Obrana Slovanů otázkou strategickou

Na některé otázky tohoto problému upozorňoval po druhé světové válce československý publicista A. Kol man. Jeho kniha Ideologie německého fašismu je závažným zdrojem historických faktů, zdrojů, strategických vývodů, informací a názorů na pangermanismus, agresivní "východní politiku Německa". Na některé otázky je vhodné upozornit

Západ formuje svou východní strategii, kde Německo bude hrát vedoucí roli v Evropě. Musíme počítat s různými otázkami, tedy i vztahem Německa k slovanským zemím. "Co se týče Slovanů, má nenávist Němců k nám prastaré kořeny. Němci se počali z vlastního německého území mezi Rýnem a Labem tlačiti na východ již v osmém století. Setkali se však na Labi, na Odře a Visle s mocným odporem slovanských plemen. Roku 782 započal císař Franků Karel uskutečňovat "DRANG NACH OSTEN" vyhlazováním Pomořanů na březích Baltického moře a dunajských a panonských Slovinců na řekách Drávě a Sávě. Německé loupežné hordy zničily mečem a ohněm kvetoucí mírumilovná města Arkonu, Korenicu, Volyň, Štětin, Kámen, Bělehrad, Starohrad, Kolobřeh. Vyhlazovaly obyvatelstvo, nešetříce ani dětí a starců. Znásilňovaly ženy, braly zajatce do otroctví... Dějiny minulosti vypadaly z hlediska Německa jako triumfální pochod německého národa, jemuž se stavěli Slované do cesty...

Pangermanismus byl především protislovanský svou ideou a působností. Jeho metodou bylo NÁSILÍ... od Karla, císaře Franků, až do Bismarcka, celé tisíciletí.

Byla jediná linie, jejíž program roku 1891 formuloval Alledeutscher Verband: "Poslání našeho národa nemůže omeziti svůj horizont úzkým rámcem germánského impéria, dějiny, kultura, sebehodnocení dávají našemu národu právo na světovou pozici. Pravý národ má právo pomocí své dobré šavle vybojovati si prostor; kterého potřebujeme pro své děti, nemající již dosti místa v rodné zemi..." Vývoj Německa zásadně a dlouhodobě směřoval k politice násilí. Výsledky - první světová válka, druhá světová válka, po roce 1945 remilitarizace, přijetí do NATO (1955), podíl na přípravách nové války. V dokumentu německých zločinců - "Národně socialistická politika vůči cizím národům". Byl to zločinný program NSDAP.

Pangermanismus byl potírán slovanskými národy úspěšně. "Rusové, Poláci, Češi, Ukrajinci, Bělorusové, Jihoslované bili Němce mnohokrát... Němci zaslouženě utrpěli od Slovanů těžké porážky na jezeře Čudském, u Grunwaldu, od husitů a mnohé jiné. Hitler uváděl: "My počítáme tam, kde jsme zůstali stát před 600 lety..." Protektorát Cechy a Morava (1939-1945).

"Češi prozatím obdrželi 'zvláštní postavení' - svůj protektorát, je to jen taktické opatření vyvolané tím, že Němci potřebovali dočasně české země jako svou zbrojovku." Avšak taktické hledisko zmizelo. A opět slova zločince Hitlera ... "Chceme-li vybudovat Velkoněmeckou říši, musíme nejprve vyhnat slovanské národy, prostor Čech a Moravy bude kolonizován německými rolníky. Musíme vyhnat Čechy ze střední Evropy. Pokud tam budou Češi,

budou stálým ohniskem husitského nebo bolševického rozkladu. Slované se rozmnožují jako hmyz• Slované představují přechod člověka k zvířeti, mají blíže k opici než k člověku..."

Tyto drze urážky Slovanů nelze přehlížet, nelze na ně zapomínat. Němci ještě delší dobu zpytovali své svědomí. Němce nelze litovat, vůbec už ne za odsun. Antifašistická koalice - Sovětský svaz, USA, Velká Británie (potom i Francie) porazila Německo vojensky. Fašismus nebyl důsledně vykořeněn, jak ukládají dokumenty z Jalty a Postupimi z roku 1945. Západní velmoci umožňovaly ve svých okupačních zónách šíření neofašistických postojů, akcí při obnovování struktur pro revanš za odsun Němců z východní Evropy. Skrytá remilitarizace SRN (1949-1955) za aktivní pomoci USA, Velké Británie vyústila přijetím SRN do amerického válečného bloku NATO v roce 1955.

SRN se podílela na válečných přípravách NATO proti Sovětskému svazu a jeho spojencům. Sjednocení Německa (3. 10. 1990) bez mírové smlouvy v Evropě.

Americký prezident D. Trump označil v červenci na summitu zemí "G 20" kancléřku SRN A. Merkelovou jako "vynikající vůdčí osobnost". Stejně jako dříve jde o střední Evropu a Evropu jako kontinent. Německé vojenské síly zahrnují také jednotky z ostatních evropských zemí. Také z CŘ. S tím nelze souhlasit. Historické zkušenosti s Německem nepřestaly platit ani působit. Jde ale o propracované zaměřování, o novou mluvu, "argumenty", o zapojování Německa do americké východní strategie "Rychlého globálního útoku". Směrem na východ, proti Rusku.

USA a jejich blok NATO zapomínají na slovanské Rusko, slovanské národy a kvalitativně nové faktory v globální strategické oblasti, kde Rusko, ČLR a další země prosazují demokratickou spolupráci, upevňují svou obranu proti každému, kdo by chtěl ohrožovat jejich svobodu, rozvoj a mírovou všestrannou spolupráci. Je logické, že slovanské národy nemohou jen přihlížet, co se děje v Evropě, ve světě, v jejich blízkosti.

Josef Groušl, Slovanská vzájemnost, č. 213/2017, str. 1