O volebním chování vyhnanců z vlasti ve volbách v Německu

Ve všech připomínkách a dopisech k volebnímu debaklu CSU zůstala ignorována okolnost volebního chování vyhnanců z vlasti. Čísla z takzvaných „vyhnaneckých měst“ Waldkraiburgu, Neugablonzu, Geretsriedu, Traunreutu, vykazují poměrně vysoký podíl  hlasů pro AfD. Tento vysoký podíl voličů AfD je výsledkem zklamání sudetských Němců svým patronem, v „touze svého srdce“ – po dobrých sousedských vztazích s Čechy. Tato „touha srdce“ je znepokojena tím, že dekrety o vyhnání a o amnestii trestné činnosti, které ospravedlnily vyhnání a zločiny, jako „akt národního osvobození“, jsou stále v platnosti.

Před touto podbízivou politikou, která je také podporována vedením sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), naléhavě, ale marně varovali. Nejen generace zkušeností vyhnaných osob, ale také stále více a více spoluobčanů, vědomých si historie, nechápou, že místo vyléčení zraněné důstojnosti celé vyhnané etnické skupiny, na něž politici přísahali, dali přednost dobrým ekonomickým vztahům. Bylo by nad rámec dopisu do redakce, uvést všechnu příkrost a nepřiměřené požadavky patrona, ale také patronátní ministryně, které od jejich nástupu do úřadu „čtvrtý kmen v Bavorsku“ obdržel. Toto chování nebylo bez důsledků pro věrné voliče CSU, vyhnané osoby. Je třeba doufat, že patron a CSU z toho vyvodí důsledky pro sebe, ne pro nás. Aby tento problém nebyl uložen do sudetoněmeckého muzea, tedy: „Nic není upraveno – co není upraveno podle práva“ (Volně podle A. Lincolna). 

Johann Slezak, okresní předseda SL Horní Bavorsko, e-mailem

Tribuna názorů, Sudetenpost, 9.11. 2017, str. 10

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf