27.01.2018 6:56
REPORTÁŽ Co zaznělo v Plzni... Církev je konsternována současným prezidentem, který se snižuje k nižším vrstvám, otupeným komunistickou dobou, místo aby je pozvedal nahoru. Sociologické výzkumy nejsou jisté, protože lidé lžou, neb „autorita“ z Hradu jim dává příklad. Strašných pět let vlády Miloše Zemana, bratříčkujícího se s diktátory a kamarádícího se a objímajícího Putina. A k tomu čeští policisté, chránící producírujícího se čínského prezidenta a sundávající tibetské vlajky. Setkání na podporu Jiřího Drahoše ukázalo podle mluvčích devastující účinky přímé volby prezidenta. Obraz napáchaného zmaru a zkázy vyslovoval každý z přítomných řečníků. Noblesa jeho protikandidáta, podpis pod akademickou výzvu, jeho statečnost a slušnost – to bylo zdůrazňováno jako protiváha stávajícímu stavu. Výzvu nikoliv zatím k sametové revoluci, ale k sametovému mejdanu připojil také hejtman Plzeňského kraje, který jednoznačně odsoudil současno hlavu státu a hrdě se prohlásil za „chartistu, pravdoláskaře a havlistu“.
Na samotný úvod předstoupil před několik set přítomných, ve velké míře starších lidí, koordinátor dobrovolnického týmu Jiřího Drahoše, mladý Petr Komanec: Poděkoval pomocníkům a mj. uvedl: „Náš hlas musí být slyšet. To je v tuto chvíli nejdůležitější. Je třeba si neustále připomínat slova prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,“ prohlásil za potlesku přítomných. „Já mám bohužel pocit, že za posledních pět let prezidentování pana Miloše Zemana na tom Pražském hradě, který byl sídlem českých králů, ta lež a nenávist vítězí daleko víc. Věříme, že budeme svědky toho, že v sobotu ta pravda a láska zvítězí nad tou lží a nenávistí a na Pražském hradě opět zavládne. Naše krásná česká zem slaví tento rok krásné sté narozeniny a já bych si strašně moc přál, abychom jí k těm narozeninám dali nového, slušného a úžasného prezidenta v podobě pana profesora Jiřího Drahoše.“
Moderátor za ovací přítomných přivítal „snad první dámu prezidenta České republiky, paní Drahošovou“. Ta informovala, že debaty po celé republice byly vždycky skvělé, úžasné. „Poprvé, kdy jsem se setkala s něčím pro mne úplně novým a hrůzným, byla debata na televizi Prima,“ uvedla profesorova žena za potlesku přítomných. „To byla reality show v přímém přenosu. Nenávisti, sprostoty, se kterou jsem se opravdu v životě nesetkala. Nevím, jestli to bylo v televizi tak slyšet, ale co tam ta protistrana vykřikovala, to bylo pro mě něco strašného. O to větší obdiv patří mému manželovi, jak to ustál,“ pokračovala dále, přerušována potleskem auditoria. „Doufám, že v České televizi to bude o něco lepší, už jen, že tam bude asi jen šedesát lidí a bude to kultivovanější publikum. Tedy z naší strany určitě,“ a opět zazněl potlesk a smích.
Poté si paní Drahošová posteskla: „Kam jsme dospěli. Od prezidenta bych předpokládala jednu elementární základní věc, a to je slušnost. Jak jsme byli my na debatách, tak si lidé opravdu přáli, aby se vyžadovala slušnost. To, co je pro mě naprosto samozřejmé. Můj manžel je opravdu člověk férový, umí se omluvit, když udělá nějakou chybu, je pracovitý, poctivý... a prostě je nejlepší...“ ocenila jej. „My jsme se na těch našich cestách setkali se samými pozitivními lidmi, kteří jsou opravdu znechuceni, jak to v naší společnosti vypadá, jak nekultivovaně spolu politici komunikují, natož pak nejvyšší osoba v tomto státě. Lidí, kteří podporují mého manžela je strašně moc. Já se jen ptám, kde jsou ti Zemanovi voliči. Chápu, že se na manžela přišli podívat lidé, kteří buď už měli jasno nebo ho chtěli poznat. Ale Zemanovi příznivci na ty debaty nechodili... Naši spolupracovníci a pomocníci jsou hodně mladí lidé a to nás naplňuje nadějí,“ ukončila svoji řeč žena Jiřího Drahoše a o něco později pak opustila sál.
