Obroda V

Doc. PhDr. Luboš Kohout, CSc.

Klub Obroda v hnutí odporu a

v převratu 1988 -1991

Praha 1994

Vydání první

Proto je nutné, aby se strana ideově a politicky obrodila, aby uplatnila ve svém vlastním životě demokratické metody, zbavila se svých neoprávněných výhod a privilegií, zhoubné nomenklatury a přeměnila se z administrátora ve skutečnou politickou stranu demokratické společnosti.

Praha 2.10. 1989 -. Výkonný výbor Obrody – Klubu za socialistickou přestavbu

Dokument č. 14 – A. Dubček, O. Černík – Ústřednímu výboru KSČ, 24.11.1989

Vážení soudruzi,

obracíme se k Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa v těchto krizových chvílích s otevřenou výzvou k přijetí rozhodných opatření, která povedou k vyřešení nebezpečného vývoje v naší zemi.

Vedení KSČ a čs. státu neobstálo ve zkoušce dějin. Podpora a souhlas nového vedení KSČ s násilnou intervencí pěti zemí Varšavské smlouvy, která hrubě porušila suverenitu a státní svrchovanost ČSSR a potlačila reformní úsilí KSČ a čs. lidu, měla za následek ztrátu prestiže KSČ u převážné části obyvatelstva. Dvacetiletá politika normalizace vyústila ve všeobecnou krizi ve společnosti.

Násilné a ostudné potlačení povolené pokojné studentské manifestace dne 17. listopadu 1989 definitivně oddělilo současné vedení KSČ a čs. státu od rozhodné většiny čs. pracujícího lidu, zejména od mladé a střední generace. Vedení KSČ a čs. státu ztratilo tak poslední zbytky autority a důvěry převážné části lidu a poctivých členů KSČ, která je tolik potřebná a v dnešní situaci rozhodující pro obnovení společenských podmínek, jež umožní provádění hlubokých přeměn v naší zemi.

Po rozhovorech s bývalými členy ÚV KSČ, čs. vlády a slovenských orgánů z r. 1968 Vás žádáme, aby ÚV KSČ

1.Odvolal z funkcí členů předsednictva ÚV KSČ a z členství ÚV KSČ ty členy, kteří jsou spojeni s aktivní účastí na vojenské intervenci pěti zemí Varšavské smlouvy do ČSSR, nesou přímou odpovědnost za potlačení reformního úsilí KSČ a čs. lidu a za vzniklou politickou situaci v zemi.

2. Zrušil „Poučení z krizového vývoje“ ve straně a společnosti z roku 1970 jako dobový dokument, který měl politicky ospravedlnit násilnou intervenci pěti zemí VS proti čs. obrodnému procesu v r. 1968, definitivně zastavil proces reforem ve společnosti a byl politickou platformou k rozsáhlým represáliím proti komunistům a občanům republiky.

3. Svolat XVIII. sjezd KSČ na leden 1990 k projednání situace v KSČ a ve společnosti k zvolení nového ÚV KSČ a k vyhlášení programu politických a hospodářských reforem navazujících na vyhlášený Akční program KSČ z roku 1968 a zajišťujících budování hospodářsky prosperující, pluralitní, demokratické a humánní socialistické společnosti, jako důstojného partnera a člena evropské civilizace.

4. Vyhlásit, že v r. 1990 budou v ČSSR uspořádány svobodné a tajné volby do všech orgánů státní moci včetně územních orgánů, které zaručí plné obnovení ústavních práv čs. lidu na správě a řízení všech veřejných věcí v obcích, ve městech a ve státě.

5. Zajistit neodkladné projednávání a schválení příslušných zákonných opatření, zajišťujících svobodu shromažďování, spolčování, svobodu slova a tisku. Až do doby schválení těchto zákonů zaručit, že nebude použito mocenských prostředků k potlačení manifestací a pokojných masových shromáždění, prostřednictvím nichž se pracující lid naší země dožaduje touto cestou čs. ústavou zaručených práv a svobod lidu.

6. Zastavit do doby konání XVIII. sjezdu KSČ veškeré práce na zpracování nové ústavy ČSSR a programu KSČ.

V Bratislavě, v Praze 24. listopadu 1989, Alexandr Dubček, Myšíkova 31, Bratislava, Oldřich Černík, Jaselská 7, Praha.

Dopis považujeme za součást dopisu (výzvy) ÚV KSČ a ÚV KSS ze dne 23.11.1989.

Dokument č. 15 – Stanovisko Obrody k situaci 24. listopadu,1989, 16.00 hod.

1.ÚV KSČ svým usnesením prokázal svou nekompetentnost

- není s to vyjádřit ani vůli své strany

- nebyl s to vyzdvihnout představitele, kteří by měli důvěru lidu;

Tím prokázal, že není s to být vůdčím činitelem československé politiky.

2. Vůli našich národů reprezentuje dnes Občanské fórum. Je třeba, aby se vytvořil jeho ústřední a výkonný výbor. Za jeho předsedu navrhujeme Václava Havla.

3. Podobné orgány je třeba vytvářet v krajích, okresech i místech. Staly by se organizátorem kulatého stolu, ze kterého by vzešla nová koncepce čs. politiky do svobodných voleb.

4. Podporujeme Adamcovu vládu, žádáme však její obnovu a rozšíření o zástupce ostatních politických stran a nestraníky. Ministr vnitra však musí odstoupit.

5. Je třeba umožnit pracovníkům rozhlasu, televize a sdělovacích prostředků, aby si určili složení svých redakcí a cítili se zodpovědní jen pravdě a lidu.

6. Žádáme legalizaci Lidových novin jako orgánu Občanského fóra.

7. Bezodkladně vytvořit podmínky pro činnost všech občanských iniciativ včetně vznikajících politických stran.

Obroda, klub za socialistickou přestavbu

Dokument č.16 – Stanovisko výkonného výboru Obrody k výsledkům pléna ÚV KSČ

Uplynulý týden probíhal ve znamení demonstračního odporu valné většiny našich občanů, inspirovaného statečným postojem studentstva a umělců. Byly to největší masové demonstrace proti moci, která přivedla společnost do všeobecné krize.

Tato situace přiměla vedení KSČ ke svolání ústředního výboru, jehož výsledky jsou již známy. Ve veřejnosti vzbudily okamžité rozčarování a nesouhlas.

Požadavku, aby odešlo celé vedení, odpovědné za nynější krizi, bylo zdánlivě vyhověno. Novou volbou se však do vedoucích orgánů znovu vrátili ti, kteří se na mocenské politice aktivně podíleli. Nedůvěra v tyto lidi nebyla rozptýlena i uvnitř v KSČ a trvá. Může být překonána jejich odchodem a politickým obratem k nastolení demokratických poměrů ve společnosti.

V usnesení, které bylo na zasedání přijato, jsou však rozpory. Na jedné straně se pokouší vyjít požadavkům veřejnosti, na druhé straně se výrazně hlásí ke starým a odsouzeným politickým praktikám.

Vymezuje použití mocenských prostředků takovým způsobem, jak tomu bylo i dosud, a který vedl k jejich zneužití proti pokojným manifestacím, ačkoliv při nich nedošlo k ohrožení majetku, života a zdraví lidí. Je potřebí jasně určit záruky, aby k takovému zneužití nemohlo docházet.

