Nenecháme zpochybňovat naši státnost nikým! Budeme ji bránit!

Mezinárodní právo zakotvuje právo národů na sebeurčení

Pokud vývoj nebudeme chápat jako výlučnou záležitost několika mocných států světa, které budou rozhodovat  o příštím států malých, ale jako  pohyb upravený ve světovém rozměru mezinárodním právem, pak musíme jakékoliv úvahy o zbytečnosti některých států zcela a zásadně odmítnout.

Mezinárodní právo zajišťuje, ať již malým či větším národům, právo na sebeurčení. O tomto právu rozhoduje v každém případě národ, který nemá dosud vlastní stát. Může vytvořit vlastní státnost, to závisí nebo by mělo záviset pouze na rozhodnutí konkrétního národa, nebo se stát částí širšího či užšího soustátí. Tímto rozhodnutím se však národ nezříká práva v budoucnosti rozhodnou jinak, např. vytvořit vlastní stát.

Pokud setrváme na uvedených principech mezinárodního práva, pak český národ, který byl téměř 300 let součástí Rakouska a později Rakouska-Uherska, měl právo  opustit složený stát a vytvořit vlastní. Smyslem vybudování Československé republiky nemohla být jen funkce protiněmeckého valu, ale především vytvoření podmínek pro další rozvoj českého národa a pro zformování moderního slovenského národa. ČSR dokonce přispěla i k k urychlení národního vývoje Rusínů, kteří po dlouhodobé maďarské nadvládě žili v celkově žalostných poměrech. Pomohli jsme velmi tomuto slovanskému formujícímu se národu.

Ovšem náš přínos pro Evropu byl mnohem širší  a sahal hluboko i do minulosti našeho kontinentu. Krásně ve svém článku „Co Češi dali Evropě“ mluví Franz Werfel.

Myšlenky prezidenta Masaryka a prezidenta Beneše  mířily i daleko do budoucnosti. Jen si vzpomeňme na jejich ideál humanitní demokracie. Chápali ji jako rozšiřování demokracie z oblasti politické i do sféry ekonomické a sociální. Dnes se spíše tomuto ideálu vzdalujeme, než blížíme. Ale nejen my, ČR, ale Evropa a svět jako celek. Myšlenky humanitní demokracie jsou budoucností lidské společnosti.

Československá republika se osvědčila i ekonomicky. Patřila k předním průmyslovým státům světa. Vytvořila i široké podmínky pro život národnostních menšin. Co potřebovala, byl čas, aby se mohla dále rozvinout a upevnit. Ten jí však velmoci neposkytly. Přišel r. 1938 a Mnichov, poté tzv. protektorát.

Nenecháme zpochybňovat naši státnost nikým! Budeme ji bránit!  V první řadě požadujeme návrat řady oprávnění, které si přivlastnila Evropská unie, zpět do našich rukou. Nechceme být kolonií nebo protektorátem Německa, Odmítáme zcela jednoznačně stát se 17. zemí SRN. Našim úsilím se ČR musí opět stát svrchovaným státem, opírajícím se v zahraniční politice o naše tradiční spojence, zejména Srbsko, Rusko, Slovensko. Federalizovanou Evropskou unii, která již dnes ukazuje své imperiální ambice, si nepřejeme. Její úmysly vytvořit jednotnou armádu, vybavenou jadernými zbraněmi, odsuzujeme.. Evropskou unii chápeme jako mírumilovné svobodné společenství rovnoprávných národních států. I myšlenka slovanské vzájemnosti je nám vlastní.

Dr. O. Tuleškov