Podle moderátora „lamač srdcí Marek Hilšer“, prezidentský neúspěšný kandidát Marek Hilšer, další „star“ pozdního odpoledne, byl v Plzni přijat s ovacemi. „Moje první debata s občany byla zde, na tomto místě,“ zavzpomínal na úvod. „Přišlo tam tehdy asi šest lidí a mám na to moc hezké vzpomínky,“ uvedl za smíchu přítomných aktivista. „Za první můj nápad do toho jít vlastně může Miloš Zeman. On něco před těmi dvěma lety řekl a já jsem si říkal – jak je možné se tomu postavit, argumentovat. Jediný možný způsob, jak se mu postavit, bylo v té kampani. Připadlo mi, že takový ten partyzánský boj, občanský boj, by nebyl špatný. Pak přišly další věci, jako obava o to, kam se bude ubírat politika v naší zemi. Jestli bude omezována demokracie, protože nastupovali různé pánové oligarchové,“ pousmál se.
A Hilšer pokračoval: „Srdce na Hrad je opakem nenávisti, urážení, samolibosti. Pan Drahoš pro mne reprezentoval to srdce a je nadějí, že v této zemi otevře prostor pro slušnou politiku. Dá nám mladým šanci a bude nás mladé politiky podporovat. Myslím si, že to bude prezident, který je slušný, bude znamenat změnu, dá nám naději a nepotáhne nás někam na Východ, ale do civilizované západní Evropy. Doufám, že to v sobotu dobře dopadne a že se ukáže, že tento národ a tato země je opravdu pro pozitivní změnu,“ zakončil optimisticky svůj krátký projev.
Poté bylo místo pro plzeňské osobnosti, celebrity a elity. Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD ) – jediný sociálně demokratický hejtman v historii kraje, který nepodpoří stávající hlavu státu – na rozdíl od Milady Emmerové, Milana Chovance a Václava Šlajse...
„Já, hejtman Plzeňského kraje, podporuji na prezidenta republiky pana Jiřího Drahoše, protože bude tak o sto procent lepší než ten stávající,“ prohlásil za neutuchajících ovací přítomných. „Chci se s vámi podělit o některé nevšední zážitky, které se staly potom, co jsem veřejně vyjádřil podporu panu Drahošovi. Nikdy nikdo mi tak krásně nenadával. Představte si, třeba na messengeru jednou z nadávek mi nadávají „havlista“. Sakra, vždyť já jsem havlista! Nebo jedna z těch „hrozných nadávek“ – pravdoláskař. Fakt, já jsem pravdoláskař. A ta nejhroznější nadávka – chartistická chátra. Co já bych za to dal, že bych tu Chartu podepsal! Já podepsal Několik vět a leccos. Děkuji za ty nadávky, přátelé!“ poděkoval za potlesku přítomných Stanislav Bernard.
„Je mi něco málo přes padesát let a já bych jediný rok za těch padesát let nevyměnil, a to byl rok 1989. Vzedmutím naší země, našich lidí, kdy jsme dokázali poslat ten tuhý komunistický režim tam, kam patří,“ uvedl hejtman. „Myslím si, že jsme opravdu ve velkém riziku, jsou zpochybňovány základní hodnoty, na kterých je naše společnost postavena, naše směřování směrem na Západ, k liberální demokracii je zpochybňováno. Jsou pomlouváni lidé, kteří vždycky byli našimi vzory. Ta situace není tak hrozná, abychom dělali sametovou revoluci, ale měli bychom udělat takový mírný sametový majdan. A začneme jej tím, že zvolíme pana Drahoše prezidentem!“ pravil hejtman Bernard.
