsilnější politickou stranou v republice, obdržela 1 250 000 hlasů, stala se mluvčím 66 % německé menšiny v Československu.

Obdobné vedoucí postavení získal na Slovensku pravicový autonomistický blok. Tvořila ho slovenská národní strana, polské nacionálni strany, ukrajinský autonomistický svaz a Hlinková ludová strana, která v něm měla vedoucí postavení. Autonomistický blok obdržel 50 % hlasů a od roku 1929 vzrostla jeho síla o 21 %. To znamená, že i na Slovensku došlo ke zvýšení politické koncentrace pravicových skupin.

V českých zemích byla situace odlišná v tom, že pravicový blok, i když zesílil, zůstal přes všechny snahy po koncentraci roztříštěn a byl početně slabý. Národní sjednocení získalo 5,5 % hlasů a Národní obec fašistická 2 %. Vládní blok si udržel své rozhodující pozice. Agrární strana dostala 14,3 % všech odevzdaných hlasů, lidová strana 7,5 %, sociální demokracie 12,5 % a národně socialistická strana 9 % hlasů. Všechny tyto strany však v poměru k roku 1929 zaznamenaly pokles svých hlasů. Agrární strana 04,5 %, lidová o 11,4 %, sociální demokracie o 3,8 % a národní socialisté o 11,6 %.

Komunistická strana získala celkem 10,3 % hlasů. Ztratila v německém území, ale zesílila své pozice především na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zvláště silné bylo její postavení právě na Podkarpatské Rusi, kde obdržela 25 % všech hlasů a stala se nejsilnější politickou stranou. Celkem vzrostla komunistická strana v poměru kroku 1929o 1,2%.

Výsledky voleb ukázaly vzrůst krajně pravicových, fašistických bloků v nečeských oblastech, který šel ruku v ruce s odstředivými tendencemi těchto oblastí od republiky a byl spojen s konkrétními protičeskoslovenskými mocenskými plány jednotlivých okolních států. Vedle toho zůstal v podstatě stabilní blok českých politických stran, který tvořil základ vládní koalice.

Největším a bezprostředním nebezpečím byla Henleinova strana. Oslabila německý demokratický blok a tím oslabila i dosavadní česko-německou spolupráci. Přitom ovšem vnitřně nebyla Henleinova strana žádným pevným a jednotným celkem. Naopak. Její prudký a překotný růst v ní soustředil celou řadu různě politicky diferencovaných skupin. Sudetoněmecká strana byla heterogenní mozaikou nabitou vnitřními konflikty. Její síla tkvěla však v její početnosti na jedné straně a na druhé straně - a to především - ve spojení s nacistickým Německem.

Po volbách v květnu 1935 se současně začal projevovat i třetí faktor, neméně nebezpečný než první dva. A to byly právě kontakty mezi Henleinovou stranou a pravým křídlem české agrární strany, jež nabyly po volbách nového charakteru.

V        okamžiku, kdy byl oslabením aktivistického bloku rozbit dosavadní způsob česko-německé spolupráce, hledaly české konzervativní strany novou platformu pro tuto spolupráci. A tu se jim nabízela kooperace s Henleinovou stranou. Henlein sám v tom vyvíjel přímo vlastní iniciativu a pro pravé křídlo agrární strany byla tato platforma přijatelná. A právě zde byly základy vnitropolitické krize, která poznamenala vnitřní vývoj republiky v druhé polovině roku 1935.

Bezprostředně po volbách usilovalo pravé křídlo agrární strany o to, aby Henleinova strana byla přijata do vlády. Proti tomu se postavily ostatní vládní strany, a tak Henlein marně čekal na oficiální výzvu ke vstupu do vlády.

V        čele nové vlády, vytvořené v červnu roku 1935, stál opět agrárník Jan Malypetr. Její politické složení bylo totožné s vládou dřívější. Také její program byl v podstatě stejný. Na adresu odstředivých protistátních tendencí Henleinovy strany se v něm mj. pravilo: „V parlamentní demokracii, kterou Československá republika jest a zůstane, byla i bude možnost opozice proti většině i proti vládě, ale nemůže býti opozice proti státu. Kdyby kdokoliv této skutečnosti rozuměl jinak, nemohl by se diviti tomu, že by podle toho bylo s ním nakládáno.“

Výňatky z knihy - Věra Olivová: Dějiny první republiky, str. 195-198

Vydala Společnost Edvarda Beneše, Praha, Karolinum 2000, ISBN -978-80-86107-47-9