Považovat události 17. listopadu s brutálním zákrokem policie pouze za politickou chybu je necitlivé, ne-li urážlivé. Nestačí se jen omluvit, nýbrž vyvodit nesmlouvavé závěry.

Můžeme konečně vyslovit uspokojení, že vedení KSČ přijímá věcný dialog, který jim mluvčí demokratického hnutí po léta nabízejí. Zůstane-li však opět omezen na složky Národní fronty a nebudou-li k němu přizváni zástupci dobrovolných iniciativ, především Občanského fóra, nemůže vést k výsledkům.

Rekonstrukci vlád si nepředstavujeme jako formální výměnu osob při zachování staré scestné politiky a neplodných metod. Složení vlády musí respektovat celé široké spektrum současného společenského pohybu a být vyjádřením nové, demokratické a dohodnuté politiky. Jinak je bude nutné považovat za klamný manévr.

Stejnou rekonstrukci ovšem potřebují i zastupitelské sbory na všech stupních až po Federální shromáždění, kterou definitivně vyřeší až svobodné volby. Do té doby je nezbytné zbavit mandátu zdiskreditované poslance, ztrativší důvěru lidu a zvolit poslance.nové.

Pro zabezpečení důvěry lidu v novou politiku, ve věcnost a plodnost dialogu, úspěšný chod státní správy, ekonomiky a kultury doporučujeme vyzdvihnout Občanské fórum jako rovnoprávného partnera všech oficiálních orgánů a respektovat jeho stanoviska podporovaná lidem. Jen takovým způsobem můžeme dosáhnout toho, aby občané nemuseli svou vůli prosazovat demonstracemi a stávkami. Ty ovšem i nadále patří k jejich nezadatelným právům.

Na žádné demonstraci nebyly zpochybněny naše vztahy spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem a dalšími zeměmi Varšavské smlouvy a RVHP. Naopak, demonstrace byly a jsou v plném souladu ze zásadami demokratické přestavby socialismu, která se v těchto zemích uskutečňuje mnohem důsledněji a za daleko širší účasti lidu, než to zatím připouštěla politika KSČ.

Lidová vůle požaduje radikální změnu politiky, ale i jejích nositelů. Zasedání ÚV dosvědčuje, že bylo dosaženo teprve prvních, značně kompromisních výsledků. Je politováníhodné, že plénum ÚV ponechalo ve svých řadách všechny ty, kteří na krizovém stavu společnosti a státu nesou hlavní vinu.

Skutečný a radikální politický obrat může přinést teprve sjezd, jehož svolání nestrpí odkladu.

Celkové výsledky zasedání ÚV KSČ nás vedou k těmto závěrům. Je potřebí : 1. Zabezpečit plnou kontrolu celé naší veřejnosti nad dalším vývojem společenské situace a její připravenost vystoupit ve chvílích nového zostření krize znovu na politickou scénu.

2. Odstranit všechny bariéry, které dosud brání rozvinout plnou a pravdivou informovanost o průběhu případného dialogu o plnění jednotlivých požadavků.

3. Poskytnout záruky objektivního zpravodajství ve všech sdělovacích prostředcích jednak ochranou jejich čestných pracovníků a jednak otevřením představitelům všech myšlenkových proudů a demokratických směrů ve společnosti.

4. Legalizovat samostatný tiskový orgán občanských sdružení, který by svobodně vyjadřoval jejich názory a postoje, o což se snaží mj. Lidové noviny.

5. Vytvořit právní podmínky pro vznik a činnost nových společenských organizací, včetně politických stran.

Splnění tohoto minimálního programu je podmínkou , aby nebyla promarněna velkolepá iniciativa masových shromáždění občanů pořádaných v těchto dnech.

V Praze dne 25.listopadu 1989 – Výkonný výbor Obrody

Dokument č. 17 – Manifest klubu Obroda (výtah) 27.11.1989

… Vystupujeme s koncepcí humánního společenského zřízení, charakterizovaného těmito znaky:

-státní nezávislost národních republik české a slovenské, spojených ve federaci

- demokratická samospráva svobodného lidu

- práce osvobozená od veškerého odcizení a nadpráví

- občanská rovnoprávnost a spravedlnost

- soubor sociálních jistot pro všechny vrstvy, rodiny a jedince

- záruky právního státu se zákony obrážejícími mezinárodně uznaná lidská práva

- svobodný tvůrčí rozvoj vzdělanosti, kultury a umění

- soulad lidských aktivit s přírodou jako základem života

- rozvoj duchovních a mravních hodnot i národních tradic

- otevřenost státu i společnosti vůči velkým hodnotám světového pokroku

- mírová mezinárodní spolupráce se všemi národy.

Těmito programovými zásadami se zařazujeme do hnutí evropské levice, jaké se rozvíjí v politických stranách socialistického zaměření.

V nejbližší době chceme soustředit své úsilí k rychlému vyřešení politické krize. Hlavní úkoly spatřujeme v těchto změnách a krocích:

- upevnění organizace demokratického hnutí v celé zemi na půdě Občanského fóra, v němž působí i náš klub Obroda a jehož programové zásady, nazvané „Co chceme“, plně podporujeme;

- působit na členy KSČ, aby podnítili hlubokou vnitřní přeměnu své strany na základě úplného popření všech prvků stalinismu a přijetí moderní koncepce socialismu;

- regulovaná tržní ekonomika představovaná státním, družstevním a soukromým podnikáním, sloužícím potřebám člověka;

- opustit degenerovaný systém Národní fronty jako nástroje monopolní moci KSČ a plně osamostatnit všechna politická a zájmová seskupení;

- respektovat Občanské fórum jako základnu pro součinnost a dialog složek rodící se pluralitní soustavy politických stran a nezávislých aktivit a pro setkávání oficiálních představitelů s opozičními;

- utvořit nové federální a republikové vlády jako vlády národní jednoty, které by připravovaly svobodné volby do zastupitelských sborů všech stupňů;

- vyvinout na půdě Občanského fóra a jeho složek maximální úsilí pro vypracování platformy a programu, který by našel podporu širokých vrstev společnosti;

- legalizovat všechna dosud neregistrovaná občanská sdružení, strany, aktivity a kluby, popřípadě nově vznikající společenské organizace, a v té souvislosti urychleně přijmout nový zákon o shromažďování a spolčování;

- urychlit rovněž přijetí zákona o sdělovacích prostředcích, v nichž se musí projevit nová situace v zemi pravdivým a kulturně znějícím zpravodajstvím, svobodou slova a odpovědnou publicistikou, kritickou otevřeností a úplnou informovaností;

- umožnit všem autorům vědeckých studií, beletrie a dalších děl, které nesměly v uplynulých dvaceti letech vyjít, aby byly jejich práce zařazovány do edičních programů a dostaly se na knižní trh;

- zaručit právo čs. občanů volně cestovat, přičemž by se humánně řešil citlivý program emigrace.

