Pan presidentský kandidát Horáček by neměl celkově adorovat Ferdinanda Peroutku
Pan kandidát presidentství České republiky Michal Horáček v Metru 16.8.2017 tvrdí o panu Peroutkovi: "Je to velký český hrdina, ta urážka vznesená vůči němu je bolestná".
Otázka zní: Je pan Peroutka velký český hrdina a je charakteristika pana presidenta Zemana bolestnou urážkou?
Dříve, než budeme hodnotit výrok pana Horáčka, si ovšem položme otázku dějinného vývoje osobnosti Ferdinanda Peroutky.
Všichni se zajisté shodneme, že pan Ferdinand Peroutka byl vynikající publicista, kritik a myslitel období I.ČSR, a že si jej v tomto smyslu cenili i presidenti TGM a dr.Beneš. Jeho dílo "Budování státu" podle mne navždy zůstane pilířem poznání základů naší I.ČSR z hlediska poučeného publicisty, který v něm navíc zaznamenal mnohé historické momenty, které jinak unikly rigorózním historikům, nebo je nepovažovali za zásadní. Tím však podle mého poznání vrcholné hodnoty díla a projevu pana Ferdinanda Peroutky jsou téměř vyčerpány. Další jeho novinářské dílo a zejména jisté opusy v období tzv. II.republiky a na prahu protektorátu, nasvědčují i podle renomovaných kapacit, jako je profesor Rataj, určitému rozkolísání a jakémusi opouštění tradic I. republiky. Nebudu se tímto dále zabývat,protože toto vše patří jednak obecným historikům, jednak literárním historikům, specializovaným na tato období. Mne jako člena legionářské obce zajímá jednání, chování a výroky pana Peroutky po II. světové válce a poté v exilu v Německu.
Uvedu na tomto místě jako příklady dva prameny.
První je kniha Ferdinanda Peroutky "Tak nebo Tak",vydaná nakladatelstvím Borového v Praze, roku 1947. Druhý pramen je kniha Francise D. Rašky "Opuštění bojovníci",vydaná Academií Praha roku 2009. Tyto dva prameny jednoznačně dokládají názorový přerod a současně myšlenkový rozkol pana Peroutky v období let 1946 až 1953 ve vztahu k tzv. sudetským Němcům. Toto je nepopiratelný historický fakt, který naprosto není žádným zjednodušením, ale prokazatelně se opírá o samotné výroky pana Peroutky, publikované jednak jím samotným, jednak věrohodným badatelem citujícím samotného pana Peroutku.
O co jde? Tak roku 1947, pan Peroutka, který po osvobození například obnovil Přítomnost pod názvem Dnešek a popisoval tam fašismus - uvádím jen pro ilustraci - shrnul svá stanoviska k vývoji obnovené ČSR v knize, sborníku statí, pod názvem "Tak nebo Tak". Tam se postavil k odsunu tzv.sudetských Němců naprosto jednoznačně kladně a nabádal k jejich rychlému odsunu:
cituji str. 71 díla: ...mnozí se domnívají, že se nyní může dělat málo a špatně, když už nemá kdo poroučet: nestačí křičet "Němci pryč!", nýbrž ten pracuje pro to aby Němci mohli být co nejdříve odsunuti, kdo se učí, aby se sám mohl postavit na jejich místo, abychom je nepotřebovali".(Konec citace, celý text nazvaný"Hospodářství a spravedlnost",si čtenář může najít v citované knize).
Tedy roku 1947 je pan Peroutka zásadně pro odsun, a to pro co nejrychlejší odsun tzv. sudetských Němců.
A jaképak stanovisko zastává pan Peroutka v exilu roku 1953?
Cituji z knihy Francise D.Rašky, ze stran 180 až 185 uvedené práce:
"Peroutka se 20. dubna 1953 sešel s panem Simonem, zástupcem dr.Rudolfa Lodgmana von Auen, Peroutka si vedl o schůzce podrobné zápisky. Své poznámky uvedl následujícím shrnutím:
Posláním p.Simona v Americe dle všeho je nalézt na československé straně jiné partnery, než je generál Prchala, o jehož bezcennosti se sudetští Němci patrně již přesvědčili. Uprostřed hovoru Simon řekl:
"Snad bych s Vámi teď neměl mluvit, když byla podána ta interpelace v Bonnu. Nevěděl jsem o tom, a nevím, co to znamená". To se vztahovalo ke zprávě v německém tisku o interpelaci poslanců tří politických stran v Bundestagu vyzývající vládu Západního Německa,aby odsoudila odsun sudetských Němců a dotázala se na Radu svobodného Československa vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Podle Peroutky šlo o harmonické setkání....Když hovořili o sebeurčení sudetských Němců (Simon-JJN) řekl, že takového sebeurčení by mělo a mohlo být dosaženo v rámci československého státu.
...
Simon: Jaké je vaše stanovisko k návratu Němců?
