Základní částí struktury Sudetoněmeckého landsmanšaftu jsou dvě linie organizovanosti: Za prvé organizovanost podle místa bydliště ve Spolkové republice a za druhé organizovanost podle někdejšího místa původu či bydliště (členů nebo jejich předků) v České republice.
Organizovanost podle místa současného bydliště se opírá o správní členění Spolkové republiky. Mohou tak vznikat místní, okresní a krajské skupiny Sudetoněmeckého landsmanšaftu, které jsou pak sloučeny v příslušné zemské organizaci. Zemské organizace zastřešuje celospolkový svaz. … Podle oficiálních informací registrovalo sudetoněmecké krajanstvo v roce 2000 více než 2 000 místních a přes 350 okresních skupin (včetně území NDR, kde krajanstvo zahájilo činnost v roce 2000).
Organizovanost podle místa původu či někdejšího bydliště v České republice (tzv. domovský princip) se do značné míry opírá o správní rozdělení někdejší tzv. sudetské župy a to především pokud jde o tzv. domovské okresy, domovské okresy a domovské kraje. V rámci struktury tzv. domovského členění bylo zřízeno čtrnáct krajů (Chebsko, Šumava, Orlické hory, Praděd, Beskydy, Polabí, Krušné hory, Kravařsko, Středohoří, Ploučnice – Lužická Nisa – Nizozemí, Krkonoše, Hřebečsko, Jižní Morava a tzv. jazykové ostrovy Brno, Jihlava, Vyškov a Praha. V rámci těchto krajů existuje 75 tzv. domovských okresů. Krajští a okresní vedoucí (důvěrníci) pak tvoří tzv. Sudetoněmeckou domovskou radu, jejíž předseda je z titulu této funkce členem spolkového vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu. V říjnu 2001 se poprvé v historii uskutečnilo zasedání Sudetoněmecké domovské rady v České republice, konkrétně v Mariánských Lázních. …
Specifickými, tzv. domovskými organizacemi jsou tzv. domovská sjednocení a domovské vztahy, které stojí mimo rámec výše uvedených krajů a okresů. Značný význam oproti marginálním domovským sjednocením, jako je například Společenství domovského okresu Opava či Domovská skupina Zlaté Hory, mají domovské svazy Německý šumavský svaz a Svaz chebských obcí.
Do sféry přímého vlivu Sudetoněmeckého landsmanšaftu dále patří rozvětvená síť různých profesních, zájmových, kulturních a jiných organizací, institucí a zařízení, vytvářejících velmi příznivé možnosti pro diferencované prosazování jednotné politiky a pro získávání potřebných kontaktů.
Dominantní postavení mezi těmito společenstvími má krajně pravicový Svaz Witiko (Witikobund), jehož členové ovlivňují dění v celém Sudetoněmeckém landsmanšaftu. … K názorovým společenstvím dále patří katolická Ackermann-Gemeinde, sociálnědemokratická Seliger-Gemeinde a marginální Společenství evangelických sudetských Němců.
V uceleném přehledu vypadá struktura Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jeho přidružených organizací a institucí takto:
I. Sudetoněmecký landsmanšaft
1. územní členění
2. domovská členění včetně domovských sjednocení a domovských svazů
3. Sudetoněmecká mládež
4. Pracovní kruh žen
II. Názorová společenství
1. Witikobund
2. Ackermann-Gemeinde
3. Seliger-Gemeinde
4. Společenství evangelických sudetských Němců
III. Další sudetoněmecké svazy a sjednocení
1. Spolek Adalberta Stiftera
2. Pracovní společenství sudetoněmeckých vychovatelů
3. Pracovní společenství německých turnerů
4. Pracovní kruh sudetoněmeckých mladých akademiků
5. Sjednocení sudetoněmeckých rodových badatelů
6. Sudetoněmecký pěvecký svaz
7. Pracovní kruh mladých sudetských Němců
8. Výzkumné společenství Sudety ve Svazu německých filatelistů
9. Kamarádský svaz sudetoněmeckých fotbalových svazů
10. Pracovní společenství sudetoněmeckých alpinistických sekcí
11. Kruh přátel sudetoněmeckého Wandervogelu
12. Pracovní kruh pro německé a evropské rolnické otázky
13. Sudetoněmecký návrat (spolek)
14. Studentská sjednocení:
a. Pracovní kruh sudetoněmeckých studentů
b. Pražský univerzitní pěvecký sbor
c. Staré pražské krajanstvo
d. buršácké spolky
e. Sudetoněmecký svaz studentských korporací
