Trhlina v CSTO
Ajdyn Mechtijev
21.června 2017
Ministr obrany Ruska Šojgu upozornil, že NATO zvyšuje svoji přítomnost v Pobaltí, zdokonaluje infrastrukturu přístavů, letišť a dalších vojenských objektů.
Pozornost vyvolalo, že se Šojgu takto vyjádřil několik hodin poté, co se k jeho letadlu přibližovala stíhačka F-16 jedné ze zemí NATO. Moskva označila tento manévr za provokaci.
Ještě nebezpečnější je situace na ruské jižní hranici. Kolem dlouhých hranic zemí Střední Asie s Afghánistánem se připravují současně k průlomu dvojí bojovníci – IS a Talibánu. Objevily se zprávy, že se oddíly IS soustřeďují u hranice s Turkmenistánem. Afghánská informační agentura uvádí, že bojovníci IS zabrali severozápadní afghánskou provincii Jawzjan u turkmenské hranice. Zároveň se zaktivizovali Talibové, kteří před časem zabrali desítky vesnic u tádžických hranic v provincii Takhar. Přihlásili se rovněž k sérii teroristických akcí proti americkým vojákům v Afghánistánu.
Moskva se obává prolomení hranice některé středoasijské republiky ozbrojenci IS a Taliby. Zástupce generálního tajemníka Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) Semerikov sdělil, že v souvislosti se zhoršením situace v Afghánistánu bude proveden na území jedné středoasijské země řada rozsáhlých opatření, ale neupřesnil jejich povahu.
Nedávno po zasedání výboru CSTO oznámil armádní generál Gerasimov, že region Střední Asie bude pod jednotným systémem protivzdušné a protiraketové obrany CSTO. Tak bude tento jižní podbřišek Ruska ochráněn. Jenže ruské generály to neuklidňuje. IS a Talibán nebudou útočit ze vzduchu, ale skrze pozemní trhliny na dlouhé afghánské hranici a těch není málo. Problém je v tom, že se Turkmenistán umanutě brání vstoupit do CSTO a provádět společná opatření k posílení své hranice s Afghánistánem. Uzbekistán pozastavil svou účast v CSTO již v roce 2012 a ani on se dosud neúčastní programu CSTO. Členové CSTO jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzie a Tádžikistán.
K posílení bezpečnosti se po ignorování CSTO Uzbekistánem a Turkmenistánem rozhodla Moskva posílit svoje vojenské základny v Tádžikistánu a Kyrgyzii. Na tádžickou základnu byl převelen oddíl raketometů Uragan ráže 220 mm. Hranice této země s Afghánistánem je dlouhá téměř 1300 km.
V Kyrgyzii jsou čtyři ruské vojenské objekty – letecká základna v Kantu, námořní vojenská výzkumná základna v Karakolu, autonomní seismická stanice v Majluu-Suu a telekomunikační stanice v údolí Chaldovar.
Moskva se nadále snaží přesvědčit Turkmenistán a Uzbekistán, aby uzavřeli s CSTO dohodu o společných oddílech na ochranu hranic s Afghánistánem, ale nedaří se. Turkmenistán má hranici s Afghánistánem dlouhou 744 km a Uzbekistán 137 km. Vedení CSTO se obává, že několik tisíc ozbrojenců IS soustředěných u turkmenských hranic s Afghánistánem může náhle prolomit obranu pohraničníků, přemístit se na západ Kazachstánu a odtud do Ruska.
Nový uzbecký prezident Mirzyoev je na rozdíl od předešlého prezidenta Karimova pružnější a ochotnější ke kompromisům. V dubnu 2017 navštívil pracovně Rusko a dohodl se tam na společném projektu za 15 miliard USD. Rusko přislíbilo dodat Taškentu zbraně a vojenskou techniku za ceny pro ruský vnitřní trh. Na oplátku přislíbil uzbecký prezident, že popřemýšlí o návrhu na účast jeho země v CSTO. Alespoň se Moskva a Taškent domluvily na spolupráci v boji s mezinárodním terorismem.
Nikolaj Bordjuža, donedávna generální tajemník CSTO, nemohl najít ohledně spolupráce společnou řeč ani s Uzbeky, ani s Turkmény. Krátce před svým odchodem z funkce si postěžoval: „Mluvím stále o tomtéž: pojďte spojit úsilí zpravodajských služeb ke společnému boji s obecným nebezpečím, s nímž se dnes skutečně střetáváme, pojďme jednat o možné pomoci kolektivními silami CSTO v případě nutnosti. Ale ani z jedné země nepřišla odpověď.“
V květnu 2017 se stal generálním tajemníkem CSTO arménský generálplukovník Jurij Chačaturov. Třeba výměna vedení CSTO ovlivní přístup Taškentu a Ašchabádu.
Převzato z Pravda.ru