O špionážních vášních a „správných zprávách“ o Rusku

Inna Novikova

Názor odborníka

24.5.2017 Jak se dělají „správné zprávy“?

Včera všechna média u nás, a jsem si jistá, že ne „naše média“, sdělila,  že „obyvatel Kalifornie  chtěl prodat Rusku vojenská tajemství.“ Z názvu vyplývá, že „ruští špioni“ dlouho pobíhali kolem nějakého občana Kalifornie, vybaveného speciálními propustkami, nutili ho prodat  Rusku americká vojenská tajemství, nalákali jej až  konečně podlehl pokušení a řekl, že ano. A v okamžiku tajného předávání nešťastného obchodníka a nemaskovaného ruského náboráře chytili při činu stateční američtí agenti.

Ve skutečnosti se však v Kalifornii stala jen „interní tragédie.“ 49-letý Gregori Dzhastis, pracující na základě smlouvy s ministerstvem obrany USA, ukradl z práce tajné informace ze satelitů a kontaktoval muže, o kterém si myslel, že je ruský zpravodajský důstojník. Ten však byl ve skutečnosti tajným agentem FBI a zabýval se prověřováním zaměstnanců “.

Dzhastis komunikoval s agentem od února do července 2016 a přijal za své materiály, podle amerického ministerstva spravedlnosti, tisíce dolarů v hotovosti. Vlast prodával proto, aby získal peníze na léčbu vážně nemocné manželky. Proto se k němu dostal pokušitel, protože našel v jeho osobních materiálech „slabý článek“. Nyní mu hrozí až 35 let vězení. Ale kde jsou tady ruští špioni? Vždyť o tato tajemství mohla mít zájem britská, německá, čínská, či izraelská rozvědka? Nebo mohla o občana Dzhastise projevit zájem federální bezpečnostní služba Somálska? Nebo sousedé Kubánci změnili názor na navazování vztahů? Nebo mohl tajný agent FBI snadno předstírat, že je občanem Francie?

Procházím seznam zemí a uvědomuji si, co je protlačováno - Dzhastis by nevěřil a nechtěl, dokonce ani pro nemocnou manželku, prodat vojenská tajemství nějakému Německu či Izraeli. Ale jít na rande s ruským špionem - je to pravé. Pouze Rusko mohlo mít zájem a dokonce inspirovat skutečného patriota.

Námi nejen straší děti na celém světě. Námi inspirují, motivují a zaiteresovávají. A ještě používají naše jméno pro zakrytí svých vlastních sobeckých účelů. Historka s Annou Chapmanovou  byla reálná, kromě toho, že ruská kráska nebyla příliš obeznámena s utajovanými skutečnostmi, i když byla zapletena do špionáže. Ale ruští špioni, stejně jako ruská hrozba, ve všech jejích hypotetických projevech, vždy vzrušovala povědomí americké veřejnosti. A nezáleží na tom, je-li to podloženo.

Mimochodem, v listopadu 2007 byl v Novo-Ogarevě posmrtně vyznamenán sovětský špion, který ve 40. letech předával tajemství americké atomové bomby Sovětského svazu. Byl to Žorž Abramovič Koval, chemik, který od roku 1939 do roku 1949 působil pro sovětské vojenské zpravodajství pod pseudonymem Dělmar. Byl jediným špionem, který infiltroval jaderná zařízení v USA, která produkují plutonium, obohacený uran a polonium  pro vytvoření atomové bomby. Dělmarovi se podařilo získávat a předávat do Moskvy jaderná tajemství, která umožnila Sovětskému svazu rychleji vytvářet vlastní jaderné zbraně.

Koval zemřel v roce 2006 ve věku 93 let. Za odvahu a hrdinství mu byl posmrtně udělen titul Hrdina Ruska. Za života Koval požadoval neodtajňovat „ani jméno, ani žádnou akci.“ Několik dní před smrtí Žorž Abramovič pozval k sobě kolegu a řekl mu: „Nyní o mně můžete mluvit.“

https://www.pravda.ru/news/expert/24-05-2017/1335115-0/

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf