Pan P. Bělobrádek, místopředseda vlády ČR a předseda KDU, na 68. sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku.

Ještě ostudnější než přítomnost pana Bělobrádka na sjezdu SL, je fakt, že používá, v rozporu s mezinárodním právem, termín vyhnání, jež je produktem sudetů, místo pojmu odsun, přesídlení či transfer, který zakotvuje i Postupimská smlouva z roku 1945. 

Je si vůbec vědom pan Bělobrádek důsledků, které mezinárodní právo spojuje s termínem vyhnání?  Pokud nějaký stát vyhnal některé své občany, pak tito mají nárok na náhradu škod, které jim vyhnáním vznikly a na návrat do původního domova.  Přesto termín vyhnání pan Bělobrádek používá. Připravuje tak cestu sůdetům, ať již vědomě, či nevědomě, na návrat do jejich staré vlasti, jak říkají, a na restituce či odškodnění?  Sudetomilové či  lidé málo zatížení znalostmi, nakonec kde je mohou i získat, když média ve velké většině nám neříkají pravdu, mohou namítnout, že landsmanšaft se odškodnění již vzdal, že tuto změnu provedl i ve stanovách, vypuštěním příslušného ustanovení. Ano, sudeti již dvakrát tak učinili, ale dosud mnichovský rejstříkový soud neregistroval novelizované stanovy, a proto platí v plném rozsahu stanovy v původním znění. Takové máme v současné době informace. Nalhávat si opak by  pro mohlo být velkým neštěstím..  

My jsme však německé obyvatelstvo nevyhnal, my jsme je odsunuli na základě rozhodnutí vítězných spojenců, kteří nám své rozhodnutí o odsunu německého obyvatelstva sdělili písemně diplomatickou cestou a my jsme jim  písemně diplomatickou cestou odpověděli, že jejich rozhodnutí bereme se souhlasem na vědomí.

Spojenci zřídili Spojeneckou kontrolní radu, která vykonala všechny nezbytné přípravné práce pro odsun německého obyvatelstva z Polska, Maďarska a Československa. Toto obyvatelstvo podle jejího rozhodnutí bylo za jí stanovených podmínek ve stanoveném počtu a ve stanovené době přesídlováno do určitých okupačních zón. Všechny pokyny uvedené kontrolní rady jsme dodrželi a odsun podle nich provedli. Po skončení odsunu jsme byli představiteli spojeneckých mocností oceněni za jeho vynikající provedení. Čs. archivy o tom vydávají jednoznačné svědectví.

Jen z těchto několika málo poznámek vyplývá, že německé obyvatelstvo bylo z ČSR přesídleno (odsunuto, transferováno), nikoliv však vyhnáno.

Pokud jde o tzv,. divoké odsuny, pak spojenci v Postupimi je vzali na vědomí a tím je legalizovali. Odsunem, který  je pro nás nevratný, definitivní, nevznikly odsunovaným Němcům vůči Československu žádné nároky. Odsunutí a jejich potomci mají svou vlast zejména v Německu a Rakousku. Naší vlastí je Česká republika. Tak tomu zůstane i nadále. To vše by měl pan Bělobrádek vědět a v souladu s tím také jednat a mluvit.

Koho zájmy tedy pan Bělobrádek háíil v Augsburku? ČR nebo tzv. sudetoněmecké?

K. Malý