IV. Sudetoněmecké instituce a tělesa
1. Sudetoněmecká rada
2. Sudetoněmecká akademie věd a umění
3. Collegium Carolinum
4. Sudetoněmecký archiv
5. Sudetoněmecké sociální dílo
6. Sudetoněmecká nadace
7. Nadace Rudolfa Lodgmana
8. Historická komise sudetských zemí
9. Bernrathský kruh
10. Kruh přátel sudetoněmeckého nářečí
11. Společnost Johanna Mathesia
12. Kolbenheyerova společnost
13. Společnost Walthera Hensela
14. Leutaltova společnost
15. Společnost Charlese Sealsfielda
16. Obec Hanse Watzlika Regensburg
17. Albert-Manke-Kolleg
18. Institut pro církevní historii Čech, Moravy a Slezska
19. Institut pro reformační církevní historii českých zemí s ústředním archivem německého protestantismu českých zemí
20. Pracovní kruh chebských kulturních činitelů
21. Umělecká gilda
22. Sudetoněmecké kulturní dílo Šlesvicko-Holštýnsko
23. Sudetoněmecké dílo duchovních
24. Sudetoněmecké dílo žen
25. Nakladatelský dům Sudety
26. Společnost pro podporu východoněmeckého a středoněmeckého písemnictví
27. Karpatoněmecké kulturní dílo
28. Podpůrné dílo mládeže
V. Sudetoněmecké zařízení
1. Sudetoněmecký dům (Mnichov)
2. Vzdělávací středisko Heiligenhof
3. Hrad Hohenberg, zemská stráž sudetských Němců
4. Chebský kulturní dům (Marktredwiz)
5. Jablonecký dům
6. Východoněmecká galerie Regensburg
7. Dům Sudety
8. desítky dalších zařízení (tzv. domovských světnic a podobně) lokálního charakteru
V. Sudetoněmecké spolky a společenství mimo Německo
1. Sudetoněmecký landsmanšaft v Rakousku s obdobnou organizační strukturou
2. Spolky
a společenství v Kanadě, USA, Austrálii, Brazílii, na Novém Zélandu,
v Paraguayi,
Argentině a v Jihoafrické republice
Poznamenejme, že organizace občanů České republiky německé národnosti jsou v některých dokumentech Sudetoněmeckého landsmanšaftu uváděny jako jeho zahraniční pobočky a že u některých těchto organizací (například Svaz Němců – kraj Chebsko) existuje (nejen) personální propojení s organizacemi existujícími v SRN. …
Pokud jde o organizační aktivity Sudetoněmeckého landsmanšaftu v České republice, svou pobočku zde má katolická Ackermannova obec (v Jihlavě – pozn. red.), Witikobund působí v České republice pod krytím jiných organizací (jako je například Kontakt Bohemia s.r.o.) a velkou část své aktivity realizuje prostřednictvím Střediska Adalberta Stiftera v Horní Plané.
… Aktivity, které vyvíjí v České republice, jsou především zaměřeny na:
· zřizování, resp. obnovu objektů prokazujících někdejší přítomnost tzv. sudetských Němců v Čechách (památníky, kostely, hřbitovy, pamětní desky a podobně);
· posilování spolupráce s organizacemi německé menšiny v České republice;
· zřizování takzvaných středisek setkávání (Begenungzentren) sloužících pro činnost politického i kulturního rázu (jedno z nejznámějších bylo otevřeno v Chebu – v domě, ve kterém se koncem září 1933 konalo zakládající shromáždění Sudetendeutsche Heimatfront);
· vytvoření a posilování kontaktů s českými politickými stranami a jednotlivými osobnostmi českého politického života;
· spolupůsobení při zakládání specifických organizací a spolků, orientovaných na spolupráci se Sudetoněmeckým landsmanšaftem;
· činnost v tzv. euroregionech, zřizovaných při česko-německé hranici;
· vytváření filiálek landsmanšaftu a jeho přidružených organizací v České republice;
· organizování zájezdů a prázdninových studijních pobytů a seminářů v Heiligenhofu a jinde v Německu pro české středoškoláky a vysokoškoláky z Liberce s tématikou takzvané sudetoněmecké problematiky (pozn. red)
Vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu prokazuje, že flexibilita a klamné manévry, aplikované při neochvějném setrvání na základních cílech, které byly příznačné pro henleinovské hnutí,jsou mu rovněž vlastní. Politický „homo sudeticus“ vstoupil do třetího tisíciletí.
Naše poznámka: Autor provádí dílo odkazy na bohatou bibliografii, kterou z důvodů omezeného rozsahu brožurky neuvádíme.