Poslanec, bývalý primátor Martin Baxa (ODS), si poklepal po ramenou se sociálnědemokratickým hejtmanem a spustil: „Když jsem jel ze Sněmovny, tak jsem míjel na dálnici ty billboardy Miloše Zemana, o kterých nevíme, kdo je udělal a nikdo je vlastně ani nezaplatil. Pevně doufám, že toho se už u nás nikdy nedočkáme. Vzpomínám si, jak jsme před pěti lety seděli s manželkou u televize a sledovali výsledky přímé prezidentské volby. Když jsme viděli, jak ta čísla Miloše Zemana neklesají a čísla Karla Schwarzenberga je bohužel nedohánějí, tak jsme si se ženou říkali – to tedy nevíme, co nás čeká. Pořád jsme si říkali, je to reprezentativní funkce, uvidíme. To, co se odehrávalo těch minulých pět let bylo mnohem horší, než jsme my všichni mohli čekat,“ konstatoval bývalý plzeňský primátor a čerstvý místopředseda ODS.
„Já jsem jednoznačně přesvědčený o tom, že by mělo zaznít to, co se těch minulých pět let dělo. Dvacet let po revoluci se v Praze producírovali tajní zaměstnanci čínské ambasády a rvali se s lidmi, kteří přišli vyjádřit svůj názor a svobodně vyjádřit to, co je v Ústavě ČR. Viděli jsme policisty, kteří strhávali tibetské vlajky a chránili čínského prezidenta, který se papalášsky projížděl hlavními ulicemi našeho města. Viděli jsme našeho prezidenta, jak jezdí do Moskvy, objímá se s Vladimírem Putinem, obklopen podivnými lidmi, o jejichž vazbách na ruské podsvětí si snad ani nemusíme dělat žádné iluze. Viděli jsme prezidenta, který jezdil na podivná shromáždění lidí, se kterými se nikdo nikdy nechce ve vyspělém světě potkat. Viděli jsme prezidenta, kterého nikdy nepřijali v žádné velké západoevropské zemi, ale zato měl otevřené dveře v různých diktátorských nebo polodiktátorských režimech. Viděli jsme prezidenta, který rozeštvával občany České republiky, který sprostě lhal, urážel ty, kteří si jenom dovolili něco říci proti němu. Viděli jsme prezidenta, který o naší Ústavě skoro tvrdil, že je to cár papíru, chtěl odvolávat premiéra, nejmenovat ministry, půl roku udržoval u moci vládu, která vůbec neměla žádnou oporu v Parlamentu. Viděli jsme člověka, který způsobil obrovský příkop v české společnosti. Naše podpora a vítězství Jiřího Drahoše musí vycházet právě z toho, co teď končí - z toho hrozného pětiletého období vlády Miloše Zemana,“ uvedl za potlesku bývalý středoškolský pedagog Martin Baxa.
