Odkaz profesora Rajko Dolečka žije dál
Všechny nás zastihla zpráva, že univ.profesor MUDr. Rajko Doleček, DrSc. zesnul v Ostravě v úctyhodném věku 92 let. Osobnost pana profesora Dolečka je již od dob socialismu, jak po stránce lékařské, tak i společenské tak proslulá, že jej není třeba více představovat. Ovšem lze připomenout jeho nesmrtelný odkaz v budování slovanské vzájemnosti, a to především nejen srbsko české, ale i obecně jihoslovanské.
Profesor Rajko Doleček se narodil roku 1925 v Praze jako syn Čecha a bosenské Srbky. Po přestěhování základní školu, gymnasium a dva semestry lékařské fakulty absolvoval v Beogradu. Poté promoval v Praze, po válce roku 1950. Docentem se stal roku 1965, doktorem věd pak roku 1970 a profesuru obhájil roku 1993. Byl vždy nestraníkem, avšak oddaným stoupencem slovanské vzájemnosti jak po stránce kulturní, tak celospolečenské. Ze svého profesního oboru endokrinologie za své praxe publikoval na 215 odborných studií, z toho 11 monografií. Byl znám z přednášek na mnoha světových zdravotnických kongresech. U nás se stal celostátně proslulým televizním seriálem Nebezpečný svět kalorií. Získal též nejvyšší ocenění Československé televize - Zlatého krokodýla roku 1976. Ovšem Rajko Doleček by nebyl svůj, kdyby po celý život nerozebíral a nevaroval před jiným nebezpečným světem - světem antislovanského imperialismu, který tak zhoubně zasáhl jeho milovanou Jugoslávii.
Zůstane nesmrtelným odkazem profesora Dolečka jeho postoj k barbarství takzvaného západního světa, který nejen strpěl, ale i plánoval a podporoval strašlivou agresi proti svazové republice Jugoslávii. Agresi, která vyvolala několikanásobný konflikt a strašlivé občanské války, které zničily národy Jugoslávie, a svazovou republiku nahradily vasalskými státečky, jež se navrátily do předválečné zaostalosti. On sám nazýval tento neblahý stav jako občansko-etnicko-náboženský konflikt, což podložil nejen cizí dokumentací, ale i svou autopsií v mnoha regionech Jugoslávie. Vypovídá o tom i jeho literárně dokumentární dílo. Celá desetiletí vedl tuhý boj s horami dezinformací a lží o situaci Jugoslávie v západním tisku a naopak poukazoval na nemnohé objektivní zdroje západních dokumentátorů o válkách a konfliktech těžce zkoušené balkánské země.
Jeho dílo lemují i publikační mezníky. První byla brožura "Jihoslovanští bratři Srbové, Chorvati a Muslimové( Procházka dějinami) " vyšlá u nás roku 1992. Brožura má v záhlaví příznačný citát: "Bratr je milý, ať je jakékoli víry". K této brožuře mám osobní vzpomínku. Když mi ji poslal z Černé Hory můj příbuzný MUDr. Alexandar Gladovič, měla přímo věnování od profesora Dolečka dr. Gladovičovi. Brožura tehdy nebyla k dostání na jižní Moravě,a tak jsem ji dostal oklikou přes Jugoslávii. Profesor Doleček ji věnoval doktoru Gladovičovi 29.února 1992. A již na první stránce brožura obsahuje strašlivé vzpomínky Dolečkových příbuzných o zvěrstvech ustašů:
"Za války matčina rodina v Bosně silně utrpěla, asi 40 blízkých příbuzných bylo zavražděno chorvatskou fašistickou organizací ustašů válečného zločince Ante Paveliče a jeho spojenci, částí bosensko-hercegovských muslimů"... Totéž mi potvrdil i MUDr. Gladovič, který mi vyprávěl, jak po Sávě plavaly stovky mrtvol z Jasenovce, ovázané ostnatým drátem... S profesorem Dolečkem jsem se po letech setkal i v Brně na konferenci k problematice Masarykova Československa a slovanských států, kde jsme si vše pověděli. Nikdy nezapomenu.
Dalším mezníkem profesorova literárního díla byla kniha "Na cestách. Příběhy z jednoho světa" (Profil Ostrava 1989). Zde pan profesor vynikajícím způsobem propojil tři témata - službu u OSN v Jugoslávii po II. světové válce, poznatky z cest po Spojených státech a zde usedlých Jihoslovanech, a nakonec historické črty z dějin starých jihoslovanských zemí. Kniha originální jak pojetím, tak formou, něco, co česká etnografka Božena Šebestová nazývala "lidským dokumentem".
Pan profesor ovšem nepsal jen vědecké monografie nebo dokumentární knihy. Proti nelidskému útoku na jihoslovanské země psal bezpočet článků a statí, z nich řada vyšla například v odbojářském periodiku Národní Osvobození, jiné opět v Haló novinách, v Literárních novinách a jinde. Všechny jeho články mají jeden společný rys - hlubokou objektivitu, půdorys faktů ověřených jak prameny, tak vlastním poznáním a svědky. Pan profesor vždy ve svých pracích postavil fakta proti blábolům, čtvrtpravdám a dezinformací. Jeho stati měly vždy výzkumný charakter - to, čím se nemůže honosit dnes ani mnohý novinář nebo i badatel.
Jedním z vrcholů jeho badatelské činnosti ovšem bezesporu je kniha "Necenzurované obrazy z dějin jihoslovanských bratrů. Kdo rozbil Jugoslávii?" (Orego, Ostrava 2007, 439 stran,foto, literatura,dokumentace).Každý historik, politolog, sociolog a kulturolog hodný svého oboru, se musí poklonit autorově akribii, znalosti látky a objektivnímu pohledu na slavnou i děsivou historii jihoslovanských zemí, os středověkých státních útvarů na území Jugoslávie, až po moderní dějiny I. a II. světové války a následně až po rozbití novodobé titovské Jugoslávie. Tato monografie zůstane navždy fundamentálním dílem pro poznání dějin a společnosti Jugoslávie bez ohledu na měnící se politická (vpravdě politrucká) schémata. Je tedy nepopiratelným faktem, že dílo profesora Dolečka žije dál v jeho pracích i v odkazu jeho veřejné činnosti, kterou pamětníci dále předají novým generacím. A to také tvoří největší čest jeho památky, která se zapsala nejen do historie jihoslovanských národů, ale také do naší česko slovenské historie.
Dr.Jiří Jaroš Nickelli,
ČSOL Brno I
Autor je etnograf, příbuzný srbské rodiny