Pro řešení závažných otázek demokratické přestavby vytvářet pracovní týmy, které hned zahájí práci na:

- pravdivém objasnění našeho vývoje od roku 1945 a zejména v roce 1968 i v letech následujících;

- na vypracování principů demokratického politického a státního systému a jeho fungování;

- na dopracování důsledné a konsistentní ekonomické reformy a jejího uskutečňování v různých odvětvích;

- na hluboké reformě a modernizaci vzdělávacího systému, vědeckého bádání a kulturního rozvoje;

- na úpravě vztahu mezi státem a církvemi na bázi jejich odluky a vzájemného modu vivendi;

- na novém pojetí našich mezinárodních vztahů, založených na zkvalitnění a zrovnoprávnění dosavadní spolupráce ve Varšavské smlouvě a RVHP, ale i otevření styků nových, pro náš stát potřebných a prospěšných…

Máme rádi svou vlast, máme obětavé a pracovité lidi, máme podobně smýšlející přátele – to jsou významné vnitřní i vnější podmínky, které nám dávají naději na konečný úspěch.

Pracujeme dosud bez úřední registrace a ve špatných technických podmínkách. Ale to se, jak doufáme, brzy změní. Občané, scházejte se zatím k besedám a přemýšlejte nejen o velkých otázkách československé politiky, ale také o věcných a osobních změnách v místech, kde žijete a pracujete.

Hesla o blahu republiky a proti jejímu rozvratu, dříve falešně znějící a klamná, jsou teď našimi hesly a nabývají svého pravého významu. Mysleme na to a konejme dle toho. Pravda a čest zvítězí.

Výkonný výbor klubu Obroda, Praha 27.11.1989

Dokument č. 18 – Rezoluce ze zasedání zastupitelstva Obrody – klubu za demokratický socialismus konaného dne 16.12.1989

V období uplynulých čtrnácti dnů pokračoval úspěšně revoluční vývoj, směřující k vytváření nové, demokratické, sociálně spravedlivé a prosperující společnosti.

Podařilo se vyřešit vládní krizi a na pořad dne se dostala volba nového prezidenta. V jeho osobě je potřeba obnovit autoritu této funkce.

Podporujeme kandidaturu Václava Havla, který po celých uplynulých dvacet let obětavě usiloval o demokracii v naší zemi, není spjat se žádnou politickou stranou a prokázal vysokou lidskou morálku.

Při volbe prezidenta republiky musí splnit svou ústavní úlohu dosavadní Federální shromáždění. Aby tuto úlohu odpovědně mohlo zajistit je nutno, aby z něj okamžitě odešla ta část poslanců, která se v očích veřejnosti natolik zkompromitovala, že ztratila jakoukoliv důvěru. Poslanecké řady je nutno doplnit bez procedury doplňovacích voleb důvěryhodnými občany, kteří budou navrženi Občanským fórem ve spolupráci s politickými stranami a ostatními politickými hnutími.

Toto konstituované Federální shromáždění musí po volbě prezidenta republiky pokračovat ve své zákonodárné činnosti projednáním a schválením těch zákonů, jež jsou nezbytné, aby byly připraveny a provedeny svobodné a demokratické volby do zastupitelských orgánů, z jejichž vůle vzejdou i nové vlády i prezident, stejně jako nová ústava.

***

Prohlášení zastupitelstva klubu za demokratický socialismus Obroda ze dne 16.12.1989

Zastupitelstvo bere na vědomí, že Čestmír Císař vystoupil z klubu OBRODA a představuje nezávislého politika, který vystupuje pouze svým jménem. Jeho postup při nominaci na funkci prezidenta OBRODA nikdy nepodporovala a distancuje se od něj.

Dokument č. 19 – Návrh Č. Císaře kandidovat A. Dubčeka na funkci prezidenta republiky z 25.3.1989

Alexandr Dubček je vhodným kandidátem na prezidenta republiky z několika důvodů. Jako politik zůstal věrný ideálům demokratického socialismu, jejichž realizace je právě nyní znovu aktuálním úkolem přestavby společnosti a státu. Jako člověk je obecně znám svou charakterností a občanskou bezúhonností. Jako Slovák požívá úcty nejen na Slovensku, ale i v českých zemích, a to v míře s jinými nesrovnatelné. Jako představitel progresivní politiky Pražského jara důsledný obhájce zásad Akčního programu z r. 1968 si získal i v pozdějších letech nemalou mezinárodní autoritu.

Ze všech těchto důvodů by zvolení A. Dubčeka prezidentem republiky přispělo k příznivé změně politického a duchovního klimatu a k úspěšnějšímu uskutečňování programu společenských přeměn v naší zemi, jakož i ke zvýšení prestiže Československa v Evropě i ve světě.

Dokument č. 20 – Vážený pane kardinále,

blíží se den kanonizace blahoslavené Anežky. Chceme při této příležitosti vyjádřit svou radost a blahopřát k tomuto významnému úspěchu československých katolíků. Víte, že nejsme povětšinou věřící lidé, že naše přesvědčení je odlišné; jsme však upřímnými stoupenci náboženské svobody a chceme podporovat právo věřících nejen na přesvědčení, ale i na hlásání jejich víry. V tradici Anežky Přemyslovny jsou ostatně prvky, které jsou nám socialistům blízké: opravdovost přesvědčení a víry, nezneužívání privilegií vysokého postavení či rodu a nevyvyšování se nad společností, ale naopak příkladná skromnost, obětavá služba slabým a potřebným.

Věříme, že se kanonizace stane jedním z dobrých kroků k obnově přátelského vztahu mezi lidmi s odlišnými názory, mezi věřícími, agnostiky a ateisty, že přispěje k tvorbě nového duchovního klimatu v naší zemi, které je nám všem tolik potřebné.

Prosíme Vás, abyste přijal účast našich stoupenců na shromáždění, které se jistě při příležitosti kanonizace bude konat, jako výraz tohoto našeho postoje.

S úctou

Za výkonný výbor Obrody, klubu za socialistickou přestavbu

Miloš Hájek, předseda, Praha dne 7.11.1989

Dokument č. 21 – Programové prohlášení k volbám, 2.4. 1990 – Sdělení Obrody 3/1990 (čtrnáctideník) – podstatný výtah

Čtyřicet let monopolní moci jedné strany přivedlo naši republiku do hluboké hospodářské, politické a mravní krize. Pokus o demokratickou reformu roku 1968 potlačily tanky a KSČ se stala nositelem reakční politiky tzv. normalizace. Násilím udržovaný systém, většinou společností odmítaný, vydávala navíc za socialismus a tak tento pojem hluboce diskreditovala. Tím však nezmizely problémy, které se snaží u nás i jinde na světě řešit socialistické hnutí …

Co čekáme od voleb

…Volební výsledky vyjádří váhu jednotlivých politických směrů a stran. Nejvyšší politickou autoritou musí být parlament a národní rady … Jejich hlavním posláním bude přijetí nové ústavy federace i republik. Proto by se mělo po volbách veřejně diskutovat o všech zásadních problémech společenského života. Budeme usilovat o to, aby při řešení těchto problémů byly uplatněny také ideje, hodnoty, a zkušenosti evropského demokratického socialismu.