A k setkání s profesorem Baxa řekl: „Bylo to velmi osvěžující, měl jsem pocit, že mluvím s normálním, slušným člověkem, který má v hlavě jasně setříděné myšlenky. A který místo toho, aby si užíval zaslouženého odpočinku a své akademické dráhy, vydal se pomoci nám všem, aby se zemanovská vláda konečně odebrala zpátky na Vysočinu. Jiří Drahoš bude tím nejlepším prezidentem, jakého bychom si mohli přát.“
Poté se ujal slova europoslanec a favorit TOP 09 Jiří Pospíšil: „Běžte shánět další voliče, to je třeba v tuto chvíli!“ vyzval na začátku svého projevu poněkud překvapivě přítomné, čímž několik přítomných viditelně znejistěl. „V minulém roce jsem prodělal debatu, zda kandidovat, nebo nekandidovat na prezidenta. Hodně přátel mne přesvědčovalo. Já jsem se rozhodl nekandidovat právě proto, že se objevil pan profesor Drahoš. Tehdy jsem jej podpořil a jsem strašně rád, že to mé rozhodnutí nekandidovat, ta má podpora Drahošovi, že měla smysl. Jsem rád, že se demokratické hlasy dnes v zásadě dávají dohromady a my máme koho volit. Představte si, že bychom měli v tuto chvíli situaci, kdy bychom měli dva Zemany! Jednoho možná horšího, jednoho možná lepšího. Vy se tomu smějete, ale v reálném životě občas volíme ze dvou zel. My máme to štěstí, výhodu volby, že nemusíme o víkendu volit to menší zlo. My můžeme volit člověka, s klidným svědomím, že volíme dobro pro budoucnost této země. To je obrovské štěstí,“ uvedl za potlesku populární plzeňský politik.
„Jsem opravdu lidsky hrozně rád, že máme profesora Drahoše v druhém kole a teď je to jen na nás. Jsem zvědavý, jak český národ rozhodne. Jestli jsme vyspělým evropským národem, který chce kvalitního politika, který bude naplňovat Ústavu, hájit lidská práva, fungovat v EU, nejezdit pouze na Východ, vnímat hodnotu lidských práv před hodnotou pouze pofiderních obchodů, které jsou převážně pro jeho přátele. A nebo bohužel zvolíme současný stav. Moc si přeji, aby český národ svoji šanci nepromarnil, abychom dalších pět let neměli Miloš Zemana na Pražském Hradě. Věřte mi, že jako český zástupce v Bruselu, v Evropském parlamentu, často jen velmi obtížně vysvětluji svým kolegům, co ten Miloš Zeman vlastně dělá,“ posteskl si Pospíšil, o němž je známo, že v Bruselu komunikuje především v němčině. „Proč jako jediný evropský politik jede na přehlídku do Pekingu. Proč kamarádí s režimem, který mučí tisíce vězňů, odebírá jim orgány, které potom komerčně prodává bohatým pacientům. Těžko se mi vysvětluje, proč náš prezident kamarádí se synem ázerbájdžánského diktátora. Těžko se mi vysvětluje, proč je dobrým kamarádem Putina. Proč před Putinem se vyjadřuje o tom, že je třeba novináře postřílet. Těžko říkám svým kolegům, že toto je specifický humor demokraticky zvoleného prezidenta. Pokusme se dokázat, že jsme voliči, kteří si zaslouží své právo zvolit si hlavu státu. Na kterého budeme moci být hrdi, který se bude chovat jako slovenský prezident Kiska, aby nás Slováci v tomto nepředběhli. A hlavně mít prezidenta, který bude chápat, že my patříme do Evropy, že našimi primárními partnery jsou evropské demokratické státy, že naším primárním partnerem jsou naši sousedé – Německo, Rakousko. Nejen země Visegrádu. Že jsme integrální součástí Západu, integrální součástí Evropy. Bude to opravdu velmi těsné a každý hlas rozhodne! Jsem velmi šťastný, že máme profesora Drahoše. Díky za něj!“ volal Pospíšil.
