Oxfam - Miliardáři všech zemí už jsou spojeni, to jen chudí jsou rozděleni
Václav Umlauf • 24. ledna 2018
Graf 2 Téměř veškerý světový růst bohatství v roce 2017, tj. 82 procent, se týkal pouze nejvyššího 1 procenta. Dolní polovina světové populace, asi 3,8 miliardy lidí, nemá ze zisku vůbec nic.
Poslední studie Oxfamu o rozdělení bohatství za rok 2017 je tak odporná svou nahou pravdou, že naše korporátky to před Drahošovou miliardářskou volbou raději ani nezveřejní. Levice u nás neexistuje, protože levičáci dnes běhají po světě jako bezmozci, čili tvoří ideologické zombie pravice. Tyto mozkem a duchem vyprázdněné levicové pravdoláskaře žijící z dotací moudré a rozvážné pravice částečně nahrazuje neziskovka zvaná Oxfam. Ta sice také dělá za dotace, ale mnohem efektivněji, protože není levičácké zombie. Oxfam používá svou myslivnu dobrým směrem, tedy pro chudé. Připomeňme, že USA a Izrael odmítají platit příspěvky na UNESCO, které se na mezinárodní úrovni OSN rozhodlo dělat totéž.
A nyní ke studii Reward work, not wealth. Téměř veškerý světový růst bohatství v roce 2017, tj. 82 procent, se týkal pouze nejvyššího 1 procenta. Dolní polovina světové populace, asi 3,8 miliardy lidí, nemá ze zisku vůbec nic. V loňském roce došlo k největšímu nárůstu miliardářů po celém světě v historii. Počet dolarových miliardářů v současné době činí 2 043, přičemž nový miliardář se rodí každé dva dny. Blahopřejeme, tady je graf jejich porodnosti.
A nyní se podívejme na ty, kteří k této vysoké porodnosti miliardářů pomáhají svým životem. Bohatství miliardářů vzrostlo během uplynulého roku o 762 miliard dolarů, což by stačilo celkem 7x (!) odstranit extrémní chudobu z celé zeměkoule. Ale k tomu přece bohatství neslouží, že ano. V letech 2006-2015 měl typický dělník na platu průměrný přírůstek pouze o dvě procenta ročně. Srovnejte si to 13% ročním nárůstem bohatství miliardářů. Takže je jasné, komu jde do kapsy globální zisk z práce obyvatel celé planety.
Na obrázku vidíte absolutní a relativní změny světového příjmu obyvatel podle decilů, neboli po 10 % obyvatel v letech 1988–2013. Slavný graf “slonů” zaznamenává silný procentní růst příjmů těch, kteří jsou uprostřed světa (hřbet slona) a vyšší střední třída (chobot). Od neoliberální éry mají jasný propad. Tento graf ukazuje, že poraženy za posledních 30 let jsou střední a nižší třídy v bohatých zemích. Podívejte se na článek Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě, který je pokračováním studie Vznik a vláda globálních parazitů.
A nyní analyzujme absolutní distribuci bohatství, a ne procenta růstu. Jak jsem psal minule. Když si váš soused na vesnici postaví další štokáč, tak vy se automaticky nemáte lépe. A to ukazuje absolutní nerovnost příjmů, což je oranžová čára na obrázku daná jako hokejka. Pak statistický slon zmizí a vítězové jsou pouze superbohatí jednoho procenta. A tito superbohatí se navíc mohou vyhýbat daním tím, že skrývají své peníze v mezinárodní síti offshore daňových rájů. V souladu s údaji obsaženými v tzv. Panama Papers je zhruba 7,6 bilionů dolarů chráněno před zdaněním. Analýza údajů ekonomem Gabrielem Zucmanem zjistila, že superbohatí nezákonně skrývají před zdaněním asi 200 miliard dolarů prostřednictvím daňových rájů.
Alarmující fakta studie jsou v něčem jiném, čemu my na E-republice říkáme korporátní fašismus. Nerovnost je úplně stejně rozdělena do rozvojových i do nejbohatších zemí. Všude platí, že desítka miliardářů vlastní tolik, co všichni ostatní obyvatelé dané země dohromady, kteří na tyto lidi dělají za minimální mzdu. Ta se liší podle ekonomické úrovně jednotlivých zemí. A teď se podívejte, jak bohatne jedno promile, které tady fedruje jednoho nejmenovaného prezidentského kandidáta:
Jde o stejnou logiku jako na předchozím grafu z let 1980–2016. Zkoumá se distribuce světového bohatství podle desetiprocentních bloků populace, pak se skočí v závěru na jedno procento a pak na jedno promile. A nyní se podívejte na celkový mechanismus, jak bohatne jedno promile. Toto schéma globálních procesů vedoucích k ožebračování lidí na celé planetě jednou probereme podrobněji.
Jak vidíte, tak není vůbec špatné být v kategorii jednoho promile, které jde z jedné ekonomické pohádky do druhé, přičemž nám vykládá pravdoláskařské a ideologické pohádky pro lid, protože si na této cestě k úspěchu koupilo všechny politiky a média kolem. Takto megalomansky lze krást jedině tehdy, když zničíte, nebo si koupíte celé státy. O tom jsou i naše prezidentské volby, viz článek Stát pro jedno procento aneb Volby to jistí.
Outsidermedia.cz