Peroutka: Řeknu vám své stanovisko, ovšem nepřeji si,abych byl citován.
Simon: Já také prosím,aby tento rozhovor byl pokládán za naprosto důvěrný.
Peroutka: Moje stanovisko k návratu Němců je takové, že si bez něho nedovedu představit trvalé uspořádání poměrů.
Simon: To je pravda. Návrat je také v českém zájmu. Bez něho by měli Češi na svých hranicích stálý nepokoj,stále by byli ohrožováni.
Peroutka: Řekl jsem, co je moje stanovisko. To ještě neznamená, že mohu toto stanovisko otevřeně v RSE (Radio Svobodná Evropa-JJN) vyjádřit v této době....Jsme s komunisty v boji na život a na smrt - v boji se střílí, zbraněmi,nebo propagandou....Sledujeme pozorně zprávy z domova a vidíme, že se tam nálada k Němcům pomalu mění, v tom tempu, v jakém se zapomíná na nacistické brutality, poněvadž přišly brutality nové, komunistické. Až do roku 1950 panovala naprostá nálada proti návratu Němců, kdo by se byl o tom zmínil, byl by v úsudku lidí doma ztracen. Nyní, po různých zkušenostech, tato nálada změkla, a pomalu se dostává do stádia, kdy můžeme pracovat pro positivní řešení. Musíme lidi vychovávat pro toto řešení. Dnes jsme tak daleko, že můžeme poukázat na hospodářské škody,které byly způsobeny odsunem Němců, na dříve kvetoucí a nyní pustnoucí německé území, na to, že komunisté stěhují již nyní zpět německé komunisty, proč by my bychom nemohli stěhovat zpet německé demokraty?"...
Simon zakončil přesvědčením, že další diskuse budou následovat a doporučil schůzku s dr.Logdmanem. Peroutka si všiml,že "Simonovo přání je, aby Češi opustili Masaryka a jako vůdce přijali dr.Logdmana:"
Všichni dobře víme, KDO BYL DR. LOGDMAN VON AUE! Zuřivý pangermán, ničitel I.ČSR od roku 1918, kdy organizoval i vojenský sudetský odpor proti vzniku ČSR na Nových Hradech v jižních Čechách, později osobní přítel Konráda HENLEINA a pořadatel průvodů sudeťáků proti ČSR, novinářský štváč proti I.ČSR
Touto nehorázností citaci končím, čtenář si může vše dohledat v citované knize. Je nutno připomenout, že Peroutka se svými "stanovisky", posléze ventilovanými v Radě svobodného Československa neuspěl u nikoho v čs.exilu. Vzpomínky na tzv. sudetské Němce a na jejich řádění vyvolávaly odpor i v protikomunistickém exilu,a to odpor značně rozhodný.
Čs. exil vnímal Peroutkova stanoviska k sudetským Němcům jako zradu ideálů svobodného Československa.
Kniha Francise D.Rašky to přesně dokládá.
Francis D. Raška podrobně dokumentuje zásadní rozkol mezi Peroutkou a ostatním exilem v celé knize a rovněž fakt, že čs. exulanti počínaje dr. Zenklem a konče Jaroslavem Stránským odmítli Peroutkův přístup k sudetům jako zradu ideálů svobodného Československa.
Proto pan Horáček by měl zvážit, zdali tak horlivě adorovat "pana Peroutku jako velkého českého hrdinu", když dokumenty hovoří o poslední fázi jeho vývoje pravý opak.
Peroutka se mýlil i v hodnocení prosudetských nálad v tehdejším Československu - a to totálně. Jako pamětník, pozůstalý z rodiny zasažené nacismem (dědeček zabit jako legionář a odbojář gestapem, dva strýcové umučeni v Osvětimi, třetí strýc gilotinován, čtvrtý vězněn v Breslau, otec v totaleneinsatzu), musím říci,že ještě v roce 1955 a později naši Češi v jihomoravských obcích, kde jsem pobýval, odmítali jakékoli sudeťáky a jakási "příznivá nálada pro sudety" tu byla naprostým nesmyslem.
Bylo by potřeba, aby pan Horáček, který má údajně na dvacet tisíc knih v soukromé knihovně - jistě tam má i citovaná díla - si je pozorně prostudoval,a nutně musí dospět ke stejnému závěru o rozpornosti stanovisek k sudetům pana Peroutky z doby pobytu v ČSR a z doby jeho exilu. Tercium non datur. Slovy pana Peroutky - Tak nebo tak.
Vývoj pana Ferdinanda Peroutky byl velmi složitý a rozporuplný - avšak nelze popřít, že exil a spolupráce s Němci jej nakonec dovedly (chtě nechtě?) k opuštění masarykovských tradic - a v zápalu antikomunismu i k popření Benešovy republiky. Osobnost pana Peroutky můžeme okřídleně hodnotit slovy "Od konstrukce I.republiky k destrukci osvobozené republiky".Tak jsem řekl.
Dr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I
autor je etnograf a muzeolog