Jakou ústavu chceme

Nová ústava nesmí být ideologickou deklarací. Ale základním právním dokumentem. Musí dát rámec pro celý právní řád, pro rozvoj hospodářských, sociálních, politických i kulturních vztahů a zaručit mezinárodně uznávaná lidská práva a svobody pro každého občana. Doporučujeme aby se při její tvorbě přihlíželo k dřívějším československým ústavám i k ústavám zemí, v nichž se vyvinul moderní sociální stát.

Nová ústava má právně zakotvit a zaručit takové struktury vztahů, organizací a institucí, které odpovídají potřebám moderní občanské společnosti, rozvoji demokracie a samosprávy. Bez toho nemůže společnost samostatně rozhodovat a účinně se bránit proti totalitnímu ovládnutí státem.

Pluralismus nechápeme jen jako mnohost politických stran. Považujeme za nezbytné, aby ústava zaručila soustavu institucí, které by umožnily velkým sociálním skupinám vyjadřovat své zájmy a podílet se přímo, bez zprostředkování politických stran, na politickém rozhodování… Soustavu spolurozhodování pracujících, popřípadě jejich samosprávu je třeba zakotvit v ústavě. Ústava má dále zaručit maximální pravomoci obcí, měst a regionálních samosprávných útvarů i jejich finanční samostatnost. Republika by se měla rozvíjet na smluvním základě jako federace dvou rovnoprávných republik i jako svazek regionálních a místních samosprávných útvarů. Instituce tvořené zástupci místních samospráv by měly mít právo spolurozhodovat v zákonodárství i ve sféře výkonné moci.

Pro obhajobu zájmů pracujících jsou nezbytné silné, na podnikatelské i politické moci nezávislé odbory. Obroda podporuje dobrovolné a zdola vytvořené centrály odborových organizací.

Nová ústava musí dále obsahovat velmi přesné vymezení kompetencí, funkcí a úkolů všech hlavních státních orgánů, zejména prezidenta republiky, parlamentů a vlád. Pokud by se v budoucnu měla měnit role prezidenta republiky posílením jeho samostatné politické funkce, považujeme za nutné přejít k jeho přímé volbě.

Předpokládáme, že republika zůstane federací a umožní plně vyjádřit svébytnost a národní identitu Čechů, Slováků i ostatních národností. Nevylučujeme však ani konfederativní uspořádání. Rozdělení republiky na dva zcela oddělené státy podle našeho názoru ohrožuje životní zájmy obou národů (podtrhl L.K.).

Požadavky v hospodářské a sociální politice

Naše hospodářství musí projít zásadní systémovou přeměnou zavedením tržního hospodářství se všemi důsledky. Bez toho nevytvoříme prosperující ekonomiku. To postupně umožní dohánět vyspělé západní země v technologii, produktivitě práce a ve spotřebě. Zároveň to způsobí, že se budeme potýkat se sociálními důsledky tohoto ekonomického rozvoje: s nutností přeškolovat lidi, řešit otázku nezaměstnanosti a čelit křiklavým sociálním nespravedlnostem. – Proto budeme otevřeně obhajovat zájmy lidí práce proti tendencím kapitálu podřídit je jen z hlediska vlastní prosperity. Budeme prosazovat tyto požadavky: Jako první hodnotu chráněnou státem je nutno ústavně zakotvit ochranu životního prostředí. Je nezbytné podřídit hospodářskou činnost ekologickým hlediskům, posílit ekologickou prevenci a zlepšit neúnosný stav životního prostředí. Dále je třeba vytvořit účinný systém ekologické kontroly nejvyššími orgány … a rozšířit formy veřejné kontroly.

Odmítáme byrokraticko – administrativní způsob plánování a řízení hospodářství. Demokratická společnost však potřebuje i demokratické způsoby regulace svého hospodářského života. Obroda je pro odstátnění a pro demokratickou správu společenského majetku a pro soutěž různých forem vlastnictví. Je pro harmonizující státní regulaci v makroekonomické oblasti slučitelnou s tržní ekonomikou. – Jde zejména o ochranu před vysokou inflací, prudkým růstem cen i životních nákladů a hrozbou hromadné nezaměstnanosti. Tlumit intenzitu těchto jevů a chránit pracující považujeme za přední povinnost při hospodářském rozhodování. Požadujeme včasná opatření státu k zajištění překvalifikace a sociálního zabezpečení pracovníků, postižených strukturálními změnami ekonomiky. Je nutno uplatňovat právně zaručený systém podpor v nezaměstnanosti a rovněž zákonem upravit právo na stávku jako krajní prostředek sociální obrany …

Požadujeme otevřenost hospodářské politiky, veřejné diskuse o všech důsledcích ekonomických změn a průhlednost peněžní i finanční politiky, včetně veřejné kontroly dotací. V kontrole a účinném vlivu společnosti vidíme socialistickou tendenci vývoje moderní civilizace. Parlamentní i veřejnou kontrolu žádáme též ve vztahu k odstátnění a privatizaci našich podniků, včetně pronikání zahraničního kapitálu do republiky (podtrhl L.K. jako permanentně aktuální). Tento proces je nezbytný pro rozvoj národního hospodářství, vyžaduje však veřejnou informovanost, aby nedocházelo k podřizování hospodářství – a následně i politiky – zájmům cizího kapitálu a k výprodeji národního hospodářství…

Naše místo ve světě

… Československo je pro dohlednou budoucnost životně zainteresováno na úspěšném rozvoji politiky přestavby a na dosažení kvalitativních změn v čs. – sovětských vztazích. Ve vztahu k SSSR podporujeme politiku, která vychází z potřeby respektovat společné zájmy od hospodářských po politické a slučuje plnou suverenitu s konzultacemi při řešení závažných zahraničněpolitických otázek. – Ve vztahu k zemím ES podporujeme politiku, která překonává dosavadní umělou izolaci. Cílem je soustavné přibližování a v budoucnu i snaha o začlenění Československa do evropského společenství. To bude možné až v další fázi ekonomické a politické integrace celé Evropy, ki níž můžeme svým dílem přispívat…

Naše zahraniční politika musí překonat dosavadní ideologizované pojetí vztahů k zemím tzv. třetího světa. Zároveň je nutno vzít na vědomí, že vývoj v těchto zemích, kde žije většina lidstva, bude stále více ovlivňovat i vývoj Evropy a celého průmyslově vyspělého světa…

Z hlediska evropského socialismu vidíme také naléhavou nutnost překonat dosavadní čs. izolaci od této problematiky i sklony k reakčnímu, rasistickému pohledu na problém industriálně zaostalé většiny světa.

Usilujeme o politický vliv levice v budoucím parlamentě,… Nabízíme spolupráci všem levicovým skupinám a všem opravdu demokratickým silám na základě národního porozumění.