Z nejsprostšího bulváru na post hradního mluvčího
„Býval mezi medvědy a v posledních letech je vidět i mezi jinými zvířaty,“ uvedl moderátor režiséra a scenáristu, senátora Václava Chaloupka (Patrioti), který se ještě donedávna na setkáních příliš neobjevoval. „Samozřejmě budu volit pana profesora Drahoše. Když jsem se díval na televizní debaty, tak mne napadl jeden obrázek, kdy jsem v devadesátém roce s kamerou a televizním štábem ČT seděl v Plzni na hřbitově a čekali jsme na prezidenta Václava Havla. Vy, kteří jste mladí a nezažili jste atmosféru prvních svobodných oslav, vy nám můžete jenom závidět. Já jsem si všiml, že vedle mne stojí vysoký chlap, který neustále chrlil bonmoty a vtipy. Uvědomil jsem si, že je to ten, který mluvil na Letné a před tím udělal analýzu vývoje v České republice. A říkal jsem si – to je frajer, to je sekáč. Možná jsem to v té době malinko přecenil, protože ten projev a ta analýza pravděpodobně neměly sloužit změnám u nás, ale mělo to jenom vyměnit komunistickou garnituru za jinou,“ uvedl autor Vydríska, Méďů a dalších večerníčků a dokumentů.
„Když jsem před pěti lety viděl Miloše Zemana v debatě s knížetem Schwarzenbergem, najednou jsem si uvědomit, že ten člověk je schopen čehokoliv. Když začal vytahovat tu německou otázku, když začal okopávat kotníky, a jak vytahuje lži, na které nejde okamžitě reagovat, které se nedají okamžitě napravit, tak jsem si říkal, že ten člověk je schopen všeho a doufal jsem, že zvolen nebude. Úplně rozčarován jsem byl, když si jako svého mluvčího vybral pracovníka toho nejsprostějšího komunistického bulváru, člověka, který pracoval v Haló novinách, a ten byl vlastně jeho ústy. S otázkou Sudet a Německa by nyní pravděpodobně neuspěl, ale neexistující uprchlíci, kteří číhají za našimi hranicemi, to je také vhodné téma, které lidé také chtějí slyšet. Doufám, že to jsou lži, které prohlédnu.
Nechci prezidenta, který lže v projevech, ale který lže i na fotografii. Vy byste volili člověka, který by neměl na billboardu fotku skutečnou, současnou? Člověka, který stárne a vidíte na něm, že mu chybí síly? Takového člověka bych nenechal hlídat ani moje vnouče. A on by měl střežit a hlídat celou naši republiku! Jsem rád, že žiju v Plzni, kde se najde tolik politiků, kteří vyznávají stejné hodnoty, jako profesor Drahoš,“ pronesl před auditoriem.
Náměstek primátora města Plzně Petra Náhlík (KDU-ČSL) přítomným sdělil: „Když si přečtete životopis pana Drahoše, tak nikdy za něj nikdo nemohl dělat špinavou práci. On musel si všechny funkce a pozice vydobýt vlastní pílí. Být volen v Akademii věd, to je asi docela pěkná fuška. Na rozdíl od současného pana prezidenta, za kterého dělá špinavou práci spousta lidí, pan profesor Drahoš má ty nejlepší předpoklady. Za těch deset let v čele Akademie ji dokázal obhájit její existenci i rozpočty v boji proti tolika ministrům financí. To je myslím dobrá průprava pro obranu Ústavy a také demokracie. Volím pana profesora Drahoše také kvůli sobě, protože už mne nebaví, co vidím na obrazovce a myslím si, že opravdu změnu potřebujeme. Byl jsem s manželkou na Albertově 17. listopadu, pak i na Vyšehradě, pak na Národní a fakt jsem tam pana Miloše Zemana nepotkal. A když mluvíme o těch jeho lžích, tak toto je ta první.“ Pak zdůraznil, proč vybral Jiřího Drahoše: „Volím ho kvůli svým dětem, protože naše generace je trochu otrlá, my jsme zažili ty komunistické prezidenty, takže už těch pár dní nějak vydržíme. Ale svým dětem to opravdu nepřeji.“
Poté promluvil rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček: „Vzpomínám si na půlnoc jednoho dne v listopadu 2015, kdy jsme seděli v takové pochmurné náladě s rektory a říkali jsme si, jestli se vůbec někdy dostaneme na ten Hrad u příležitosti státního svátku,“ přerušil ho smích a potlesk. „Co kdybychom alespoň zkusili vymyslet někoho, kdo by se tomuto postavil. Zcela jednoznačně jsme se shodli na jménu profesor Jiří Drahoš. Když jsem viděl televizní debatu a slyšel projevy některých lidí, tak jsem si zkusil představit je v nějaké složité situaci, například kdyby ztroskotali na nějakém pustém ostrově. Kdo z vás by se ocitl v takové situaci a věděl, že musí zvolit někoho, kdo tu skupinu povede, že jde o život. Že by se díval na to, jak ten člověk říká bonmoty, hrubé výrazy a chce rozeštval každého proti komukoliv. Nemyslím si, že by takového člověka zvolili za lídra takové skupiny. Zcela přirozeně bychom se zaměřili na člověka, ze kterého vyzařuje odvaha, rozhodnost a především slušné chování. Abychom se po té sobotě skutečně jako ztroskotanci neocitli. Protože hrozba je mnohem větší, než jen to, že budeme slyšet určitý typ projevu a vidět určitý typ chování, ale jde i o naši prestiž, o všechno dobré, co lidé v ČR dokázali. Jde o hodně!“ burcoval rektor ZČU.
