Nový předseda Mezinárodní slovanské rady

Sergej Nikolajevič Baburin je významná osobnost současných ruských dějin.Tento uznávaný veřejný činitel, politik a vědec se narodil 31. ledna 1959 v Semipalatinsku, v tehdejší Kazašské SSR, v rodině, jehož otec i matka byli Rusové. V roce 1981 úspěšně absolvoval studium na Právnické fakultě Omské státní univerzity a ještě v tomto roce narukoval do základní vojenské služby, přičemž polovinu strávil v Afghánistánu.

Na svojí Alma mater začal • pracovat v roce 1987 v akademické funkci proděkana a o rok později se stal děkanem právnické fakulty. Ve volbách v roce 1990 ho zvolili za lidového poslance Nejvyššího sovětu RSFSR. Dne 12. prosince 1991 patřil mezi těch sedm statečných, kteří hlasovali proti ratifikaci Bělověžské smlouvy o rozpadu SSSR a vzniku Společenství nezávislých států (SNS), které nakonec schválil sjezd lidových poslanců Nejvyššího sovětu RSFSR. Jako poslanec se potom angažoval v opozičním bloku Lidová jednota a v říjnu 1992 se stal spolupředsedou Fronty národní záchrany. V září 1993 ho zvolili za předsedu parlamentního Výboru pro reformu soudnictví a pro otázky práce právních orgánů a institucí už jako nově zvoleného poslance Státní dumy. V ní vytvořil frakci Ruská cesta a ještě téhož roku byl zároveň děkanem své právnické fakulty v Omsku.

V dalších volbách do Státní dumy v únoru 1995 ho opět zvolili za poslance, v dalším roce za místopředsedu a zároveň za místopředsedu Parlamentního shromáždění svazu Běloruska a Ruska. V roce 2001 Baburina zvolili za předsedu nově vzniklé politické strany národního obrození Lidová vůle, následujícího roku se stal rektorem Omské státní univerzity. Za poslance Státní dumy ho zvolili po třetí v roce 2004, kdy se zároveň opět stal místopředsedou, a tak přerušil svoji akademickou dráhu. V roce 2007 Ústřední volební komise Ruské federace neumožnila jeho straně zúčastnit se ve volbách do Státní dumy a tak jeho poslanecký mandát zanikl. Opět se vrátil na univerzitu na nejvyšší akademickou hodnost - rektora.

Mezi jeho akademické funkce patří i působení v Mezinárodní asociaci obchodně- ekonomického vzdělávání a v Asociaci právnických vzdělávacích akademických institucí - v obou ho zvolili za prezidenta Společensko-politické hnutí Ruský všelidový svaz, které se v roce 2011 přetransformovalo na politickou stranu a předsedou se stal Sergej Baburin.

K jeho významným společenským funkcím patří i působení v Mezinárodní slovanské akademii věd, vzdělávání, umění a kultury, která v tomto roce oslavila čtvrt století své existence. Sergej Baburin je jejím prezidentem a kromě toho šéfredaktorem reprezentačního časopisu Slavjane, který vydává Mezinárodní slovanská akademie.

Je ženatý, otec čtyř synů. Z jeho stručného životopisu jednoznačně vyznívá, že tento poslanec Státní dumy v době dvou volebních období a dvojnásobný místopředseda, člen mnohých akademických, politických i společenských a kulturních organizací a mezinárodních sdružení je vysoce uznávaný muž nejen v Ruské federaci, ale i za hranicemi. Ti členové Sdružení slovanské vzájemnosti, kteří ho měli možnost osobně poznat, oceňují a doslova obdivují množství energie, kterou Sergej Baburin má - jak se říká - na rozdávání, jeho organizační schopnosti, charisma, neúnavné rozvíjení slovanské vzájemnosti, právnické vědomosti, orientace v složitých mezinárodních politických a ekonomických vztazích... My všichni můžeme být rádi, že v čele Mezinárodní slovanské rady, v které má svoje tradiční zastoupení i Sdružení slovanské vzájemnosti, stojí právě tato osobnost.

Vladimír Mezencev (ze slovenštiny přel. -r-), Slovanská vzájemnost, 11/2017, str. 3

Přišlo e-mailem