Dokument č.22 – Záznam televizního vystoupení Josefa Vágnera z 19. března 1990 – názory a stanoviska

Paní a pánové, když jsem vás oslovil v jednom z těch dramatických listopadových dnů, parafrázoval jsem otázku moderátora básníkovým – kdo jsme a odkud přicházíme. Jako odpověď cituji z kdysi ilegálního programu: „Podporujeme přestavbu československého společenského a státního uspořádání na základě národních svrchovaných zájmů“. Ještě pronásledovaný Dubček řekl: „ Princípy slobody, sociálné spravedlivosti a mieru, pluralizmu a iné, sú univerzálné hodnoty demokracie“. Ano – OBRODA je dědicem a pokračovatelem zápasu o demokratický socialismus násilně přerušeného 21. srpna 1968 tanky okupačních vojsk. Proto v nás minulý režim místodržitelů moci viděl jednu z nejnebezpečnějších iniciativ. To vyjádřil svěřením našich osudů do péče státní bezpečnosti.

Tehdy tváří v tvář hájili jsme svoji vizi sociálně spravedlivé společnosti. O to silnější je naše právo i povinnost dnes. Odmítáme snahy odepsat socialistické ideály ve jménu jakéhosi nového liberalismu, čisté demokracie, absolutní svobody a podobně.

Touha člověka po sociální spravedlnosti ve věčně živá. Ve svých praktických krocích budeme energicky podporovat východiska, vedoucí nejen k vzestupu našeho hospodářství, ale současně k posílení sociálních jistot a prvků demokratické samosprávy.

Vážení, řeč až doposud šla veskrze o tom, co náš klub v široké škále politických sil představuje.

Zastupitelstvo Obrody, rozšířené o zástupce odboček, kruhu mládeže Obrody a za účasti vůdčích osobností pražského jara Jiřího Hájka, Bohumila Šimona, Jiřího Pelikána, Zdeňka Mlynáře a dalších jednalo zejména o volbě cest k završení díla naší něžné revoluce.

Konečná porážka zakopávajících se zbytků odporného režimu lži, přetvářky a násilí vyžaduje soustředěné úsilí všech demokratických sil. Obroda proto stále stejně, jako v prvních dnech revoluce je svébytnou součástí Občanského fóra. Jemu patří vavříny za dosavadní úspěchy. Jemu musí patřit právo i čest dovést demokratickou většinu občanské společnosti k vítězství v nastávajících volbách.

V opojení z nabyté svobody tryskají gejzíry léta potlačovaných problémů, názorů a snažení. Ty nejrizikovější vidím v třenicích národnostních. Jako Slovák jsem se již před čtvrtstoletím vyjádřil k tehdy nevhodně řešeným státoprávním záležitostem českého i slovenského národa. A to s obvykle osobně nepříznivými důsledky. Cítím se proto nyní práv nesouhlasit s pomlčkou, prý vyjadřující samostatnost. Dějiny nenajdou příklad tak velkého úsilí o vyrovnání životních podmínek národů vzestupem jednoho z nich. Mnozí na české straně by to mohli považovat za nejdražší pomlčku na světě.

Cítím spíše potřebu využít k nové jednotě skutečného dějinného zvratu. Po společném volebním úspěchu Veřejnosti proti násilí a Občanského fóra přijde čas, aby dluhy dědů a otců vůči dětem a vnukům byly umořeny smysluplnou prací. V účasti na ní vidí Obroda význam svého snažení.

Dokument č. 23 – Dopis členstvu Obrody, jménem VV – předseda M. Hájek – 29.10.1990 – výňatek

Náš klub viděl od revoluce své hlavní poslání v úsilí o jednotu demokratické revoluce. Proto jsme se vždy snažili o kontakty a spolupráci se všemi skupinami tohoto proudu. Prioritou přitom byly vztahy s nejsilnější stranou demokratické levice – ČSSD. V červnu jsme uzavřeli dohodu o spolupráci a perspektivní integraci, tato spolupráce pak začala v některých komisích a odbočkách.

Přijali jsme společný dokument k privatizaci, společně připravujeme ustavení Masarykovy akademie… Poslední události, zejména tendence přeměnit OF v pravicovou stranu, nás přiměly k tomu, abychom své úsilí o sjednocení demokratické levice znásobili. Proto jsme se obrátili na vedení ČSSD s návrhem na společné jednání, na němž bychom si ujasnili formy a tempo integrace. Mezi námi není programový rozpor – hlásíme se k základním hodnotám Socialistické internacionály – demokracii, spravedlnosti, rovnoprávnosti a solidaritě. Sedmdesátiletý spor mezi bolševismem a reformismem (tj. demokratickým socialismem) byl rozhodnut ve prospěch druhého. Není mezi námi ani rozpor, pokud jde o zásadní politickou orientaci. – Usilujeme o spojenectví levice a středu proti nástupu pravice.

Dokument č. 24 – Prohlášení vedení Československé sociální demokracie a klubu Obroda – výňatek

Na naší politické scéně stále více dominují pravicové strany a hnutí, které se konstituovaly nejrychleji. Svojí politikou, jejíž protiváha není silami demokratického středu a zejména demokratické levice dostatečně vyvažována, vytvářejí asymetrii politiky, která je v rozporu s obecnými zájmy. Tato asymetrie může být riskantní zejména pro nejširší vrstvy námezdně pracujících v době, kdy děláme základní kroky k přechodu na tržní ekonomiku, jež bude ovlivňovat a předurčovat budoucí vývoj celé společnosti.

V této situaci považují vedení obou politických sil za nutné završit svoji dosavadní spolupráci postupnou integrací. … Vyzýváme všechny obdobně smýšlející organizace, skupiny, iniciativy i jednotlivce, aby na všech úrovních, od ústředních výborů přes nižší články až po místní organizace, pokud se již tak nestalo, navázaly vzájemné kontakty a přijaly opatření k postupné integraci tak, abychom v co nejkratší době byli schopni nabídnout lidu – jak napsal V. Havel v r. 1968 „možnost – jednou za čas svobodně si zvolit, kdo mu má vládnout. Což předpokládá existenci alespoň dvou souměřitelných alternativ“.

Dokument č. 25 – Dopis Obrody KC OF z 29.10.1990 – výňatek

Dosavadní pluralitní charakter OF je narušován takovými jevy, jakými je vyřazení našich členů z kandidátek v Praze a v Ústí n. L. A jinde, v prohlášení PROF, kterým se de facto exkomunikuje náš klub a Levá alternativa, ve výroku, jako - delegáti zvolením Václava Klause jasně deklarovali požadavek na přetvoření OF na moderní pravicovou stranu“…

Rozhodně odmítáme, aby pravicová strana, která je pouze částí OF, pro sebe nárokovala název Občanské fórum.

Dokument č. 26 – Vážení přátelé! – Praha 5.11.1990 – výňatek

Pražská rada OF v rozporu s KC OF těsně před uzávěrkou předložení kandidátních listin dne 27.9.1990 sektářsky odmítla zařadit na kandidátky všechny členy Obrody jako bývalé komunisty. Na základě této situace jsme se prakticky – 24 hodin před uzávěrkou registrace – připojili ke kandidátce ČSSD, ale i ČSFD a Levé alternativy tam, kde ještě nebyly seznamy odevzdány. Hlasy pro nás a pro ostatní levicově smýšlející občany jsou hlasy pro omezení protidemokratických pravicových tendencí a nebezpečného demagogického populismu, který stále sílí…

Dokument č. 27 – Teze pro shromáždění Obrody na 18. květen 1991 – výňatek

I když neměla integrace přímý vliv na větší početní růst členů ČSSD z Obrody, přispěla k posílení jejího postavení v politickém spektru nalevo od středu. Integrace byla vyhlášena při tom v době, kdy se řada původních členů a příznivců, kteří od počátku projevovali snahu exponovat se stranicky, stala sama o sobě členy ČSSD a někteří do ní vstupovali i po vyhlášení integrace poté, co jejich aktivita v Obrodě klesla. Ani jedna tato část se však neprojevila a nezapočítávala do přímých výsledků integrační dohody. Integrace vlila na čas nový impuls do činnosti Obrody v závěru její politické činnosti. Přišla však již současně do doby, kdy vlivem předcházejících okolností činnost řady klubů ochabla, některým se zúžila členská základna, jiné ukončily svou činnost, - někteří jednotlivci i pod tlakem pravicových útoků. Trvalým poklesem počtu klubů i členů i vyčerpáním hmotných prostředků Obroda dožívá i objektivně.

Integrace s ČSSD je tak nejen dovršením historického poslání Obrody, ale jedinou reálnou formou angažovanosti jejích členů v levicové politice. Pokusy o pokračování samostatné činnosti by byly politicky nejen chybné a neseriózní vůči ČSSD, ale i nereálné, byly by projevem nostalgie, která do politiky nepatří.

Další výhled členů Obrody lze proto spatřovat v tom, že po formálním ukončení její činnosti příznivci a členové budou podporovat stále vstup do ČSSD a působit uvnitř strany k jejímu rozvoji v moderní politickou stranu demokratické levice západního typu: tzn. V duchu sjezdových usnesení ve stranu pluralitní, sjednocující různé levicové proudy, umožňující pluralitu názorů s respektováním práv menšin a zpracováním alternativních koncepcí.

Dokument č. 28 – Usnesení shromáždění Obrody – Klubu za demokratický socialismus ze dne 2.4. 1990 (Schválené orgány):

Členové výkonného výboru: Domařský Josef, Hájek Miloš, Povolná Slávka, Kolmistr Vladimír, Kotrč Josef, Němec Karel, Šamalík František, Špaček Josef, Vágner Josef. Za senát: Mencl Vojtěch, Šimon Bohouš. Za kruh mladých: Hradilák Zdeněk, Wágner Richard. Za hospodářskou radu: Jíra Jaroslav, Marek Vladimír.

Předseda: Miloš Hájek, místopředsedové: Vladimír Kolmistr, Josef ‚Špaček, Josef Vágner.

Členové zastupitelstva za odbočky: Praha 1 – Zdeněk Grasinger, Praha 2 – Vladimír Kabrna, Praha 3 – Ota Jílek, Praha 4 – Bohumil Moutelík, Praha 5 – Josef Vágner, Praha 6 – Jaroslav Dvořák, Praha 7 – Jiří Škoda, Praha 8 – Petr Vobořil, Praha 9 – Jan Fiala, Praha 10 – Prokop Beneš.

Beroun - Frolík, Kladno – Josef Váchal, Kolín – Michal Pokorný, Kutná Hora – Josef Vondrák, Nymburk – Jaromír Spáčil, Příbram – Ladislav Dörfel, Rakovník – Jaroslav Rypl, Plzeň – Zdeněk Fritéz, Domažlice – Jindřich Koryta, Cheb – Josef Holiš, Karlovy Vary – Vratislav Bartůněk, České Budějovice – Jaroslav Kalmus, Český Krumlov – Miroslav Svoboda, Jindřichův Hradec – František Slavík, Pelhřimov – Josef Drobný, Ústí n. L. – František Sveřepa, Česká Lípa – Antonín Blahůšek, Děčín – Ferdinand Brotánek, Chomutov – Vladislav Typek, Jablonec n.N. – František Vízek, Liberec – František Fišera, Litoměřice – Vladimír Šembera, Teplice – František Čurda, Hradec Králové – Vladimír Hoser, Chrudim – Jiří Skácel, Pardubice – Josef Loskot, Semily – Václav Heřman, Svitavy – Jiří Ciboch, Ústí n. O. – Zdeněk Chlubna, Trutnov – Vlasta Rybářová, Brno – Josef Špaček, Kroměříž – Ladislav Otevřel, Jihlava – Karel Němec, Prostějov – Miroslav Pišťák, Uherské Hradiště – Anna Krabičková, Zlín – Přemysl Roušar, Žďár n. S. – Vladimír Toufar, Ostrava – Oldřich Nábělek, Karviná – Erich Gorecký, Olomouc – Oldřich Schnábel, Přerov – Karel Jančo, Šumperk – Miroslav Nečas, Tábor –Miroslav Škoda, Nový jičín – Vladimír Štěrba.

Členové zastupitelstva zvolení shromážděním: Antonín Benčík, Josef Domařský, Václav Grulich, Jan Hochman, Jiří Chlad, Zdeněk Chmel, Alois Chromčík, Antonín Jirásek, Jan Kašpar, Jiří Křeček, Zdeněk Přikryl, Jiří Rypl, Václav Šamonil, Jiří Šigut, Jiří Veselý, Luboš Blüml, Miloš Hájek, Slávka Povolná, Josef Kotrč, Vladimír Kolmistr, Romana Pavlovská, Miloš Bárta, Miroslav Hiršl.

Hospodářská rada: předseda Josef Vágner; Jaroslav Jíra, Ivan Karamitov, Karel Klíma, Vladimír Marek, Miroslav Mareš, Jan Nekola, Arnošt Oliva, Petr Vladislav, Jan Weis, Petr Žák.

Revizní komise: předseda Josef Stehlík; Jiří Hrdý, Hana Kolomazníková, Stanislav Čihák, Marie Hüllerová, Josef Stehlík.

Členové senátu: předseda Vojtěch Mencl; Oskar Bizík, Jan Duba, Miluše Fišerová, Emil Gymeš, Miroslav Grégr, Jiří Hájek, Zdeněk Hejzlar, Libuše Hrdinová, Robert Horák, Vladimír Kadlec, Ota Klička, Luboš Kohout, Karel Lánský, Jaromír Litera, Vojtěch Mencl, Jiří Pelikán, Vlado Príkazský, Katrin Smrkovská, František Šamalík, Věnek Šilhán, Bohumil Šimon. Jan Trefulka, František Vacek, Martin Vaculík, František Vlasák, Václav Vrabec.

Kruh mladých: předseda Radek Pokorný; Michal Kvapil, Martin Kúšík, Petr Mikšovský, Martin Fassman, Richard Wágner, Pavel Lupáč, Jaroslav Šimek, Aleš Kočí, Ivana Bryžová, Miroslav Husťák, Veronika Hozová, Zdeněk Hradilák, Martin Koubek.

Dokument č. 29 – Výstavba Sdružení vojenská obroda – (Zpravodaj SVO č. 1/1990 – výtah)

„Sdružení vojenská obroda“ (dále jen SVO) vznikla z iniciativy vojensko – politické sekce klubu Obroda v druhé polovině listopadu 1989 jako nedílná součást hnutí OBČANSKÉHO FÓRA.

Řádně bylo ustaveno na shromáždění v pražském kinu Kyjev dne 16.12.1989 za přítomnosti 587 delegátů z celého území ČSSR.

Dokument č. 30 – Stanovy sdružení vojenská obroda – výtah, vydáno jako separát 1990

Hlava I – Základní ustanovení

Čl. 1 – Sdružení vojenská obroda (dále jen Sdružení) je dobrovolnou organizací vojáků z povolání, kterým byl z politických důvodů předčasně ukončen služební poměr, a občanských pracovníků vojenské správy, s kterými byl z důvodů obdobných ukončen pracovní poměr v letech 1948 -1989.

Čl. 2 – Posláním Sdružení je přispět k demokratizaci ČSLA, tvorbě čs. vojenské doktríny, k rozvoji vojenské vědy, tvorbě nových služebních řádů a předpisů, k hodnocení vojensko – politického vývoje a výstavby čs. ozbrojených sil, přehodnocení vstupu vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968; k novému pojetí osvětové a výchovné práce, k humanizaci vojenského života, k racionalizaci výcviku vojsk a zdokonalení vojenského školství. V tomto směru spolupracuje Sdružení i s dalšími orgány a organizacemi.

Čl. 3 – Cílem Sdružení je spolupůsobit na jednotlivých stupních velení a správy ČSLA k tomu, aby na základě právních předpisů došlo v plném rozsahu k nápravě škod, způsobených bývalým vojákům z povolání a občanským pracovníkům vojenské správy, kteří byli z politických důvodů postiženi v letech 1948 – 1989. Za tím účelem se členové Sdružení aktivně podílejí na činnosti „Centrální rehabilitační komise“, zřízené rozkazem ministra národní obrany číslo 7/90, jakož i v rehabilitačních komisích u krajských (městských) vojenských správ.

Čl. 4 – Sdružení plní uvedené poslání a cíle v úzké spolupráci s velením ČSLA, při plném respektování demokratických principů a svobodné výměny názorů a při respektování principu nedílné velitelské pravomoci ne všech stupních velení a správy ČSLA.

Čl. 5 – Ústřední výbor Sdružení předkládá ministru národní obrany kádrové návrhy na obsazení funkcí zástupci Sdružení na FMNO, GŠ, u vojenských škol, svazů, svazků a ostatních zařízení ČSLA, kde je to vzhledem k požadavkům na demokratizaci ČSLA žádoucí.

Čl. 6 – Sdružení má celostátní působnost. Sídlem Sdružení je Praha.

Dokument č. 30 –Mimosoudní rehabilitace skončeny – Zpravodaj SVO č.24, roč. III.

V resortu federálního ministerstva obrany byly mimosoudní rehabilitace zahájeny z popudu Sdružení vojenská obroda. Tedy dávno před přijetím příslušného zákona a prováděcích pokynů ministerstva obrany. Již na konci roku 1989 a začátkem roku 1990 představitelé SVO spolu s pracovníky finanční a legislativní služby připravili a ministr obrany vydal rozkaz č. 7 z 10. ledna 1990. Tím byly vytvořeny podmínky pro provádění rehabilitací v ČSA.

Do dnešní doby bylo projednáno téměř 12.000 podání – žádostí o rehabilitaci (formou dotazníku, který vypracovalo Sdružení vojenská obroda).

Práce na rehabilitacích byla velmi náročná, složitá, odpovědná. V ustavených komisích se na nich podíleli členové Sdružení vojenská obroda i služební funkcionáři ČSA. Bez dobrovolných pracovníků –aktivistů, kteří pracovali bez nároku na odměnu, by práce v začátcích byla těžko zvládnutelná (tehdy docházelo 200-300 žádostí a dotazníků denně).

Analyzujeme-li minulá léta, musíme připomenout, že nešlo o první rehabilitaci. Již po roce 1956, po odhalení Stalinových zločinů, i zločinů v padesátých letech u nás, měly být napraveny křivdy. Ale to se ze známých důvodů a příčin nestalo. Všichni museli čekat do jara 68. roku. Toto jaro, to byla naděje pro nás všechny. Ale naděje zemřela a byla definitivně pohřbena vstupem tzv. „spřátelených“ vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Od této doby byly páchány nové křivdy. Lidé museli čekat dalších dlouhých dvacet let. Nová naděje přišla po 17. listopadu 1989.

Tyto, doufejme, už poslední soudní a mimosoudní rehabilitace, byly prováděny nezávisle bez zastřešení „vedoucí silou“ společnosti, bez zaujatosti, objektivně a v relativně krátké době.

Samozřejmě, že tak jako „nelze vstoupit do téže řeky“, tak nelze vrátit lidem to, oč je minulý režim okradl – o životy, o zdraví, odpovídající vzdělání a pracovní zařazení, perspektivu, svobodný život, hmotné i kulturní statky. Zákon hovoří pouze o částečném odčinění křivd. Republika v současné době na víc nemá.

I když v těchto případech šlo o postih konkrétních lidí, na kterém se „podepsali“ také konkrétní lidé, zdaleka nebylo učiněno právu a spravedlnosti zadost (zřejmě se tak už nikdy nestane). Převážná většina lidí, bezpartijních, tzv. druhá kategorie (členů KSČ bylo cca 1, 700.000), byla poškozována permanentně, neměla stejná práva. Byli omezováni v zaměstnání v pracovním postupu (i když měli srovnatelné pracovní výsledky), v přístupu ke vzdělání, v cestování za hranice a to všechno včetně svých rodin (viz např. inzerce v tisku: „kádrové předpoklady nutné“).

Desítky let jsme prožívali život ve spojenectví s jednou velmocí. Přinášelo to negativní výsledky. Nyní jsme od toho osvobozeni. Další postup už záleží jen na nás. Podmínky, vnější i vnitřní, by měly být zárukou našeho svrchovaného, svobodného, demokratického života. Cokoli budeme dělat, tak jedině ve společenství svobodných a demokratických států, které uznávají všeobecné svobody a lidská práva. To znamená i konec možných útlaků a křivd. A tedy i rehabilitací! (Celý rehabilitační proces bude ukončen předáním Dekretu o rehabilitaci, podepsaným ministrem obrany ČSFR).

Ústřední rada SVO a redakční rada Zpravodaje

Dokument č. 31 – Jednání Ústřední rady Sdružení vojenské obrody (rozšířené) dne 24. března 1992 – Hodnocení průběhu a zakončení rehabilitací – výtah ze zprávy, přednesené tajemníkem ÚR SVO plk. Ing. Václavem Prokešem, Zpravodaj SVO č. 24, roč. III.

Jak v souhrnu vypadá stav rehabilitací k dnešnímu dni:

- Přijali jsme 11.950 žádostí o rehabilitaci na vyplněném stejném množství dotazníků. Po odstranění duplicitních je jich 11.882. Po dojití po termínu bylo vráceno celkem 100 dotazníků a žádostí. Federálnímu ministerstvu vnitra bylo postoupeno k řešení 101 případů.

- Příslušným komisím jsme jich postoupili 11.538 k projednání, tj. 97,1% z celkového počtu.