Signatář Charty 77 Vladimír Líbal, známý to plzeňský kulturní pracovník, přítomným mj. sdělil: „Tato volba ovlivní zásadně naše životy. Pro mě osobně – u okamurovců bych se nesetkal s úspěchem – ale já bych vyzdvihl pana Drahoše pod výzvou akademiků, která se zabývala naším postojem k uprchlíkům, která nebyla o kvótách a podobných řečech, které se panu Drahošovi vyčítají. Byla o tom problému, který skutečně problémem je, tomu se musíme stavět rozumě, nesmíme podléhat nenávisti, nesnášenlivosti, musíme na toto téma rozpoutat racionální diskusi a především měli bychom projevit svoji humanitu. Vzpomněl jsem si na Masaryka, který už tenkrát řekl ‚Humanita je náš poslední cíl národní a historický. Humanita je program český‘,“ citoval Líbal prvního československého prezidenta.
Sociolog Jan Váňa poté odhalil příčiny neúspěchu výzkumů: „Nepochybně máte zkušenosti s tím, že sociologické průzkumy nevycházejí. Není to proto, že neumíme počítat. Je to dané z jednoho zamlčeného předpokladu. Předpokládáme, když se ptáme lidí, že to, co říkají, si skutečně myslí a že to potom dělají. Jestli nedělají nebo neodpovídají, co nám tvrdí ve výzkumech, souvisí s prostředím. Je v něm nějaká míra lži, která se rozšiřuje. Přítomnost lži nebo naopak pravdy je dána autoritami. A prezident nepochybně patří mezi klíčové autority, které nastolují étos v prostředí. Když se podíváte na výpovědi z pohledu sociologa u Jiřího Drahoše, tak zjistíte, že míra pravděpodobnosti a pravdivosti je velmi vysoká. Z pohledu sociologa si přeji někoho, kdo nastolí étos pravdě, aby ty výzkumy zase vycházely,“ konstatoval přesvědčivě .
Plzeňský herec Vilém Dubnička se na pódiu zamyslel: „Co mohu dát tomuto shromáždění? Zjistil jsem, že nic. Ale mohu si něco vzít. Co je češství, co hájíme před kulturami, co sem přicházejí. Co je ta hodnota poslušného, správného Čecha. Co budeme říkat lidem, až jsem přijdou, co je budeme učit, aby se přizpůsobili, integrovali. Na nic moc jsem nepřišel. Co Češi brání za hodnoty? Nikdo mi to nedokázal vysvětlit. Češství se nejvíce projevovalo při sportovních utkáních. To mi bylo málo. Pak jsem zjistil, že tato vlastnost může přesáhnout ten sport. Když jsem viděl to olympijské gesto, které provedl pan Fischer, Hilšer a Horáček po prvním kole prezidentských voleb, tak jsem zjistil, že Češi možná dokážou spolu držet, když jde do tuhého. Hoši, děkujeme!“ deklamoval po svém herec.
