Odpověď Mgr. B. Konvalinkové,

ředitelky KVK v Liberci, z 2.10.17

Paní ředitelka Mgr. B. Konvalinkové odpovídá na otevřené dopisy Ing. P. Rejfa

Vážený pane Rejfe,

odpovídám na oba Vaše dopisy, ostatně část odpovědi jsme již zveřejnili na Facebooku.

Děkujeme za projevený zájem o výstavu Osudy Němců z Jizerských hor. Pořádá ji Dům česko-německého porozumění, o. p. s. a Spolek Němců a přátel německé kultury, z.s. ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, která pouze poskytla výstavní prostor. Knihovna se tedy na přípravě obsahu výstavy nepodílela a ani jsme nemohli stanovit její časový záběr.

Dovolte mi Vás pozvat také na jinou výstavu, kterou pořádáme ve spolupráci s Historickou skupinou Osvětim a Památníkem Terezín. Celý název zní "Místa utrpení, smrti a hrdinství - vězni z českých zemí v nacistických koncentračních táborech“. Výstava se koná od 13. října do 28. listopadu 2017 a zevrubně mapuje příběhy Čechoslováků uvězněných nacistických Německem.

Pokud byste se dozvěděl např. o putovní výstavě zabývající se osudy československých občanů, kteří byli nuceni opustit pohraničí v době mezi jeho německým záborem a rozbitím zbytku Československa, případně ovládnutím politické scény českých Němců stranou SdP v průběhu 30. let, uvítáme Vaše podněty.

Pokud jde o Váš druhý dopis, k muzeu F. Porsche se vyjadřovat nemohu, to nespadá do mojí kompetence.

Věřte, že knihovna se snaží objektivně a nestranně informovat o všech skutečnostech spojených s historií Liberecka i bývalých Sudet. Ostatně, knihovna byla vybudována jako Stavba smíření - na místě, kde stávala až do roku 1938 bývalá synagoga. Na příští rok se k výročí tzv. „Křišťálové noci“ chystají vzpomínkové akce a výstava o těchto neblahých událostech.

S přáním hezkého dne

Mgr. Blanka Konvalinková,ředitelka

Krajská vědecká knihovna v Liberci

První otevřený dopis Ing. P. Rejfa, CSc.:

Otevřený dopis ředitelce Konvalinkové z 10.9.17

Krajská vědecká knihovna v Liberci,

ředitelka Mgr. Konvalinková Blanka

Liberec I – Staré Město

Vážená paní ředitelko,

se zájmem jsme si přečetli informaci, že jste uspořádali výstavu „Osudy Němců z Jizerských hor v letech 1945-1968“, o jejich životě v době od května 1945 do r. 1968. I když toto časové období je poměrně dlouhé, domnívám se však, že znemožňuje ukázat, jak se toto německé obyvatelstvo chovalo v 30. letech minulého století a v době tzv. protektorátu. Teprve poté je možné vidět německé obyvatelstvo v objektivním světle. Je totiž obecně známo, že značná část německého obyvatelstva v Československé republice se znacizovala a podílela se na zničení republiky. O tom mluvil i sám Konrád Henlein.

V době protektorátu se pak „čeští“ Němci plně podíleli na teroristických akci vůči českému obyvatelstvu. Víme, že pracovali i v gestapu, v některých jeho služebnách tvořili téměř 50% osazenstva. Další mnozí sloužili v SS, SD.

Pokud nerozšíříte Vámi sledovaný časový úsek, pak je možné, dokonce i ze zločinců, udělat oběti Čechů. A tento cíl, jak jsem přesvědčen, nesledujete. Proto Vám doporučují zamyslet se na rozšíření Vámi zatím sledovaného časového úseku.

Dovolte mi ještě, prosím, jednu malou iniciativu. I na Liberecku byli Češi, němečtí antifašisté a Židé znacizovanými henleinovci pronásledováni. Tekla nejen česká krev. Někteří odpůrci nacismu byli zavražděni. Vyhnání těchto Čechoslováků bylo začátkem jejich dalšího nuzného života v následujících letech. Nevím nic o tom, že by Vaše vědecká knihovna udělala výstavu o těchto obětech německého nacismu na Liberecku. Vzhledem k tomu, že je přirozené se zajímat o jejich osudy, je jistě také vhodné uspořádat výstavu o jejich osudech. Budu velmi rád, když můj podnět vezmete v úvahu a časem takovouto výstavu uspořádáte.

V Praze dne 10.9. 2017

S pozdravem Ing. Pavel Rejf, CSc.

Druhý otevřený dopis Ing. P. Rejfa, CSc.