- Komise jich z tohoto počtu doporučily panu ministrovi k rehabilitaci 9+.074, ostatní žádosti byly vráceny j příslušným odůvodněním žadatelům, protože jejich požadavky neodpovídaly kriteriím, uvedeným v zákoně, nebo jim nebylo možno vyhovět pro jiné, zejména morální zábrany. Zamítnuto tedy bylo 2.464 z celkového počtu projednaných žádostí. Osvědčení o rehabilitaci dosud bylo vydáno 8. 732 vojákům, případně jejich pozůstalým, a 355 občanským pracovníkům byly vydány rehabilitační listy.

Dokument č. 32 – Programové prohlášení Vojenského sdružení rehabilitovaných (Zpravodaj SVO č. 30 – leden 1993) – výtah

Vojenské sdružení rehabilitovaných příslušníků armády je organizací vojáků z povolání a občanských pracovníků vojenské správy, jímž byl z politických důvodů protiprávně ukončen služební (pracovní) poměr s vojenskou správou, kteří byli rehabilitováni podle zákona číslo 87/91 Sb., zákona č. 119/90 Sb. a rozkazem ministra národní obrany č. 7/90, jakož i jejich přímých pozůstalých, kteří jsou registrování v základních organizacích. Naše sdružení svojí rozhodnou činností a úsilím o naplnění cílů, vyjádřených v základních dokumentech, chce přesvědčit všechny příslušné společenské, státní organizace a veřejnost, že má právo propagovat, hájit a ovlivňovat činnost české armády.

Členové Vojenského sdružení rehabilitovaných příslušníků armády podporují všechny akce, zaměřené k pokojnému vyřešení státoprávního uspořádání bez konfrontací a chaosu.

V organizační oblasti

ÚR sdružení bude vykonávat řídící a organizační činnost ve vztahu k okresním a městským radám.

Předsednictvo a ˇUR bude trvale definovat úlohu a smysl existence Sdružení v nových podmínkách vytvářející se tržní společnosti a k tomu si ujasnit vztah k české armádě.

Postupně a podle možnosti analyzovat cíle a činnost podobných vojenských a civilních sdružení ve světě, navazovat s nimi kontakty a v další činnosti využít jejich zkušeností ...

V sociální oblasti

Sledovat a ovlivňovat dokončení rehabilitací, včetně finančního odškodnění. Prosazovat cestou služebních orgánů a Vojenské nemocenské pojišťovny oprávněné zájmy svých členů, vdov po rehabilitovaných i bývalých občanských pracovníků, o zdravotnické, lázeňské, rekreační a sociální zabezpečení.

Ve vztahu k české armádě

Dosáhnout uzavření dohody mezi našim Sdružením a velením české armády a tím vytvořit i vzájemné partnerství při výstavbě a transformaci české armády. Při vytváření armády ČR se rozejít s teorií i praxí sovětského systému výstavby ozbrojených sil a jejich použití. Účastnit se vojensko – teoretické činnosti k rozpracování otázek vojenské doktríny, otázek soudobého vojenství s důrazem na středoevropský prostor, otázek brannosti, úlohy ozbrojených sil, vytvoření a rozvíjení bezpečnostních systémů.

Ve spolupráci s reaktivovanými a útvary napomáhat podle daných podmínek uplatňování principu demokracie a humanizace služby v armádě vojáků základní služby, ale především vojáků z povolání.

Ve spolupráci s OVS projevit větší iniciativu a úsilí při očistě záložního důstojnického a praporčického sborů.

Podílet se podle možnosti na osvětové a přednáškové činnosti v útvarech, klubech vojenských důchodců…

Ve vztahu k veřejnosti

Ve spolupráci s poslanci ČNR podílet se na přípravě nových legislativních norem (včetně branného zákona a zákona o obraně a přijetí zákona o pojišťovnictví), které zabezpečují rozvoj branné politiky státu.

Spolupůsobit s velením české armády v rozšiřování kontaktů a informování veřejnosti a tím zvyšovat prestiž armády ve společnosti. Dále aktivně rozvíjet spolupráci s podobnými organizacemi v jiných armádách.

Dokument č. 33 – Zachovejme všechno dobré – Zpravodaj SVO č. 28

Zdá se, že rozdělení republiky na přelomu starého a nového roku je neodvratné. Zřejmě vzniknou dva národní státy, které zahájí nelehkou pouť do nové Evropy. Někteří z nás to přijmou se smutkem a nostalgií, druzí zase s radostí a optimismem.

Prožili jsme za ta léta společného státu všelico. Začali jsme společně, na troskách mocnářství, stavět novou republiku. Společně jsme se bránili fašistické ideologii a jejím důsledkům, i když každý z jiného východiskového stavu. A společně jsme prožívali roky totality včetně normalizace. Společně byl přivítán i listopad 1989. Tedy co dál? A jak dál?

Především je třeba, abychom byli realisty.Hlavou proti zdi jíti nelze a nikdo z nás si nepřeje občanskou katastrofu. Sdružení vojenská obroda vzniklo jako přirozená reakce na důsledky neblahé politiky unitárního, totalitního, komunistického systému a režimu. Vzniklo z tušených potřeb nové společnosti. Ve slově „obroda“ se neskrývá pouze rehabilitace a reaktivizace postižených minulým režimem, ale v tomto slovu se ukrývá i nutnost humanity, demokracie a porozumění.

Po rozdělení státu se rozdělí i Sdružení. Přejme si proto, aby to bylo rozdělení pouze územně organizační. Společné myšlenky, snahy, vzájemná pouta, která existují, musí existovat i nadále a pokud možno musí nabývat novou kvalitu. Vznik nových národních státních subjektů nesmí znamenat jejich odcizení, nevraživost a zaujatost. Vznik nových státních subjektů nesmí a ani nemůže znamenat antagonismus jejich armád, ani našeho Sdružení. Zachovejme si všechno dobré, co pomůže každému. A objevujme v nových podmínkách možnosti pro vzájemnou spolupráci a podporu.

SVO jako nestranická organizace nemá mocenské zájmy ani ambice. …

Obsah

1) Úvodem

2) K prehistorii klubu Obroda

a) Stalinismus a reformní komunismus v našich dějinách – nerovný zápas

b) Reformní proces let 1968 – 1969 a jeho potlačení

c) Represe režimu proti stoupencům systémových proměn. Počátky hnutí odporu

d) Demokratičtí socialisté v Chartě 77

e) Společenskovědní a politická aktivita demokratických socialistů v 80. letech

3) Obroda v převratném dění let 1988 -1991

a) K obsahu Dialogu

b) Formování Obrody a reakce vládních neostalinistů

c) Obroda jako demokratická levice Občanského fóra

d) Zápas o zakotvení principů právního státu, lustrační zákon

e) Cesta Obrody k sjednocení se sociální demokracií

f) Poznámky k činnosti slovenské Obrody a k problematice Obrody vojenské

4) Dokumentace

Redakce: Doc. PhDr. Luboš Kohout, CSc. Připravil: dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí jako svou 246. publikaci určenou pro vnitřní potřeby vlasteneckých organizací. Praha, červenec 2008

Webová stránka: www.ksl.wz.cz

E-mail: Vydavatel@seznam.cz