Na závěr byl přečten krátký dopis plzeňského biskupa Tomáše Holuba, ve kterém autor, který bojoval proti konspiračním teoriím.
A poslední slovo měl emeritní biskup František Radkovský: „Jde o naši budoucnost, která bude podstatným způsobem ovlivněna tím, do kterého nadnárodního uskupení bude naše země náležet. Od samých začátků českého státu – prvních Přemyslovců, svatého Václava – náležel náš stát vždy k uskupení západní a střední Evropy. Ke Svaté říši římské a k jejím institucím. Mezi následné instituce se dá počítat i Evropská unie. Tuto více než tisíciletou historii našeho přináležení k Západu přerušila mocenská orientace na Východ pouze v minulém století, v době sovětské komunistické totality, která byla pro naši zemi po všech stránkách devastující. Je jasné, že při orientaci na západ a střed Evropy nebylo vše ideální, tak jako to není ideální dnes v EU. Ale nyní máme možnost se více aktivně zapojit a pozitivně ovlivnit vývoj EU. K tomu může podstatnou měrou přispět prezident republiky s velkou mezinárodní autoritou, jak jsme ji naposledy viděli u prezidenta Václava Havla,“ hodnotil bývalý biskup Radkovský.
Dále zmínil: „Prezident Václav Klaus vytvářel svým euroskepticismem opozici vůči EU vně i uvnitř naší země a tím jí velmi škodil. Současný prezident takovou autoritu rovněž nemá, jak víme, spíš vzbuzuje pochybnosti a rozpaky svými kroky v orientaci na Východ a to vrhá špatné světlo na celou naši zemi. Pan profesor poskytuje oprávněnou naději, že půjde ve šlépějích prezidenta Havla a že toto napraví,“ konstatoval tento zástupce katolické církve.
„Je úkolem politika, majícího velký vliv na veřejnost, a tím je v prvé řadě prezident republiky, aby dával celé společnosti svým jednáním dobrý příklad a tak táhl společnost vzhůru. Aby jí vychovával po stránce mravní a ukazoval jí vysoké ideály, za kterými má společnost jít. Vzdělanost a vysoká mravní úroveň obyvatelstva jsou totiž největším bohatství, které každá země má. Tak se choval a o to usiloval především Masaryk. Současný pan prezident bohužel, svým populistickým chováním se chce zalíbit spíše nižším vrstvám naší společnosti, doposud morálně narušené komunistickým obdobím a výchovou a snaží se k nim snížit, místo aby je táhl vzhůru,“ pustil se do voličů Miloše Zemana emeritní biskup Radkovský.
„Proto mu spíše fandí ta starší generace. Navíc jeho osobní negativní vlastnosti, jako jsou nadměrná ješitnost, ctižádostivost a pýcha, které vedou k nedostatku sebekritičnosti, neschopnosti přiznat omyl a omluvit se, pravdivě bez podrazů a úskoků, mají devastující vliv na naši společnost. Zvláště na širokou veřejnost, která jej vnímá nekriticky jako svého člověka a proto jej také volí. Pan profesor Drahoš je zárukou, že svojí čestností a noblesou tento morálně velmi devastující vliv na naši společnost odstraní a bude naopak její morální a intelektuální úroveň pozvedat. Z těchto závažných argumentů je jasné, že je třeba jít k volbám a volit pana profesora Drahoše,“ uzavřel svůj projev Radkovský.
„Setkání plzeňských osobností podporujících Jiřího Drahoše“, jak se akce oficiálně jmenovala, pak byla ukončeno kolektivním zpěvem státní hymny, přičemž na pódiu někteří účastníci proslovů zvedli prsty do „V“, do symbolu vítězství.autor: Václav Fiala
Parlamentní listy