Otevřený dopis ředitelce Konvalinkové z 25.9.17

Krajská vědecká knihovna v Liberci

ředitelka Mgr. Konvalinková Blanka

460 01 Liberec I – Staré Město

Vážená paní ředitelko,

před 14 dny jsem Vám psal názor na historii zkreslující výstavu „Osudy Němců z Jizerských hor v letech 1945-1968“, o které jsem se dozvěděl. Odpověď jsem zatím nedostal. Byli jsme potěšeni informací na FB, že se, zřejmě ve Vaší knihovně, bude konat od 13. října do 28. listopadu 2017 také výstava „Místa utrpení, smrti a hrdinství - vězni z českých zemí v nacistických koncentračních táborech“. Objektivní pohled na historii je v současné době hybridního válčení, zahrnující také informační, velmi důležitý. Pokud nebudou dostávat naši lidé, zvláště mladší generace, objektivní informace, pak náš národ zahyne.

Na kraji Liberce, ve Vratislavicích, bylo nedávno otevřeno muzeum Ferdinanda Porsche. Není pochyb, že F. Porsche byl schopný konstruktér. Přesto je zapotřebí, aby informace o něm nebyly jen polovičaté. F. Porsche patřil k nacistickým zločincům.
Sotva dva týdny po uchopení moci Hitlerem mu Porsche napsal: „Doufám, že mně a mým spolupracovníkům bude i nadále a ve zvýšené míře umožněno dát německému národu k dispozici naše schopnosti a naše snahy…“ Hitler jej pozval do Berlína. Výsledky jednání byl pro konstruktéra vynikající. Pro Hitlera od té doby byl Porsche génius. Vždyť Ferdinand nejen poznal, ale i výslovně zdůraznil, že návrhy, poznámky svědčí o vysoké odbornosti Vůdce. Již v březnu r. 1942 nechal Hitler soustředit veškerou výrobu vojenských osobních vozů ve Volkswagenu. Porsche získal čestný titul průkopník práce. Vztahy mezi Hitlerem a Porschem byly srdečné. Albert Speer po válce vzpomínal na porady, na nichž Hitler vypočítával, za jak dlouhou dobu se německý kolonista na Ukrajině dostane Broukem do Berlína. Porsche horlivě Hitlera přesvědčoval, že Volkswagen trvale vydrží jet 100 km rychlostí za hodinu. A tak oba automobiloví nadšenci vypočetli, že kolonista tuto vzdálenost ujede za 30 hodin.
Volkswagen též převzal výrobu letecké bomby Fi-103, která pod označením V-1 patřila k německých „zázračným“ zbraním. Vedle civilních zaměstnanců na této válečně důležité výrobě se podíleli „nasazení“ dělníci i "heftlinci" z koncentračních táborů. V blízkosti ubytoven nuceně nasazených byl zřízen tzv. dětský tábor. Podle nařízení si nemohli dělnice nechat narozené dítě ve vlastní péči a musely je dát do „dětského domova“. Dětská úmrtnost svěřených dětí byla obrovská. „Stávalo se, že denně bylo z domova vyváženo několik dětských mrtvolek a v papírových krabicích zahrabáno na hřbitově v Rühenu.. V období mezi červnem 1944 a dubnem 1945 bylo zaznamenáno tři sta dětských úmrtí.“ (C.d. str. 380) Co tomu mohly říkat matky dětí? Nic! Byly bezprávnými otrokyněmi v podniku, jemuž šéfoval pan F. Porsche. Pokud o tom, jak by někdo mohl tvrdit, nevěděl, pak říkám, že měl vědět, jak se s dětmi jeho „zaměstnankyň“ zachází. Vedené VW spolupracovalo s Himmlerem. 4.3.1944 se F. Porsche opět přímo obrátil na Himmlera a požádal, aby: „závod na výrobu tajné zbraně, který je umístěn v podzemí a potřebuje 3500 pracovních sil, převzal jako podnik koncentračního tábora.“ … „Spojením s říšským vůdcem SS se Porsche stále silněji vázal na teroristický aparát nacistického režimu. Himmler ho povýšil do hodnosti SS-Oberführera a vyznamenal ho prstenem SS s umrlčí lebkou… Pochybné pocty neodmítl a stal se tak členem zločinecké organizace. Ferdinand Porsche byl nacistickým zločincem, a to nejen proto, že byl důstojníkem zločinecké organizace, jíž SS zcela jednoznačně bylo. Svými aktivními požadavky na přidělení vězňů z koncentračních táborů a nedůstojnými životními podmínkami i v závodě Volkswagen jim stejně byl.“

Vážená paní ředitelko, doufám, že Vy, i jiní pracovníci muzejních, školských zařízení, zastupitelstev atd., se budete snažit o objektivní informování naší veřejnosti o historických událostech a osobnostech (například i v muzeu F. Porsche), a tak přispějete k zachování a rozvoji našeho národa v budoucnosti.

V Praze dne 25.9. 2017

S pozdravem

Ing. P,. Rejf, CSc.